Přehled tisku

Tryzna za oběti nacismu, foto: ČTK

Právo se vrací k nedělní tryzně, která proběhla na Národním hřbitově v Terezíně. Zhruba tisícovka lidí si tu připomněla oběti nacismu z bývalého terezínského ghetta, Malé pevnosti a z litoměřického koncentračního tábora. Pietního aktu se vedle řady politiků zúčastnili také představitelé katolické i židovské obce.

Vítěz a poražený v souboji o křeslo předsedy KSČM - Miroslav Grebeníček  (vpravo) a Vojtěch Filip,  foto: ČTK
Komentář Lidových novin se vrací k sobotnímu vítězství Miroslava Grebeníčka, který bude i v příštích čtyřech letech předsedou KSČM. Dobře, že si opět zvolili do čela gottwaldovského Grebeníčka, a ne husákovského Filipa, nebo dokonce šmeralovského Ransdorfa, uvádí Jiří Černý. Alespoň pod vlivem Ransdorfovy vzdělanecké výřečnosti nepodlehneme iluzi, že se komunisté změnili k lepšímu a že v nich nenávist a touha po odvetě za listopadovou porážku v roce 1989 vychladly. Po sametové revoluci se diskutovalo o tom, zda komunistickou stranu zakázat. Dnes dává Grebeníček k lepšímu, že Zeman plánuje budoucí vládu s tichou podporou komunistů. Zatímco čeští antifašisté dostávají za svůj odboj státní vyznamenání, český antikomunismus nezřídka bývá zdrojem odmítavého údivu. Od chvíle, kdy televizí proběhl záběr Grebeníčka na prezidentském balkoně v Lánech, se někteří demokraté začali i bát, uvádí se v komentáři Lidových novin.


Sociální demokracie chce podle Mladé fronty Dnes prosadit, aby se ministři po dobu svého působení ve vládě vzdali svých poslaneckých mandátů. Jakmile by odešli z kabinetu, mohli by se opět vrátit do sněmovny. Kdyby taková změna začala platit nyní, téměř celá vláda by podle deníku výrazně omezila vysedávání ve sněmovně. Ze sedmnácti členů kabinetu, včetně premiéra Vladimíra Špidly, nemá poslanecký mandát jen pět ministrů. S návrhem souhlasí i místopředseda strany a ministr vnitra Stanislav Gross, upozorňuje ale, že k tomu bude nutné změnit ústavu. Změna by zřejmě vyhovovala i jiným ministrům. V kuloárech je podle deníku často slyšet stesky ministrů, že místo práce na ministerstvu musí poslouchat mnohahodinové debaty ve sněmovně a čekat na hlasování.


Ostře sledované české radiolokátory Věra se místo do Číny dostanou možná do Spojených států. Jak uvádějí Lidové noviny, zástupce amerického ministerstva obrany dojednal s tuzemskou zbrojařskou firmou Thomas CZ dodávku radarů pro "účely armády". Kontrakt v řádu stamilionů korun by se měl realizovat během tohoto roku. Američané protestovali proti tomu, aby šest českých radiolokátorů bylo vyvezeno do Číny. Radary chtějí raději odebrat sami a vyzkoušet na nich vlastní techniku. Radar Věra je nástupcem staršího systému Tamara a je unikátní například svou schopností odhalit tzv. neviditelná letadla, která tvoří klíčovou součást výzbroje americké armády, dodává deník.


Tryzna za oběti nacismu,  foto: ČTK
Právo se vrací k nedělní tryzně, která proběhla na Národním hřbitově v Terezíně. Zhruba tisícovka lidí si tu připomněla oběti nacismu z bývalého terezínského ghetta, Malé pevnosti a z litoměřického koncentračního tábora. Pietního aktu se vedle řady politiků zúčastnili také představitelé katolické i židovské obce. Předseda sněmovny Ladislav Zaorálek zdůraznil, jak je důležité nezapomínat na historii a poučit se z ní. "Před našima očima dochází i dnes k hrůzám v Bosně, Kosovu, krutost a mučení je vidět v Iráku," připomněl Zaorálek s tím, že nic není tak smutné, jako naše mlčení. Za druhé světové války zavlekli nacisté do Terezína a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200 000 vězňů z řady evropských zemí. Na Národním hřbitově jsou pochovány tisíce mužů, žen a dětí, kteří zde nalezli smrt v letech 1942-1945.


Lidové noviny píší o chystané cestě exprezidenta Václava Havla do Spojených států. Během tříměsíčního stipendia, které mu udělila Kongresová knihovna, hodlá bývalá hlava státu přednášet, psát, ale i studovat. Svou kancelář přitom bude Havel mít jen pár kroků od budovy amerického Kongresu. Odjezd do Washingtonu však zřejmě znovu zkomplikuje vleklý zánět průdušek. Václav Havel by měl do USA odcestovat koncem tohoto týdne, náročný pracovní program ho ale vyčerpal natolik, že zůstává v domácím léčení a užívá antibiotika. Kvůli potížím s dýcháním musel exprezident cestu odložit už letos v dubnu. Podle lékařů jsou pro Havla nejrizikovější cesty letadlem, kdy v kabině dýchá suchý klimatizovaný vzduch s řidším kyslíkem.


