Přehled tisku

Stanislav Gross, foto: ČTK

Stanislav Gross miluje fotbal, píše MF Dnes. Rád se na něj dívá a obstojně ho i sám hraje. Možná právě zkušenost z hřiště pomohla Grossovi bez větších zádrhelů zvládnout obtížné tři týdny, které uplynuly od pádu Vladimíra Špidly, a přesvědčit sociální demokraty, že nemají jinou možnost než pokračovat ve vládní koalici.

Stanislav Gross,  foto: ČTK
Stanislav Gross miluje fotbal, píše MF Dnes. Rád se na něj dívá a obstojně ho i sám hraje. Možná právě zkušenost z hřiště pomohla Grossovi bez větších zádrhelů zvládnout obtížné tři týdny, které uplynuly od pádu Vladimíra Špidly, a přesvědčit sociální demokraty, že nemají jinou možnost než pokračovat ve vládní koalici. V té, kterou koncem června i s jejím architektem Špidlou zavrhli. "Vláďa Špidla je maratonec, který má před sebou cíl, a moc ho nezajímají ti, s kterými k němu běží," říká poslanec ČSSD Karel Šplíchal. "Gross je ale zvyklý hrát v týmu." Jeho nedělní pečlivě zrežírované představení ukázalo hlavně to, jak moc úřadující šéf ČSSD svému týmu rozumí a jak ví, který z hráčů potřebuje co slyšet. V jeho hodinovém úvodním projevu si musel "to své" najít každý sociální demokrat. Gross tu obratně míchal úvahy o znovuzavedení novomaželských půjček s ujištěním, že jeho vláda nebude bezhlavě utrácet, podporu dostavby dálnic s péčí o životní prostředí anebo starost o mladé rodiny s dětmi s deklarací, jak "strašně si vážíme" podnikatelů. Vrcholem jeho citu pro nálady v sále pak byla argumentace o spolupráci s komunisty. Tu si velká část sociálních demokratů moc přeje, ale zrovna málo není ani těch, které taková představa upřímně děsí. "Komunističtí poslanci jsou ve své velké většině rozumní lidé," prohlásil Gross, pak však rychle otočil hlavu k druhé straně sálu: "Ale marnost nad marnost, KSČM se stále nezřekla temných stránek své minulosti."

Zprava Zdeněk Škromach z ČSSD,  Jan Kasal z KDU-ČLS a Karel Kühnl u US-DEU,  foto: ČTK
Zlý muž" ČSSD uspěl s tváří prosťáčka", píší Hospodářské noviny (HN) v článku o druhém muži soc. dem. Zdeňku Škromachovi Vlastně se o něm moc neví. Novinářům nikdy nestál za pořádný profil a zdá se, jako by nikoho nezajímal. Přitom přispěl k nedávnému pádu Vladimíra Špidly, už dva roky řídí resort s nejvyšším rozpočtem a ročně rozděluje miliardy korun. Jeho tvář se poprvé objevila na televizních obrazovkách a v novinách v roce 1996, kdy vedl stávku sedmi stovek dělníků v Jihomoravské armaturce v Hodoníně. "Je to kliďas, veselý a otevřený. Jak už tihle silní a velcí lidé bývají," popisuje Škromacha někdejší odborový předák Richard Falbr. Znají se patnáct let, jsou přátelé. Z Moravy si Škromach přinesl do Prahy bodrost a lidovost. Dvě vlastnosti, které do značné míry stojí za jeho úspěchem. Dokáže oslovit voliče i velkou část sociálních demokratů. Zejména těch, kterým se intelektuálské projevy Vladimíra Špidly zdály poněkud nesrozumitelné. Ač to v politice - a u sociální demokracie zvlášť - vypadá až neuvěřitelně, Zdeněk Škromach nemá opravdové nepřátele. V sociální demokracii hraje Škromach často roli "průzkumníka" nebo "zlého muže". Často je využíván jako ten, kdo dopoví to, co si třeba Špidla či teď Gross nemohou dovolit. Zatímco v politice si Škromach udržuje obraz lidového a bodrého politika, když přijede domů do Rohatce, tak ho sousedé v domě, kde bydlí, vidí jinak. Je pro ně víc pražským politikem než obyčejným sousedem z činžáku.


Víkendová tropická vedra udělala radost nejen dětem, kterým se dosud prázdniny příliš nevydařily, ale vrásky z čela začínají mizet i provozovatelům koupališť a kempů, píše Právo. Po chladnějším začátku července, kdy teploty jen málokdy překročily dvacet stupňů, sobotní a nedělní oteplení přilákalo k vodním plochám tisíce lidí. Většina správců a stánkařů na koupalištích doufá, že slunečné počasí potrvá i v dalších týdnech a podaří je jim snížit ztráty, které jim až dosud nepřízeň počasí přinesla. Přesto odhadují, že oproti loňsku budou mít výnosy o pětinu až třetinu nižší.


Češi směli vidět americký triumf naživo, připomínají Lidové noviny (LN) 35. výročí americké mise na Měsíc. Od vpádu tanků do Československa ještě neuplynul ani rok a v zemi nastupovala normalizace. Sověti se zatím předháněli s Američany, kdo získá titul první vesmírné velmoci. A za této situace Československá televize 20. července 1969 odvysílala v přímém přenosu americký triumf. Přistání vesmírné lodi Apollo 11 na Měsíci. Komunistický režim nedělal problémy ani při přenášení dalšího letu na Měsíc, který se uskutečnil hned v listopadu 1969 a byl opět velmi úspěšný. "Kde začaly vážné problémy, kdy to už nebylo pokryto celé, byla mise Apolla 15 v roce 1971. Dokonce byly v televizi jen výňatky i v době, kdy šel přenos z Měsíce," dodává ředitel pražského planetária Marcel Grün. Během tohoto letu byl sice ještě přítomný v televizním studiu, na obrazovku ale už nesměl. Je ale pravda, že už dříve museli redaktoři Československé televize americké a sovětské úspěchy ve vesmíru vyvažovat. "Museli trochu nafukovat úspěchy sovětské kosmické techniky." říká o televizním vysílání před rokem 1970 Milan Šmíd.


Psivka Ravenelová,  foto: ČTK
Vzácnou cizokrajnou houbu psivku Ravenelovu, která pochází z amerického kontinentu, objevili mykologové v lese nedaleko Kokor na Přerovsku, píše Právo. "Je to zřejmě poprvé, kdy v Česku tato vzácná houba vyrostla v lesním porostu ve volné přírodě. Psivka Ravenelova se jinak vyskytuje jen ve sklenících, parcích nebo v arboretech," uvedl Právu přerovský mykolog Jiří Polčáka. Vzácná a křehká houba vyrůstá z vajíčka a připomíná hadovku smrdutou. Ve stadiu vajíčka vydrží až několik dní, ale vyrostlá hyne už po třech hodinách. Asi deset centimetrů vysoká houba s dutou fialovou tření, jež má u nás obdobu v nevýrazné psivce obecné, silně zapáchá a její slizký povrch láká hmyz. Vzácná houba se do Evropy dostala přes moře zřejmě v substrátu, který se převážel do skleníků či botanických zahrad. Poprvé byl její výskyt zaznamenán v roce 1946 v Německu.