Přehled tisku

Teroristcký útok ve Španělsku, foto: ČTK

Komentáře pátečních novin se věnují především čtvrtečnímu teroristickém útoku v Madridu. Kromě toho se noviny zastavují například u návštěvy předsedy severokorejského parlamentu Čche Tche-poka v Praze.

Komentáře pátečních novin se věnují především čtvrtečnímu teroristickém útoku v Madridu. Kromě toho se noviny zastavují například u návštěvy předsedy severokorejského parlamentu Čche Tche-poka v Praze.

Teroristcký útok ve Španělsku,  foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad proměnami terorismu během uplynulých staletí. Rozdíl mezi terorismem kdysi a dnes je tak velký, že by ani neměl nést totéž jméno, píše list. Teroristické akce byly kdysi zacíleny výhradně na tyrany, vládce či obecně centra moci. Nyní teroristé útočí na nevinné lidi. Cílem není zničit mocného protivníka, ale destabilizovat společnost. Dnešnímu teroristovi nezáleží na tom, kdo je u moci, nenávidí především demokratickou společnost jako takovou, píše komentátor Mladé fronty Dnes Jan Jandourek.

Adam Černý se v Hospodářských novinách se pozastavuje nad motivacemi teroristů z organizace ETA páchat zlo. Útoky jsou reakcí na vytrvalý tlak španělských bezpečnostních složek, na tvrdý a nesmiřitelný boj španělského premiéra José Aznara s terorismem. Mimochodem, on sám se štěstím unikl teroristickému útoku. Za frankistické diktatury se dal boj baskických teroristů možná pochopit. Po nastolení demokracie v zemi však pro něj už není místo. Je snadné zasáhnout lidi žijící v demokracii, pokračuje deník. Mrtví a ranění v Madridu by však neměli být důkazem slabosti demokracie jako takové, uzavírá komentátor Hospodářských novin Adam Černý.

Pavel Verner v Právu připomíná, že na pozadí útoku v Madridu dostává zpráva o zadržení 328 tun plastické trhaviny v Česku hrozivý podtón. Přitom oba pašeráci jsou vyšetřováni na svobodě, píše Právo. Češi napříště nemusí terorismus sledovat jen z televizní obrazovky, může se přestěhovat do tuzemských měst. Terorismus je třeba zničit dříve než on zničí civilizaci, píše list. I Česko k jeho zničení přispívá, například vojenskou misí v Afghánistánu. Co si v této souvislosti myslet o českých komunistech, kteří kvůli vyslání české bojové jednotky do této středoasijské země podávají stížnost k Ústavnímu soudu?, ptá se komentátor Práva Pavel Verner.


Předseda severokorejského parlamentu Čche Tche-pok
Lidové noviny se vrací k návštěvě předsedy severokorejského parlamentu Čche Tche-poka v České republice. Přijetí představitele jedné z nejtvrdších diktatur na světě nejvyššími českými politiky má údajně přispět k uklidnění situace na korejském poloostrově. Je to v souladu se snahami Evropské unie, tvrdí čeští politici. To je však jen prázdné alibi. Praha si vybrala svou korejskou misi na základě vlastní úvahy. Pokud Česko přispěje k mírovému vyřešení korejské krize, bude přijetí komunistických pohlavárů ospravedlněno. Jinak však vláda nebezpečně hazarduje s dobrým kreditem Česka v oblasti lidských práv a dodržování principů demokracie, varuje Pavel Máša v Lidových novinách.


Do televize Nova přišel ve čtvrtek dopis od jejího bývalého ředitele Vladimíra Železného, že odvolává jako většinový majitel společnosti CET 21, která drží licenci na vysílání televize, z funkce generálního ředitele Novy Petra Dvořáka. Píše to dnešní Právo. Manažery PPF to ale podle deníku nechává v klidu. "Z předchozích vyjádření pro tisk Dvořáka a skupiny PPF, která tvrdí, že ona je většinovým majitelem CET 21, však vyplývá, že Železného nepovažují za majitele většinového podílu. A proto nehodlají na jeho sdělení nikterak reagovat," píše. Nynější odvolání Dvořáka z funkce šéfa Novy není prvním krokem, který Železný v poslední době ve svém sporu s Novou učinil. Nedávno Železný v dopise zaslaném televizi odvolal Dvořáka a Jiřího Šmejce z funkce jednatele CET 21.


Stavební spořitelny si zdražením poplatků za účty proti sobě popudily mnohé klienty. Někteří z nich proto plánují společný postup proti tomu, aby z jejich státem dotovaných úspor banky ukusovaly stále větší sousta, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku jsou klienti nespokojeni s rostoucími poplatky za vedení účtu a hlavně s novinkou, kdy si některé stavební spořitelny začaly strhávat poplatky za úrokové zvýhodnění. Těmi si kompenzují ztráty u klientů z dřívější doby, jimž slíbily ve smlouvách na dnešní poměry vysoké úroky kolem čtyř procent, píše. Stížnosti lidí na nový ceník, se kterým přišly spořitelny na přelomu roku krátce poté, co stát citelně snížil podporu stavebního spoření, se už hromadí u Sdružení obrany spotřebitelů, které požaduje, aby si na stavební spořitelny posvítil antimonopolní úřad. "Podnět jsme obdrželi a šetříme jej," potvrdil kroky sdružení mluvčí úřadu Kristián Chalupa.


Sedmdesát sedm sudetských Němců z Německa a Rakouska brzy podá na Českou republiku stížnost u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Dožadují se vrácení zabaveného majetku nebo finančního odškodnění, uvádí dnešní Lidové noviny. Sudetští Němci se nedomáhají zrušení takzvaných Benešových dekretů, ale žádají nápravu majetkových křivd, které jim poválečné Československo způsobilo. "Žaloba je hotová a bude v nejbližších dnech odeslána do Štrasburku," cituje deník noviny rakouského landsmanšaftu Sudetenpost.