Přehled tisku

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Zatímco do zahraničí vyjíždějí z Česka za prací spíše lidé s vysokou kvalifikací, většina cizinců, kteří zde chtějí pracovat, je uplatnitelná pouze v dělnických nebo pomocných profesích. Píše to Právo, které se odvolává na analýzu Migrace v České republice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Cizinci, kteří přicházejí většinou ze střední a východní Evropy, jsou ze 44 procent kvalifikovaní dělníci a z 36 procent pomocní pracovníci. Jen devět procent je schopno vykonávat práci středoškoláků a 12 procent taková povolání, pro která je nutná vysoká škola.

Zatčení bývalého vojenského špiona Romana Lienera představuje pro armádní zpravodajskou službu velký problém. Průměrně zdatný uživatel internetu je totiž schopen s pomocí jména Liener dát za hodinu dohromady informace, které mohou vést k odhalení aktivit vojenské rozvědky včetně jmen jejích agentů, píšou Hospodářské noviny. Liener už přes čtvrt roku sedí ve vazbě. Údajně totiž okrádal stát o peníze určené na financování tajných operací a odnášel si domů kopie přísně utajovaných dokumentů. Včetně těch strategických, které souvisejí s činností Severoatlantické aliance, uvedl deník. Obviněný je prý ale mimo jiné i kvůli podezření, že se obohacoval na úkor takzvaných krycích firem, jejichž jména jsou veřejně dostupná na obchodním rejstříku stejně jako Lienerova osobní data včetně rodného čísla. "Potíž je, že v těchto firmách lze dohledat i další osoby, které pro službu pracují. Detailním zkoumáním se lze dobrat i k dalším firmám, které rozvědka využívá," řekl Hospodářským novinám zdroj obeznámený s vyšetřováním případu. Vojenská zpravodajská služba odmítla listu cokoli o případu sdělit. "My nemůžeme potvrdit ani to, zda dotyčný pán, na kterého se ptáte, pro nás někdy pracoval," řekl mluvčí služby Ladislav Šticha. Poslanci, které s kauzou rámcově seznámil šéf služby, prý ale případ označili za největší skandál v polistopadové historii špionáže. Mimo jiné i proto, že vojenská zpravodajská služba Lienera podezřívá ze špionáže ve prospěch Lukašenkova totalitního režimu v Bělorusku. Muž roky pracoval v nejtajnější, takzvané zakryté části rozvědky a nyní je prošetřován z "dvojí hry". Obviněn ze špionáže ale nebyl, píšou Hospodářské noviny.


Foto: Evropská komise
Zatímco do zahraničí vyjíždějí z Česka za prací spíše lidé s vysokou kvalifikací, většina cizinců, kteří zde chtějí pracovat, je uplatnitelná pouze v dělnických nebo pomocných profesích. Píše to Právo, které se odvolává na analýzu Migrace v České republice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Cizinci, kteří přicházejí většinou ze střední a východní Evropy, jsou ze 44 procent kvalifikovaní dělníci a z 36 procent pomocní pracovníci. Jen devět procent je schopno vykonávat práci středoškoláků a 12 procent taková povolání, pro která je nutná vysoká škola. Kvalifikovaná pracovní síla ze zemí západní Evropy se do ČR kvůli rozdílům ve vyplácených mzdách příliš nehrne. Cizinci v ČR nyní představují 3,2 procenta zaměstnaných. Mezi ekonomickými migranty na trhu práce převládají s 39 procenty Slováci, následováni Ukrajinci s 25 procenty, Vietnamci a Poláky, uvedlo Právo. Analýza také uvádí, že elita pracovníků z tuzemska zatím masově neodchází. Důvodem je přistěhovalecká politika zemí EU, omezení na trhu práce pro občany z nových členských zemí i nejasnosti kolem uznávání kvalifikace, konstatuje Právo.


O práci v Británii žádalo u britských úřadů od května do prosince loňského roku 8850 Čechů. Od rozšíření Evropské unie do konce roku 2004 se na britském ministerstvu vnitra zaregistrovalo přes 130.000 pracovníků z osmi nových členských států. Vyplývá to z monitorovací zprávy britského ministra pro imigraci, kterou citují Hospodářské noviny. Británie jako jedna z mála starých členských zemí uvolnila po 1. květnu svůj pracovní trh i občanům států, které k unii přistoupily. Nejvíc pracovních imigrantů přijelo do Británie z Polska. Poláci tvoří 56 procent všech pracovníků z nových zemí unie, další velkou skupinu tvoří Litevci a migranti ze Slovenska. Znovu se tedy potvrzuje, že Slováci mají se stěhováním za prací menší potíže než Češi, píšou Hospodářské noviny.


