Přehled tisku
Hlavním tématem českých deníků jsou samozřejmě vánoční svátky. Hospodářské noviny se v této souvislosti zamýšlí nad tím, jaké mají lidé v současnosti možnosti pomáhat potřebným. Vánoční pohádky jsou jeden příběh za druhým o lásce, vítězství dobra nad zlem, nezištné pomoci. Ten, kdo by dnes chtěl rozdat svůj majetek chudým, by však pravděpodobně tvrdě narazil na zákony a nařízení moderního státu, píše autorka komentáře. Civilizace pokročila od dobrodinců k organizované pomoci všeho druhu. Ukázalo se, že moderní stát nezvládá pomoc potřebným lidem. Zároveň se ale nerad zbavuje dohledu nad činností svých občanů. "Takže chtít pomáhat, to je dnes především zápas s paragrafy a nařízeními a zákazy a příkazy." Dřívější dobrodinec by dnes zřejmě padl vysílením, než by vyběhal potřebná potvrzení a zorientoval se v tom, kolik, komu a za jakých podmínek smí dát. "A za dobré rady by se buchtami nedoplatil," uzavírá komentátorka Hospodářských novin.
Hlavním tématem českých deníků jsou samozřejmě vánoční svátky. Hospodářské noviny se v této souvislosti zamýšlí nad tím, jaké mají lidé v současnosti možnosti pomáhat potřebným. Vánoční pohádky jsou jeden příběh za druhým o lásce, vítězství dobra nad zlem, nezištné pomoci. Ten, kdo by dnes chtěl rozdat svůj majetek chudým, by však pravděpodobně tvrdě narazil na zákony a nařízení moderního státu, píše autorka komentáře. Civilizace pokročila od dobrodinců k organizované pomoci všeho druhu. Ukázalo se, že moderní stát nezvládá pomoc potřebným lidem. Zároveň se ale nerad zbavuje dohledu nad činností svých občanů. "Takže chtít pomáhat, to je dnes především zápas s paragrafy a nařízeními a zákazy a příkazy." Dřívější dobrodinec by dnes zřejmě padl vysílením, než by vyběhal potřebná potvrzení a zorientoval se v tom, kolik, komu a za jakých podmínek smí dát. "A za dobré rady by se buchtami nedoplatil," uzavírá komentátorka Hospodářských novin.
Lidové noviny naproti tomu soudí, že Češi se už naučili pomáhat druhým, a to nejen o Vánocích. Možností, jak pomoci lidem v nouzi, navíc neustále přibývá. V poslední době, jak uvádějí Lidové noviny, si získávají stále větší oblibu individuální a přesně cílené dary. Vedle adopce na dálku, která umožňuje podporu dětí v Africe, Indii, Peru či na Ukrajině, nebo možností koupit strom a tím ho zachránit před zkázou, patří k nejnovějším formám pomoci podpora rodin z válkami zničeného města Groznyj v Čečensku. "Víme, že to nepůjde donekonečna, ale ochota přispívat na charitu je rok od roku větší," řekl deníku prezident sdružení Česká katolická charita Miloslav Fiala. Rostoucí štědrost obyvatel České republiky dokumentuje Fiala tím, že jeho společnost coby největší tuzemská nezisková charitativní organizace letos na své projekty získala více než miliardu korun. Podle Fialy na charitu přispívají nejčastěji zástupci středních vrstev, zatímco většina velkých firem je k charitě skeptická.
Pro miliony lidí je typickou českou rybou kapr, píše Mladá fronta Dnes. Pro řadu Němců, Francouzů či Španělů je však tou pravou rybou z Česka neonka, paví očko, sumeček nebo skalára. Z České republiky se do ciziny prodá více rybiček než živých kaprů. Jen loni domácí akvaristé vychovali a vyvezli tropických rybek oficiálně za více než 400 milionů korun. Vývoz kaprů přinesl o 20 milionů méně. Ve skutečnosti je ale rozdíl ve prospěch akvaristů mnohem vyšší. Vyveze se zhruba dvakrát více, než uvádějí oficiální čísla, říká redaktor odborného časopisu Jindřich Novák. Česko by se tak v exportu rybiček vyšvihlo ze čtvrtého až na druhé místo na světě. Černý export potvrzují i chovatelé. Vývozem rybiček se v Česku zabývá více než stovka firem, desítka z nich má tržby přes deset milionů. Chovatelů, kteří se rybičkami "živí", jsou tisíce, uvádí Mladá fronta Dnes
Ani Vánoce nezastavily podle Lidových novin boom na českém trhu s byty. Naopak: realitní makléři se shodují, že zájem klientů koupit nemovitost ještě před koncem kalendářního roku je letos extrémní, píší. "Lidé se chovají, jako by svátky neexistovaly. V tuto chvíli je o dvě třetiny více zájemců než loni," řekl deníku Marek Veselý z realitní kanceláře Byty CZ. Klienti prý mají zájem o všechno od nových bytů až po starší rodinné domky. Fakt, že se lidé letos snaží uzavřít kupní smlouvu před koncem roku, má podle deníku několik příčin. V první řadě jde o to, že pokud dům kupují podnikatelé, budou si nemovitost moci napsat při daňovém přiznání do nákladů na rok 2003. Kupující se také obávají růstu úroků u hypoték, svou roli hraje i obava z růstu cen po vstupu do EU. "V Praze navíc mají strach z vysokých činží po deregulaci nájemného," citují Lidové noviny Martina Kováře z Metropolis Reality.
