Přehled tisku

Poslanci vládě dovolili příští rok utratit více než devět set miliard a zadlužit zemi o dalších osm desítek miliard, komentují Hospodářské noviny (HN) schválení rozpočtu. Nad velkými čísly rýsujícími výdaje a dluhy se jinak nepříliš soudržná vládní koalice dokázala velmi rychle shodnout už koncem září. Všechny tři strany vládní koalice zdůrazňují, jak jsou pro ně nejvyššími prioritami snižování státních dluhů, podpora vzdělání či výzkumu. Při formování finální podoby rozpočtu ve sněmovně se však téměř nikdo z jejich poslanců nesnažil upravit hospodaření státní pokladny podle těchto priorit.

Poslanci vládě dovolili příští rok utratit více než devět set miliard a zadlužit zemi o dalších osm desítek miliard, komentují Hospodářské noviny (HN) schválení rozpočtu. Nad velkými čísly rýsujícími výdaje a dluhy se jinak nepříliš soudržná vládní koalice dokázala velmi rychle shodnout už koncem září. Všechny tři strany vládní koalice zdůrazňují, jak jsou pro ně nejvyššími prioritami snižování státních dluhů, podpora vzdělání či výzkumu. Při formování finální podoby rozpočtu ve sněmovně se však téměř nikdo z jejich poslanců nesnažil upravit hospodaření státní pokladny podle těchto priorit. Detailnější pohled však ukazuje, že deklarované priority nejsou prioritami skutečnými. Šéf lidovců Miroslav Kalousek i Sobotka unisono chválí, jak je rozpočet šetrný. Skutečných úspor je v něm však minimum. Bohuslav Sobotka považuje za klad rozpočtu i nárůst investic do vzdělání a vědy. Ve srovnání s jinými výdaji však nejde o žádný výrazný vzestup. Stát investuje do vědy a výzkumu 16,5 miliardy korun a univerzitám přispěje 19,9 miliardy. Univerzity a výzkumníci však získají výrazně méně než farmáři, na které jen rozpočet pamatuje 37 miliardami korun. A to se jim ještě Miroslav Kalousek neúspěšně snažil přihrát další 2,5 miliardy korun.

Na první pohled nový rozpočet potěší, píše MF Dnes. Najdou si v něm peníze téměř všichni.Příští rok si přilepší důchodci, státní zaměstnanci i policisté (ti však méně, než čekali). Chudší rodiny s dětmi získají daňové bonusy a firmy si budou moci rychleji odepisovat některé investice. Státu většinu výdajů nařizují zákony. Musí platit provoz ministerstev, úřadů, institucí a další výdaje. To zhruba pokrývá čtvrtinu všech výdajů. Jen o málo menší částka jde na výplaty důchodů a sociální systém. Zároveň musí mít na platy svých zaměstnanců. "Je pravda, že stát je drahý. Ale nestojí tolik, aby se na to musela upínat pozornost nyní. Nejprve musí být na řadě reforma sociálního systému," říká David Marek, hlavní ekonom Patria Online. Podle Marka je státní systém na dnešní dobu příliš štědrý a představuje tikající bombu. Je totiž ušitý na pětiprocentní nezaměstnanost a ta je přitom dnes dvojnásobná. Zároveň se rodí méně dětí a populace stárne, v budoucnu tak budou chybět lidé, z jejichž příjmů by se platily důchody. Z čeho tedy stát zaplatí?


