Přehled tisku

Stoupající preference komunistů a naopak akce některých uskupení zaměřené proti tomuto trendu představují jedno z hlavních témat na stránkách středečních deníků. Komentátor Práva píše, že nejsilnější vládní strana pyká za odvahu provést nutnou reformu i za amatérskou mediální politiku. Zároveň naznačuje, že příčina vzestupu komunistů je ale jinde. Připomíná vlastní zkušenost z obvodu, kde komunističtí zastupitelé hýřili aktivitou, zatímco sociální demokraté byli vedle nich téměř neviditelní.

Stoupající preference komunistů a naopak akce některých uskupení zaměřené proti tomuto trendu představují jedno z hlavních témat na stránkách středečních deníků. Komentátor Práva píše, že nejsilnější vládní strana pyká za odvahu provést nutnou reformu i za amatérskou mediální politiku. Zároveň naznačuje, že příčina vzestupu komunistů je ale jinde. Připomíná vlastní zkušenost z obvodu, kde komunističtí zastupitelé hýřili aktivitou, zatímco sociální demokraté byli vedle nich téměř neviditelní. "Jestli to takhle vypadá na tisících místech republiky, jestli komunističtí mravenečkové dělají 'tam dole' politickou práci podobným způsobem, zatímco sociální demokraté se na svých schůzích hroutí ze ztráty preferencí, pak se není co divit," uvažuje komentátor. A v této souvislosti zdůrazňuje, že voliče zajímá, jak se v jeho obci zachází s veřejnými penězi, zda tam funguje vodovod a jezdí autobus, a kteří místní politici pro něho nejvíc pracují. Jestli jsou to zrovna komunisté, je třeba říci: za růst obliby komunistů nemohou ani tak oni sami, či pomýlení respondenti anket, jako jejich protivníci, kteří prostě v terénu pracují hůř.

Koncert proti rostoucímu vlivu KSČM
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, zda KSČM patří mezi extremistická hnutí. Jenže co je to KSČM. Je to strana, která pilně pracuje v parlamentu, nebo ta, která mluví v souvislosti s představiteli demokratického režimu o zrádcích a zaprodancích? Je to ta, která si klade za cíl svého snažení socialismus, nebo ta, kde nemůže být členem nikdo, kdo porušuje Listinu práv a svobod, ptá se komentátor. "Václav Havel s komunisty nemluvil. Za jeho vlády se jejich volební výsledky zlepšovaly a zlepšovaly. Václav Klaus s komunisty mluví - jejich preference dál strmě stoupají. Ani tady nenajdeme tedy odpověď na otázku, zda s nimi mluvit, či ne," konstatuje autor. Domnívá se zároveň, že lidé, kteří volí KSČM nebo k ní cítí část sympatií, nejsou ani staré struktury, ani extremisté, natož pak spodina. I když často zastávají nepřátelské a závistivé názory. Nepochybně mají důvody k tomu, aby odsuzovali běžný provoz demokracie. "Možná mají citlivější nos," poznamenává autor komentáře a neshledává důvod, proč by s takovými lidmi ti druzí nemluvili. Co však s těmi, "vzornými parlamentními pracovníky", kteří v televizi rozumují o demokracii a na mítincích volají po krvi kapitalistů, táže se autor komentáře?

Lidové noviny píší, že když Václav Klaus pozval před pár měsíci do Lán na jednání českých politických špiček i šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, vyburcovala tato "poslední kapka" skupinu lidí k sepsání petice "S komunisty se nemluví". Podle autora sloupku se svobodný občan může svobodně rozhodnout s komunisty nemluvit.. To je výhoda života ve svobodné společnosti. Ale to je tak všechno, tvrdí autor. "Ve sněmovně nyní sedí - podle stranické příslušnosti - 41 komunistů. S takovou silou se prostě mluví. I kdyby jen proto, aby nekomunisté z řad ostatních stran měli šanci zjistit, jak se to - k čertu - mohlo stát, že bez nich dnes de facto nelze vládnout. A možná, jak je jejich vlivu v rámci politické soutěže zbavit." uzavírá autor sloupku s tím, že "Grebeníčkem v Lánech to nezačalo.."


