Přehled tisku
Středeční tisk se především kriticky vyjadřuje o úterním vystoupení premiéra Stanislava Grosse v Poslanecké sněmovně. Deníky se domnívají, že předseda vlády by měl předložit jasné a úplné důkazy o financování svého bytu, místo obviňování médií. Tisk také v této věci kritizuje postoj některých poslanců. "Premiér Stanislav Gross se rozhodl držet starého rčení, že nejlepší obranou je útok. K objasnění toho, jak to bylo s půjčkou na jeho byt, se příliš nepřiblížil. Trojí vysvětlení jedné půjčky za pouhé tři týdny svalil na starého strýce," píše Mladá fronta Dnes.
Mladá fronta Dnes také v souvislosti s úterní debatou v Poslanecké sněmovně o bytu premiéra Grosse píše o "trochu škodolibě" očekávané chvíli. K ní podle deníku došlo, když se šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý pustil do kritiky premiéra za jeho neochotu vysvětlovat podrobnosti své půjčky. "Jenže v tu chvíli všichni - a Tlustý nejlépe - věděli, že tu je drobný problém. Tlustý totiž také už několik let tají, kdo mu půjčil na stavbu jeho pětimilionového domu ve Slaném. Tlustý se z toho snažil vybruslit: ´A tak tady sám za sebe říkám to, co jsem říkal před devíti roky. Ano, mám doma smlouvu - uchovávám ji jako oko v hlavě - která dokládá, že jsem si vypůjčil, od koho jsem si vypůjčil a za jakých okolností. Trvám na tom, aby byla taková věc zpřístupněna médiím jedině v případě, kdy s tím účastníci soukromé smlouvy souhlasí. V mém případě nesouhlasili, v případě pana premiéra souhlasili,´ hájil se Tlustý. Ani po Grossově aféře tedy Tlustý neřekne o svých věřitelích víc, konstatuje Mladá fronta Dnes. A v tom má podporu i svého stranického šéfa Mirka Topolánka: ´Je to věc pro investigativní novináře, aby se ptali,´ říká šéf strany, která nejvíc Grosse za jeho tajnůstkářství kritizuje.
Komentátor Práva se přiklání k těm kritikům premiéra, kterým v jeho vysvětlení chybí doklad. Připadá mu také divné, proč se s žádostí o půjčku obracel na starého strýce, když mohl oslovit své movité přátele. Divná naopak autorovi nepřipadá takzvaná mediální kampaň proti premiérovi a počínání opozice, která se z ní snaží co nejvíce vytřískat. "Kolegové možná trochu moc tlačí na pilu a jak se zdá, v případě tvrzení, že Šárka Grossová koupila dům za hotové, se jim pod tu pilu možná dostaly vlastní prsty, hlavním smyslem takových kampaní je však zvýšit náklad tisku," píše komentátor Práva. "Opozici, zejména ODS, bych ovšem doporučil šetřit si starosti o pověst rodné vlasti na ty případy, v nichž tuto pověst zdatně pomatlala ona sama," konstatuje autor a zároveň dodává: "Grossovi se vyčítá, že jeho žena takňák divně podniká, ale stanovit jasné pravidlo, podle něhož by politici kromě vlastních příjmů nejenže vykazovali podnikání svých rodinných příslušníků...., ale i jejich příjmy, do toho se zákonodárcům samozřejmě nechce." Komentátor Práva také soudí, že "pokud snad z celé té velkolepé aféry vůbec vypadne nějaký obecný závěr, může to být jedině zpřísnění tiskového zákona. Na tom se možná poslanci dokonce shodnou, každému se to jednou může hodit."
Zbraně z výzbroje českých ministerstev obrany a vnitra skončily v nejkonfliktnější části Afriky, zřejmě i v Kongu, pro které platí přísné embargo Evropské unie. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že je tam prodala ostravská firma Arms Moravia, která kulomety a protitankové vrhače od obou úřadů získala. Ani jeden z resortů přitom nezkoumal, jak s nimi kupec naloží. Stačilo jim všeobecné povolení k obchodu se zbraněmi, které ostravská firma měla. Na jeho základě mohla vyvézt tisíc protitankových vrhačů RPG 7, pět set kulometů a šest raketometů RM 70 do afrického Zimbabwe. Zásilka ale nakonec pravděpodobně skončila v sousedním Kongu. Podle Hospodářských novin totiž Arms Moravia ještě před povolením vývozu jednala s hlavním nákupčím konžské armády generálem Francescem Olengou. Dokonce k tomuto obchodu sepsala smlouvu, kterou má deník k dispozici. Ostravští obchodníci v ní podle listu slibují, že do Konga dodají tytéž zbraně, které později - podle oficiálních zpráv - vyvezli do Zimbabwe. Za zásilku měla firma podle smlouvy od konžské armády inkasovat víc než milion dolarů.
Citlivé údaje o policistech objevili šumperští kriminalisté v počítači podnikatele, kterého vyšetřují kvůli hospodářské trestné činnosti, píše Mladá fronta Dnes. Paměť počítače ukrývala osobní údaje jihočeských a jihomoravských policistů. Podnikatel věděl o výši jejich platů, o odměnách, osobním ohodnocení nebo o jejich kontaktech. Listu to potvrdil policejní zdroj. Jak se utajovaná data dostala do soukromého počítače a k čemu je podnikatel využíval, teď prošetřuje Inspekce ministra vnitra. Podle informací Mladé fronty Dnes si tak mohl třeba vytipovávat nejsnáze korumpovatelné policisty.
Bývalé konkurzní správkyni Zbrojovky Brno Iloně Strmiskové odebral v úterý Krajský soud v Brně správu modřické firmy Wellington. "Paní Strmisková už není v našem seznamu správců a nyní už v této pozici nepůsobí v žádné firmě na území jižní Moravy," řekl Právu krajský soudce Radovan Dospěl. Podle deníku tak bylo po brněnské zbrojovce a společnosti Pares Strmiskové v kraji soudem potřetí odejmuto správcovství. Na pozici konkurzního správce ji u firmy Wellington nahradí Pavel Nádeníček. Strmisková na sebe již dříve upozornila, když neoprávněně užívala akademické tituly inženýrky ekonomie a doktorky práv. Soud ji poté zprostil funkce správkyně ve Zbrojovce Brno, kde působila od července 2003. Zbrojovku Brno poslal v březnu 2003 do konkurzu ústecký soudce Jiří Berka. Návrh na konkurz na zbrojovku už ale od roku 1999 řešil brněnský soud a konkurz prohlášený Berkou byl nakonec pro zmatečnost zrušen. Berka spolu s jím jmenovaným konkurzním správcem Luborem Kindlem čelí kvůli konkurzu na zbrojovku trestnímu stíhání. V konkurzu Zbrojovky Brno jsou podle dřívějších údajů pohledávky za půl miliardy korun. Právo také v polovině ledna uvedlo, že kriminalisté z jihomoravské policejní správy v Brně stíhají Strmiskovou pro porušování povinností při správě cizího majetku, neoprávněný zásah do práva k domu, bytu či nebytovému prostoru a maření výkonu úředního rozhodnutí, píše Právo.
