Přehled tisku

0:00
/
0:00

Úterní deníky komentují především debatu států Evropské unie o postoji ke komunistickému režimu na Kubě a většinou chválí českou diplomacii za to, že se nechce vzdát podpory kubánské opozice. Podle Mladé fronty Dnes ministři zahraničí evropské pětadvacítky v Bruselu vyrobili typického kočkopsa.

Úterní deníky komentují především debatu států Evropské unie o postoji ke komunistickému režimu na Kubě a většinou chválí českou diplomacii za to, že se nechce vzdát podpory kubánské opozice. Podle Mladé fronty Dnes ministři zahraničí evropské pětadvacítky v Bruselu vyrobili typického kočkopsa. Unie je v přístupu ke komunistické Kubě naivní. "Vstřícnost nebude v Havaně chápána jako vstřícnost, ale jako slabost," míní list. Dohadování o postoji ke Kubě ukázalo slabiny společné zahraniční politiky EU. Společnou vůlí bylo totiž přijato kompromisní rozhodnutí, které je špatné, uzavírá MfD. Hospodářské novinyčeskou diplomacii za její postoj k uvolnění sankcí vůči Kubě chválí. "Česká diplomacie svou tvrdohlavostí prospěla unii jako celku. Ústupek, který si vymohla, zachraňuje pětadvacítce tvář před všemi, kteří pamatují tvář komunismu," píše list. Právo se pozastavuje nad tím, že odpor ministra zahraničí Cyrila Svobody k záměru států EU přestat zvát na své ambasády kubánské disidenty sdílí ODS. "Není to totiž tak dávno, co právě politici ODS až nedůstojným způsobem napadali tehdejšího poslance Pilipa a podnikatele Bubeníka za jejich návštěvu kubánských disidentů," připomíná komentátor Práva.


Premiér Stanislav Gross
Mladá fronta Dnes se znovu vrací k otázce, jak premiér Stanislav Gross financoval koupi svého bytu. Podle deníku si na něj Gross mohl našetřit díky specialitě českého parlamentu, tedy proplácení dvojích peněz za jednu činnost. Jestli snad ještě někdo pochyboval, k čemu opravdu slouží košatý a neprůhledný systém nejrůznějších poslaneckých náhrad, pak mu dal v sobotu premiér pádnou odpověď, píše list. Podle něj totiž Gross považuje náhrady za součást svého osobního příjmu - nikoliv tedy opravdu za náhrady výdajů, které mají politikům sloužit výhradně k náplni jejich práce. Zdvojený systém, ze kterého se dodnes těší asi dvacítka poslanců, považují za čirý nesmysl i ti největší zastánci parlamentních výsad. Mladá fronta Dnes doplňuje, že i když se o jeho zrušení mluví zhruba už 10 let, dodnes to poslanci nedokázali udělat.


Americké vládě se podle Hospodářských novin nezamlouvá, že česká armáda nakupuje miliardovou vojenskou techniku, aniž by vyhlásila výběrové řízení. Velvyslanectví USA v Praze už kvůli tomu napsalo dopis ministerstvu obrany. Česká armáda koncem roku rozhodla, že si pořídí radiolokátor Arthur za více než 1,5 miliardy korun a přenosný raketový komplet RBS-70 za více než miliardu. Úřad ministra Karla Kühnla přitom oslovil vždy jednoho výrobce - švédské firmy Ericsson a Saab. Podle stínového ministra obrany Petra Nečase Spojené státy nejsou jediné, komu se nelíbí, jakým způsobem česká armáda vojenský materiál nakupuje. Dotčena se prý cítí i Francie. Zákon o veřejných zakázkách armádě umožňuje, aby v určitých případech veřejnou obchodní soutěž nevyhlašovala. Například pokud jde o strategický vojenský materiál důležitý pro obranu země, uvádí deník.


V únoru bude podle Mladé fronty Dnes na pražské Ruzyni horko. České aerolinie nemají podepsanou smlouvu na dodání nových letadel, a ani se nedohodly s piloty na růstu mezd. Nákup nových letounů se přitom kvůli průtahům v dohadování se zaměstnanci komplikuje. Na 12 Airbusů si ČSA musí půjčit od bank 12 a půl miliardy korun. A dokud nebudou mít smlouvu se zaměstnanci, půjčku budou muset složitě vyjednávat. Náklady na zaměstnance jsou totiž jedním z bodů, které banky při schvalování půjčky požadují. Letadla Airbus mají v ČSA omladit flotilu středních tratí, tedy těch, které jsou pro společnost životně důležité. Aerolinie podle posledních informací získaly mezi čerstvými zákazníky Airbusu, jako je Aeroflot, Austrian Airlines, nebo British Airways, jednu z nejlepších cen.


Už za pár měsíců se budou čeští diváci moci naladit nový zpravodajský kanál. Veřejnoprávní televize totiž právě připravuje programové schéma kanálu, který se bude pod hlavičkou ČT24 věnovat výhradně zpravodajství. Jak píší Lidové noviny, česká obdoba CNN se rozjede v květnu. Podle ředitele zpravodajství ČT Zdeňka Šámala bude nový zpravodajský kanál přinášet divákům každou hodinu zprávy a dále nabídne například rozšířené ekonomické a kulturní zpravodajství. Na nový kanál se budou moci dívat lidé, kteří mají přístup k satelitu nebo jsou napojeni na kabelovou televizi, dodává list.