Pokud čekáte pod stromečkem nový počítač, měli byste si dát velký pozor na první kroky při zprovoznění stroje, varují Deníky Bohemia. Odborníci upozorňují, že první nezabezpečené připojení na internet může způsobit, že se počítač zamoří viry, červy, trojskými koni a dalšími hrozbami přicházejícími z internetu. Proč myslet na bezpečnost už při vybalení nového počítače z krabice? Protože ještě není vybaven žádnou ochranou proti zhoubným kódům a proti neoprávněnému přístupu. Nemá nainstalovanou antivirovou hráz, neobsahuje nejnovější opravy a aktualizace, ani antivirový program. V případě, že je nainstalován, nejspíš nebude obsahovat nejnovější data v databázi, píšíDeníky Bohemia.
Česko míří k evropskému primátu - konstatují Hospodářské noviny - v dohledné době bude u nás více registrovaných SIM karet do mobilních telefonů než kolik má země obyvatel. V celé Evropské unii připadají tři karty na čtyři lidi. Zdálo by se tedy, že v Česku už nemají provozovatelé mobilních sítí koho oslovit. Masivní reklamní kampaně, které na lidi útočí před každými Vánocemi, přitom však stále slaví úspěchy. Za celý loňský rok si novou kartu aktivovalo na milion 700 tisíc lidí, a přestože letošní čísla výrobci ani obchodníci ještě nechtějí zveřejnit, hovoří o dalším velmi úspěšném roce. Některé modely mobilních telefonů byly dokonce pro velký zájem jen těžko k dostání.
Na rozdíl od některých zemí Evropské unie, kde je otevírací doba v obchodech zákonem omezena, u nás zatím podobné nařízení neexistuje, konstatuje Právo. Některé velké obchodní řetězce tak zákazníkům například nabízejí otevírací dobu 24 hodin denně. Proti tomu se bouří odbory, které současný stav pokládají za nepřijatelný pro prodavačky a pokladní. Odborový svaz pracovníků obchodu proto připravil návrh zákona, který by omezil pracovní doby v obchodech. Například obchodní řetězec Tesco by musel při omezení otevírací doby propustit 5 až 7 procent zaměstnanců. Velmi striktní omezení pro chod obchodů platí v Rakousku. Vlivem odborů ale i katolické církve se podařilo prosadit, že supermarkety smějí mít otevřeno maximálně 66 hodin týdně. Prodej o nedělích, svátcích či v nočních hodinách prakticky neexistuje, srovnává Právo.
Čekáte pod stromečkem něco na sebe? Oblečení je v Česku nejčastější dárek a soudě podle plánů oděvních firem se tento zvyk bude jen prohlubovat, píše Mladá fronta Dnes. "Češi budou za módu utrácet čím dál víc, častěji zajdou do lepších obchodů a jejich šatník se bude obměňovat rychleji než dnes. Řada zahraničních firem na tento scénář vsadila velké peníze a začala budovat nové obchody, a to jak v nákupních centrech na okrajích měst, tak v jejich centrech. Souboj mezi nimi by měl zákazníkům přinést větší výběr a nižší ceny, s nimiž by značkové obchody byly dostupné pro širší masy," tvrdí Mladá fronta Dnes. Značkové obchody tak chtějí podle listu zaútočit jak na tržnice, tak na zavedené obchody. Ostatně tržby v second handech jsou už letos skoro o dvacet procent nižší než loni. Mladá fronta Dnes také soudí, že na pokles cen bude mít vliv otevření hranic s Evropskou unií, protože odpadne zdržování na hranicích s celníky, což uvítají zejména menší zahraniční firmy.
