Přehled tisku
Úterní český tisk se mimo jiné zamýšlí nad změnami volebního zákona, které chystá vládní koalice. Lídři vládních stran budou v nejbližší době diskutovat například o změně počtu volebních krajů či takzvaných klouzavých mandátech.
Úterní český tisk se mimo jiné zamýšlí nad změnami volebního zákona, které chystá vládní koalice. Lídři vládních stran budou v nejbližší době diskutovat například o změně počtu volebních krajů či takzvaných klouzavých mandátech.
Mladá fronta Dnes informuje o tom, že součástí připravovaných změn volebního zákona má být také přímá volba prezidenta. Podle návrhu ministra vnitra Stanislava Grosse by jej lidé volili stejně, jako volí senátory. Pokud by žádný kandidát nezískal v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, konalo by se kolo druhé, kam by postoupil dva nejúspěšnější kandidáti. Přímou volbu před dvěma lety prosazovaly všechny strany vládní koalice. ODS ji odmítala, ale poté, co kandidaturu na podzim 2002 oznámil Václav Klaus, změnila názor, připomíná deník. Přímá volba by podle mnohých názorů přinesla Václavu Klausovi jako úřadující hlavě státu velké naděje na znovuzvolení. Podle komentátora listu je Grossův návrh paradoxem dějin. Před rokem sociální demokraté přímou volbu ze strachu před Klausem zablokovali. Za trest mají Klause na Hradě a v ní vidí jedinou možnost, jak ho odtamtud vypudit, píše. Bez ohledu na to je ale podle něj nutné říct, že volba hlavy státu lidem je správná věc. Přímá volba podle jeho názoru není nezbytností, civilizované země by ale měly změny zavádět ne z nutnosti, ale proto, že vedou ke zlepšení. A je nesporně lepší, když nejvyššího představitele státu budou volit občané, kterým ten stát patří, domnívá se autor komentáře. Nic proti politickým dohodám a obchodům. Když jde o Hrad, bude však slušnější a čestnější, zaujme-li jejich místo tuhý, ale spravedlivý boj o přízeň voličů, konstatuje Mladá fronta Dnes.
Změnám volebního zákona se věnují také Hospodářské noviny. Vypadá to, že bořit a stavět volební předpisy patří k tužbám, kterým čeští lídři prostě neumějí odolat, myslí si komentátor listu. Důvod je podle něj pádný: nastavit pravidla hry tak, aby stoupla pravděpodobnost, že zrovna jim padne šestka. Volební zákon by se přitom měl měnit jen zřídka, píše deník. Nejen proto, aby lidé rozuměli, co se s jejich hlasy vlastně děje, což mimochodem posiluje chuť vůbec k volbám chodit. Bez stabilních a důvěryhodných volebních pravidel ztrácejí důvěru také instituce, které se o výsledky voleb opírají. A to už je opravdu vážná věc, domnívají se Hospodářské noviny.
Komentář Lidových novin se zamýšlí nad útoky, kterým v poslední době museli čelit zdravotníci. Problémy s agresivními pacienty řeší záchranáři i jinde ve světě, píše list. Ve Skotsku například záchranáři získali status veřejného činitele a vztahuje se na ně stejná právní ochrana jako na policisty. Do rizikových lokalit pak sanitka vyjíždí jen v doprovodu policie. Záchranné služby jednají o spolupráci dokonce s ochrankou nočních barů. V Česku zatím tuto souhru státních zaměstnanců i soukromého sektoru nahrazuje osočování mezi zdravotníky a policií, kdo může za selhání "komunikace", konstatují Lidové noviny. Vysvětlení ministra vnitra Stanislava Grosse by mohla ozřejmit opožděnou reakci policistů v řádu vteřin, a nikoliv desítek minut, o nichž hovoří záchranáři, domnívá se list. Odpovědnost na jiné ale podle Lidových novin svaluje také ministryně zdravotnictví Marie Součková. Ochranka a vnitřní výstražný systém nemocnic totiž mohly již dnes předcházet traumatizujícím zážitkům řady lékařů a sestřiček. Proč má mít bezpečnost zajištěnu jen záchranář, a ne již lidé v nemocnici, kam je nebezpečný pacient převezen?- ptá se autor komentáře v Lidových novinách.
Vyjednavače přístupových jednání České republiky k Evropské unii Pavla Teličku by třetina obyvatel Česka ráda viděla ve funkci evropského komisaře. Vyplývá to z průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM) z počátku ledna, o kterém informuje deník Právo. Průzkum ale nezahrnuje jméno kandidáta ČSSD Miloše Kužvarta, který byl oficiálně jmenován až minulý týden, ani Bedřicha Moldana za ODS, upozorňuje list. Teličku by pro funkci eurokomisaře preferovalo 34 procent dotázaných. Bývalému ministru Jiřímu Rusnokovi by dalo přednost 22 procent a Pavlu Mertlíkovi 17 procent lidí. Kandidátku KDU-ČSL Ivanu Janů by vybralo 12 procent respondentů a Ivana Pilipa sedm procent. Čtyři procenta lidí podpořily náměstka ministra zahraničí Jana Kohouta, dodává Právo a připomíná, že vláda rozhodne do konce měsíce.
Jedna z nejznámějších českých hereček Jiřina Bohdalová se obrátila na soud s žalobou na ministerstvo vnitra. Nesouhlasí s tím, že se její jméno objevilo v oficiálních svazcích spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti, které loni na jaře vnitro zveřejnilo. Bohdalová se v nich objevila pod krycím jménem Jaroslava, píše deník Právo. "Jde o žalobu na určení oprávnění evidence," potvrdila soudkyně Dagmar Stamidisová. Herečka dostávala kvůli uvedení v seznamech řadu anonymů. Pro žalobu se rozhodla poté, co jeden z anonymních telefonátů zvedl její vnuk. "Tam se ozvalo 'Vy udavači!'. A to jsem se rozhodla, že takhle to nemůžu nechat," řekla Bohdalová. Dodala, že by ministerstvo vnitra nežalovala, kdyby měla pocit, že je vinná. "Podepsala spolupráci, a že jsou tam i některé doklady kolem té spolupráce, to prostě je fakt. Ale otázka, jak to všechno probíhalo, je předmět každého jednotlivého svazku," řekl náměstek ministra vnitra Vladimír Zeman. Herečka již dříve v médiích opakovaně prohlásila, že cítí křivdu. "Teď, když jsem ten seznam viděla, cítím se strašně. Jsem nevinná, cítím se ukřivděně," citoval herečku deník Blesk. Listu přiznala, že ji agenti StB kontaktovali začátkem roku 1959, tedy v době, kdy měla zavřeného otce. "Párkrát mi kvůli tomu volali," uvedla Bohdalová. Lidové noviny loni v květnu napsaly, že Státní bezpečnost začala Jiřinu Bohdalovou získávat v roce 1959. Sami si ji vytipovali, sami ji kontaktovali. Během schůzek, které se konaly tak dvakrát do měsíce, nabízeli podle listu mladé herečce "výhody" - například balíčky pro otce, jenž byl v té době ve vězení, či možnost, že by se její mladší sestra dostala na jazykovou školu. Pro hereččina otce přitom nehnuli prstem, píše deník Právo.