Premiér Stanislav Gross, foto: ČTK
Komentátor Lidových novin soudí, že "není důležité, kolik má premiér připraveno scénářů" pro řešení vládní krize. "Na setkání s prezidentem sice mluvil o sedmi, s trochou fantazie však lze nejrůznější varianty vymýšlet donekonečna. Nic to nemění na tom, že vše pravděpodobně směřuje k menšinové vládě podporované komunisty. Znamenalo by to, že budeme mít poprvé čistě levicovou vládu nesešněrovanou žádnými koaličními ani opozičními smlouvami s pravicí. Pro atmosféru v politice je to svým způsobem úleva, protože aspoň bude jasné, kdo je kdo. Byť lidi citlivé na symboly zamrazí, že cesta zpátky k moci se komunistům pootevřela právě v únoru," poznamenává komentátor Lidových novin. Uvádí zároveň, že "část socialistů tuhle variantu přeje již dlouho, ti další nemyslí na nic jiného, než jak vytrestat lidovce. Možná proto si neuvědomují, že pro ČSSD je tahle varianta řízenou sebevraždou. Strana riskuje ztrátu těch voličů, kteří spolupráci s komunisty nebudou ochotni akceptovat. Mnoho jiných voličů ČSSD nemá, protože ti asi už stejně volí přímo komunisty." Podle autora lze pochopit, proč chce ČSSD oddálit volby, ve kterých ji čeká porážka. "Ty předčasné však může ještě prohrát důstojně a se ctí."

"Gross se v čele strany vyčerpal," uvádí v titulku komentátor Práva. Strana Lidového domu přestala být pro své stoupence jasná, zněly z ní různorodé hlasy, které neladily dohromady, vysvětleno také nebylo, zájmy jakých skupin obyvatelstva bude ČSSD hájit. Proto musel odejít Vladimír Špidla. Podle komentátora Práva Gross na základě tohoto poučení zvolil cestu modernizace sociální demokracie a své představy formuloval v předsjezdovém období nezpochybnitelně. Jenže v podtextu tohoto plánu bylo pokračování koalice s lidovci a unionisty. "Protože odchylka vpravo, k ODS, nebo vlevo, ke komunistům, vyřazovala Grosse z děje a nastoupit by měli logicky jiní lídři - v prvním případě někdo s názory jako nestraník Martin Jahn, ve druhém bezesporu Zdeněk Škromach. Tím, že lidovci jsou už z vlády fakticky venku a zbývá jim jen bouchnout dveřmi, ztrácí další působení Grosse v nejvyšší funkci ČSSD smysl. Cokoliv od nynějška udělá na záchranu své vlády, a bude to třeba motivovat zájmy státu, bude stěží možné vnímat jinak než jako soukromou snahu udržet se u moci," soudí komentátor Práva. Domnívá se zároveň, že "sociální demokraté se příliš zamilovali do podílů na moci a nejsou s to se na sebe podívat očima normálního člověka. Čestným východiskem by byla demise vlády a zrušení sjezdového scénáře, podle něhož měl každopádně vyhrát Gross. Ale i tak by práce na znovuzískání důvěry trvala léta."


Lidové noviny v rubrice ´Úhel pohledu´ poskytly prostor šéfovi KSČM Miroslavu Grebeníčkovi. Ten se ve svém příspěvku zamýšlí nad únorem 1948. Podle autora "těm, kteří KSČ dali v únoru 1948 svoji důvěru, šlo především o upřímnou snahu vybudovat u nás sociálně spravedlivější a svobodnější společnost. Únor 1948 nebyl žádným ´komunistickým podvodem spáchaným na lidových masách´. Byl především revolučním vystoupením, které mělo širokou občanskou podporu." Šéfredaktor Lidových novin pak vysvětluje, proč se deník rozhodl otisknout text předsedy Komunistické strany Čech a Moravy o únorovém převratu. Má to být dokument i varování. "Děláme to totiž v době, kdy komunistická strana má nejenom hrozivě vysoké preference, ale také šanci získat podíl na moci v důsledku vládní krize. Doufáme proto, že si tento článek přečtou i lídři ostatních politických stran a položí si otázku: Liší se dnešní Grebeníčkovi komunisté od tehdejších Gottwaldových? Odpověď Lidových novin je ´ne´.


Mladá fronta Dnes si nechala udělal průzkum kvality českých prezidentů. Václav Klaus je v očích lidí lepším prezidentem, než byl Václav Havel. Ten lidi oslovoval svým důrazem na morálku, ale Klaus vede jako reprezentativní typ. Jako klad u něj lidé oceňují jeho vzdělání, vystupování, všeobecný přehled, odborné znalosti a schopnost reprezentovat republiku. Jako jeho negativní vlastnosti nejvíce zmiňovali aroganci, spojení s ODS a celkově pravicové smýšlení, nezájem o tunelování a překvapivě malou razanci v domácí politice.


