Přehled tisku

Vláda v neděli rozhodla, že státní zaměstnanci letos dostanou deset procent 13. platu. Odboráři přitom požadovali vyplacení 50 procent. Jednání o výši 14. platu kabinet zatím odložil. "Spor o to, kolik procent z 13. a 14. platů dostanou vyplaceno zaměstnanci státu, je absurdní. Především to však platí o samotné myšlence, že vůbec mají výplatu dostávat častěji než jednou měsíčně," uvažují Hospodářské noviny. Namítají, že lidé, kteří si našli zaměstnání v rozpočtové sféře, pracují dvanáct měsíců v roce. "Přísluší jim tedy také dvanáct platů. Nic víc. Třinácté, vánoční či jakékoli jiné další mzdy nechť vyplácejí privátní zaměstnavatelé, kteří tak mohou oceňovat výkon pracovního týmu - ve chvíli, kdy firma dosáhla kladného hospodářského výsledku," doporučuje deník.

Vláda v neděli rozhodla, že státní zaměstnanci letos dostanou deset procent 13. platu. Odboráři přitom požadovali vyplacení 50 procent. Jednání o výši 14. platu kabinet zatím odložil. "Spor o to, kolik procent z 13. a 14. platů dostanou vyplaceno zaměstnanci státu, je absurdní. Především to však platí o samotné myšlence, že vůbec mají výplatu dostávat častěji než jednou měsíčně," uvažují Hospodářské noviny. Namítají, že lidé, kteří si našli zaměstnání v rozpočtové sféře, pracují dvanáct měsíců v roce. "Přísluší jim tedy také dvanáct platů. Nic víc. Třinácté, vánoční či jakékoli jiné další mzdy nechť vyplácejí privátní zaměstnavatelé, kteří tak mohou oceňovat výkon pracovního týmu - ve chvíli, kdy firma dosáhla kladného hospodářského výsledku," doporučuje deník. Rozšíření počtu tříd, podle nichž se práce v rozpočtové sféře člení, je podle listu stále nedostatečné. Píše, že částky určené na osobní ohodnocení nedokážou dostatečně odstupňovat rozdíly v kvalitě pracovníků. Vše podle Hospodářských novin zhoršují odbory, které tlačí na plošné zvyšování platů. "Státu by prospělo, kdyby vláda našla odvahu a rozdíly v odměňování zaměstnanců prohloubila. A pokud by snad chtěla být opravdu odvážná, může zároveň jejich počty snížit. Bez těch, kteří pracují ničemně a neochotně, by se rozpočtová sféra jistě obešla," míní list.


Šéf Sazky Aleš Hušák a olympionička Dana Zátopková na slavnostním zahájení provozu nové víceúčelové haly Sazka Arena,  foto: ČTK
Hospodářské noviny se v poznámce vracejí k nedávno vyostřenému sporu mezi loterijní firmou Sazka, premiérem Vladimírem Špidlou, respektive vládou. Rozhodnutí premiéra a vlády, neposkytnout Sazce státní záruky na stavbu haly Arena, bylo principiálně i kvůli aktuálnímu stavu státní pokladny správné rozhodnutí, píší Hospodářské noviny. "Z rozpočtu, který nemá na to, aby dostatečně podporoval vysoké školy či vědu jako základ budoucí prosperity, není možné jistit stavbu luxusního chrámu pro sport," zdůvodňuje autor poznámky. Ředitel Sazky Aleš Hušák je přitom podle autora tím posledním, kdo si může stěžovat na nepřízeň státu. Jeho společnost se ve svém oboru podnikání těší státem posvěcenému monopolu. Dokonce ani opěvovaná Sazka Arena nevznikla bez asistence státu. "Na dekontaminaci půdy po vysočanských továrnách šlo z veřejných prostředků mnoho milionů korun, což platí i o stavebních úpravách souvisejících s dopravní infrastrukturou," píše autor poznámky v Hospodářských novinách.

