Přehled tisku

Evropská ústava, foto: ČTK

Pondělní české noviny komentují zvláště situaci kabinetu Vladimíra Špidly. Poslanecká sněmovna bude hlasovat o důvěře vlády. V sázce je politická budoucnost Špidly, budoucnost ČSSD a vlády České republiky. Deníky glosují rovněž jednání o euroústavě.

Premiér Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Lidové noviny glosují pnutí v české vládě. Dvě menší vládní strany, KDU-ČSL a US-DEU, se vyslovily pro zachování koalice se sociálními demokraty. Předseda lidovců Miroslav Kalousek se však členství ve Špidlově kabinetu vyhýbá. To, že ČSSD slíbil věrnost, je jen politický kalkul. Oslabení sociální demokraté pro KDU-ČSL skýtají možnost většího podílu na moci, než případné spojenectví se silnou opoziční ODS. Strakova akademie se změnila v leprosárium, míní komentátor. Unionisté jsou v poněkud jiné situaci než lidovci, pokračuje deník. Rozpad vládní koalice pro ně znamená zánik. Hodlají se proto v rámci kabinetu podílet na ozdravení veřejných financí. Protišpidlovské křídlo ČSSD však nejspíš bude chtít přilákat rozhněvané voliče populismem. Pokud tomu lidovci a unionisté nezabrání, dostane jejich "přísaha věrnosti" pikantní nádech, uzavírají Lidové noviny.

Mladá fronta Dnes komentuje rozhodnutí premiéra Vladimíra Špidly požádat jménem vlády sněmovnu o důvěru. Nemá cenu spekulovat o tom, zda ji získá. Má však smysl ptát se, zda si důvěru zaslouží, míní list. Odpověď zní: ne, míní rozhodně komentátor. Případné Špidlovo vítězství ve sněmovně bude pro jeho stranu jen prodloužením agonie. Sociální demokraty ničí nashromážděná osobní nenávist, která se neodbourává prostřednictvím jasných a férových politických střetů, ale zákulisními intrikami. Špidlova vláda má možná mandát, může dále uměle přežívat, ale nemá důvěru voličů. A nemůže jim nabídnout nic, čím by si je získala zpět, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Vladimíru Špidlovi patří dík za to, že politiku přenesl tam, kam patří - na půdu parlamentu, míní Hospodářské noviny. Je zbytečné provozovat politiku na stránkách novin, v rozhlase a televizi. Špidlovy záměry jsou jasné. Hodlá případně padnout v ústavou předepsané proceduře, nikoli při stranické sešlosti, shrnuje deník. Záměry jsou tedy zřejmé, ne tak obsah jím nabízené alternativy. Není jasné, jakým způsobem chce do příštích voleb v roce 2006 vést zemi. Pokud premiér o tom nemá jasnou představu, bude verdikt poslanců "jen" procedurálním mocensko-politickým cvičením, upozorňují Hospodářské noviny.


Evropská ústava,  foto: ČTK
Evropský summit v pátek přijal ústavu. Už za dva roky může mít 450 milionů Evropanů svou ústavu, píše komentátorka deníku Právo. Nelze však propadnout iluzi, že je vše hotovo. V každé z pětadvaceti zemí EU jsou odpůrci sjednocování Evropy na politické bázi. V Česku se už ozvaly hlasy, že euroústava je uspěchaný a tedy nekvalitní produkt. To však není pravda, ústava pro Evropu vznikala několik let, nevznikla "přes noc", upozorňuje list. Na summitu už se jen dolaďovalo. Euroústavu mohou některé státy odmítnout. Ty země, které by ji neodmítly, by pak časem mohly vytvořit unii jinou - s těmi, kdo chtějí politicky jednotnou Evropu s jasnými pravidly, píše deník Právo.


Odstoupivší ministr spravedlnosti Karel Čermák údajně kryl podezřelé soudce. Čermák měl zlehčovat trestné činy soudce Zdeňka Sováka, který figuruje v kauze ústeckého konkurzního správce Jiřího Berky, píše Mladá fronta Dnes s odvoláním na interní zprávu žalobce z pražského vrchního zastupitelství Jaroslava Dolejšího. "Disponuji nejméně dvěma nahrávkami telefonických rozhovorů, v nichž (Čermák) dává generální pardon jednomu význačnému právníkovi ve dvou jeho trestných činech," cituje list pasáž z Dolejšího zprávy. Oním právníkem je podle deníku soudce Zdeněk Sovák. V odposlouchávaném telefonátu se Čermák údajně vyjádřil, že trestná činnost Sováka je jen "džentlmenským deliktem". Čermák vše popírá. Bývalý ministr Čermák není podezřelý, že by byl zapleten přímo do kauzy Berka. Existují však náznaky, že mohl nějakým způsobem zasáhnout ve prospěch soudce Nejvyššího soudu v Brně Zdeňka Sováka. Ten byl kvůli podezření z publikování cizích textů pod svým jménem postaven mimo službu, uvádí Mladá fronta Dnes.


