Přehled tisku

Čtvrteční české noviny komentují především záměr vlády zrušit letos v prosinci civilní službu. Pro nemocnice a další ústavy, kde civilkáři sloužili, to bude znamenat finanční zátěž, shodují se deníky. Nápad obsadit uvolněná místa nezaměstnanými, nemusí být nejlepší, varují některé listy.

Civilkářům i vojákům základní služby zřejmě brzy skončí "nedobrovolné nasazení ve službách státu", píše Mladá fronta Dnes. Práce po skončení civilní služby přibude. Uvolněná místa budou většinou špatně placená, neatraktivní, ale současně náročná psychicky i fyzicky. Nápad obsadit je nezaměstnanými je nedomyšlený. Tyto pozice totiž nemůže obsadit kdokoliv, nýbrž člověk obětavý a kvalifikovaný, myslí si autorka poznámky. Práce civilkářů musí být slušně honorována a stát se běžnou součástí pracovního trhu. Stát může krajům, které zrušení náhradní služby postihne nejvíce, pomoci nepřímo: reformou zdravotnictví a sociálního systému, uzavírá list.

Také Hospodářské noviny komentují návrh vlády, aby v prosinci definitivně zanikla civilní služba. Odchod mladých a levných pracovních sil bude stát nemocnice, domovy důchodců a další ústavy peníze. Co když však tyto organizace nenajdou nikoho, kdo by místa mladých mužů zaujal? Co když plány obsadit ona místa nezaměstnanými selžou? Altruismus a služba druhým, to jsou vlastnosti, které se v Česku zrovna nenosí, myslí si list. Zbývají tedy přistěhovalci či podmínění podpory v nezaměstnanosti vykonáním jistého dílu veřejně prospěšné práce, uzavírá komentátorka.


Vojenské stíhačky České republice nabídlo v roce 2001 také Německo. Vláda však vůbec nereagovala a 23 modernizovaných strojů MiG-29LW později koupilo Polsko. Desetiletý provoz těchto letadel by armádu stál jen sedm miliard korun. Letouny JAS-39 Gripen, jejichž desetiletý pronájem zřejmě schválí vláda, stát přijdou asi na 20 miliard. O německé nabídce informuje deník Právo. S nabídkou letounů ruské výroby se na tehdejšího premiéra Miloše Zemana a ministra obrany Jaroslava Tvrdíka obrátil dopisem prezident společnosti EADS. "O dopisu vím a mohu potvrdit, že jsem prosazoval, abychom na nabídku reagovali, ovšem nikdy se tím nikdo nechtěl zabývat," uvedl v Právučlen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Radim Turek. Modernizované stíhačky pocházející z výzbroje bývalé východoněmecké armády by Česko získalo zdarma. Za náhradní díly firma požadovala 300 milionů eur, česká armáda by rovněž platila německým opravnám za servis. "Letouny vyhovují mezinárodním leteckým předpisům a jsou i kompatibilní s vojenskými letectvy NATO. Luftwaffe je až donedávna měla v plném operačním nasazení,"řekl zástupce společnosti EADS Juraje Baláže. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý však upozornil, že provoz strojů MiG je velmi drahý. S tím souhlasí také jeho nástupce Pavel Štefka. Podle Právačeská vláda německou nabídku neakceptovala údajně proto, že Američané ji označili jako nevhodnou. Doufali totiž, že vláda se nakonec rozhodne pro americké stroje. Letouny německé Luftwaffe nakonec získalo Polsko, píše denik Právo.


Česká republika je pro zahraniční investory šestou nejlákavější zemí na světě. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Ernst&Young. Za nejatraktivnější zemi pro investování označilo Českou republiku 11 procent z 500 oslovených světových firem. Nejvíce investory přitahuje Čína, následuje USA a Německo. Slovensko se na žebříčku neobjevilo, Maďarsko je se sedmi procenty na desáté pozici. O výsledku studie informují Lidové noviny. Česká republika se o šesté místo dělí s Indií, páté místo obsadilo Polsko a čtvrté Británie. Podle ředitele agentury CzechnIvest Martina Jahna je hlavní výhodou České republiky poloha ve středu Evropy, tedy blízkost trhů, dobrá infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla a nižší náklady na výrobu než ve státech západně od ČR. Ze studie Ernst&Young rovněž vyplývá, že Evropa bude investory lákat i nadále. Na seznamu regionů, kam by velké zahraniční společnosti investovaly v budoucnu, je Česko na páté příčce za Německem, Ruskem, Polskem a Velkou Británií. Dotazovaní šéfové velkých firem posuzovali atraktivitu země podle několika kritérií. Například podle kvality infrastruktury, pracovní síly, telekomunikační sítě nebo logistiky. Analytiky přitom podle deníku překvapilo, že Českou republiku nepředstihlo Slovensko. "To je z hlediska struktury vzdělanosti a pracovní síly srovnatelné, ovšem na rozdíl od nás má zreformované veřejné finance, aktivněji pracuje na zlepšení právního prostředí a vymahatelnosti práva," sdělil listu analytik Komerční banky Jan Vejmělek.