Komentátoři Hospodářských novin ale mají na případ Sazka Areny rozdílné názory. Na stejné stránce si jiný autor klade otázku, podle jaké logiky je pozvat premiéra samozřejmé a nepozvat ho neslušné? "Výroky šéfa Sazky Aleše Hušáka na adresu premiéra Špidly zaskočily politiky i novináře. Ve vzácné shodě je označili za nezdvořilé a vyzvali Hušáka, aby se omluvil. Sociálně demokratičtí politici vzkázali, že budou bojkotovat slavnostní otevření Sazka Areny. Na případu je zarážející, o co jde," píše autor poznámky v Hospodářských novinách. "Sazka jako podnikatelský subjekt postavila halu. S problémy, které měla, jí vláda dle svého svobodného rozhodnutí nepomohla. Svobodným rozhodnutím Sazky zase je, pozvat si na otevření, koho uzná za vhodné. Politici se rádi zviditelňují při masových akcích, ukazují se tam, kde se dosahuje úspěchů, v naději, že část slávy ulpí i na nich. Platí ale i opačný model: politici svou účastí zvyšují význam té které akce. Kdo komu přináší větší prospěch, záleží na srovnání významu akce a politika. Otevření moderní sportovní haly patří k těm, kde význam akce zastiňuje význam politiků. Hušákovi vyčítají zpupnost. Jenže zpupní jsou spíš politici, kteří předpokládají, že mají být pozváni. Kéž bychom měli více takových akcí, kde nepřítomnost politiků nejen nevadí, ale málokdo ji vůbec zaznamená.

Premiér Špidla i vláda podle šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého finančně poškodili společnost Sazka. "Díky jejich výrokům se stavba haly prodraží," řekl Tlustý v rozhovoru pro Lidové noviny. Tlustý tak reagoval na spor mezi Sazkou a vládou, která odmítla poskytnout Sazce státní záruky na úvěry k výstavbě haly Sazka Arena. Tlustý zároveň uvedl, že šéf Sazky Aleš Hušák "to formálně možná přehnal", když odmítl kvůli neposkytnutí garancí pozvat předsedu vlády na slavnostní otevření haly. Skutečnost, že investoři zatím nechtějí Sazce poskytnout šest miliard korun na splacení haly, je podle Tlustého výsledek kroků vlády. "Myslím si, že ministři a premiér svými výroky neměli zpochybňovat tuto akci a tuto společnost. Myslím, že i kvůli tomu se jí pak zdražily úvěry," řekl listu Tlustý.


Komentátor Práva se pozastavuje nad nynější napjatou situací u Nejvyššího soudu, jehož pětičlennou soudcovskou radu nedávno opustili čtyři členové včetně předsedy. Jako důvod své rezignace uvedli nesouhlas s personální politikou předsedkyně soudu Ivy Brožové. Kvůli sporu předsedkyně a členů soudcovské rady se v pátek sešli prezident Václav Klaus a ministr spravedlnosti Karel Čermák. Podle komentátora má celá záležitost politické pozadí - Klaus by na místě Brožové uvítal místopředsedu legislativní rady vlády Jaroslava Bureše, který by mohl být údajně více nakloněn prezidentovým záměrům.


foto: ČTK
"Takového člověka nefotbalistu musí dopalovat policejní manévry a zvláštní vlaky, zkrátka onen cirkus kolem návštěvníků sportovního utkání," uvádí Mladá fronta Dnes ve sloupku věnovaném sobotnímu řádění fanoušků Brna, kteří místo povzbuzování svého fotbalového týmu demolovali stadion Baníku Ostrava. Na stadionu fanoušci před zápasem vytrhali asi 70 sedaček, poškodili sociální zařízení a stánek s občerstvením. "Člověk nefotbalista" podle deníku rovněž nechápe, proč je omezován ve svých právech jen proto, že "několik set shromážděných opilců nedokáže policie zvládnout". "A samozřejmě se táže, zda výdaje nejsou pak větší než jakýkoliv myslitelný užitek z fotbalu," pokračuje komentátor. Podotýká, že se připravuje zákon, který má chuligánství trestat jako speciální zločin. Obzvlášť zavilí a nenapravitelní výtržníci mohou podle něj dostat až tři roky, jiní třeba veřejné práce. "Zákon proti sportovnímu výtržnictví, bude-li inteligentní a stručný, může postihnout poměrně masový způsob agresivní neslušnosti, která výrazně omezuje a ohrožuje nevinné lidi," míní Mladá fronta Dnes. Dodává, že ve Spojených státech dokonce panuje v některých smutně proslulých arénách zvláštní zvyk - mezi diváky sedí soudce a policie před něj předvádí výtržníky. On je na místě trestá. "Něco podobného působí v Česku jako hudba z Marsu. Ostatně, i kdybychom takového soudce měli, určitě by ho někdo podplatil..."


