Přehled tisku
Další český miliardář má potíže se zákonem. Podle středeční Mladé fronty Dnes chtějí policisté dostat před soud Tomáše Pitra, ústřední postavu jedné z pěti největších českých podnikatelských skupin soustředěné kolem firmy Setuza, kvůli údajnému daňovému úniku. Pokud soud prokáže Pitrovi vinu, hrozí mu pět až dvanáct let vězení. Pitr se k výsledkům policejního šetření nechce vyjadřovat, píše list a připomíná, že koncem týdne byl zatčen, obviněn z tunelování a následně propuštěn na svobodu také majitel severomoravských dolů OKD Viktor Koláček.
Koláčkovo zatčení komentuje Mladá fronta Dnes. Podle komentátora je zatčení šéfa představenstva OKD Viktora Koláčka opravdu neuvěřitelně přesně načasováno. Zapadá totiž nejen do období příprav privatizace Sokolovské uhelné, ale i do zrušení vyhlášky o odstupném vyřazených horníků. Jejich pondělní protest byl namířen proti vládě, ve skutečnosti však stál peníze jejich zaměstnavatele, píše autor. Koláček je podle něj v každém případě vystaven mimořádnému tlaku. "V Ostravě vládně poměrně silný pocit, že uhlobaron Koláček 'musel' být zatčen právě teď, protože se blíží rozhodující jednání o privatizaci Sokolovské uhelné, což je další bonbonek, který má jeden z nejbohatších mužů v zemi vyhlídnutý," píše komentátor.
Některé stavební spořitelny zavedly nový poplatek pro klienty, kteří uzavřeli stavební spoření s určitým úrokovým zvýhodněním. Vedle klasického poplatku tak musí klienti dát ještě další úhradu za bonusový účet. Stavební spořitelny to zdůvodňují vyššími náklady na správu těchto typů smluv. Informují o tom středeční Lidové noviny. Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) zavedla tento nový poplatek ve výši sto korun ročně od 1. prosince. Odůvodňuje to tím, že v systému je nyní značné množství smluv, kterým při výpovědi po pěti letech a bez čerpání úvěru náleží úrokové zvýhodnění ve výši 50 procent celkově připsaných úroků.
Na komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna odsouzeného za sabotáž v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se částečně vztahuje amnestie Václava Havla z 1. ledna 1990. Amnestie snižuje trest za tyto činny minimálně o třetinu a Hoffmannův šestiletý trest odnětí svobody tak bude o dva roky nižší, informuje středeční Právo. "U trestného činu sabotáže se podle Havlovy amnestie trest snižuje nejméně o jednu třetinu. Proto jsem rozhodla, že pan Hoffmann nevykoná trest ve výměře šest let, ale jen čtyři roky," vysvětlil Právu soudkyně pražského městského soudu Pavla Augustinová. Jakmile vydané rozhodnutí nabude právní moci, tedy asi do týdne, vyzve soud Hoffmanna k nástupu do vězení, dodala Augustinová. Hoffmannův obhájce Kolja Kubíček chce podle listu okamžitě po obdržení rozsudku požádat městský soud o odložení výkonu trestu ze zdravotních důvodů. Městský soud potom v neveřejném jednání o jeho žádosti rozhodne, a pokud ji zamítne, má odsouzený ještě možnost podat proti tomu stížnost k vrchnímu soudu. Až v okamžiku, kdy vrchní soud tuto stížnost zamítne, musí jít Hoffmann do vězení.
Komentátor Práva se zamýšlí nad příčinou úbytku věřících v České republice a hledá důvod jejich odchodu od římskokatolické církve, která je u nás nejrozšířenější. Před rokem 1989 mnoho lidí příslušností k církvi projevovalo svůj nesouhlas s režimem, a teď už to nepotřebují dělat, uvádí list jeden z možných důvodů. Druhou příčinou je podle Práva pokrytectví, kterým tato církev přímo bobtná. Například i přes globální hrozbu AIDS Vatikán stále odmítá používání kondomů. Jejich používání chce nahradit věrností, cudností a odpovědností v lásce. Šance, že by o tom dokázal přesvědčit mentálně odlišné africké domorodce nebo evropskou mládež, je přitom pramalá. K čemu jsou mravní poselství bez zdravého rozumu, ptá se komentátor Práva.
Pokud chce být Česká republika vážnou součástí protiteroristické koalice, je vyslání 150 průzkumníků do Afghánistánu dobrá věc, píše Mladá fronta Dnes. Čeští vojáci by sice byli více potřeba v Iráku, ale měli by jsme být vděční alespoň za toto rozhodnutí vlády. Tuzemští politici se totiž po vypuknutí horkých bojů soustředí na to, jak si řece zaplavat a nenamočit se. Jinak řečeno - musíme být v Iráku, abychom dostali zakázky, ale moc nás to nesmí stát, míní deník.
Boje o výši minimální mzdy si všímá komentář Hospodářských novin. "To, oč tu skutečně jde, je předpoklad, že stát z těchto platů vybere víc na daních a na pojistném," píše list. Po zvyšování mezd volají odboráři. Chtějí, aby bylo jasně zřetelné, že minimální mzda je k uživení. Stejný názor má i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Naopak pravicoví politikové upozorňují na to, že inflace již dva roky téměř stagnuje a není důvod šroubovat minimální mzdu vzhůru, připomíná komentář.