Dolly Buster
Lidové noviny glosují výroky senátora Vladimíra Železného. Lídr Nezávislých ve volbách do Evropského parlamentu totiž v pořadu rozhlasové stanice BBC naznačil, že losování volebních čísel bylo zmanipulované. Vadí mu, že se jeho hnutí s číslem 32 ocitlo mezi obskurními kandidáty - Viktorem Koženým či Dolly Buster. Racionálně uvažující člověk by možnost, že ministr Gross losování zmanipuloval, ihned zavrhl. Železný ji jistě zavrhl rovněž, není paranoik, svými výroky jen chce motivovat své sympatizanty, aby ho volili, míní list.


Řidič ministra vnitra Stanislava Grosse na cestě na středeční zasedání vlády několikrát porušil dopravní předpisy. Ministrovo BMW třikrát překročilo povolenou rychlost, jednou dokonce o 70 kilometrů v hodině. Kromě toho přejel dvojitou plnou čáru a projel křižovatku na oranžové světlo. Celou devítikilometrovou trasu přitom vůz jel bez zapnutého majáčku. Gross odpovědnost za nebezpečnou jízdu odmítá, podle něj je to věc řidiče, píše Mladá fronta Dnes. Ministr uvedl, že si během jízdy pročítá dokumenty. "Nesleduji počínání řidiče služebního auta. Za řízení nese odpovědnost výhradně on," vzkázal ministr po svém tajemníkovi Zdeňkovi Šarapatkovi. Běžný řidič by za takovouto jízdu zaplatil nejméně 9000 korun na pokutách. A pokud by platil zákon, který počítá se zavedením trestných bodů pro neukázněné motoristy, přišel by Grossův šofér během osmnáctiminutové cesty o řidičské oprávnění, připomíná list. Také řidiči ostatních ministrů jeli na středeční zasedání vlády nebezpečně. Na rozdíl od Grossova řidiče však použili výstražného majáčku, který jim porušit předpisy dovoluje, uzavřel deník.


Na první pohled nic nenapovídá, že by vedoucí učitelka francouzských tříd Eva Matyášová na Základní škole v Janouškově ulici v Brně patřila do stavu vyvolených. Učí jako ostatní kolegyně, má služby a dozory, píše deník Právo. "Jsem tu jako inventář,"říká skromně o sobě pedagožka, která učí na stále stejné škole už od roku 1968. "Ale jako vzácný inventář," opravuje ředitel Mojmír Smola. Má i nevyvratitelný argument. Eva Matyášová se v minulých dnech stala rytířkou řádu Akademických palem, jednoho z vysokých francouzských vyznamenání, udělovaných zemí galského kohouta lidem se zvláštními zásluhami o propagaci francouzské kultury. Vyznamenání, které uděluje premiér, odevzdal brněnské učitelce francouzský velvyslanec. "Vyznamenání rozhodně nešlo na nesprávnou adresu. Mezi fanoušky frankofonní kultury v Brně totiž najdete spoustu absolventů jejích hodin francouzštiny a mnozí z nich na stejnou školu posílají své děti. Jako třeba já," komentovala tuto událost pro deník Právo jedna z návštěvnic knihovny brněnské Alliance francaise, která nechtěla uvést své jméno. "Moc bych si přála, aby po vstupu naší země do EU mladí lidé co nejvíc uplatnili francouzštinu v práci, ale i pro ty ostatní má znalost jazyka kulturní velmoci obrovský význam. Díky ní mohou ve světě získat přátele a poznat, co by jinak nikdy nepoznali," říká učitelka, která zasvětila život zpěvné francouzštině.