Lidové noviny inspirovala k poznámce dlouho očekávaná novela zákona o státním fondu kinematografie, kterou má během tří týdnů projednat vláda. Podle navrhovaného zákona se mají na financování domácí filmové tvorby podílet subjekty, které z ní profitují, tedy kina, videodistributoři a televize. Do navrhovaných zdrojů patří tříprocentní odvod ze vstupenek do kin, půjčování videokazet a DVD a z příjmů televizních stanic z reklamy. "Česká kinematografie by mohla získat asi 300 milionů korun, čímž by se dostala ze situace, kterou lze bez nadsázky nazvat ostudnou," vítá vznik novely autorka glosy. Zároveň varuje, že pokud se zákon nepodaří prosadit, hrozí českému filmu zánik. "Zmizí umělecká tvorba, animované filmy, dokumenty. A za deset let už budou televize vysílat jen vykopávky," nastiňují možný vývoj Lidové noviny.


V nočním stolku ve vyloupeném služebním bytě ministryně zdravotnictví Marie Součkové nechal zloděj velkou částku peněz. Nad případem z konce letošního února tak visí velký otazník, uvádí Mladá fronta Dnes. "Bylo to vloupání obyčejného lapky, nebo cílená akce, při níž někdo něco hledal? Policie případ ještě neuzavřela, podle důvěryhodných zdrojů prověřují kriminalisté i verzi, že by za vloupáním mohly být politické vlivy či zájmy z byznysu. Tedy, že lupič hledal nějaké dokumenty," uvažuje Mladá fronta Dnes. "V bytě paní ministryně zůstaly peníze v cizí měně. Lupič je tam nechal. Buď je přehlédl, nebo peníze jeho hlavním cílem nebyly," řekl deníku zdroj z policie, který se na vyšetřování přímo nepodílí, ale je o průběhu informován. "Měla jsem tam peněženku, ve které bylo třináct set dolarů, a ta se neztratila," potvrdila Součková. Oficiálně se policie odmítá vyjadřovat. "K vyloupení bytu ministryně Součkové neposkytujeme žádné informace. K vloupání došlo a to je vše, co vám řekneme," uvedla mluvčí policie Daniela Razímová. Součková se nedávno stala středem pozornosti například tím, že se začala soudit s vlivným českošvýcarským podnikatelem Josefem Šťávou, aby jeho firma Diag Human vrátila státu 326 milionů, které mu stát musel vyplatit za údajné poškození dobrého jména firmy. Součková prohlašovala, že má nové informace a svědky, kteří by mohli vývoj případu zvrátit. V kuloárech zase začaly putovat zvěsti, že Součková, jejíž odvolání bylo v jednu dobu téměř jisté, ví věci, které ji drží ve funkci.


Pondělní tisk zaznamenává sobotní rozhodnutí Krajského výkonného výboru středočeských sociálních demokratů, který vyslovil nedůvěru poslanci a bývalému kandidátovi ČSSD na evropského komisaře Miloši Kužvartovi. Na nátlak krajského výboru Kužvart krátce předtím odstoupil z funkce místopředsedy krajské organizace. Kužvarta podle tisku stihl trest za to, že se v únoru vzdal kandidatury na eurokomisaře. Listy dodávají, že Středočeši Kužvarta také vyzvali, aby složil poslanecký mandát. "Svou rezignací na post eurokomisaře poškodil pan Kužvart Českou republiku i ČSSD. Vyzvali jsme ho proto, aby se vzdal i poslaneckého mandátu. On to ale odmítl a strana nemá páky, jak ho k tomu donutit," řekl Lidovým novinám předseda středočeské ČSSD Richard Dolejš. Nedůvěru podle něj vyslovilo Kužvartovi 22 z 23 členů výkonného výboru. "Je to jasný signál, že středočeská krajská organizace sociální demokracie s Milošem Kužvartem do budoucna nepočítá," shrnul Dolejš pro deník Právo. Mladé frontě Dnes a Lidovým novinámřekl, že Kužvartovo jméno už nebude v budoucnu nominováno v žádných volbách.


