Přehled tisku
Kvůli herečce Jiřině Bohdalové se nejspíš budou měnit zákony, píše Mladá fronta Dnes. Herečka sice vyhrála soud kvůli svazkům StB, ale v seznamech agentů dál zůstane. Významní politici proto začali mluvit o tom, že je třeba změnit zákony, aby lidé s podobným osudem v seznamech estébáků nezůstávali. Zákon, který neumožňuje jméno ze seznamu agentů vymazat, je podle nich třeba změnit.
Ministr kultury Pavel Dostál podle deníku Právo nevidí žádný důvod, proč by se měl omlouvat adoptivní sestře Karla Schwarzenberga Alžbětě Pezoldové. Ta jej hodlá zažalovat za to, že o její rodině v britském deníku The Daily Telegraph řekl, že kolaborovala s nacisty. Pezoldová se u českých soudů již několik let neúspěšně domáhá navrácení rozsáhlého majetku v jižních Čechách, připomíná deník. Dostál tvrdí, že s redaktorkou britského listu o Pezoldové vůbec nemluvil. Bavili se prý pouze obecně o Benešových dekretech, podle nichž je na majetkové nároky bývalých šlechticů nahlíženo. Právník Pezoldové Jaroslav Čapek však řekl, že u rozhovoru byla britská fotografka, která dosvědčí, co ministr o Pezoldové řekl. Na omluvu dal právník Dostálovi lhůtu do konce ledna, pak připraví žalobu.
Jak uvádějí Lidové noviny, Konfederace politických vězňů podává trestní oznámení na televizi Prima, která od minulého týdne vysílá reprízu normalizačního seriálu Třicet případů Majora Zemana. "Tento lživý seriál je oslavou minulého režimu a jeho represivních složek, které potlačovaly lidská a občanská práva," řekla předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová. Kromě trestního oznámení adresovaného státnímu zastupitelství zasílají političtí vězni také stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Jediný český kosmonaut Vladimír Remek míří v barvách KSČM do Evropského parlamentu. Podle Mladé fronty Dnes to definitivně potvrdila čtvrteční Remkova schůzka se šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem. Remek by se dokonce mohl stát dvojkou kandidátky za poslancem Miloslavem Ransdorfem. Remkovým vstupem do politiky však zřejmě přijde o důležitého muže česká diplomacie. Remek totiž v současné době působí jako obchodní rada české ambasády v Moskvě a jeho nadřízení si jej velmi pochvalují. "Má v Rusku z minulosti skvělé kontakty, a když je to občas potřeba, je ochoten si na sako klidně připnout všechna svá sovětská vyznamenání a vyrazit na jednání," říká vysoce postavený činitel ministerstva zahraničí.
Češi, kteří se dostanou do europarlamentu, nebudou mít jen zajímavé platy, ale i nevídané komfortní zázemí, uvádějí Lidové noviny. Kromě 300 tisíc korun měsíčně budou mít nárok i na půlmilionové náhrady na pronájem kanceláří a mzdy asistentů. O platech a europoslaneckých náhradách ještě nepadlo konečné slovo, připomíná list. Odsouhlasil je sice už Evropský parlament, ale ještě čekají na schválení Evropskou radou. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se je sbor premiérů chystal zamítnout. Proti jsou totiž jenom Němci, kterým se nelíbí, že se schvalování bude téměř krýt se startem volební kampaně a výše poslaneckých platů by mohla ovlivnit výsledek evropských voleb.
O penězích, tentokrát po českého exprezidenta, píše i páteční Mladá fronta Dnes. Václav Havel se podle deníku zanedlouho stane jediným člověkem s nadstandardní doživotní rentou. Zákon o zaopatření prezidentů stanoví, že dostane padesát tisíc plus dalších padesát na provoz kanceláře. Až zákon podepíše nynější prezident, začne Havel od státu prostřednictvím Kanceláře prezidenta republiky dostávat padesát tisíc korun čistého. Otázkou však zůstává, zda Havel bude muset prezidentské kanceláři vykazovat účty, za co utratil druhých padesát tisíc. Ty mají podle zákona krýt zejména nájemné za kancelář a odměnu pro asistenta. I podle Havlova tajemníka Jakuba Hladíka by měl nějaký předpis určil podmínky využití padesátitisícového paušálu. Náklady na provoz Havlovy kanceláře v centru Prahy a na tři zaměstnance přitom nyní nyní dosahují 150 až 250 tisíc korun.
