Přehled tisku
Komentáře pátečního tisku se opět vracejí k odeznívající vládní krizi. Autoři příspěvků soudí, že spor ČSSD a lidovců se pomalu mění ve frašku, ve které zanikají odpovědi na otázky kolem původu financí Stanislava Grosse. Zklamala zřejmě i opozice, které nedonutila předsedu lidovců k razantnějšímu vystoupení proti sociální demokracii.
Vypadalo to jako vládní krize, ale poté se to změnilo ve frašku, píšou páteční Lidové noviny. Ve chvíli, kdy měl Miroslav Kalousek přitlačit Stanislava Grosse do kouta a trvat na vyvrácení pochyb o jeho nezkorumpovanosti, umožnil mu vyklouznout. Selhala podle listu i opozice. Ironizovat, že Kalousek si dělá alibi, je málo. Měla ho přimět k odpovědi na dvě otázky. Je premiér morálně, a tím i politicky kvalifikován k řízení státu? A pokud ne, proč zůstáváte v jeho vládě?
Podle Mladé fronty Dnes by v třesku politického souboje nemělo zaniknout, že Stanislav Gross nedokázal uspokojivě vysvětlit, kde vzal peníze na byt, a veřejnosti předkládal neuvěřitelné historky, ani to, že jeho žena získala pohádkový úvěr, za který se jí zaručila přítelkyně podezřelá z podvodu. Zajímavé je i to, že Stanislav Gross podmínky stanovené lidovci přijal. Jeho žena načas upouští od podnikání, on uhradí údajný dluh strýci. Proč na toto sice nijak těžké, ale přece jen ponižující ultimátum přistoupil, když je podle něj vše v pořádku? Ptá se Mladá fronta Dnes.
Kalousek prohrál bitvu, Gross nevyhrál válku, píše páteční Právo s tím, že boj se proměnil v zákopovou válku. Oba politici jsou dle zápasnické terminologie v klinči a zůstanou v něm 16 měsíců do řádných voleb, míní list. "Jisté je, že celá tato pakárna (přesný výraz z hospod nižších cenových skupin) by nevznikla, nebýt Grossovy prostomyslnosti. A netáhla by se jako karamel, kdyby Kalouskovi lidovci koaliční spolupráci mysleli upřímně. Gross už potrestaný byl, protože žádný Ariel ho nevypere do běla a něco zůstane vždy viset. Na lidovce zřejmě čeká povolební spolupráce s ODS. Byl by div, kdyby si po čase modří ptáci nepovzdechli parafrázovaným výrokem Winstona Churchilla: "nejtěžší kříž, který česká politická strana kdy nesla, byl kříž českých politických katolíků!"
Manželka premiéra Stanislava Grosse Šárka v pátečním vydání deníku Právo připustila, že kdyby si její firma Denna brala úvěr na nákup domu později, hledala by s ohledem na manžela jiného ručitele. Potvrdila zároveň, že chce přerušit podnikání a hodlá se věnovat charitě. Grossové se za téměř šestimilionový úvěr na nákup domu v Praze 9 zaručila Libuše Barková, kterou policie stíhá za osmimilionový pojistný podvod a navrhla její obžalobu. "Ctím presumpci neviny a nebudu se pod mediálním tlakem zříkat svých známých - v těžké době pro ně," uvedla Grossová v Právu. Účetnictví její firmy Denna je podle ní v naprostém pořádku a prošlo i auditem.
Hospodářské noviny si všímají kroku ministryně zdravotnictví Milady Emmerové, která vyhrožuje zdravotním pojišťovnám sankcemi a v podstatě i nucenou správou. A to jenom kvůli tomu, že se pojišťovny snaží zbytečně neutrácet peníze, které jim musí lidé odevzdávat. Toho, kdo se nepodřídí a nebude utrácet, čeká trest. Zní to jako románová volba pro odsouzence k smrti, píše list. "Buď spáchá sebevraždu - pokud se Emmerové podřídí, nadělá si tolik dluhů, že časem vznikne důvod k vyhlášení nucené správy, nebo se Emmerové nepodvolí, a ta může spor dovést až k nucené správě. Jak vidno, zestátňovat se dá i elegantně, ne jako bolševici silou. Kdyby snad premiér v příštích dnech našel chvíli času na vládnutí, měl by Miladu Emmerovou konečně odvolat z funkce. Prospěl by českému zdravotnictví," míní Hospodářské noviny.
Počet vězňů se tento týden v Česku přehoupl přes 19 tisíc. Jak uvádějí Lidové noviny, je to nejvíc za poslední tři roky. Každý týden přibyla ve věznicích téměř stovka lidí. Rostoucí počet trestanců považují za problém i na ministerstvu spravedlnosti. Situace je podle mluvčího resortu Petra Dimuna na hranici únosnosti. Nejlepším řešením by bylo vybudování nové věznice, jenže na ni nejsou peníze. Proč je trestanců tolik? Odsouzení se raději nechají zavřít, než by nastoupili například na veřejně prospěšné práce. Češi jdou raději za mříže, než aby je sousedi viděli, jak uklízí ulice nebo park. Podle Dimuna by částečně mohl pomoci nový trestní zákon, který přináší další druhy trestů včetně domácího vězení. Tento systém úspěšně fungoval za první republiky - uzavírají Lidové noviny.
