Přehled tisku

Vladimír Špidla (vlevo) na zasedání středočeských sociálních demokratů, foto: ČTK

Páteční české noviny se v komentářích opět vracejí k situaci v ČSSD. V sobotu se uskuteční sjezd výkonného výboru strany. Podle Hospodářských novin však žádnou zásadní změnu rozdrobené ČSSD nepřinese. Není nikdo, kdo by stranu stmelil, míní list.

Vladimír Špidla  (vlevo) na zasedání středočeských sociálních demokratů,  foto: ČTK
Páteční české noviny se v komentářích opět vracejí k situaci v ČSSD. V sobotu se uskuteční sjezd výkonného výboru strany. Podle Hospodářských novin však žádnou zásadní změnu rozdrobené ČSSD nepřinese. Není nikdo, kdo by stranu stmelil, míní list. Lidové noviny se zase zamýšlejí nad váhavostí Stanislava Grosse. Pokud nenabídne jasnou vizi, jeho postavení ve straně je ztraceno, uvažuje komentátor.

Krize vlády vyvolává otázku, zda je nejsilnější opoziční strana schopna převzít zodpovědnost za vedení země, uvažuje komentátor Mladé fronty Dnes. ODS od porážky ve volbách v roce 2000 zaznamenala řadu úspěchů. Díky ní je v parlamentu ostrá, ale kulturní opozice. To je v porovnání se Zemanovou ČSSD v období vládnutí ODS věc zcela nová, míní autor. Přes všechny úspěchy však občanští demokraté dělají zásadní chyby. Iniciovali hlasování o nedůvěře vládě a po eurovolbách rozeslali evropským ambasádám "protivládní" dopis, v němž zpochybnili mandát kabinetu pro jednání o euroústavě. Přes tyto chyby je ODS schopna převzít moc. Měla by tak ovšem učinit jen tehdy, otevřou-li k němu dveře volby, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Atmosféra a události před sobotním sjezdem výkonného výboru ČSSD připomínají "čím dál více pokus o palácový převrat než standardní obměnu politických elit po citelném politickém neúspěchu," míní Hospodářské noviny. ČSSD je rozhádaná a nejspíš taková zůstane i po sjezdu. Není totiž nikdo a nic, co by sociální demokraty dokázalo stmelit. Špičky strany se chovají nanejvýš alibisticky a hašteřivost ještě podněcuje "zlobný důchodce Miloš Zeman," pokračuje komentátorka. ČSSD má daleko ke standardní politické straně s jasným programem, glosují nakonec Hospodářské noviny.

Lidové noviny se pozastavují nad "nečitelností" místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse. Zatímco premiér Špidla se vyjádřil jasně, Gross se stáhl a nepředložil žádnou vizi. Nikdo tedy neví, co Gross nabízí, uvažuje deník. Přitom má zřejmě poslední šanci dostat se do čela strany. Svou nerozhodností už Gross rozhněval některé Špidlovy odpůrce, kteří si nyní hledají nového vůdce. Pokud bude Gross i nadále váhat, "stane se ve své straně mrtvým mužem," prorokují Lidové noviny.


Ekonomické zpravodajství i komentáře novin věnují pozornost hlavně čtvrtečnímu rozhodnutí České národní banky, která po třech letech zvýšila úrokové sazby. "Ceny stouply. Teď zdraží i peníze," píšou na titulní stránce Hospodářské noviny. "Národní banka včera poprvé po třech letech zvedla úroky a začala diktovat české ekonomice nová pravidla," uvádí Mladá fronta Dnes.


"Život na dluh už pro Čechy nebude nikdy tak sladký jako v uplynulých měsících," píšou Lidové noviny ve svém sloupku. Centrální banka ve čtvrtek ukončila období rekordně nízkých sazeb, které lákaly k životu na dluh. Mírné zdražení úvěrů, hypoték nebo nákupů na splátky není zatím nic hrozivého, ale může odhalit skryté nebezpečí. Domácnosti se loni rekordně zadlužovaly a ty, které mají velké dluhy, se mohou dostat do potíží. To by se odrazilo i ve snížené spotřebitelské poptávce. Od ní je jen krok ke zpomalení ekonomického růstu, protože spotřebitelé jsou jedním z hlavních motorů českého hospodářství, varuje deník. Pokud ČNB usoudí, že se ceny nevyvíjejí příznivě, svou politiku ještě zpřísní. To by nebylo nic nečekaného. "I Mezinárodní měnový fond varuje, že bez důkladných reforem veřejných financí hrozí, že úrokové sazby budou nadále růst. To by mělo jediný dopad: pomalejší růst ekonomiky," napsaly Lidové noviny.

Komentář Hospodářských novin připomíná, že pro většinu médii oslovených analytiků bylo zvýšení sazeb překvapením a čekalo se až někdy během léta. "Schopnost využít momentu překvapení patří ale k výbavě centrálního bankéře. I takto (respektive schopností překvapit) lze rozpoznat profesionalitu instituce," míní list. "O dalších důvodech, proč se Bankovní rada ČNB rozhodla zdražit peníze nyní v červnu a ne až v červenci či v srpnu, můžeme jen spekulovat. Svoji roli ale jistě mohla hrát i úvaha o tom, že politici nebudou mít v tuto chvíli čas postup centrální banky kritizovat. Vlády se všude na světě zvyšování úroků brání a ta naše má teď dost starostí sama se sebou," soudí komentátor Hospodářských novin.


