I středeční české noviny komentují především masakr ve škole v severoosetském Beslanu. Teroristé tam od minulé středy zadržovali více než tisíc rukojmích. Při pátečním zásahu proti ozbrojencům přišlo o život přes 330 lidí, z toho asi polovina dětí. Dalších několik set lidí bylo zraněno.
I středeční české noviny komentují především masakr ve škole v severoosetském Beslanu. Teroristé tam od minulé středy zadržovali více než tisíc rukojmích. Při pátečním zásahu proti ozbrojencům přišlo o život přes 330 lidí, z toho asi polovina dětí. Dalších několik set lidí bylo zraněno.
Deník Právo se zamýšlí nad otázkou, zda se s teroristy má či nemá vyjednávat. Obě strategie mají svá pro i proti. Většina se však dnes přiklání k tomu nevyjednávat. "Jak se tak pandemie terorismu rozlézá po planetě, zdá se rozumné nevyjednávat. Jenže kdo si dovolí vyčítat někomu, že podlehne soucitu s oběťmi a raději vyjednává?" zamýšlí se list. Další důležitá otázka se týká lidských práv pro teroristy. Jakým způsobem vyšetřovatelé vyslýchali zadrženého teroristu z Beslanu, ptá se dále list. Nebylo vůči teroristovi použito násilí? Nejsem v tomto směru útlocitný, ale hrubě by se mi nelíbilo, kdyby se vyšetřovatelům neměřilo stejným metrem, uzavírá deník Právo s poukazem na kritiku toho, jak s některými teroristy zachází USA či Izrael.
Západ a Evropa především rozlišuje ve vztahu ke Kavkazu "dvojí standardy", píší Lidové noviny. Rusku vadí, že Západ v případě Čečenska rozlišuje dvě kategorie - terorismus a osvobozovací boj. Rusové tyto rozdíly odmítají a pobuřuje je, že Británie a USA letos potvrdily azyl pro spolupracovníky čečenského vůdce Maschadova, píše list. Tyto skutečnosti brzdí mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu. Evropa by měla Rusku rozhodně pomoci v jeho boji a Rusko by mělo garantovat, že bude pronásledovat jen skutečné teroristy, uzavírají Lidové noviny.
Je truchlivé, má-li státní rozpočet do značné míry zachraňovat to, zda vláda naplní, nebo nenaplní přijatý zákon a přidá policistům, hasičům a vězeňským dozorcům. Co Stanislav Gross jako ministr vnitra populisticky rozdal, to se mu coby premiérovi vrací jako bumerang, uvádí komentář Hospodářských novin. Dobře mu tak, dá se říci na adresu premiéra. Kdyby nebylo toho, že se hlavně sociální demokracie svým obžerným rozdáváním prostředků státu dostala do situace, kdy mimo jiné buď poruší sliby policistům, nebo závazek o rozpočtové disciplině dojednaný s Evropskou unií. Ostuda je to v obou případech, míní Hospodářské noviny. Výstup z koaličního jednání však mohl být podle deníku horší. Také se mohlo jednat o tom, kde vyčarovat další prostředky na dodatečné "oprávněné" požadavky resortních ministrů, které by Česko zadlužily o dalších bratru 32 miliard korun. Jenže to je dost chabá útěcha, dodává komentář Hospodářských novin.
Využívání známostí je v Česku rozšířené a běžné, myslí si 88 procent lidí. Lidé se s protekcí nejčastěji setkávají při jednání na úřadech a u lékaře. Jen 14 procent lidí na protekci nenarazilo. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C, který zveřejnila Mladá fronta Dnes. Nejvíce, 45 procent Čechů míní, že využití služeb známých je nutné při přijímání do zaměstnání. Protekce je podle 41 procent dotázaných potřebná také u lékaře. Užitečnost protekce při jednání na úřadech pak uznává 39 procent lidí. Nejčastěji se lidé setkávají s protekcí při jednání na úřadech - v tomto prostředí na ni narazilo 40 procent lidí. U lékaře se s protekcí setkalo 38 procent a při přijímání do zaměstnání 36 procent dotázaných. Při přijímání na školu se s využíváním známostí setkalo 29 procent respondentů. Zhruba čtvrtina lidí na protekci narazila při řešení problému na policii a během studia obecně. Téměř čtvrtina Čechů (23 procent) někdy sama protekci poskytla a každý čtvrtý dotázaný někdy o protekci požádal své přátele. U lékaře využilo známostí 22 procent, při přijímání do práce a při jednání na úřadech 15 procent Čechů. Patnáct procent lidí se dokonce dříve, než se vydá něco vyřizovat na úřadech, obrátí na své známé úředníky. Postoj lidí k protekci je podle analytičky SC&C Jany Hamanové dvojznačný. "Lidé vědí, že to správné není. Ale když jde někomu o budoucnost dětí nebo o život, chtějí zkrátka sehnat to nejlepší," řekla v Mladé frontě Dnes Hamanová.
