Přehled tisku

Vladimír Špidla, foto: ČTK

Deníky se vrací k sobotnímu shromáždění ČSSD na hoře Říp. Sociální demokraté tam odstartovali kampaň do voleb do Evropského parlamentu. Akce však prý odkryla i vnitřní pnutí uvnitř strany, zejména v otázce reformy veřejných financí. Komentátoři si všímají toho, že premiér Špidla uznává nutnost reforem, jeho oponenti však chtějí tradiční model sociálního státu zachovat.

Premiér Vladimír Špidla, foto: ČTK
Deníky se vrací k sobotnímu shromáždění ČSSD na hoře Říp. Sociální demokraté tam odstartovali kampaň do voleb do Evropského parlamentu. Akce však prý odkryla i vnitřní pnutí uvnitř strany, zejména v otázce reformy veřejných financí. Komentátoři si všímají toho, že premiér Špidla uznává nutnost reforem, jeho oponenti však chtějí tradiční model sociálního státu zachovat. Lidové noviny srovnávají sobotní shromáždění na Řípu s tím, které se uskutečnilo před parlamentními volbami v roce 2002. Tehdy sociální demokraté slibovali mimo jiné 200.000 nových pracovních míst a zachování sociálního státu. Nyní premiér Vladimír Špidla slevil a hovořil především o sociálnědemokratické sebedůvěře, odvaze a odhodlání. Premiér už "přestal veřejnost masírovat instantním optimismem". Pochopil, že reformy a úspory jsou nutné. Sdílejí ovšem tento názor i voliči sociální demokracie, ptají se Lidové noviny?

Sociálnědemokratického shromáždění na Řípu se věnuje i deník Právo. Premiér Špidla svým výrokem o tom, že eurokandidátka strany je první liga, reagoval na pohrdlivý výrok expremiéra Miloše Zemana. Ten před časem označil kandidáty ČSSD do voleb do Evropského parlamentu za ligu druhou, připomíná deník. Je to pokračování sporu Špidly se Zemanem. Ale je to zároveň mnohem více než jen střet těchto osobností. Je to boj mezi starou levicovostí, která usiluje o zachování modelu sociálního státu (Zeman) a reformní levicovostí, která uznává nevyhnutelnost reforem a úsporných opatření (Špidla).

Shromáždění ČSSD na Řípu zaujalo také Hospodářské noviny. Sociální demokracie přivedla Česko do Evropské unie, prohlásil premiér Špidla. Mnozí politici ČSSD však "do unie ještě nedorostli," míní list. Straničtí odpůrci totiž na premiéra útočili kvůli jeho názoru na model sociálního státu. Evropský sociální stát nedokáže konkurovat USA a východní Asii, musí se proto reformovat, uvedl Špidla. Sociální demokraté teď stojí před rozhodnutím, zda jim jde jen o přízeň voličů nebo i o budoucnost země, uzavírají Hospodářské noviny.


Dosavadní reforma veřejných financí nedokáže státní pokladně ušetřit ani zdaleka tolik peněz, kolik ministři očekávali. Po započítání všech úspor a nových příjmů, které mají reformy přinést, chybí v rozpočtu na příští rok 140 miliard korun, píší Hospodářské noviny. To je o 22 miliard víc, než se kabinet zavázal a dokonce o 25 miliard víc, než činí rekordní schodek naplánovaný na letošní rok, upozorňuje deník. Výpočet podle listu zahrnuje reformy již schválené i ty, které se koalice teprve chystá prosadit. Například společné zdanění manželů, daňové bonusy na děti či rychlejší odpisy pro firmy a úlevy na investice do vědy a vzdělání. Nad prvním konceptem státního rozpočtu na příští rok se šéfové vládních stran poprvé sejdou v úterý. "Udělám vše pro to, abych udržel schodek rozpočtu v rámci výhledu, který schválila vláda," řekl Hospodářským novinám ministr financí Bohuslav Sobotka. Na schůzku už proto nese svoji představu, kde ušetřit. Navrhuje například odložit zvýšení platů policistů, hasičů, vězeňských dozorců, celníků a 70.000 státních úředníků. Původně jim měl stát zvednout mzdy o třetinu. Když to neudělá, ušetří téměř 15 miliard. Služební zákony pro policisty i úředníky, které vyšší platy zaručují, ale již schválil parlament. Vláda by tak zákonodárce musela přesvědčit, aby zvýšení odložili, píší Hospodářské noviny a poznamenávají, že vyšší než původně plánovaný schodek rozpočtu způsobují především rychle rostoucí sociální výdaje, jichž se reforma až na výjimky příliš nedotkla.