Potvrzení o českém státním občanství Josefa Colloredo-Mansfelda, které vydalo ministerstvo vnitra v roce 1992, je neplatné. Uvádí to současná zpráva stejného ministerstva. Není však jasné, jakou roli může tento fakt hrát v restitučním sporu o opočenský zámek, píše Právo. Zámek v Opočně na Rychnovsku přiřkly soudy dceři posledního majitele zámku Kristině Colloredo-Mansfeldové letos v květnu. Podle pravomocného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové se totiž nepodařilo předložit důkaz o tom, že Josef Colloredo- Mansfeld ztratil československé občanství a kolaboroval s nacisty. Vedoucí katedry ústavního práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy Václav Pavlíček se domnívá, že nové vyjádření ministerstva může zvrátit celý případ. "Pochopitelně se jedná o velice významnou skutečnost, občanství je zde jedna ze základních podmínek pro rozhodování v restitučních sporech," řekl Právu. Zdůraznil ale, že není podstatné potvrzení o vydání občanství, ale pouze ta skutečnost, jaké měl Mansfeld v době války občanství. Naopak podle advokáta Felixe Nevřely je nový dokument ve sporu zcela nepodstatný. Důležité je, že aby mohlo být potomkům Colloredo-Mansfelda jmění vydáno, musel být československým občanem v době, kdy mu byl majetek konfiskován dekretem. Československé občanství musel mít rovněž ten, kdo o majetek žádá. "Což se stalo, tedy jak v roce 1945 Josef Colloredo-Mansfeld, tak v roce 1992 Kristina měli oba československé občanství. Na tom nemění nic rozhodnutí ministerstva vnitra, které teď vydalo. K tomu se vyjadřuje příslušný úřad matriky a to je rozhodující," řekl advokát. Právo dodává, že sporem o zámek v Opočně se bude zabývat ještě Nejvyšší soud.
Ačkoliv letošní rok ještě není u konce a firmy ještě nemají uzavřené účetnictví, již nyní je podle Hospodářských novin jasné, že místní filmové produkce si letos přišly na své. Příliv zahraničních projektů i přes sílící konkurenci východoevropských zemí nepřestal ani v roce 2003 a přinesl do ČR opět miliardy korun a několik tisíc pracovních příležitostí. Objem investic, které cizí produkce přinesly do České republiky, se odhaduje na 7,5 miliardy korun, píší. Podle Jany Bryndové z Českého filmového centra se tak objem letošních investic pohyboval ve stejné výši jako loni. Podle jejího odhadu směřovalo do Česka více než 200 projektů, a to jak celovečerních filmů, televizních snímků, seriálů, reklamních spotů či hudebních videoklipů. "Kromě velkých amerických produkcí to byly zakázky především z Velké Británie, Ruska nebo Německa," řekla deníku. Nejvíce zahraničních zakázek se podle Bryndové podařilo získat firmám Stillking Films, Milk & Honey, Partnership Pictures, Dawson, Etamp Film nebo Barrandov Studio. Podle již uzavřených nebo rozjednaných smluv by cesty zahraničních štábů měly do ČR směřovat i v příštím roce, dodávají Hospodářské noviny.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce lidem, kteří čerstvě přišli o práci, znesnadnit možnost pobírat nemocenské dávky. Současný systém je totiž podle něj často zneužíván. Ministr chce omezit dobu, po kterou mají propuštění lidé při nemoci ještě nárok na nemocenskou ve výši, jako by byli zaměstnanci. Nemocenské dávky by navíc dostávali až od třetího týdne nemoci, píše Mladá fronta Dnes. "Ochranná lhůta, která je dnes šest týdnů, by se měla snížit na dva týdny," cituje list Škromacha. Když nyní nezaměstnaný do šesti týdnů po opuštění práce onemocní, pobírá ještě nemocenskou ve výši 69 procent svého předchozího příjmu. Pokud však onemocní později, pobírá od státu už jen peníze ve výši podpory v nezaměstnanosti. Ta odpovídá polovině jeho předchozího příjmu. Nezaměstnaní by navíc měli nárok na nemocenské dávky až od patnáctého dne nemoci, píše MfD. Do té doby by pobírali pouze peníze z úřadu práce. Po ztrátě práce by tak měl na vyšší nemocenskou nárok člověk jen při delší nemoci. Navrhované změny jsou součástí věcného záměru zákona o nemocenském pojištění, který by měl platit od roku 2005, dodává MfD. První zpřísnění nemocenské a její snížení je součástí balíčku zákonů, které začínají platit už příští rok. Po první tři dny nemoci se vyplácené peníze zkrátí na polovinu a v dalších 14 dnech se budou počítat jen z 90 procent výdělku.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
