Přehled tisku

Přehled tisku

Deník Právo se zabývá rozpory uvnitř ODS, které se podle deníku podepsaly na neúspěchu předvolební kampaně strany a jejích klesajících preferencích. Mladá fronta Dnes vyjadřuje znepokojení nad odhaleními v souvislosti s policejními odposlechy. Hospodářské noviny se věnují blížícím se krajským volbám.

Komentář deníku Právo se domnívá, že se na předvolební kampani ODS nepříznivě podepsaly rozpory uvnitř strany. Jejich výsledek také podle listu zásadně ovlivní osud předsedy strany Topolánka. Podle deníku Právo v rámci ODS existují dvě frakce. První tvoří příznivci předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého, který zřejmě jako jediný zůstává ve hře o post šéfa strany. Náleží k nim například prezident a čestný předseda ODS Václav Klaus, pražský primátor Pavel Bém nebo dosavadní šéfka stranické centrály Libuše Benešová. Podle listu na tuto skupinu stále působí magnetické pole někdejší opoziční smlouvy s ČSSD. Druhou frakci v ODS pak tvoří krajští hejtmani, kteří opoziční smlouvu nijak nemilovali a nehodlají se k ní vracet. Spolu s nimi sem náleží i řada senátorů. Uprostřed pak podle deníku stojí předseda ODS Topolánek, který se snaží uspokojovat všechny skupiny a podle mnohých se mu toto balancování příliš nedaří. Deník Právo se dále domnívá, že ODS před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev chybuje, když klade důraz na svůj boj s policií. Podle deníku se totiž do tohoto konfliktu většina voličů "nevžívá", leda snad opačně. Tak jako v tažení ODS za privatizaci nemocnic, dodává list.

---

Mladá fronta Dnes považuje nárůst policejních odposlechů za varovný. Zejména proto, že kriminalisté nejsou schopni zabránit tomu, aby se soukromé hovory lidí, kteří se do sledovaného případu jen náhodou připletli, dostaly na veřejnost. Podle listu tak premiér Stanislav Gross a policejní prezident Jiří Kolář nemají pravdu, když současný stav obhajují. Pro legalizaci odposlechů jde v současné době sotva udělat více. Deník je také považuje za účinný a nepostradatelný nástroj v boji proti kriminalitě. Jestliže je však před volbami odposloucháván šéf opozice a možná i prezident, není něco v pořádku. Chyba není v prostředku, ale v míře jeho používání, domnívá se Mladá fronta Dnes.

---

Hospodářské noviny bilancují uplynulé čtyři roky krajské samosprávy. Deník se domnívá, že zatímco první volby do krajských zastupitelstev byly hlasováním o ideálu samosprávné demokracie, nadcházející volby budou už přímo rozhodovat o kvalitě života lidí. I v krajích záleží na tom, jací lidé stojí v čele. Určují, zda se s penězi - a už to nejsou žádné zanedbatelné částky - plýtvá, nebo zda se investují, a kam. Spolurozhodují o tom, jak funguje školství a zdravotnictví a zda skutečně odpovídají požadavkům místa. Určují, zda jde o samosprávu nebo vládu byrokracie, tentokrát krajské, píší Hospodářské noviny.

---

Jaderná elektrárna Temelín je možná poháněna palivem, které se vyrábí z likvidovaných ruských jaderných hlavic, píší Lidové noviny. Hlavice z éry Sovětského svazu se stávají po přepracování celosvětově velmi důležitým materiálem k výrobě paliva v rámci mírového programu "Z megatun na megawatty". Významným odběratelem je i firma Westinghouse, která palivo do Temelína v současné době dodává. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře nelze ani potvrdit, ani vyvrátit, zda právě v Temelíně využívají k výrobě elektřiny i sovětské jaderné hlavice. V každém ze dvou temelínských reaktorů nyní leží 92 tun paliva, z něhož čtvrtina se musí po roce vyměnit za nové články, sdělil Nebesář Lidovým novinám. ČEZ by se do dvou let měla rozhodnout, komu svěří dodávku paliva pro Temelín po roce 2010. O zakázku se zatím předběžně přihlásily Westinghouse a ruská společnost TVEL.

