Přehled tisku

Zdeněk Škromach

Hrozba ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, že rezignuje na svoji vládní funkci, je ústředním tématem zpravodajství i komentářů úterních českých novin. Škromach v pondělí prohlásil, že podá demisi, pokud ve vládní koalici neprosadí zvýšení důchodů a rodinných dávek na příští rok. Lidové noviny píšou, že pokládání hlavy na špalek se již stalo sociálnědemokratickou tradicí.

Hrozba ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, že rezignuje na svoji vládní funkci, je ústředním tématem zpravodajství i komentářů úterních českých novin. Škromach v pondělí prohlásil, že podá demisi, pokud ve vládní koalici neprosadí zvýšení důchodů a rodinných dávek na příští rok. Lidové noviny píšou, že pokládání hlavy na špalek se již stalo sociálnědemokratickou tradicí. Připomínají v této souvislosti zejména chování někdejšího ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, který svůj osud spojil s včasným dokončením temelínské elektrárny. List spekuluje nad tím, co vede k podobnému rozhodnutí Škromacha. "Koncepce důchodové reformy? Velkolepý krizový plán pro oblasti s největší nezaměstnaností?" ptá se. Podle něj jde spíše jen o populistické gesto. "Nemějme však o osud ministra na válečné stezce strach. Ve druhé, 'grégrovské' fázi demise jistě nahlédneme mocnost jeho invence," dodává autor poznámky.

Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že Škromach chce získat peníze na růst životní úrovně občanů zase z jejich peněz, nebo na dluh, čímž ovšem sníží životní úroveň jiných lidí. Z pracovní smlouvy s občany plyne, že každý ministr má zvládnout základní účetní abecedu "má dáti - dal". A to i ten nejsociálnější z nich, podotýká deník.

Opět se nějaký ministr rozhodl, že je čas na zviditelnění, komentují ministrovu hrozbu demisí Hospodářské noviny. Jakkoli je starost o důchodce a rodiny s dětmi nutná, nejnovější Škromachův boj je podle deníku stejně diskutabilní jako třeba červnová jednorázová dávka pro důchodce a děti. Obojí je ukázka nesystémovosti řešení sociálních opatření - kdyby si vláda nevymyslela tuto dávku, možná by se o něco jednodušeji hledaly prostředky na vyšší valorizaci důchodů, která se má ostatně konat každoročně k 1. lednu, míní list. Škromach by podle deníku udělal daleko více pro životní úroveň rodin, kdyby postavil sociální, platový a důchodový systém tak, aby fungovaly automaticky, ve vztahu k měřitelným ekonomickým výsledkům, bez překvapení a průhledně. Stal se pravý opak. Populistickými jednorázovými dávkami a dalšími výmysly, na které, jak se vzápětí zjistí, nejsou peníze, je vláda dovedla k chaosu. Z tohoto pohledu měla Škromachova rezignace už být dávno na stole, uzavírají Hospodářské noviny.

Ve vládě už začal tuhý boj o to málo, co v rozpočtu na rok 2005 zbude na požadavky a na sliby, uvádí v souvislosti se Škromachovým pondělním varováním komentátor deníku Právo. Důvod bouchat do stolu podle něj nemá jen ministr. Jenomže není z čeho dát, leda by se vláda opět pokusila o rekordní rozpočtový schodek, což by ale znamenalo jistý konec její reformy i jí samé, konstatuje deník Právo.