Bývalý vlivný armádní velitel Antonín Vícha je stíhán kvůli podivuhodnému dovozu trofejních zbraní z Bosny. Obvinění z nedovoleného ozbrojování a zneužívání pravomoci veřejného činitele si podle Mladé fronty Dnes vyslechl v uplynulých dnech. Devětačtyřicetiletý plukovník ještě jako poslední velitel českého vojenského kontingentu SFOR na Balkáně převezl do Česka pušky, samopaly, kulomety a tarasnice, které jeho lidé zabavili tamním válčícím stranám. Pětačtyřicet pěchotních zbraní zajistili celníci 3. prosince 2001 na letišti v Pardubicích, kde přistál vojenský speciál s posledními vojáky z Bosny. List připomíná, že nejde o Víchův první střet se zákonem. Už před rokem jej policie obvinila z toho, že půjčil soukromé firmě obchodující se zbraněmi příslušenství k raketometům určeným k vývozu na Srí Lanku. Dovezené zbraně z Bosny, mezi nimiž byly i sběratelsky cenné samopaly a pušky z druhé světové války, chtěl Vícha podle listu darovat některým důležitým představitelům armády a policie. "Podle mne se nechal zneužít policejními či armádními papaláši, kteří ho v tom pak nechali. Vícha není mafián, ale člověk, který si různými službami či protislužbami uměl zavázat lidi. Jeho kontakty byly obdivuhodné. V Bosně uměl zařídit cokoliv - například když čeští vojáci rekonstruovali školu pro srbské děti," glosoval pro Mladou frontu Dnes Víchovo nejnovější obvinění vlivný důstojník generálního štábu.


Pět měsíců poté, co přestaly platit desetníky a dvacetníky, zůstává devět z deseti zrušených mincí stále mezi lidmi, anebo už dávno skončilo v popelnicích, konstatují


Nabídka pracovních míst v Brně se může zanedlouho příjemně rozrůst, informují Lidové noviny. Do druhého největšího českého města zamíří další zahraniční společnost. Své nové moderní vývojové centrum tam otevře společnost Tyco. Investice v řádech desítek milionů korun má být rozdělena do několika let. Magistrát města Brna však o investičních plánech firmy v průmyslové zóně Černovické terasy neví. Společnost ale přitom už shání pomocí novinových inzerátů zaměstnance. Světový trend takzvaného levného investování se nyní začíná po asijských zemích projevovat i v České republice. Velké firmy přesunují část aktivit do zemí, kde jsou vzdělaní pracovníci, ale nižší platy a levnější provoz. Za posledních pět let podpořilo ministerstvo průmyslu a obchodu na jižní Moravě devět průmyslových zón. Celkem agentura CzechInvest pro kraj zprostředkovala 23 investičních projektů, společnosti slíbily proinvestovat více než 14 miliard korun a vytvořit nejméně 6330 nových pracovních míst, konstatují Lidové noviny.


Zájem Čechů o zahradní techniku prudce roste. Například společnost Mountfield prodala loni od ledna do března zboží za 480 milionů korun, letos již za 800 milionů korun. Rakouskému obchodnímu řetězci Baumax loni vzrostly v ČR tržby o 13,2 procenta na šest miliard korun, informují o tom Hospodářské noviny. Techniky pro dům a zahradu se loni podle vedoucí marketinku Baumaxu Jany Čižmárové prodalo o téměř třicet procent víc. "Letos je vývoj podobný," dodala. Oproti loňsku mají také lidé větší zájem o dražší zboží. "Přicházejí náročnější zákazníci, kteří se již poučili z nákupů levnějšího zboží v různých akcích," uvedl marketinkový ředitel společnosti Honda Jan Kimla. "Zahrada se stále častěji stává vedle automobilu či domu formou prezentace. To vyžaduje profesionální přístup, a proto lidé častěji volí služby specializovaných firem," zdůvodnil v deníku rostoucí zájem Čechů o zahradní techniku sociolog Jan Spousta. Podle něj rovněž dobře působí reklamní kampaně.


Bolek Polívka
Finanční skandál provází jeden z nejpopulárnějších a nejdéle vysílaných pořadů České televize, informuje Mladá fronta Dnes. Téměř deset let se totiž v brněnském studiu ztrácely peníze za vstupenky na veřejné natáčení show Manéž Bolka Polívky - celkem jde zhruba o milion korun. Jeho osud však s největší pravděpodobností zůstane navždy jedním z neobjasněných tajemství ČT. Její vedení totiž tvrdí, že už dnes není schopno pohyb peněz vystopovat, a proto celý případ ani nepředalo policii. Přímí účastníci celé aféry si podle svých slov už nic nepamatují. Že je s lístky na Manéž něco v nepořádku, vyšlo poprvé najevo na podzim roku 2002. Peníze ukradl televizní producent Manéže Ivan Tuček, který se k tomu přiznal. Za projekt Manéže odpovídal už od roku 1992 a loni kontrola zjistila, že v televizi chybějí jakékoliv doklady k lístkům právě od tohoto data. Pokud si vedení televize myslí, že došlo k nějakým nepravostem, ať podá trestní oznámení, řekl Mladé frontě Dnes bývalý brněnský šéf Zdeněk Drahoš, dnes starosta brněnské čtvrti Útěchov.