Mladá fronta Dnes konstatuje, že lidi i podnikatele žádající o sociální dávky čeká od ledna hustší síto, kterým budou muset projít, aby peníze od státu dostali. Úředníci budou mít od příštího roku v ruce zákonem daný seznam věcí, které by měl člověk prodat dřív, než sociální dávku získá. Pobírají je hlavně lidé bez práce, kteří po půl roce doma ztrácejí nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ti musí od ledna počítat s tím, že dřív než jim úředníci peníze přiklepnou, budou se muset zbavit auta nebo se přestěhovat do skromnějšího bydlení. Zatímco auto nebo myčka budou brány jako nadstandard, například o ledničku nebo snubní prsteny se lidé bát nemusí. Ani změna v zákoně ale nepřináší přesný seznam toho, co je luxus, a konečné slovo budou mít sociální úřady.


foto: Evropská komise
Právo zjistilo, že pro děti, které musejí svůj život trávit v dětských domovech, možná v budoucnu nebudou místa. Na tento problém upozornili zástupci krajů z celé republiky vedení ministerstva školství. Šéfka školské komise Asociace krajů Alena Štěrbová listu řekla, že zákon o ústavní výchově prakticky omezuje kapacitu dětských domovů. Snižuje počet dětí v jedné rodinné buňce až na osm. Jenže na to, aby se stavěly nové domovy, nemají kraje peníze. Podle Štěrbové nebude v budoucnu například v kraji Vysočina místo pro třetinu až čtvrtinu dětí.


A ještě jeden pohled na stránky středečního Práva. Pozemky v Českém Dubu, Svijanech a Semilech, které před válkou patřily šlechtickému rodu Rohanů, žádá od roku 1996 po českých úřadech tajemný muž Miroslav Bohumír Štědrý z americké Atlanty. Vydává se za potomka rodu Rohanů. S pozemkovými úřady muž komunikuje pouze písemně, nikdo ho nikdy neviděl a rodokmen, podle kterého se za potomka známého rodu vydává, je hodně popletený. Nevědí o něm prý ani sami Rohanové. Případ zaměstnává úřady několik let a náklady spojené s dopisováním do Atlanty nejsou zanedbatelné. Podle Práva ale trestní oznámení na muže pozemkové úřady zřejmě podávat nebudou.


Cestovní kanceláře nejspíš čeká - podle Lidových novin - příští rok zemětřesení. Jejich počet by měl klesnout asi na polovinu. Pojištění proti krachu, které je pro cestovní kanceláře povinné, totiž bude nabízet asi jen pět pojišťoven. Ty už sehnaly na tuto službu zajištění ze zahraničí. Pojišťovny budou mít finanční kapacity jenom na pojištění zhruba poloviny cestovních kanceláří, kterých je na českém trhu přes tisíc. Firmám bez povinného pojištění bude hrozit zánik. Každá pojišťovna bude ochotna nabídnout pojištění proti krachu zhruba stovce kanceláří. Největší jich pravděpodobně zvládnou pojistit kolem 150-ti až dvou set. Cestovní kanceláře, které neseženou pojištění, budou mít ještě poslední možnost, jak své zájezdy zajistit. Od května příštího roku si podle nového zákona budou moci sjednat bankovní záruku. Jak dodávají Lidové noviny, na ni ale dosáhnou jen firmy s určitým majetkem.


Mladá fronta Dnes rozsáhle popisuje ostudu, která v úterý postihla severočeské policisty. Nejprve se chlubili obrovským úspěchem, když oznámili, že se jim podařilo zadržet nebezpečného muže, který po celých Čechách napadl osmnáct žen. Večer ale musela policie přiznat, že jim muž utekl. A to přímo z policejní budovy, kde jej vyšetřovatelé vyslýchali. Nakonec měli policisté velké štěstí. Spustili akci, při které prohledávali celé Ústí nad Labem. V noci pak násilníka znovu zatkli. Byl doma. Mladá fronta Dnes zjistila, co se vlastně stalo. Násilník čekal na chodbě budovy krajské správy, která stojí v centru Ústí nad Labem. Měl pouta, ale nejspíš příliš volná, protože se z nich dokázal vykroutit. Seběhl pak čtyři poschodí a zastavil se u turniketů na vrátnici. Tam policistovi hlídajícímu východ řekl, že jej vyšetřovatelé propustili. Vrátný, aniž si to ověřil, ho pustil ze dveří.