Z Českých drah může letos odejít až 12.000 lidí, tedy dvakrát více, než původně dráhy počítaly ve svém podnikatelském plánu na letošní rok. Píšou to páteční Hospodářské noviny. Tisíce lidí navíc by odešly, protože by se staly přebyteční kvůli prodloužené pracovní době a zkrácené dovolené. Dosud totiž není uzavřená kolektivní smlouva, která jim kratší pracovní týden a delší dovolenou zaručovala. První přebyteční zaměstnanci dostanou výpovědi koncem února, potvrdil listu mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Odborářům se to nelíbí, federace strojvůdců uvažuje o stávkové pohotovosti. Mezi přebytečnými by totiž mohlo podle odhadů být až 1100 strojvůdců z celkových 7200. Představitelé federace ve středu jednali s vedením drah. Požadovali, aby v první řadě byli propuštěni ti, o kterých je jasné, že letos podle schváleného plánu odejdou. Propuštění přebytečných zaměstnanců chtěli strojvůdci odložit na druhou polovinu roku. To však podle vedení ČD nepřichází v úvahu.
Výrobci léků v Evropské unii budou muset brzy označit papírové obaly Braillovým písmem, aby informace o medikamentech získali i nevidomí. Lidé, jimž zrak neslouží, opatření vítají. Výrobci, které k tomu donutí nový evropský předpis, však nadšeni nejsou. Nařízení podle nich léky prodraží. Informuje o tom páteční Mladá fronta Dnes. Od letošního listopadu musí být označeny nové léky, ostatní do tří let. Farmaceutické firmy však musí nevidomým zajistit také informace z příbalových letáků. Zatím ale nevědí, jak to udělat. "Na tenký papírek uvnitř krabiček se informace nevejdou. Asi je nahrajeme na audiokazety, které budou v lékárnách, a také na internet," uvažuje v deníku ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavel Mazan. Výrobní náklady na jedno balení léků se však podle něj mohou zvýšit průměrně až o deset korun. O kolik by pak mohla vzrůst prodejní cena léků, netuší. Zástupci ministerstva financí, které určuje nejvyšší hranici cen léků, i ministerstva zdravotnictví však shodně tvrdí, že nové obaly s cenami léků nijak výrazně nepohnou. "Pokud by se tak výjimečně stalo, budeme to řešit," sdělil listu mluvčí resortu zdravotnictví Vítězslav Klíma. Nevidomí jsou spokojeni. "Američané označují Braillovým písmem léky už dávno. My jsme to před lety žádali po českém výrobci, ale tvrdil, že je to nákladné," uvedl Karel Kurland, ředitel Tyflocentra, střediska služeb pro nevidomé a slabozraké v Ostravě. "Starší nevidomí, kteří berou denně hodně léků, zatím musí prosit zdravé lidi, aby jim je nachystali. Po označení slepeckým písmem si je konečně budou moci brát sami," vysvětlil. Mazan v tom velký přínos nevidí. "Braillovo písmo zná jen málo nevidomých," míní. Kurland mu neoponuje. V Česku ovládá Braillovo písmo asi polovina starších nevidomých, z mladých jen deset procent. "Braillovo písmo na lécích možná mladé přiměje se ho učit," míní.
Jen jednou na prvním stupni a jednou na druhém stupni mohou propadnout žáci základních škol. Zatímco dříve mohli opakovat i několikrát, nový školský zákon zavádí, že při opakování nedostatečné na vysvědčení na konci roku stejně postupují do vyššího ročníku. Informuje o tom pátečníPrávo. Učitelé se obávají, že liknaví studenti nyní ztratí motivaci úplně, když budou vědět, že stejně postoupí dál. Zároveň ale připouštějí, že žáků opakujících několikrát je minimum a často jim škola povolí opravnou zkoušku, nebo se dohodne s rodiči na postupu výš. Ministerstvo školství změnu odůvodňuje tím, že děti budou mít k učení větší motivaci. "Dnes učitelé ne vždy dost pomohou žákům, kteří nestačí, a pak je nechají opakovat ročník. Když pak dítě propadne několikrát, naprosto ztratí další chuť se učit. Pokud se navíc patnáctiletý kluk dostane do třídy s jedenáctiletými dětmi, je to živná půda pro šikanu," tvrdí v Právuředitel odboru základního vzdělávání ministerstva Karel Tomek. Je podle něj cennější, když dítě postoupí například i za cenu pětky z češtiny, než aby uvízlo v nižších ročnících a látku vyšších tříd vůbec nepoznalo.
Slavnou předlohu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále, kterou provázely nejprve spory o filmová práva a poté hledání ideálního režiséra, natočí režisér Jiří Menzel. Kauza, která se táhne českou kinematografií již téměř deset let, během nichž měli "anglického krále" režírovat Karel Kachyňa, Jiří Menzel, Jan Hřebejk a Jan Svěrák, se tedy nejspíše uzavře. Informují o tom páteční celostátní deníky. "Naštěstí to všechno dopadlo tak, že bych se tím králem mohl do filmu po letech vrátit. A jsem rád, že se mohu vrátit zrovna králem," řekl Menzel v rozhovoru Lidovým novinám. Natáčení by mělo začít koncem roku, uvedlo Právo. Vzhledem k výpravné dobové látce, která si vyžádá nákladné investice, půjde o rozsáhlou nadnárodní koprodukci, jejíž partneři se podle Mladé fronty Dnes usilovně hledají. Datum premiéry určuje platnost filmových práv. Snímek by tak měl být v kinech do konce roku 2006.