Ve vší tichosti převezla podle Lidových novin vězeňská služba dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka z valdické věznice do cely v Plzni. V serpentinách pod věznicí na Borech se před jedenácti lety odehrál zločin, za který byl Kajínek odsouzen k doživotí. Muž proslulý útěkem z věznice Mírov tvrdí, že je nevinný a již za týden ho u plzeňského soudu čeká řízení o návrhu na obnovu procesu. Advokát odsouzence Kolja Kubíček je přesvědčen o tom, že jeho klienta strážní převáželi za zvláštních bezpečnostních opatření. Podle něj totiž před pár dny kolovala fáma, že se Kajínka někdo pokusí při převozu zabít.


Již dva roky se podle Mladé fronty Dnes snaží romský důchodce Anton Červeňák z Chebu získat od státu odškodnění za to, že byl kvůli barvě pleti za války pronásledován nacistickým režimem. Vyplnil již nespočet předepsaných formulářů a získal mnoho notářských potvrzení, boj s úředníky však nemá zdaleka vyhraný. Nyní mu ministerstvo obrany odmítlo vystavit další osvědčení. Podle úředníků neuvedl a neprokázal termíny, odkdy dokdy se musel s rodiči před nacisty skrývat. Červeňákovi žili za války na Slovensku a její druhou polovinu strávili v lesích, kam se po varování sousedů ukryli před vyhlazovacími transporty. Když se po osvobození do své vesnice na silvestra 1944 vrátili, našli svůj dům vypálený. Dokud otec nepostavil nový, museli žít v lesním úkrytu až do května 1945. A právě kvůli tomu Červeňák nyní narazil. Dostal totiž z ministerstva obrany zamítavý dopis s odůvodněním, že v jednom dotazníku uvedl datum návratu 31. prosince 1944 a v druhém 8. května 1945. Proto nemá nárok na odškodnění. Podobné potíže jako Červeňák mají podle Výboru pro odškodnění romského holokaustu prakticky všichni romští žadatelé. Od roku 2001 podali Romové asi osm tisíc žádostí. Osvědčení získaly jen dvě desítky z nich.


Alespoň jednu ze svých dovolených stráví letos v Česku skoro polovina obyvatel země. Podle Lidových novin by tak počet domácích pobytů vzrostl zhruba o sedm procent. Mnoho rodin se totiž po letech, kdy poznávaly různé zahraniční přímořské destinace, vrací na domácí dovolenou. Kvůli změně životního stylu v posledních letech roste také zájem o sportovněji laděné pobyty, především o cestování nebo výlety na kolech. A takovou novou sportovní dovolenou si především střední a starší generace raději vyzkouší poprvé v Česku než v cizině.


Lidé, kteří podporují válečné sirotky v rovníkové Africe, se o víkendu sešli v Českém Těšíně. Jak uvádějí Lidové noviny, čeští občané poslali dětem ze Rwandy přes patnáct milionů korun. Česká pomoc putuje kromě Rwandy i do části Konga, tedy do oblastí, které zasáhly před deseti lety etnické masakry. Během několika měsíců při nich bylo povražděno až osm set tisíc obyvatel. Zůstalo tu zhruba tři sta tisíc sirotků. Právě jim je určen program adopce na dálku. V současné době je takto z Česka podporováno okolo čtyř set padesáti rwandských sirotků. Roční částka, kterou lidé na jedno dítě posílají, je zhruba pět tisíc korun. Pomoc z Čech do Rwandy putuje prostřednictvím polských misionářů. Ti zajišťují, aby se peníze dostaly konkrétním dětem, vedou evidence sirotků a podobně. První velké peníze odešly z Česka do Rwandy v roce 1995. Fond neobdržel žádné příspěvky od státních orgánů a institucí, nezaměstnává žádné pracovníky a všechny činnosti s provozem fondu zajišťují bezplatně členové správní rady, revizor a dobrovolníci.


Žofín
Nabitý sál pražského Žofína sledoval v neděli velkou aukční bitvu o obraz Oáza od české surrealistické malířky Marie Čermínové zvané Toyen. Jak upřesňuje deník Právo, cena začínala na 1,6 miliónu a velmi rychle vyšplhala na konečných 2,95 miliónu korun. O malbu se ucházelo několik sběratelů přímo na sále a zájemci, kteří dražili po telefonu. Kupující, který zatím zůstal v anonymitě, musí k ceně ještě zaplatit provizi pro aukční síň Antikva Nova Kodl ve výši 14 procent plus 19 procent DPH z této částky. Oáza - takřka metrová práce Toyen z roku 1929 - byla před válkou dvakrát vystavena a třikrát publikována, ale pak se po ní slehla zem. A až nyní se po dlouhých 64 letech objevila na aukci. "Je to velké překvapení, skutečný uměleckohistorický objev," řekl Právu Karel Srp, autor monografie a velké výstavy Toyen. Cena je zasloužená, nikoli však rekordní. Zatím nejvyšší sumu za dílo Toyen přinesla pařížská aukce Bretonovy pozůstalosti v roce 2003 - malba Přeji vám dobrého zdraví z roku 1943 se tu prodala za 170 tisíc eur.