Pondělní tisk komentuje rovněž nový zákon o dani z přidané hodnoty, který po Poslanecké sněmovně minulý týden schválil i Senát. Právo se zamýšlí nad výhodami a nevýhodami dvojí sazby DPH. Konstatuje mj. že dvě sazby DPH svádí k riziku podvodů a ideálním řešením by samozřejmě byla jen jedna sazba. Upozorňuje ale, že to není tak snadné, jinak by dávno všechny vyspělejší země měly jen jednu sazbu. "Dvoupatrový systém, zvýhodňující nezbytné zboží a nezbytné služby, přispívá ke snižování sociálního napětí - což na rozdíl od liberálů staročeského střihu - i liberální vláda ocení," píše Právo. Důležité je tak podle listu zabránit tomu, aby kdokoli bezostyšně vytíral oči finančním úřadům, orgánům činným v trestním řízení a všem poctivým daňovým poplatníkům. "S tím se opravdu nedá nic nadělat a nevyřeší to ani nějaká další reforma sazeb DPH, ani nějaký další speciální zákon, dokud je valná část veřejnosti schopna takovou nestydatost obdivovat, místo aby jí po zásluze opovrhovala," soudí Právo.

Lidové noviny upozorňují, že místním samosprávám s DPH přibude starost. "Běda obcím, které mají obrat nad milion korun a investují čas a peníze do projektů přesahujících veřejnoprávní charakter. Budou totiž zařazeny mezi plátce daně z přidané hodnoty. Podle zákona tak prodraží třeba stavba bytového domu, který by obec chtěla tržně pronajmout. To totiž bude bráno jako ekonomická činnost a podlehne DPH. Naopak osvobozeno bude například postavení požární zbrojnice. Vláda delegovala vyšší pravomoci na obce a těm nyní přibude pár klacků pod nohama. Ale to je daň za vstup do Evropy," píše komentátorka Lidových novin.


Mladá fronta Dnes píše o záměru zřídit centrální evidenci policejních informátorů. Databáze by měla být obdobou svazků spolupracovníků komunistické tajné služby StB. Vedení policie si slibuje, že díky evidenci bude moci služeb informátorů využívat více kriminalistů. Také zneužití odměn pro policejní zdroje má být po zavedení registru obtížnější. S nápadem řada kriminalistů nesouhlasí, píše Mladá fronta Dnes. "Je to strašně nebezpečné. Pokud by to začalo fungovat, může to skončit špatně - přijdeme o veškeré zdroje," cituje deník nejmenovaného policejního důstojníka. Komentátor se zamýšlí nad tradicí agentů, spolupracovníků či konfidentů policie. Konstatuje, že bez informátorů se policisté neobejdou. Je jich potřeba, jsou užiteční, míní. "Z hlediska jejich bezpečí a práce by však bylo lépe, kdyby nikde centrálně evidováni nebyli," glosuje záměr policejního prezidia list. Případná změna, kterou chystá policejní prezidium, je zcela převratná. Dosud totožnost informátorů znal jen policista, který s nimi komunikoval, a jeho nadřízený. Pokud by ale údaje z centrální databáze unikly a dostaly se do nepravých rukou, hrozilo by spolupracovníkům policie obrovské nebezpečí. Podstatná část z nich totiž pochází podle Mladé fronty DNES z podsvětí a skupin na hranici zákona.


Severokorejská pracovnice ze závodu SAM ve Skutči, foto: ČTK
"Severokorejské šičky se vrhly jako smečka divokých šelem na české televizní publicisty, kteří šli zkoumat podezření, zda tyto ženy u nás nepracují jako otrokyně svého státu," píše v Hospodářských novinách spisovatelka Jana Červenková. "Co by bylo v takovém případě normální? Novináře naopak pozvat, opatřit si tlumočníka, jestliže s jazykem jsou problémy, a na kameru si s nimi pobesedovat. O svém životě, výdělcích a plánech - nač si šetří, možná jim někdo vede konto, nejspíš splácejí i cestu k nám a zpět, která nepřijde levně. Co se jim líbí a co je trápí a co dělají ve volném čase. Byla to šance případné pomluvy vyvrátit, pokud by to byly pomluvy. Šance, co by za ni někdo jiný dal, aby tyto ženy u nás svou zemi veřejně reprezentovaly. Cosi takového se stalo," tvrdí Jana Červenková. " To, co tyto reprezentantky na kameru zprvu ukradenou předvedly, mluvilo samo za sebe. Těžko mě kdo přesvědčí, že ty "vzbouřenkyně" vůbec věděly, v čem a jakou roli mají sehrát. Co jim asi namluvili jejich "majitelé", že je to přimělo chovat se jako rozdrážděné feny ve chvíli základního ohrožení? Vždyť útočily na lidi, kteří se pouze zajímali, zda jsou dodržována jejich lidská práva, tedy na své zastánce. A že hned nato zase klidně a spořádaně pracovaly? Tak se přece chová nemyslící stroj, který poslouchá naprogramované příkazy. Jaké k tomu všemu byly důvody? Komu měla tahle "protestní akce" pomoci, jestliže zemi, z níž švadleny přijely, na její pověsti leda uškodila? Ať už to byl kdokoli, v těchto kraťoučkých záběrech nám Korejky zcela bezelstně ukázaly jeden ze současných států, jež spravují komunisté. O tom, jaké v něm ony samy zaujímají společenské postavení, je teď u nás na pochybách málokdo," uzavírá spisovatelka Jana Červenková v Hospodářských novinách. Autorka je spisovatelkou.


