Přehled tisku

Stíhačka Gripen

Všechny české deníky se věnují rozhodnutí mezirezortní komise doporučit vládě k pronájmu švédské stíhačky JAS-39 Gripen.

Všechny české deníky se věnují rozhodnutí mezirezortní komise doporučit vládě k pronájmu švédské stíhačky JAS-39 Gripen.


Hlavní titulek Mladé fronty Dnes se ale věnuje jinému tématu. Za uplynulých deset let podle deníku zmizelo v Česku beze stopy 305 dětí. Má to vyplývat ze statistiky, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra pro nově ustavenou evropskou komisi Daphne. Ta má za úkol zmapovat zvyšující se počty pohřešovaných dětí v členských zemích Evropské unie i u nás a navrhnout, jak tento problém řešit. Nejvíc děti utíkají z dětských domovů a polepšoven. Za posledních deset let jich z těchto ústavů uprchlo přes 24 tisíc. Ve 212 případech policisté svěřence nikdy nenašli. Česká republika přitom není v počtu dlouhodobě pohřešovaných dětí raritou, podobné je to i v ostatních státech, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Připravuje se novela vyhlášky o předepisování léčiv
Lékaři budou muset vyžadovat od pacienta písemný souhlas s předepsáním léku, který nebude plně hrazen zdravotní pojišťovnou. Podle Lidových novin s tím počítá návrh novely vyhlášky o předepisování léčiv, který by měl platit od února příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví ho zveřejnilo na svých internetových stránkách. Jak listu řekl mluvčí resortu Mario Böhme, návrh byl dán do vnějšího připomínkového řízení, takže se k němu můžou vyjádřit další ministerstva, případně odborné instituce. Podle ministryně zdravotnictví Marie Součkové povede toto opatření k většímu využívání levnějších základních léků, které hradí pojišťovny. V každé skupině léků je alespoň jeden plně hrazený, což prý lidé málokdy vědí.

Návrh prošel i koaliční skupinou, která se zabývá řešením krize ve zdravotnictví. Právě stále stoupající výdaje za léčiva jsou jedním z důvodů prohlubování schodku financování zdravotní péče. Lékařům se ale nové opatření příliš nelíbí. Považují ho jen za byrokratický úkon navíc, který nebude mít v praxi pozitivní efekt. Jak v Lidových novinách ujišťuje například místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek, každý slušný lékař i bez nějakého nařízení předem upozorní pacienta, že jde o lék s doplatkem a případně mu nabídne jiný, plně hrazený.


Už více než 100 miliónů korun vydala Československá obchodní banka na právníky v soudních sporech, které jí přineslo převzetí zkrachovalé Investiční a poštovní banky. Píší to Hospodářské noviny s tím, že tato suma ještě poroste, protože se objevují další sporné případy. Po akcionářích IPB nebo finanční skupině Nomura, teď ČSOB žalují i restituenti po prvorepublikovém továrníkovi Josefu Walterovi. Banka totiž odmítá zrušit miliardovou zástavu z pozemku, který dědicům vydal konkursní správce ČKD Dopravní systémy. Tím se pro ně pozemek v Praze stává bezcenným i přesto, že jeho tržní cena se může pohybovat kolem deseti miliard korun. Banka odmítá spor s restituenty komentovat. Podle oslovených právníků je ale celá situace absurdní, protože ČSOB prý stejně na zástavě nevydělá, dodávají Hospodářské noviny.


Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda měl podle informací deníku Právo varovat prostřednictvím diplomatické šifry předsedu české vlády Vladimíra Špidlu před slovenskou finanční a investiční skupinou Penta. Ta se v Česku uchází o koupi státních podílů v Severočeských dolech, v ČKD Praha Holding a zajímá se například i o Unipetrol. Podstatou šifry jsou podle listu informace o údajném nejasném pozadí vztahů šéfů Penty s osobami, které měly v minulém režimu sloužit v jeho tajných službách. Slovenské ministerstvo zahraničí tvrdí, že o tom nic neví, a premiérův úřad se k tomu nechtěl vyjádřit. Soukromá česko-slovenská finanční a investiční skupina Penta působí v Česku od roku 2001. Jde o nejsilnější finanční skupinu na Slovensku a podobné ambice má i u nás. Společnost se zabývá restrukturalizacemi podniků, odkupem pohledávek a krátkodobými investicemi. Nedávno Penta odkoupila majoritní podíl v Severomoravských vodovodech a kanalizacích Ostrava, připomíná deník Právo.


Příroda opět překvapila - houbaři pár týdnů před Vánocemi zažívají největší žně letošního roku. Jak informuje Mladá fronta Dnes, nejvíc plných košů nosí lidé na Moravě. Může za to teplý a vlhký podzim. Podle mykologů se dá právě teď najít přes padesát druhů hub, hlavně čirůvky, šťavnatky, hlívy ústřičné nebo penízovky sametonohé. V jehličnatých lesech kupodivu rostou i suchohřiby hnědé, které jindy touto dobou už dávno nejsou vidět.