Softwarová společnost Microsoft zvažuje, že v České republice vybuduje celoevropské servisní centrum, podobné tomu, jaké v Praze otevřela společnost DHL. Informuje o tom deník Právo. Generální ředitel Microsoftu pro ČR a Slovensko Jiří Devát listu potvrdil, že konečné rozhodnutí by mělo padnout letos. Devát rovněž uvedl, že šéf Microsoftu Bill Gates by měl při středečním jednání s premiérem Stanislavem Grossem podepsat dohodu, která umožní další spolupráci v oblasti bezpečnosti informačních technologií. "Na základě dohody s Národním bezpečnostním úřadem zpřístupníme některé naše technologie, které zajistí bezpečnost informačního prostředí v ČR na nejvyšší možné úrovni," řekl Devát Právu. Slibně se podle něj jeví i uzavření dohody s Českým Telecomem, který chce rozšiřovat nabídku svých služeb pro domácnosti, například v oblasti zábavy, a dále i nabídku pro malé a střední firmy. Bližší informace chce firma zveřejnit v nejbližších dnech, uvádí Právo.


Už deset měsíců mohou kontroloři živnostenských úřadů tvrdě postupovat proti majitelům zastaváren a bazarů, které prodávají kradené věci. Hospodářské noviny zjistily, že nových pák, které jim dala loňská novela živnostenského zákona, ale využívají jen některé radnice. Úkolů je hodně, lidí málo - hájí se například šéfka úřadu v Teplicích Milena Tóthová. Na 20 tisíc podnikatelů připadají tři kontroloři. Podobná situace panuje třeba i v Mostě. Například v Praze se ale loni uskutečnilo téměř 11 set kontrol. A jaké byly nejčastější prohřešky? Majitelé bazarů si řádně nezapsali jména lidí, od kterých zboží nakoupili. Kontroloři proto rozdali za více než tři čtvrtě miliónu korun.


Počet Slováků, kteří hledají v Plzni obživu, meziročně vzrostl. Zatímco k poslednímu dni roku 2003 zdejší úřad práce evidoval 1445 jejich registračních karet, během loňska se tento počet více než zdvojnásobil. Uvedlo to úterní Právo v regionální příloze. Doménou Slováků jsou hlavně dělnické profese, ale i středoškolské a vysokoškolské pozice. Přibývají také Ukrajinci, Bulhaři, Moldavané. Ukrajincům loni vydal plzeňský pracovní úřad 196 pracovních povolení, o 53 více než v roce 2003. Většina Ukrajinců pracovala v rámci účelově založených družstev, kde nepotřebovali pracovní povolení. To se loni změnilo a do konce roku museli o povolení požádat. Úřad nyní řadě žádostí nevyhoví, protože jejich místa může obsadit českými nezaměstnanými. Na Ukrajince zbývají nekvalifikované práce, Bulhaři, kteří loni dostali 34 pracovních povolení, se uplatňují v profesích, jež se obtížně obsazují - hlavně jako kovoobráběči. V celém kraji cizinecká policie ke konci roku evidovala 12.935 cizinců. Z toho je 4540 Ukrajinců, 2983 Vietnamců, 2195 Slováků a 630 Němců.


Litoměřičtí radní chtějí názvem ulice připomenout terezínského vězně Petra Ginze, jehož kresba letěla do vesmíru. Před 60 lety nakreslil Ginz krátce před svou smrtí ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi svou představu o tom, jak vypadá Země z povrchu Měsíce. Před dvěma lety kopii Měsíční krajiny přibalil na palubu amerického raketoplánu Columbia první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeho vesmírná mise ale skončila tragédií, Columbia při návratu na zem explodovala a posádka zahynula. S nápadem pojmenovat jednu z ulic po Ginzovi přišel zastupitel Pavel Kejř. Ve své severočeské příloze to uvádí Mladá fronta Dnes. "Nápad s Ginzovou ulicí není špatný, v radě jsme uvažovali i o dalších jménech historických osobností," uvedl tajemník litoměřické radnice Radek Löwy. "Musíme mít však souhlas příbuzných, nevím, kde bychom ho získávali," dodal. Ginzovo jméno nese i planetka, kterou po něm pojmenovali jihočeští astronomové z Kletě. Patří mezi tělesa hlavního pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupitera. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,49 roku a její rozměr je přibližně čtyři kilometry.


Z dolu na Sokolovsku vznikne rekreační jezero, uvádí deník Právo. Do roku 2011 má na místě bývalého velkolomu Medard-Libík na Sokolovsku být jezero o rozloze 500 hektarů. Počítá s tím koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. Jezero bude sloužit pro koupání, rybolov a vodní sporty. "Na západní straně jezera má pro rekreaci a sport sloužit celkem 43 hektarů pláží. Z toho zhruba pět hektarů mají tvořit zatravněné a písečné plochy. Chybět tu nebude ani přístaviště pro rekreační a sportovní lodě. K rekreačnímu areálu má vést také historická železnice," řekl Právu mluvčí krajského úřadu Tomáš Svoboda. Podle Svobody bude jezero také propojeno s okolím řadou cyklostezek. Jedna z nich má spojovat Lítov a sousední Chlum svaté Maří s vyhledávaným kostelem Nanebevzetí Panny Marie a klášterem křížovníků s červenou hvězdou. Cyklostezky na výsypce u Lítova mají návštěvníkům nabídnout jedinečné pohledy na Krušné hory a zejména Slavkovský les. Celkem má projekt přijít na 1,77 miliardy korun.