V Česku zřejmě přibudou polské nápisy, uvádějí Lidové noviny. Obyvatelé polské národnosti ze tří obcí na severní Moravě totiž připravují petice, které tyto nápisy požadují. Podle zákona o dvojjazyčné nápisy mohou požádat, pokud v obci žije nejméně deset procent občanů stejné národnosti. "Já osobně to pokládám za zbytečnost, ale nerad bych rozdmýchával nějaké národnostní pře," řekl starosta Chotěbuzi Martin Pinkas. K polské národnosti se tu hlásí 220 lidí, tedy asi čtvrtina obyvatel. Obecní radnice nyní řeší, jak celou operaci s nápisy provést a kdo to zaplatí. Předseda Kongresu Poláků v ČR Josef Szymeczek podporuje právo menšin na nápisy ve vlastním jazyce, současně ale zákon kritizuje. Podle něj totiž staví ty, kteří sbírají podpisy pod petice, do role jakýchsi buřičů a štváčů.
O nečekané přírůstky varanů, krajt a želv v plzeňské zoologické zahradě se podle Práva postaral třiačtyřicetiletý Čech, který zvířata pašoval v kufru mezi spodním prádlem z Indonésie a ve středu ho přitom přistihli celníci. Všech sto čtrnáct zadržených plazů se tak dostalo do karantény v plzeňské zoo. Podle jejího zoologa Vítězslava Honsy se ve většině případů jedná o velice vzácné druhy želv, hadů a varanů, pocházející zejména z Madagaskaru a Indonésie. Jsou mezi nimi i unikátní vodní želvy, které zatím chová jen jedna z amerických zoo. Plzeň byla podle něj vybrána proto, že měla právě volné kapacity ve svém záchranném centru. Zatímco pašeráka čeká trestní stíhání, mají plzeňští ošetřovatelé plné ruce práce. Želvám i ostatním zvířatům se daří napohled dobře, zda ale všechna přežijí, se ještě nedá říci, dodává Mladá fronty Dnes.
Jak uvádí Mladá fronta Dnes, v České republice umírá v přepočtu na milion obyvatel při dopravních nehodách víc lidí než ve většině zemí Evropské unie. Porovnání loňských dvanácti měsíců sice ještě není dokončeno, vyplývá to však z údajů za rok 2002. Tehdy zemřelo v Česku na silnicích 139 lidí na milion obyvatel, v zemích EU se přitom průměr pohybuje kolem sta mrtvých. Podle Josefa Tesaříka z dopravního oddělení policejního prezidia příčina spočívá zejména v neúctě řidičů k silničním pravidlům i k sobě navzájem a také v úrovni vynucování dopravních předpisů. Policisté věří, že situaci změní nový "silniční" zákon, který schválila vláda. Zákon zpřísňuje tresty pro viníky dopravních přestupků a zavádí takzvaný bodový systém pro řidiče, kteří nedodržují předpisy. Zákon však ještě čeká trnitá cesta parlamentem, dodává Mladá fronta Dnes.
Přistěhovalce potřebujeme, chováme se k nim ale jako k Hunům, píší Lidové noviny. Podle nejnovějšího výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj patří Česko spolu s rozvinutými zeměmi, jako je Kanada, USA, Švýcarsko či Rakousko, mezi devět států, v nichž se v prvním roce 21. století nejvíce zvýšil příliv přistěhovalců v celosvětovém měřítku. Cizinecká policie navíc tvrdí, že pro imigranty se díky vstupu do EU stáváme cílovou, a ne již jen tranzitní zemí.
Ve své podstatě by to mohla být potěšující zpráva. Nové pracovní síly by Česku mohly pomoci vyvážit úbytek domácí populace. Mnozí Češi ale mají z přistěhovalectví strach. Bojí se, že ztratí práci a vzroste zločinnost. V podvědomí jim sedí nejistota z toho, zda příchod lidí z jiného kulturního okruhu negativně neovlivní navyklý životní styl a vztah k respektovaným hodnotám. Především evropské vlády se tak nakonec "vaří ve vlastní šťávě" - chtějí čelit prohlubující se demografické krizi a současně musí brát ohledy na obavy a fobie voličů.
