Přehled tisku

Přehled tisku

Poslanec Marian Bielesz vystoupil z Unie svobody-DEU, v poslaneckém klubu zůstává, foto: ČTK

Komentáře domácích deníků se vracejí k rozkolu v Unii svobody-DEU. Podle většiny autorů ohrožuje odchod dvou unionistických poslanců ze strany ohrožuje budoucnost Špidlovy vlády. Možné budoucí scénáře domácího vnitropolitického dění rozebírá komentátor Práva. Špidlova vláda může podle něj vládnout s podporou komunistů. To by však znamenalo konec sociální demokracie a dovršení znovuzrození komunistické strany v Česku. Vláda se také může nechat vydírat odpadlíky. Další možností jsou předčasné volby. Jsou však pro ODS, která je podle všech průzkumů jejich horkým favoritem, tím nejlepším řešením, ptá se komentátor. Proč by měla ODS převzít otěže nepopulárních reforem? Není pohodlnější ponechat všechnu "černou práci" na Špidlově kabinetu? Na obě otázky autor odpovídá kladně. "ODS má důvod koaliční vládu - přes všechny proklamace - sama podržet navzdory krachu unionistů," končí komentátor své úvahy.

Autor komentáře v Lidových novinách si myslí, že za nynějším chaosem v Unii svobody je nejasné odůvodnění vstupu strany do vládní koalice. Někteří unionisté jsou toho názoru, že vstup do koalice s levicovou ČSSD sledoval jediný cíl - pomoci vstupu Česka do Evropské unie. Jiní zdůrazňují vnitropolitickou zodpovědnost US-DEU - unionisté nesmí dopustit, aby se posílil vliv komunistů. Například vznikem rudo-růžové koalice, tedy koalice komunistů a sociálních demokratů. US-DEU "neví, kde jí hlava stojí", soudí Lidové noviny.

Komentář v Hospodářských novinách předvídá Unii svobody postupnou "cestu k zapomnění". Kdysi to byla strana osobností. To už je dávná minulost, nyní čekají unionisty troje volby, které pro stranu budou zřejmě znamenat tři údery popravčím mečem, myslí si komentátor. Autorovi působení lidovců a unionistů ve vládě připomíná funkci opoziční smlouvy v době vlády Zemanovy ČSSD. Podobně jako opoziční smlouva, i unionisté a lidovci alespoň brání sociálním demokratům, aby zvyšovali zatížení těch občanů, kteří se o sebe umějí postarat sami. V tom je jediné plus unionistů, uzavírá autor komentáře.

---

Ministr financí Bohuslav Sobotka musí přepracovat svůj návrh zákona o majetkových přiznáních. Vládní právníci totiž u něj nalezli nedostatky. Lidé s ročním příjmem vyšším než 1,5 milionu korun by například museli poskytovat údaje, které už má stát k dispozici. Sobotka chyby přiznal a koncem března chce vládě předložit novou verzi. Uvádí to Mladá fronta Dnes. "Například vlastník nemovitosti je zapsán v katastru, existuje i evidence motorových vozidel," upozornil na některé z nedostatků návrhu místopředseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš. Sporné je podle vládních právníků i to, že staví bohatší lidi do role, kdy oni sami musí dokazovat svou poctivost. Pokud neprokáží, jak majetek získali, byli by automaticky podezřelí, že stát ošidili na daních, uvádí list. ČSSD bude muset o užitečnost zákona přesvědčit své koaliční partnery. Obě menší koaliční strany unionisté a lidovci totiž vždy patřily k odpůrcům podobných návrhů. Zmínka o majetkových přiznáních je však v programovém prohlášení vlády a koaliční partneři ČSSD tedy patrně budou muset na nějakou formu majetkových přiznání přistoupit.