Nákladní automobily by se měly podle plánů vlády přepravovat z Brna do Drážďan na železničních vagonech. Vláda tak chce ulehčit dálnici D1 z Brna do Prahy a dálnici D8 z Prahy do Německa. Kabinet přitom vychází z materiálu Českých drah, které o zpracování studie požádal premiér Stanislav Gross, píšou Hospodářské noviny. V dokumentu se uvádí, že takzvaným systémem Ro-La by bylo možné 12 vlaky přepravit v obou směrech denně až 250 kamionů. Náklady na zavedení systému nemají převýšit deset milionů korun. Dráhy však potřebné vagony nemají a musely by si je půjčovat. "Nejen to. I samotný provoz by musel dotovat stát. Je to velmi nákladné," uvedl Josef Matějovský z ČD, který připravoval podklady. Ministerstvo dopravy však doufá, že se mu na projekt podaří získat peníze z EU. Dopravci podle Hospodářských novin tvrdí, že nemají důvod železniční systém používat. Podle mluvčího sdružení Česmad Bohemia Martina Felixe je Ro-La pomalá a drahá. "Navíc: 250 kamionů denně dálnice nijak neuvolní," tvrdí. Například nejméně frekventovaným úsekem dálnice D1 u Humpolce projede denně průměrně 9000 těžkých nákladních vozidel.


Automobilka Škoda začala podle Mladé fronty Dnes vyjednávat o rozšíření svého areálu v Kvasinách, kde chce za rok začít vyrábět nový model a zaměstnat dva až tři tisíce lidí. Šéf Škody Detlef Wittig potvrdil, že v Kvasinách se bude od příštího roku vyrábět model Roomster, a že Škoda plánuje i další novinky, píše deník. Roomster má být vozem s atypickou nafouklou a vyvýšenou karoserií na podvozku odvozeném od dnešní fabie. "Na roomsteru pracujeme a v roce 2006 s ním přijdeme na trh," cituje deník Wittiga. Kvůli roomsteru bude potřeba v Kvasinách přikoupit nové pozemky, postavit sklady a vybudovat nové výrobní kapacity. "Půjde o rozšíření stávajícího závodu za předpokladu, že se dohodneme s vládou na určité pomoci," řekl Mladé frontě Dnesčlen představenstva Škody Helmuth Schuster. Dohoda s vládou bude zřejmě rychlá. "Nic by tomu nemělo stát v cestě, jde o standardní investiční pobídky. Hlavní pomoc bude v přípravě pozemku a průmyslové zóny," reagoval vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.


Deníky Bohemia konstatují, že kolínská automobilka stojí na startovní čáře. Z výrobní linky už v pondělí vyjedou první auta. U slavnostního zahájení by mělo být všech 1800 zaměstnanců. Výstavba automobilky v průmyslové zóně Kolína je historicky největší zahraniční investice posledních let. Snížení nezaměstnanosti ale francouzsko- japonská automobilka zatím nepřinesla. V závodě pracují pouze tři stovky lidí z Kolínska a míra nezaměstnanosti v regionu zůstává na devíti procentech. Lidé se často vymlouvají na nízký nástupní plat a tvrdé pracovní podmínky. Přitom plný stav zaměstnanců potřebuje automobilka v září, kdy má začít pracovat třetí směna.


Romská střední škola sociální, jediná svého druhu ve střední Evropě, bude od příštího týdne sídlit v Čáslavi. Přestěhuje se tam po sedmi letech z nedalekého Kolína. Zázemí jí poskytne čáslavská zvláštní škola. Tamní radnice o tom ale oficiálně nic neví, napsala Mladá fronta Dnes ve středočeské příloze. "Vůbec o tom nic nevíme, napíšeme na krajský úřad, aby nám vysvětlili, proč se škola stěhuje k nám," řekl listu čáslavský starosta Vladimír Hamral. Neví ani, kde budou studenti bydlet. Objekt, do kterého se škola stěhuje, patří kraji, jenž je také zřizovatelem zvláštní školy. Kraj podle mluvčího Martina Kupky ale důvody změny sídla romské školy nezná. "Chtěli změnit sídlo, tak jsme s nimi začali jednat. Důvody ale neznáme, ještě jsme s nimi neuzavřeli smlouvu o pronájmu," řekl Kupka. Soukromá Romská střední škola sociální nabízí obory zaměřené na sociální činnost a péči o etnické skupiny. Absolventi se mohou uplatnit jako romští poradci nebo v sociální sféře. Školu navštěvuje v denním i dálkovém studiu 160 studentů, z nichž Romové tvoří přes polovinu, uvádí Mladá fronta Dnes.