Přehled tisku

New York, 11. září 2001

Útok teroristů proti škole v Beslanu jako by chtěl připomenout blížící se výročí 11. září, píše v Mladé frontě Dnes ministr zahraničí Cyril Svoboda. Po útoku na věže v New Yorku podle něj svět procitl z iluze bezpečí. Tři roky, které od pádu věží uplynuly, se snažil dohnat to, co v předchozích letech zanedbal.

Útok teroristů proti škole v Beslanu jako by chtěl připomenout blížící se výročí 11. září, píše v Mladé frontě Dnes ministr zahraničí Cyril Svoboda. Po útoku na věže v New Yorku podle něj svět procitl z iluze bezpečí. Tři roky, které od pádu věží uplynuly, se snažil dohnat to, co v předchozích letech zanedbal. Beslan dokazuje, že nás na této cestě čeká ještě mnoho kroků, které vyžadují odvahu. Svoboda zdůrazňuje, že není čas na mravní relativismus. Lidem na Západě začíná docházet, že stojíme před nebezpečím jiného druhu, než jsme dosud znali. Terorismus se rozrůstá a jednotlivé skupiny se od sebe navzájem učí, vyměňují si zkušenosti a zlepšují se. Naše jediná naděje v boji proti teroristům je odhodlání nepoddat se a teror jednoznačně odsoudit, uzavírá v Mladé frontě Dnes Cyril Svoboda.


Jak uvádí deník Právo, ministr obrany Karel Kühnl se rozhodl k nezvyklému kroku. Požádal Národní bezpečnostní úřad o svou prověrku na stupeň tajné. Jako člen vlády se sice může bez omezení seznamovat se všemi utajovanými skutečnostmi, jak ale řekl Právu, nechce být "ministrem druhé kategorie". V rámci struktur NATO je podle něj lepší mít platnou prověrku, aby mohl fungovat naplno. Nechtěl by se totiž dočkat toho, že by ho v některých případech musel na jednání zastupovat velvyslanec, který příslušný certifikát má. Získání prověrky na stupeň tajné ovšem znamená, že se v příštích měsících budou Kühnlovým soukromím i členy jeho rodiny do všech detailů zabývat tajné služby. Kühnl již dříve musel v médiích čelit dotazům na svého otce a tchána, jejichž jména figurují v tzv. Cibulkových seznamech StB.


Viktor Kožený si u Evropského soudu stěžuje na perzekuci ze strany českých úřadů. Jak ale píší


Mladá fronta Dnes upozorňuje, že české hospodářství zažívá v prvních měsících po vstupu Česka do Evropské unie příznivé období. Průmysl produkuje více zboží, zvedá se vývoz, roste stavebnictví, rekordní sezónu zažilo Česko i v přílivu zahraničních turistů. Očekává se zrychlení růstu až na 3,5 procenta, což je sice slabší výsledek proti Polsku nebo Slovensku, na druhou stranu ale zlepšení proti loňsku. Díky tomu přibudou i nová pracovní místa, především v automobilovém průmyslu a u jeho subdodavatelů. Víc práce mají také v hutích a v elektrotechnickém průmyslu. Díky většímu výkonu ekonomiky se daří držet i růst mezd, i když velkou část zisku podniky zpětně investují nebo vyvážejí do zahraničí.

O tom, jak dostat vědecké objevy co nejrychleji do ekonomické praxe, píší Hospodářské noviny. S nápadem na propojení vědy, vysokých škol a průmyslu přišel vicepremiér Martin Jahn. Ten hodlá v nejbližších dnech vyměnit téměř polovinu členů Rady pro výzkum a rozvoj. Místo některých akademiků v ní zasednou lidé z průmyslu a výroby. Novým členem rady by se tak měl stát například šéf automobilky Škoda Vratislav Kulhánek. Jahn také připravuje zákon, který zvýhodní odpisy výdajů na výzkum a vysokým školám usnadní spolupráci se soukromými firmami. Jahn chce, aby alespoň část z těchto opatření začala platit od ledna příštího roku.


Téměř třináct milionů korun uvolnila Evropská komise na ochranu vápencových útvarů v rezervaci Moravského krasu. Informuje o tom deník Právo. Projekt, který je určen také na kultivaci lesních porostů a pastvin, bude unie financovat ze tří čtvrtin, zbytek zaplatí Česká republika. Peníze půjdou z programu Life Nature, na který Evropská komise vyčlenila 76 milionů eur. Češi zatím požádali o příspěvek na sedm projektů z ekologických programů unie, uspěl však jen jeden. Podle Dany Dvořákové z České mise při EU závisí úspěch na kvalitě projektů. V tom podle ní možná nováčci v unii ještě nemají dostatek zkušeností. Některé staré členské státy totiž letos dostaly peníze až na desítky ekologických projektů, uzavírá Právo.


Staroměstská radnice
O Američanovi, který o sobě tvrdí, že je potomkem starého šlechtického rodu Budovců, píše pražská příloha Mladé fronty Dnes. Dvaasedmdesátiletý Ronald Budovec z Chicaga navštívil v těchto dnech Prahu. Čekala ho tu speciální prohlídka Staroměstské radnice, u níž byl v červnu roku 1621 popraven protestantský šlechtic Václav Budovec z Budova. Genealogické pátrání v matrikách ve Spojených státech zatím dovedlo Budovcovu manželku Joan kamsi na začátek 19. století. Do Prahy proto Budovcovi přijeli doplnit chybějící články rodokmenu. Kromě Prahy navštívili i Mnichovo Hradiště, které rod Budovců vlastnil před bitvou na Bílé hoře. Podle historiků však hledání dalších dokumentů nebude vůbec jednoduché. Knihy mapující historii českých šlechtických rodů navíc uvádějí, že rod Budovců z Budova vymřel již v polovině 17. století.