Zahraniční mise mají zelenou, píše Právo. Poslední překážka vycestování téměř 850 českých vojáků do čtyř vojenských operací v zahraničí padla. Po Senátu totiž i Sněmovna schválila návrh vlády na účast v misích na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku. Česko to bude stát příští rok 1,3 miliardy korun. V Kosovu jde o zapojení do operace sil KFOR v rámci již česko-slovenského praporu. Čeští vojáci se zúčastní i operace EU v Bosně a Hercegovině. Až 90 osob bude působit na letišti v Kábulu. Desetičlenný chirurgický tým se má zapojit na jihu Iráku v Basře v rámci britského kontingentu. Dalších 35 vojáků bude připraveno pro síly rychlé reakce. Vyslání vojáků podpořila i ODS, ačkoli její stínový ministr obrany Petr Nečas varoval kvůli financím před rozšiřováním počtu misí. Jeden rok dostal podnik Aero Vodochody po odchodu amerického Boeingu na to, aby se postavil opět na nohy, píše Právo. Zaměstnancům zbrojovky to oznámil ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Dosavadní dluhy zbrojovky zaplatí vláda, ale jde o poslední záchranné lano. Podnik by měl projít rychlou proměnou a jeho vojenská výroba bude přísně oddělena od civilní. Nejnadějněji vypadají dodávky vrtulníků Sikorsky pro stejnojmennou americkou společnost. Navíc právníci Aera vylepšili podmínky smlouvy, a proto by projekt měl již příští rok vykazovat zisk. Úspěšně se rozvíjí i generální opravy starých typů letadel. Zahájení výroby civilního letadla Ae270 Ibis, na němž podnik spolupracuje s tchajwanskou společností AIDC, je na dobré cestě. Česká certifikace letounu bude hotova v dubnu 2005. O podzvukové bitevníky L 159, z nichž firma neprodala do zahraničí zatím ani kus, je prý stále velký zájem. Do prodeje letadla v zahraničí by se měla více zapojit i armáda.


Čelo Senátu obsadil kovboj z Liberce, který rychle tasí kolty. Na místě předsedy vystřídal politika, jemuž senátoři říkali "Muž pět minut po dvanácté", píší Hospodářské noviny (HN). Novým předsedou Senátu se včera stal Přemysl Sobotka z ODS a lidovec Petr Pithart se přesunul na místo jeho prvního zástupce. Kovbojskou přezdívku si Sobotka vysloužil svým chováním a politickým uvažováním. Podle senátorů se od Pitharta liší především svým rázným a rozhodným vystupováním. Jak vypadá rychlá politická střelba, ukázal Sobotka například před dvěma roky, kdy ODS prohrála parlamentní volby. Tehdejší předseda Václav Klaus zvolil pro pojmenování porážky slovo "nevýhra". "To už bylo přes práh mé tolerance. Na minutu jsem rezignoval na členství ve výkonné radě ODS," říká Sobotka. Méně lichotivá přezdívka "Muž pět minut po dvanácté", kterou si podle senátorů vysloužil svým dlouhým přemýšlením o problémech, bude Pitharta doprovázet i v místopředsednické funkci. Pithart je s přezdívkou smířený. "Spíše než že bych to zaslechl, tak jsem to občas četl. Je to staré klišé a média je milují. Mluvím, jen když mám co říci, a předtím si to rozmýšlím. Celý život hledám víc řešení konfliktu než samotný konflikt," uvedl Pithart.


Foto: ČTK
Poslanci včera zamítli návrh na výrazné omezení své imunity, píší Lidové noviny (LN). Ta představuje naprostý světový unikát, protože platí doživotně. Hříšníci z řad poslanců a senátorů v Česku, pokud je jejich kolegové nevydají policii, se tak stále nemusejí ničeho obávat ani poté, co přestanou být členy parlamentu.Omezení poslanecké imunity včera nenašlo ve sněmovně dostatečnou podporu. Každému vadilo něco Novela například počítala s tím, že poslanec, který skončí ve vězení za úmyslný trestný čin, by napříště automaticky ztratil mandát. Jiní zas nechtěli podpořit zákon proto, že z novely při jejím projednávání ve sněmovních výborech a komisích vypadla přímá volba prezidenta.


Romové z chudých slovenských osad zjistili, že po vstupu do Evropské unie snadno získají trvalý pobyt v České republice. Ten jim otevírá dveře k vyšším sociálním dávkám z české státní kasy. Ladislav Bílý ze slovenské romské osady v Jaromnici posílal každé léto děti na prázdniny k babičce do Ostravy. Letos přijela celá rodina, která čítá deset lidí, a už v Česku zůstala. Dvoupokojový byt teď obývá patnáct lidí. Protože se početná romská rodina přistěhovala z členské země Evropské unie, získala trvalý pobyt a pobírá zhruba jedenadvacet tisíc korun v sociálních dávkách od státu. Na Slovensku mohou po reformě získat v dávkách nejvýše 10 500 korun. Rodina Bílých však tvrdí, že nepřišla kvůli penězům. Rodině prý vadilo, že v osadě na Slovensku neměli koupelnu ani splachovací záchod. Starostka ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková, nová senátorka za ODS, však příchod Bílých nese nelibě. Před lety nabízela místním Romům peníze na vystěhování do Kanady a teď hledá možnost, jak omezit příliv Romů alespoň do obecních bytů.