---

Česko je na důležitém rozcestí. Buď jeho politické elity přijdou s vizí do budoucna, přestanou vládnout ze dne na den a pustí se do reforem, jejichž výsledek se projeví i za několik let. Anebo se země ocitne v celkové krizi a životní úroveň Západu se vzdálí. Takové je podleMladé fronty Dnes varování studie s názvem Zpráva o stavu země, kterou vypracovala skupina ekonomů a sociologů ještě na objednávku expremiéra Vladimíra Špidly. "Základní problém je, že většina mocenských a intelektuálních elit, ale i široké vrstvy občanů odmítají vzít na vědomí, že nám ujíždí vlak ani ne tak v technice, ale v perspektivním myšlení," říká sociolog Martin Potůček, který vedl expertní tým. Česko má podle něj co dohánět téměř ve všech společenských či ekonomických oblastech. Jako největší hrozbu experti vidí úbytek obyvatel, který nevyřeší ani migrace cizinců. Absolutní prioritou by pak měla být podpora vzdělání, a to i za cenu školného na vysokých školách. "Až chronicky se nedostává odborníků pro tvorbu legislativy. Fungování země přitom závisí na kvalitě zákonů, a ta se u nás velmi různí," upozorňuje podle Mladé fronty Dnes studie.

---

Zatímco bývalý český prezident Václav Havel často podporoval opozici v řadě zemí po celém světě, ve kterých se porušují lidská právas, jeho nástupce Václav Klaus byl dosud k podobným aktivitám velmi zdrženlivý. To se ale změnilo, píší Hospodářské noviny. Václav Klaus poslal v pondělí dopis prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi, ve kterém vyjádřil znepokojení nad průběhem nedávných parlamentních voleb a podobou referenda o změně ústavy, které umožnilo Lukašenkovi opět usilovat o post prezidenta. Klause k sepsání dopisu vedly informace mezinárodních i běloruských pozorovatelů, kteří volby označili za neregulérní. "To je nepřijatelné. Porušování základních občanských práv, pronásledování politické opozice a potlačování občanských protestů nemají v dnešní Evropě místo a vedou vaši zemi do mezinárodní izolace," napsal prezident Václav Klaus. Jeho krok překvapil i politology. "Tak to je zcela nová věc. A významná. Je to vůbec poprvé, co se prezident Klaus připojuje k hlasu mezinárodního společenství. Je velmi dobře, že to prezident udělal, protože tím zase začal jeho hlas v mezinárodním kontextu hrát roli. Už se nevymyká, nemá vlastní názor, který by chtěl prosazovat, a se kterým nikdy vlastně neuspěl, proto zůstal izolován," reagoval podle Hospodářských novin politolog Rudolf Kučera.

---

Škodaexportu pravděpodobně pomůže s financováním indické zakázky za 12,5 miliardy korun Česká exportní banka nebo indická Power Finance Corporation. Píšou o tom Lidové noviny. Podle generálního ředitele Škodaexportu Zdeňka Šímy je ale pravděpodobnější, že zakázku bude financovat indická banka, která se specializuje na podobné projekty. Škodaexport zvítězil v mezinárodním výběrovém řízení na dodávku elektrárny do Indie za zhruba 12,5 miliardy korun. O kontraktu má indická vláda definitivně rozhodnout koncem týdne. Pokud kontrakt schválí, půjde o největší zakázku pro české firmy v posledních deseti letech. Podle dřívějších informací tisku se zakázka týká stavby tepelné elektrárny o výkonu třikrát 210 megawattů v indickém státě Džharkhand. O vítězství českého podniku v Indii rozhodly především nabídnuté technické parametry, jako je účinnost elektrárny a podobně, uvádějí Lidové noviny.

---

Duchovní dostanou i letos z rozhodnutí vlády 13. a 14. platy v plné výši. V porovnání s ostatními zaměstnanci státu mají totiž podle ministerstva práce a sociálních věcí nízké tarifní platy. O další platy zřejmě kněží nepřijdou ani příští rok, informuje deník Právo. Podle něj dosahuje s odměnami a hodnostními příplatky průměrný plat kněží v České republice 15.826 korun. "Další platy duchovních se odvozují od základních platů. V příštím roce se jim nebudou tarifní platy zvyšovat jako ostatním v nepodnikatelské sféře, pouze jim budou další platy rozpuštěny do měsíčních výplat," řekl Právu Vladimír Hrubý z ministerstva práce. Právě tento resort navrhuje vládě výši platů kněžích. Financovány jsou pak z rozpočtu ministerstva kultury. Zaměstnancům veřejného sektoru letos nechala vláda vyplatit jako 13. plat jen desetinu měsíčního příjmu. Letošní 14. platy pak dostanou státní zaměstnanci ve výši čtvrtiny průměrné měsíční mzdy. Čtrnácté platy letos nemají dostat ústavní činitelé, soudci ani státní zástupci. Od příštího roku se mají 13. a 14. platy úplně zrušit. Místo nich by zaměstnanci veřejné sféry měli dostat nejspíš pětinu měsíčního příjmu, uvádí deník Právo.