Mít svou internetovou doménu bývá problém - píší Hospodářské noviny. Když se internetový spekulant rozhodne, může si nyní bez jakýchkoli omezení zaregistrovat jméno známé celebrity nebo firmy. Nikdo nezkoumá, jestli se opravdu jmenuje Karel Gott, nebo jestli vlastní továrnu na luxusní automobily Jaguar. Jen musí o internetovou adresu požádat jako první. Pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív mele", proti kterému se bouří mnohé firmy, se v Česku ale měnit nebude. A to ani poté, co se firmě Europress jako první podařilo vysoudit adresu časopisu Tina. Právě na zavedenou praxi se odvolávala společnost One.cz, která si doménu zapsala na sebe. Nakonec jí to nepomohlo. Firmě u soudu přitížilo také to, že už má zaregistrované adresy České pošty, Českého rozhlasu a Českých drah.


Ekonomické komentáře středečního tisku si všímají zveřejněných údajů o zářijových tržbách v maloobchodě. Lidé podle výsledků nechávají v obchodech stále více peněz. Tržby obchodníků v září stouply o výrazných 9,4 procenta a byly nejvyšší za posledních 43 měsíců. Hospodářské noviny připomínají, že utrácení i v tomto roce bezkonkurenčně táhne české hospodářství. Podotýkají přitom, že Češi utrácejí nejen za nezbytné nákupy, ale stále častěji spíš i za zbytné zboží a služby. Obchodníci mohou podle HN jásat, že lidé utrácejí tak jako nikdy. Ekonomové ještě nedávno žasli, že lidé zůstávají i po konci socialistického "banánového" nedostatku a příchodu konzumního způsobu života v devadesátých letech věrni opatrnému finančnímu způsobu života. To je ale minulostí, pokračuje deník. Lidé dnes nakupují, utrácejí úspory a půjčují si na všechno možné, dodává. Nákupní rozvernost není podle HN pro republiku na pohled zas tak špatná. Žene totiž výsledky hospodářství do kladných čísel a dodává tak slušné body k hodnocení země. "Místo rostoucího banánu, který nasytí, to ale trochu připomíná nafukování prázdného balonku ve tvaru žádoucího tropického ovoce. Na první pohled hezký, ale jinak k ničemu," uzavírají HN.

Podle Lidových novin se Češi rozhodně nedrží při zdi, co se týče žití na dluh. Přemýšlet dopředu by ale podle listu nemuselo být na škodu. Kromě rekordních útrat v obchodech se totiž počítá i s rekordním nárůstem nezaměstnanosti. Mzdy své tempo růstu také řádné zpomalí a půjčky se přesto budou muset splácet, varuje deník. "Ačkoli Mika Waltari v Egypťanu Sinuhetovi říká, že o zítřku předem nikdo nic neví, v tomto případě se dají důsledky tušit poměrně přesně," píše deník v závěru.


Za čtrnáct dní by měla začít u Nepolis na Hradecku výstavba obřího radaru Severoatlantické aliance. Na stavbu, která bude vysoká 25 metrů, již bylo vydáno stavební povolení. Informuje o tom regionální Královéhradecká příloha Mladé fronty Dnes. "Podle vyjádření hygieniků bude nový radar zářit méně než ty staré sovětské, přestože bude větší. Bude pro zdraví bezpečnější," řekl listu starosta Nepolis Jiří Šustr. Obec proti výstavbě neměla žádné námitky, naopak si pochvalovala, že v areálu najde práci zhruba třicet lidí. Původní sovětské radary fungují v Nepolisech už desetiletí, nový radar NATO bude umístěn ve stejném areálu. Staré radary armáda přesunula blíž k Chlumci nad Cidlinou. Takzvaný třídimenzionální radar, který má u Nepolis stát, zaplatí NATO a bude sloužit armádě i civilním letounům. Druhé podobné zařízení má být podle plánů aliance postaveno nedaleko Mohyly míru u Slavkova na jižní Moravě. Tam se však stavba zastavila, protože obce nesouhlasí s umístěním radaru na památném místě a chystají podání žaloby.