---

Mladá fronta Dnes komentuje také zákon o nájemném, který by měla v úterý schvalovat poslanecká sněmovna. Tuto spornou předlohu, která by měla upravovat postupné zvyšování regulovaného nájemného, vláda sněmovně předložila již loni v březnu a od té doby je předmětem živých diskusí. Hlasování o nájemném také bývá označováno za test soudržnosti vládní koalice. "Poslanci budou řešit bydlení třetiny domácností - těch, které měly v minulosti štěstí na dekret a v současnosti na politiky, kteří jejich výsadu více či méně chtějí bránit. Dvě zbývající třetiny, bydlící buď ve svém nebo neregulovaně, jsou odkázány na chování trhu," píše Mladá fronta Dnes. Pro ně má autorka komentáře alespoň jednu dobrou zprávu - ceny bytů už nerostou do nebe a volné nájemné začíná pomaličku klesat. Na trh s bydlením přichází víc nových bytů. Navíc lidé, kteří sázeli na růst cen kvůli vstupu do Evropské unie, se bytů zbavují, protože se nenaplňuje předpoklad, že nemovitosti v tuzemsku dramaticky zdraží, píše Mladá fronta Dnes.

---

Ministr financí Bohuslav Sobotka si neumí představit, jak by stát fungoval bez peněz, které má získat kvůli změně daně z přidané hodnoty. Pokud by novelu daně vetoval prezident či Senát a koalice veto nedokázala přehlasovat, znamenalo by to podle něj konec vlády. Vyplývá to ze Sobotkova rozhovoru pro Hospodářské noviny. "To by byl největší problém v historii vládní koalice a pravděpodobně by to ohrozilo existenci vlády. Také by to přineslo obrovské praktické problémy. Republika v květnu vstupuje do EU a nebyla by schopna se začlenit do jednotného evropského hospodářského prostoru," řekl v rozhovoru Sobotka. Ministr je přesvědčen, že se vládě podaří finanční reformu dotáhnout do konce, připouští nicméně některé problémy. Podle něj jde hlavně o zděděné státní garance. "Ty nám vybuchují pod nohama jako nášlapné miny. Jako třeba záruky za Aero Vodochody," řekl. Připustil také, že státu budou i přes vyšší výnos z DPH chybět peníze na sociální kompenzace pro sociálně slabší občany. "Rozsah jednorázových kompenzací bude o něco vyšší. Budou nám chybět čtyři miliardy korun," konstatoval. Sobotka proto důrazně odmítá, aby se letos v rozpočtové sféře vyplatil další plat. A navrhovat bude i další restrukturalizaci výdajů státního rozpočtu. Žádné další daňové zatížení už ale současná vláda - s výjimkou cigaret - do konce svého volebního období nechystá. Sobotka naopak připomněl, že vláda chce ještě před prázdninami předložit do sněmovny zákon snižující přímé daně. Návrh má snížit daně pro rodiny s dětmi a zrychlit odpisy pro podnikatele.

---

Komu je méně než 25 let, zaměstnání hned tak nesežene, ať už vystudoval jakoukoliv školu, komentuje neradostnou statistiku Národního ústavu odborného vzdělávání Právo. Podle ní míra nezaměstnanosti absolventů víc než dvojnásobně převyšuje obecnou míru nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Absolventům škol chybí praxe, na které zaměstnavatelé trvají. Výhodou proti starším žadatelům o práci by pro ně mohla být znalost jazyků a práce s počítačem. Absolventi se ale shodují: školy nás těmito důležitými dovednostmi nijak zvlášť nevybavily. Pokud se jazyky a práce s počítačem vyučují na školách špatně, skoro úplně pak chybí nácvik takových dovedností jako je schopnost komunikovat a týmově pracovat.

