Přehled tisku

Premiér Stanislav Gross, foto: ČTK

Ústředním tématem komentářů pondělních deníků je veřejná omluva premiéra Stanislava Grosse za výroky kolem majetkových poměrů jeho rodiny. Šéf kabinetu se v sobotu v televizi omluvil za to, že svými výroky vyvolal politické šarvátky a neklid. Omluva přišla poté, co dostal důvěru od širšího vedení strany. Jak píše Mladá fronta Dnes premiér omluvil a krize rozhodnutím ústředního výboru ČSSD skončila. Přání je tu ale podle deníku otcem myšlenky. "Krize rozhodně nekončí. Nestalo se nic, proč by měl nad koalicí náhle zavládnout mír a proč by veřejnost zapomněla." Deník dodává, že Grossova omluva se nedá přijmout ani s nejotevřenější myslí. "Předseda vlády se kál, to ano, ale všimněme si, za co: za špatně volená slova, nikoli za sporné činy!" Lidé však podle Mladé fronty Dnes nepotřebují omluvy z obrazovky, ale jasné vysvětlení.

"Krize trvá, byť nám premiér namlouvá opak," vyjadřuje se v podobném duchu titulek komentáře Lidových novin. Deník soudí, že Gross přešel o víkendu od vytáček a nepravd k výmluvám a lžím. Podotýká, že o tom, z čeho si on a jeho rodina financuje živobytí, neřekl "ani ťuk".

Komentátor Práva soudí, že Gross vzbuzoval při projevu v televizi lítost. "Těkající oči, nejistý, místy se chvějící hlas, přešlapování za pultíkem, dva prohřešky proti spisovné češtině...Kdyby stál před porotou politické SuperStar, vyslechl by si zcela jistě, že je ještě dost mladý na to, aby se věnoval něčemu, co mu sedí víc." Podle autora ale proti velké odpovědnosti ve funkci premiéra stojí velká pýcha, která nedovoluje prohlásit: nezvládl jsem to, musím odejít. "Když sám premiér neměl odvahu říci, že se na tuto funkci nehodí, mohli by to udělat jeho straničtí kolegové. Ale ti ho naopak chtějí za každou cenu udržet v úřadě do řádných voleb," konstatuje komentátor Práva.

Premiér Stanislav Gross (vpravo) s předsedou sociálnědemokratických poslanců Michalem Krausem, foto: ČTK

Další komentátor Práva se domnívá, že pro opoziční ODS nemůže současná koaliční krize skončit, "ani kdyby se Gross odebral do ústraní s pistolí a jedním nábojem." Podle autora pravicové opozici nevadí on osobně, vadí jí, že v čase privatizace Telecomu i s Eurotelem není u moci, a zranitelný premiér mohl být nástrojem k povalení vlády a předčasným volbám. "Pro ODS bude koaliční krize trvat až do voleb, jedno v jaké podobě, i kdyby ji měla virtuálně vytvořit, protože to je její opoziční povinnost. Teď asi zkusí takticky před sjezdem ČSSD, nebo krátce po něm, vyvolat hlasování o nedůvěře vládě v naději, že někdo v koalici opět zkalouskovatí," soudí autor sloupku v Právu. Na druhé straně konstatuje, že "KDU-ČSL se k životnosti krize staví standardně, čili rozplizle. K trvání koalice mají lidovci vztah milostný, do Velikonoc sociální demokraty ani květinou neuhodí. Zároveň ale očekávají, že sjezd ČSSD vyřeší podstatu krize, rozumějme - že zamete s Grossem. Jenže přesně to se zřejmě nestane, takže otázka: půjde pak do toho Kalousek opět na nože? Zrovna tohle ale z lidovců ne a ne vylézt. Podobají se Buridanovu oslu, který se tak dlouho rozhodoval, zda sežrat pravou či levou otýpku sena, až chcípl hlady," píše se v Právu. Autor se pak pokouší odhadnout životnost krize podle sobotní omluvy Stanislava Grosse národu. "Ta začala clintonovským sypáním popela do vlasů. Uprostřed projevu ale už Gross zaryl do svých kritiků, když jim slíbil předložit brzy zákon o zprůhlednění financí politiků, ze kterého ODS dostává kopřivku. Jako by premiér říkal: Já to mám za sebou, ale na vás taky dojde. Omluvu pak zakončil temnou výhrůžkou jak k lidovcům ve vládě, tak k možným rebelantům z vlastní strany. Kdo ho nebude poslouchat, ten skončí. Přežití maléru premiéra posílilo, jak se dalo čekat. Krize však nezmizela, jen si zdřímla. Až se ale probudí, už v ní Gross nutně nemusí hrát roli otloukána," prorokuje komentátor Práva.

Hospodářské noviny v souvislosti s vládní krizí shrnují, že česká politika předvádí své politické slabiny, svou vzájemnou provázanost, chabou konkurenci osobností i konkrétních programů a převahu partikulárních zájmů. "Aféry zcela vytlačily sotva započaté porovnávání představ ODS a ČSSD o tolik potřebné reformě daní. S důvěryhodností politiků jako by se vytratila i důvěryhodná politika," soudí Hospodářské noviny.