Většina podniků, na které dopadne zdražení elektřiny od ČEZ, říká, že kvůli dražší energii bude muset zdražovat své vlastní výrobky. Nárůst cen postihne především výrobce stavebních hmot, chemickou výrobu a textilky. Informují o tom Hospodářské noviny. ČEZ ohlásil, že v roce 2005 bude elektřinu prodávat v průměru o 11 procent dráž. Sdružení velkých spotřebitelů energie, jehož členové představují zhruba třetinu energetické spotřeby země, se dokonce chystá naléhat na stát jako majoritního vlastníka ČEZ, aby zdražení energií přehodnotil. "V tripartitě se proti zdražení elektřiny ohradíme. I když ČEZ investuje, má obrovské zisky. Neumím si představit, že by některá stavební firma vydělávala miliardy a přitom zvyšovala ceny," řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Milan Veverka. ČEZ se však brání. "Opticky se zdá, že zisk ČEZ je vysoký, ale když to přepočteme na obrovské investice, tak jejich návratnost je stále někde na úrovni tří nebo 3,5 procenta. A my samozřejmě musíme usilovat o dosažení takové ziskovosti, která aspoň povede k tomu, že investované prostředky budou na úrovni svých nákladů," řekl Hospodářským novinám obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.
Za rozesílání nevyžádaných reklamních sdělení prostřednictvím emailu, takzvaného spamu, sice hrozí až desetimilionová pokuta, podle zákona však existuje jedna výjimka. "Zákon se nevztahuje na spam politický, ideologický či náboženský," řekl Lidovým novinám odborník na právo informačních technologií Vladimír Smejkal. Politické strany mohou nevyžádanou poštu rozesílat i nadále. Pokud v nadcházející volební kampani politické strany zahltí emailové schránky občanů politickými letáky, adresáti se nebudou moci bránit, píší Lidové noviny. Mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná v souvislosti s výjimkou uvádí, že za beztrestnost pro politickou reklamu může směrnice EU. "Zákon vychází z určitých směrnic EU, které se vztahují pouze na obchodní sdělení," uvedla mluvčí. Politické letáky podle ní nejsou obchodním sdělením. "Ta směrnice není tak jednoznačná. Podle mne se dala do našeho právního řádu klidně implementovat tak, že by zahrnovala veškerou nevyžádanou poštu. Tedy i politickou a ideologickou nevyžádanou poštu," míní Smejkal. Zákon chce chránit uživatele před množstvím inzerce, která se prostřednictvím emailu šíří. Povolena mají být pouze obchodní sdělení, s jejichž zasíláním adresát výslovně souhlasí. Množství spamu překročilo na přelomu roku počet vyžádaných emailů. O rok dříve tvořil spam jen třetinu pošty, uvádějí Lidové noviny.
V úterý zatčená skupina osob, která údajně unášela, vydírala a okrádala bohaté podnikatele, měla vazby na elitní Odbor pro boj s organizovaným zločinem. Zločinci měli údajně úzké vztahy s bývalými i současnými detektivy tohoto odboru. Policie vedle organizátorů únosů zatkla například bývalého kriminalistu Petra Koňaříka a policistu Jiřího Kaňku. Domovní prohlídky provedla také u dalších dvou bývalých policistů. O kauze podrobně informuje Mladá fronta Dnes. Detektivové v úterý v souvislosti s případem zadrželi dvacet osob a provedli řadu domovních prohlídek. Další zatýkání není vyloučeno. Pachatelé během několika let unesli a vydírali několik podnikatelů. Minimálně jedna jejich oběť únos nepřežila. Zločinci často vystupovali jako falešní policisté a díky napojení na kriminalisty byla jejich činnost kryta. Gang pomohl rozkrýt jeden z jeho členů, vězeň Miroslav Houdek, který byl za únosy odsouzen na 12 let, uvádí Mladá fronta Dnes.
Už tři týdny se toulá po Valašsku a Vsetínsku černá puma, kterou zahlédla řada svědků. V úterý se šelma odvážila až do těsné blízkosti rodinných domů v Jasenici u Valašského Meziříčí a poprvé zaútočila. Jak uvádí deník Právo, jejím soustem měl být roční hřebeček. Naštěstí útok šelmy přežil. Místních obyvatel se ale zmocnila obava, že nebezpečné zvíře může napadnout i člověka. "Hřebečka zachránilo, že se pásl společně s dospělými koňmi. Na ně si asi netroufla. Zvířata jsme v noci nechali na pastvě a ráno jsme je našli poplašená. Hřebeček má hluboké rány po tesácích," uvedla chovatelka Irma Pobořilová. Odbor životního prostředí meziříčské radnice však stále odmítá vydat k odstřelu povolení, protože v zákonu o myslivosti se prý s podobnou možností nepočítá. Jen několik hodin před útokem na stádo koní se myslivcům podařilo poblíž Jasenice šelmu obklíčit. Neodvážili se však na ni vystřelit, protože jim chybělo úřední rozhodnutí. Odbor životního prostředí vsetínské radnice přitom povolení k odstřelu vydal už před čtrnácti dny. Vztahuje se však pouze na vsetínskou spádovou oblast. "Meziříčští úředníci zřejmě čekají, až puma sežere nějaké dítě. Jedna věc jsou formální náležitosti zákona a druhá bezpečnost lidí. Tolik telefonátů, v nichž občané nadávají na omezenost úředníků, jsem ještě neměl," poznamenal jednatel meziříčských ochránců přírody Milan Orálek. Odborník na velké šelmy z ostravské zoologické zahrady Ludvík Kunc potvrdil, že puma americká, která zřejmě utekla soukromému chovateli, je zvlášť nebezpečné zvíře, uvádí deník Právo.