---

Některé nemocnice v Česku obcházejí podle Mladé fronty Dnes zákon a nechávají si za nadstandardní péči platit. Aby pokryli léčbu, na kterou údajně peníze pojišťoven nestačí, založili lékaři nadační fond, který když pacienti obdarují, získají například lepší nitrooční čočky. Pacient se šedým zákalem, který si chce v pardubické nemocnici voperovat speciální měkké čočky, musí za jednu zaplatit zhruba tři až pět tisíc korun nadaci Lidé sobě. Ta pak peníze vrátí nemocnici, která úkon provedla. Na svůj provoz si nadační fond nechává pět procent, popisuje praxi deník. "Je to legální postup," tvrdí v Mladé frontě Dnes předseda společnosti očních lékařů a člen správní rady nadace Pavel Rozsíval. Lékaři se k tomu musí uchylovat proto, že platby od zdravotních pojišťoven nestačí, doplňuje Rozsívala primář očního oddělení pardubické nemocnice Jan Novák. Jan Hycl z pražské Všeobecné fakultní nemocnice však tvrdí, že pokud se snaží seženou za peníze pojišťovny i ty nejdražší čočky. Někteří lékaři praxi fondu kritizují, ale řada z nich zároveň považuje současnou úpravu, která připlácení prakticky zakazuje, za špatnou. "Je třeba umožnit připlácení a současně zajistit, aby se nezneužívalo," myslí si Pavel Kuchynka z oční kliniky na pražských Vinohradech. Jiní lékaři podezírají nadaci z toho, že vznikla na popud dodavatelů čoček, kteří tak chtěli svému zboží zajistit odbyt. Za povolení plateb za nadstandard je i Jana Žmolíková z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Obává se mimo jiné toho, že po vstupu země do EU budou do Česka hromadně jezdit pacienti ze zahraničí a nechávat si implantovat ty nejlepší čočky zadarmo. Češi si smí připlácet pouze za léky, za lepší pokoj v nemocnici a v zubních ordinacích. Poslanci ODS a Unie svobody-DEU se loni obrátili k Ústavnímu soudu s tím, aby zrušil omezení v připlácení si za nadstandardní lékařskou péči. Ten však rozhodl, že lékaři nemohou vybírat od pacientů peníze za péči, kterou hradí zdravotní pojišťovny. Za to, co nehradí pojišťovna však lékaři vybírat peníze mohou a také to dělají.

---

Logo ODS

Zdá se, že ODS bude mít brzy starosti. Jak vyplývá z informací Hospodářských novin, její vstup do evropské politiky coby pravděpodobného vítěze prvních českých voleb do Evropského parlamentu nebude vůbec lehký. Tradičně nejsilnější klub v europarlamentu - lidovci, kteří podle analytiků i po volbách obsadí více než třetinu všech křesel - totiž přijetí ODS do svých řad zpochybňují. Občanské demokraty kritizují zejména němečtí poslanci v lidové straně; vadí jim jejich postoje k evropské integraci, a také obhajoba dekretů prezidenta Beneše. V pátek, připomínají Hospodářské noviny, přijede do Prahy šéf lidovců Hans-Gert Pöttering, který pochází z německé CDU. S předsedou ODS Topolánkem si chce pohovořit o názoru strany na evropskou integraci. List dále zmiňuje, že nejsilnější výhrady mají europoslanci z bavorské CSU - ti ODS zcela odmítají nebo členství podmiňují dohodou o "přijatelném chování", kterou by podepsalo vedení ODS. Něco podobného si ostatně frakce chtěla vynutit na britských konzervativcích. Zůstat mimo silné kluby v Evropském parlamentu, dodávají Hospodářské noviny, znamená zůstat bez vlivu, ale také bez zázemí, poradců a asistentek.

---

Do České republiky letos míří historicky největší počet nových letadel. Tuzemské letecké společnosti chtějí v tomto roce pořídit dvanáct strojů, píšou Hospodářské noviny. Důvodem je zejména stále rostoucí zájem o leteckou dopravu. Půjde o investici v řádech desítek miliard korun, neboť v Česku nejpoužívanější Boeing 737 stojí okolo čtyřiceti milionů dolarů. Jak ale deník upozorňuje, firmy většinou neplatí v hotovosti celou částku, ale splácejí ji formou finančního leasingu nebo si letoun pořídí na operační pronájem. V pořizování nových strojů jsou nejaktivnější České aerolinie, kterým v následujících měsících přibude pět Boeingů 737-400 a tři turbovrtulová ATR 42. "Jde o začátek obměny těchto strojů, která je naplánována do konce roku 2006. Pak budeme mít dvanáct strojů ATR proti současným devíti," řekla Hospodářským novinám mluvčí ČSA Marcela Picková. ČSA počítají v roce 2006 s rozšířením svého letadlového parku ze současných 35 na 50 letadel. Travel Servis chce k současným sedmi strojům letos přikoupit čtyři letadla. Podle mluvčí společnosti Vlaďky Dufkové budou dva Boeingy určeny pro low cost projekt Smart Wings a jeden na charterové lety. Na podzim by měl přijít také velkokapacitní Boeing 767 pro dálkové lety. Žádné nákupy podle Hospodářských novin nechystá Fischer Air.