---

Český obchodník se zbraněmi Dalibor Kopp, obviněný z nedovoleného obchodování s vojenským materiálem a nedovoleného ozbrojování, byl minulý týden propuštěn na kauci z liberijského vězení. Informují o tom Lidové noviny. Policisté zatkli Koppa loni v dubnu na Znojemsku kvůli plánovanému vývozu munice do Iráku. Při prohlídce jeho firmy objevili linku na výrobu střeliva, kterou obchodník dovezl a provozoval bez povolení. Kopp uprchl do zahraničí, v polovině prosince jej ale zadržely v Libérii jordánské mírové složky OSN. Podle médií se chystal v Libérii a v dalších afrických zemích podléhajících zbrojnímu embargu prodat linku na výrobu těžkého kulometu a několik tisíc nábojů do lehkého děla. Česká strana se marně snaží o Koppovo vydání do vlasti, kde podnikateli hrozí až deset let vězení. "Už šest týdnů se marně snažím dostat ze zdejšího ministerstva zahraničí odpověď na diplomatickou nótu České republiky. Místní úřady se však neustále na něco vymlouvají," uvedl honorární konzul v Libérii Karel Sochor. O případ se podle Lidových novin začala již zajímat americká FBI a také představitelé Organizace spojených národů. "Pan Kopp je považován za velké nebezpečí pro mír v celé západní Africe," řekl listu příslušník Interpolu David Rodr. Podle něj se o Koppovu kauzu osobně zajímal i generální tajemník OSN Kofi Annan. Tajné služby a vojáci mírových jednotek OSN podle Lidových novin nevylučují, že Kopp ve svých obchodech se zbraněmi pokračuje.

---

I když jsou veřejné vysoké školy bezplatné, na soudech přibývá žalob, jimiž se fakulty domáhají peněz, které jim dluží bývalí studenti. Jde o částky za neúměrné prodlužování studia. Píší o tom Hospodářské noviny. Vysokoškolský zákon totiž školám nařizuje vybírat poplatky od lidí, kteří si řádnou dobu studia prodlouží déle než o rok. A také od těch, kteří už jednu školu úspěšně dokončili a začali studovat jiný program. Výše poplatků se liší školu od školy a někdy i mezi fakultami. V průměru však činí kolem tří tisíc korun za každý měsíc studia navíc. "Máme 228 dlužníků. U těch 168, kteří ještě studují, můžeme dluhy řešit kárně. Ve zbývajících případech vymáháme pohledávky soudně," říká například mluvčí Technické univerzity v Liberci Jaroslava Kočárková. Univerzita podává žaloby v místech bydliště studenta. Dnes leží u okresních soudů prakticky po celé zemi. Univerzita Karlova letos rozeslala přes 5300 dopisů s vyměřeným penále, více než tisícovce pak placení odpustila, dalším šesti stovkám poplatky snížila. Jiné školy však s "odpustky" více šetří. "Někteří studenti si totiž záměrně prodlužují studium, aby využili statut studenta. Platí nižší daně, využívají slev v dopravě, bydlí na kolejích a podobně," říká prorektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs. Pro univerzitu navíc "věční studenti" znamenají finanční ztrátu - stát za nimi neposílá dotace. "Takových studentů je dnes zhruba 20 tisíc," uvedl Josef Beneš z ministerstva školství.

---

Český trh s elektronikou prochází v posledních letech velkými přesuny. Podle Mladé fronty Dnes z českých měst zmizelo za poslední čtyři roky na 400 prodejen s elektrem a jejich počet se snížil na 1200. Letos bude pokles pokračovat, přičemž první vlaštovky už se objevily i v řadách větších sítí, píše. K uzavření jsou nuceni nejčastěji malí prodejci, kteří nejsou schopni konkurovat hypermarketům či specializovaným řetězcům s elektronikou, těžko je ale i těm větším. Mladá fronta Dnes připomíná, že loni podobně dopadla i mnohem větší síť obchodů Electrocity, která navíc měla zahraničního vlastníka. Napětí na trhu přitom nepociťují jen obchodníci, ale i jejich dodavatelé, dovozci a výrobci zboží. "Některé řetězce bohužel tlačí ceny nesmyslně dolů, tam, kde ani být nemohou," cituje Mladá fronta Dnes obchodního ředitele BSH domácí spotřebiče dodávající do obchodů značky Bosch a Siemens.

---

O dalších zhruba 200 přístrojů letos plánují posílit existující síť bankomatů tuzemské banky. Píšou to Hospodářské noviny, podle kterých se tak bankomatová síť v Česku sice rozrůstá, ve srovnání se státy "starých" zemí Evropské unie je však výrazně slabší. Zatímco v Česku připadá na jeden milion obyvatel 267 přístrojů, kupříkladu ve Francii je to 723, v Itálii 600 a ve Španělsku dokonce 1100, píše deník. Peněžní ústavy však i přes miliardové zisky velkých bank banky s rychlým rozvojem bankomatové sítě podle Hospodářských novin nepočítají. Jen pozvolné zahušťování sítě bankomatů banky zdůvodňují požadavkem na rentabilitu a návratnost investice, která představuje zhruba milion korun na jeden přístroj, a náročností přípravy. Více než třetina bankomatů v zemi patří České spořitelně. Následují Komerční banka a ČSOB, uvádějí Hospodářské noviny.