Jak se daří obyvatelům České republiky? - ptají se deníky Bohemia a Moravia. Průměrné mzdy poměrně rostou, lidé si za své peníze mohou koupit víc než dříve. Přesto si ve srovnání se sousedním Německem příliš vyskakovat nemohou. Průměrná mzda stačí Čechovi na poloviční nákup zboží než jaký za průměrný plat pořídí Němci. Výdělek je v Německu 2225 euro, což je v přepočtu přes 70 tisíc korun, avšak při porovnání s cenovou hladinou by to bylo něco přes 33 tisíce korun. V Česku je průměrná mzda 16915 korun, v přepočtu 531 euro. Většina ekonomů se shoduje, budeme potřebovat nejméně dvě desetiletí na dohnání Evropy, uavádějí deníky Bohemia a Moravia .


Řada českých vývozců a cestovních kanceláří považuje českou vízovou politiku za nevyhovující. Stěžují si, že jim přináší nemalé ztráty. Ty se v případě cestovních kanceláří pohybují ročně řádově v milionech korun. Česko po vstupu do EU a po březnových útocích v Madridu zpřísnilo vydávání víz pro občany některých zemí a nově vyžaduje například osobní pohovor na konzulátu, píšou Hospodářské noviny. "Nejvíc tratíme kvůli vízové politice s Ruskem a Tureckem. Každým rokem přicházíme minimálně o stovky tisíc korun, protože některé turisty to odradí," řekl Hospodářským novinámředitel marketingu cestovní kanceláře Čedok Tomáš Brejcha. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo analýzu ztrát z cestovního ruchu, které jsou vypočítány na základě porovnání statistiky příjezdu Rusů do ČR před zavedením vízové povinnosti v roce 2000 a poté. Podle analýzy přišla ČR za poslední čtyři roky o přibližně 19 miliard korun. Kromě růstu nákladů čelí některé firmy i ztrátě zakázek. "Před dvěma týdny jsem ztratil kontrakt za několik milionů korun. Arabský obchodník od něho odstoupil, neboť měl problém s vízy. Nepomohlo ani to, že jsem se za něj zaručil," řekl Hospodářským novinám předseda Asociace exportéru Jiří Grund.


Aneta Langerová,  foto: ČTK
Jako v pořadí čtyřiadvacátá země světa už zná i Česko svoji SuperStar. Stala se jí Aneta Langerová z Říčan, která získala v neděli v noci devětasedmdesát procent hlasů. Celkem jich oběma soutěžícím přišlo 2 980 974, píše na titulní stránce Mladá fronta Dnes a pokračuje: To je absolutní rekord soutěže, zatím jich bylo nejvíce 1 551 145 před týdnem. Fanoušci SuperStar tedy za své hlasy ve finále utratili téměř 18 milionů korun. A diváci jednoho z nejúspěšnějších televizních pořadů se mohou těšit na další pokračování. Televize Nova, která koupila britskou licenci k vysílání soutěže, si již na pokračování brousí zuby. "Jednání o tom jsou těsně před dokončením, už se jen dolaďují detaily," řekl Pavel Zuna, který měl v Nově soutěž SuperStar na starosti. "Soutěž by se měla objevit v průběhu příštího roku," potvrdil bez upřesnění Zuna. Podle zkušeností ze zahraničí Zuna očekává, že druhá série bude ještě úspěšnější než první. Přitom již teď se v průměru dívalo na každý díl více než tři miliony diváků, uzavírá Mladá fronta Dnes.


V nedělním losování prvního tahu sportky získal výherce v prvním pořadí jackpot s částkou 67,8 milionu korun. Pokud byl sázející na výhru sám, šlo by o třetí největší výhru ve víc než půlstoleté historii této loterie, píše deník Právo. Zatím nejvyšší výhru, téměř 113 milionů korun, vyhrál jediný sázející v srpnu 2003. O nejvyšší jackpot přesahující 148 milionů korun se v dubnu 2002 rozdělila dvojice výherců. Na částku z nedělního jackpotu by člověk s průměrnou mzdou vydělával téměř 338 let, uvedl deník Právo.