Vladimír Špidla a Václav Klaus,  foto: ČTK
Tisk také komentuje váznoucí reformní kroky, a to nejen v Česku, ale také v některých dalších zemích EU. Hospodářské noviny konstatují, že reformy, které měly vyvést zemi z pasti státních dluhů a přivést více lidí do práce, se zastavily. Koaliční vláda Vladimíra Špidly už od února nepřišla s jediným reformním návrhem, analyzují situaci. Za nejkřiklavější ukázky přitom označují reformu penzí, uvolnění nájmů a státní rozpočet na příští rok. Česko ale podle komentátora není v tomto směru evropským unikátem, podobně vychladlo reformní nasazení i v Německu, Francii či Belgii. Příčiny váhavosti spatřuje především v politice. S Německem a Francií máme dnes společnou vyhořelou politickou elitu bez chuti a elánu. Politika nepřitahuje lidi s vizí. Zájem o ni klesá. Strany jsou nudné a bezbarvé. Zaběhlým partajím upadající volební účast tolik nevadí, není to pro ně existenciální otázka. Moc se dá donekonečna parcelovat i s nízkou účastí. V Německu jsou "všichni" politici nudní právníci. Ve Francii spolužáci ze stejné školy. Čeští politici pak nevynikají vůbec v ničem, neumí jazyky, nerozumí právu ani hospodářství. Může snad takový systém přilákat někoho, kdo má odvahu a nadšení?, píše. Ruku v ruce s mizérií politiky jde pak podle něj její rozpad mezi parciální a lobbistické zájmy. Německo a Francii poškozují také silné staromódní odbory, s nimiž chce být zadobře i současná česká vláda. Mnoho nadějí neslibuje ani opozice, míní. Taková ODS chce snižovat daně, ale kde ušetří, neříká, konstatuje. Podle něj existují tři způsoby, jak bolestivé reformy prosadit. První je konsensuální, postupný. Na to je prý ale potřeba specifická a tradiční politická kultura Holandska nebo Švédska. Druhý způsob je, že v nějaké straně zvítězí odvážní ekonomičtí reformátoři a vizionáři. Třetí cesta je pořádný pád, katarze a poučení, píše s tím, že mezi úspěšné učebnicové reformátory dnes patří Irsko a Nový Zéland. Jenže v Irsku byla koncem 80. let nezaměstnanost skoro dvacet procent a "kiwiové" stáli v 80. letech pár hodin od státního bankrotu. Potřebují si Němci, Francouzi a Češi nejprve také rozbít ústa?, obávají se Hospodářské noviny.


Ministerstvo vnitra chce na základě návrhů ostatních resortů razantně zvýšit pokuty za nejrůznější přestupky. Příslušné změny přestupkového zákona jsou nyní v připomínkovém řízení a do měsíce by se jimi měla zabývat vláda. Informuje o tom deník Právo. Nejvyšší možná pokuta za spáchání přestupku má v budoucnu představovat 100 milionů korun a bude jí podle listu potrestán ten, kdo nedodrží povinnost barvení a značkování paliv a maziv. Až o 50 milionů korun může přijít podnikatel, který poruší některé paragrafy zákona o obalech nebo bude vyrábět a prodávat auta bez platného osvědčení o schválení technické způsobilosti. Na 50 milionů se rovněž zvýší sankce za neoznámení podezřelého obchodu. Za dovoz padělaného zboží by mohl viník zaplatit namísto původních 100.000 až deset milionů korun, uvádí list. Za vývoz kulturní památky bez povolení může viník zaplatit namísto původních 500.000 korun až čtyři miliony, zanedbání péče o takovou památku může být trestáno až dvoumilionovou sankcí. Stotisícová pokuta má hrozit provozovatelům neudržovaného pískoviště; podnikatel, který nebude dbát na čistotu na veřejném koupališti, zaplatí místo původních 10.000 až 300.000 korun. Za rušení nočního klidu bude hrozit pokuta 10.000 korun, tedy desetkrát více než nyní. Z tisíce na 30.000 korun se mají zvýšit sankce za znečištění veřejného prostranství a z 25.000 na dvojnásobek má vzrůst pokuta za vypalování porostů. Lidem se podle deníku také prodraží neuposlechnutí výzvy k úklidu na vlastním pozemku, které by mohlo být v budoucnu pokutováno až 30.000 korunami, což je třikrát více než v současnosti. Přísnějších postihů se dočkají i občané, kteří zneužijí označení různých státních orgánů a institucí. Pokud například někdo neoprávněně použije znak Červeného kříže, bude muset místo dosavadních 20.000 korun zaplatit až pětkrát více. Z 3000 na 50.000 korun se zvýší sankce za nošení trička s nápisem policie, trestné bude i vozit za oknem auta policejní čepici, uvádí deník Právo.


Česko se podle Hospodářských novin stalo třetím největším evropským výrobcem ultralehkých letadel. Podle posledních statistik se více těchto strojů postaví už jen v Německu a ve Francii. Na rozdíl od výrobců dopravních letadel nemají výrobci ultralehkých letounů, která jsou určena pro soukromé létání nebo aerokluby, potíže s odbytem. Podle Hospodářských novin se jich v ČR ročně vyrobí přes 500, osmdesát procent z nich jde na vývoz. Tuzemské stroje s vahou do 450 kilogramů a velmi nízkou spotřebou benzinu se vyvážejí do celé Evropy, Ameriky, Austrálie, Japonska, nově také do Koreje, Číny, Indie a jižní Afriky. V tuzemsku podle Hospodářských novin nyní létají dvě tisícovky těchto strojů, ročně se v tuzemsku zaregistruje asi sto nových majitelů ultralehkých letadel.