Komentář Lidových novin se pozastavuje nad snahou vlády snížit dluh na důchodovém účtu státního rozpočtu. Ten v červnu skončil v téměř dvoumiliardovém schodku. Kouzlit v účetnictví umí kdokoli kromě státních úředníků. Ti loni vymysleli geniální trik, jak se zbavit nehorázných deficitů na důchodovém účtu státního rozpočtu. Z peněz, které zaměstnanci měsíčně odvádějí na sociální pojištění, ubrali dvě procenta příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a prskli je na důchody, vysvětluje deník. Úředníci však zapomněli, že počet důchodců rok od roku roste a jejich penze se valorizují. Plánovaný přebytek na účtu se nekoná, naopak je ve schodku. Takže znovu a lépe. Do reformy se vládě nechce a sáhnout lidem na peníze, aby ze solidarity odváděli víc na důchody, by vedlo k sociální válce. Pokud tedy Česko zůstane u metody pokus-omyl, tak za pár let začne stát rozdávat penzistům místo peněz čepice na žebrání, uzavírá komentář Lidových novin.


Ministerstvo zahraničí a prezidentská kancelář chtějí připravit smlouvu, která by manželce prezidenta Václava Klause Livii umožnila v jistých případech v zahraničí zastupovat svého muže. Podnětem k vypracování smlouvy bylo pozvání na inauguraci prezidentky Filipín. Klaus se rozhodl jako zástupce poslat svou ženu. Současný stav však neumožňuje, aby stát její cestu financoval, píše Mladá fronta Dnes. Klaus se zúčastní summitu NATO v Istanbulu, na inauguraci filipínské prezidentky Glorie Arroyové se proto rozhodl vyslat svou manželku. Vláda však žádost o financování její cesty nemohla projednat. V Česku totiž žádný jasně daný statut "první dámy" neexistuje. Manželka prezidenta nedostává žádný plat a nemá k dispozici ani žádné cestovní fondy. Zástupcem prezidenta v cizině je velvyslanec, připomíná list. Ministr zahraničí Cyril Svoboda si myslí, že by bylo vhodné roli manželky prezidenta definovat a určit, kdy by mohla hlavu státu zastoupit. "Mohla by jezdit na inaugurace, svatby či pohřby," míní Svoboda. Náměstek ministra zahraničí Jan Winkler dostal ve čtvrtek za úkol jednat s Hradem o případné smlouvě s Klausovou. "Takové smlouvy uzavíráme například s experty, kteří pak zastupují naši zemi třeba v Iráku," řekl Mladé frontě Dnes k charakteru připravovaného dokumentu mluvčí ministerstva Vít Kolář.


Z Pražského hradu mizí kulturní podniky z éry Václava Havla, konstatují Lidové noviny. Správa Pražského hradu vypověděla z Nejvyššího purkrabství galerii Leica a z Hradčan se postěhuje i festival Struny podzimu. Nové vedení tak pokračuje ve změnách kulturního programu, který se ustálil v době, kdy byl prezidentem Václav Havel. Noví hradní správci však nedokáží jasně vysvětlit, jakými pravidly se má podle jejich představ dramaturgie kulturního programu na Hradě řídit. Galerie Leica a hudební festival Struny podzimu musejí odejít ve chvíli, kdy se jim de facto podařilo založit tradici a veřejnost si je začala spojovat s Hradem. Struny podzimu jsou hudební akcí, která loni měla značný úspěch - k vrcholům patřilo vystoupení pěvkyně Magdaleny Kožené. Nezisková Leica Gallery zase pořádala výstavy, které Hrad finančně nezatěžovaly ani nečerpaly prostředky ze státního rozpočtu. Naopak platila nájem a do pronajatého objektu Nejvyššího purkrabství investovala tři miliony korun. Nové vedení chce podle svých slov pracovat beze ztráty, a proto výstavní prostory budou chudší o Míčovnu a Belveder - ty mají sloužit společenským akcím, uzavírají Lidové noviny.


Koaliční nejistota udělala čáru přes rozpočet fotbalovým fanouškům v řadách vrcholných vládních politiků. Ačkoli většina z nich přiznává, že by se ráda do Portugalska rozjela a byla při tom, situace na domácí politické scéně jí v tom brání. "Vzhledem k politickým turbulencím na domácí scéně jsem všechny naplánované cesty musela zrušit," řekla deníku Právo ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková. "Jako ministryně sportu bych na takovéto akci asi být měla a byla bych tam moc ráda, ale pakliže to politická situace nedovolí, nedá se nic dělat. Největší odpovědností členů vlády je pracovat na vnitropolitické scéně," dodala Buzková. Ačkoli již neoficiální pozvání dostal, o cestě do Portugalska neuvažuje premiér Vladimír Špidla. "Prozatím nevím, jak to bude vypadat, ale určitě budu přilepený u televize. Těším se, že naši půjdou dál, a televize je taky dobrý zážitek," s úsměvem přivítal možnost popovídat si ve sněmovních kuloárech na jiné téma než jeho demise. U televize zůstane i předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, který nechce, jak řekl, podstoupit riziko, že by jel na fotbal za cizí peníze. Opoziční fanoušci již mají jasno. "Do Portugalska odlétám v neděli, v pondělí se vracím," pochlubil se Právu místopředseda Sněmovny Ivan Langer z ODS. Se skupinou lidí si pronajali letadlo, lístky koupili v Čedoku, vyšlo to každého na 23 tisíc korun. "Jsem přesvědčen, že půjdeme až do finále. Pokud budou lístky, poletím zase," chystá se Langer.