Také české autobazary chtějí podle Hospodářských novin využít rozšíření Evropské unie a vlny zájmu o ojeté vozy. Zahraniční expanzi zatím plánují dva největší, AAA Auto a Auto Esa, píše deník. Firma AAA Auto, která loni prodala 43.000 ojetých aut, otevře v polovině května své první zahraniční nákupní a prodejní centrum v nizozemském Utrechtu. Současně chce firma otevřít prodejny ve státech přistupujících k Evropské unii. Ještě letos je na řadě Slovensko, poté Katovice a Varšava v Polsku a postupně prodejny v Litvě, Estonsku, Lotyšsku, Chorvatsku, i v Rumunsku a Bulharsku. Výkup místních vozů v těchto zemích firma nezavede. S rozšířením působnosti po připojení Česka k Evropské unii počítá i společnost Auto Esa, která ročně prodává ve svých autocentrech v Praze a Ostravě na pět tisíc ojetin. "Určitě připravujeme expanzi do zajímavých evropských států. Naším hlavním cílem je obsadit česká města s kupním potenciálem a hned poté bude následovat vstup na trhy států Evropské unie," řekla Hospodářským novinám mluvčí Auto Esa Soňa Sitterová. Zájem o použité vozy podle listu trvale roste ve všech evropských zemích.


Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra omezuje lékárny i pacienty. Lidové noviny poukazují na to, že pojišťovna lékárny nutí ke snižování cen léků. Na oplátku jim přes své smluvní lékaře nabízí pravidelný přísun pacientů. Lékárny by za to jen měly snížit cenu pod nejnižší možnou hranici stanovenou ministerstvem zdravotnictví u nejdražší kategorie léků. Pokud tak učiní, budou smluvní lékaři pojišťovny své pacienty posílat právě k nim. Pojišťovna se tímto jednáním podle listu dopouští minimálně dvou prohřešků proti platným zákonům. V rozporu s Ústavou, která deklaruje svobodnou volbu zdravotnického zařízení se snaží části svých klientů právo zvolit si lékárnu, ve které si lék na předpis vyzvednou, omezit. Zároveň také porušuje vyhlášku ministerstva zdravotnictví, která u velmi drahých léčiv stanovuje nejnižší možnou cenu, konstatují Lidové noviny.


Přibylo po reformě veřejné správy úředníků, nebo nepřibylo? Tuto otázku si klade Mladá fronta Dnes a dodává, že i když by se mohlo zdát, že jde o jednoduchou otázku, realita je podstatně složitější. Nejlépe ji ilustruje sázka mezi ministrem vnitra Stanislavem Grossem a šéfem poslaneckého klubu opoziční ODS Vlastimilem Tlustým z roku 2002. Gross tehdy slíbil, že pokud po reformě přibude 20 tisíc úředníků, odstoupí z funkce. "Sázka má jasný výsledek, já jsem jasně vyhrál, měl jsem pravdu!" prohlašuje nyní Gross. A hned utíká pro tabulky, z nichž podle něho vyplývá, že po zrušení okresních úřadů už část zaměstnanců místo ve státní správě nenašla. Jenže Tlustý, samozřejmě také s tabulkami, tvrdí: " Úředníků prostě přibylo." A pohotově vytahuje pro změnu čísla o tom, jak další úředníky přijala některá ministerstva. Přitom nikdo v Česku neví, kolik přesně úředníků státní správa zaměstnává, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Deník Právo tvrdí, že kadeřnickým hitem letošního jara je světlá barva vlasů. "Ideální je medová barva, ale špatné nejsou ani odstíny světle hnědé, rezavé nebo skoro blond," prozradil mistr nůžek Jiří Hejný. Na léto barvu svých vlasů mnozí lidé dále zesvětlují. Navíc se upouští od ostrých červených a zrzavých barev a odstíny jdou spíše do blonďata. Pro dámy převažují jednoduché střihy, délka vlasů po ramena a ofina, přes kterou není skoro vidět. U pánů letí delší vlasy, patky a plastické střihy. Přibližně takové, jaké nosili v 60. letech minulého století členové slavné skupiny Beatles. Kadeřníci ale poukazují na to, že čeští muži krok se světem příliš nedrží a jít s trendem není jejich styl. Právě proto tak podle Práva stále většinou řeší svůj účes spíše prakticky a rozhodují se, zda mají být na ježka nebo úplně dohola.