Přehled tisku
Téměř čtvrtina Čechů by dala na úřadě úplatek, pokud by to vedlo k rychlejšímu vyřízení věci. Přes 14 procent lidí se setkalo s tím, že je úředník o úplatek sám požádal, přes 18 procent občanů tvrdí, že se jim to stalo dokonce opakovaně. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes. Podle analytiků nejčastěji uplácejí lidé mezi čtyřicítkou a padesátkou. Tedy ti, kteří ještě naplno zažili dobu, kdy bez pokoutně podstrčené obálky s penězi prakticky nic nefungovalo, dodává deník.
Mladá fronta Dnes píše, že americký prezident v Klausovi přijal především Českou republiku, která je, jak v úterý také v Bílém domě zaznělo, "blízkým přítelem a spojencem Spojených států". "O konkrétní osobu českého prezidenta šlo tentokrát skutečně až ve druhé řadě, tím poctěným je zde jeho zem," píše list. I když to podle něj samozřejmě zcela nevylučuje, že osobnostní charakteristiky hrají při plánování a výběru audiencí v Oválné pracovně Bílého domu určitou roli. Mladá fronta Dnes poznamenává, že ve čtvrtek shodou okolností přijíždí do Bílého domu nový rumunský prezident Traian Basescu. "V úřadu není ani sto dní. Na rozdíl od Václava Klause vždy jednoznačně podporoval vojenský zásah v Iráku a rád by v Rumunsku viděl základny americké armády," dodává deník. Podotýká, že Klaus vidí tato témata jinou optikou. Například úvahy, že by Američané mohli zřídit základny v České republice, před necelými dvěma roky jednoznačně odmítl, připomíná list. Česká republika je podle Mladé fronty Dnes ve Washingtonu vítána, Klaus ale musí odolat pokušení, aby si návštěvu u Bushe nesnažil přivlastnit. "To by totiž bylo hluboké nepochopení skutečného významu jeho přijetí v Bílém domě," uzavírá autor glosy.
Lidové noviny poznamenávají, že Bush je po svém vítězství ve volbách i vítězných volbách v Iráku velkorysý. "Velkoryse zapomíná. Nastal proto čas zapomenout také na to, co řekl pro Bushe tak typický Evropan Klaus," píše deník. Podle komentátora Práva schůzka organicky zapadla do série setkání, která měla za úkol překonání sporů mezi spojenci kvůli válce v Iráku.
Hospodářské noviny komentují situaci ve vládní koalici. Pozastavují se mimo jiné nad tím, že vláda nechce žádat sněmovnu o důvěru. "Stanislav Gross nevidí důvod. Jenže, tím, že si nechal 'posvětit' od své strany své premiérské křeslo, udělal ze svého problému otázku důvěryhodnosti celé vlády. Hlasovat by se tedy mělo. A také by takové hlasování konečně leccos vyjasnilo," píšou noviny.
Téměř čtvrtina Čechů by dala na úřadě úplatek, pokud by to vedlo k rychlejšímu vyřízení věci. Přes 14 procent lidí se setkalo s tím, že je úředník o úplatek sám požádal, přes 18 procent občanů tvrdí, že se jim to stalo dokonce opakovaně. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes. Podle analytiků nejčastěji uplácejí lidé mezi čtyřicítkou a padesátkou. Tedy ti, kteří ještě naplno zažili dobu, kdy bez pokoutně podstrčené obálky s penězi prakticky nic nefungovalo, dodává deník. Více než 28 procent z nich považuje za normální, že by sáhli do peněženky, kdyby potřebovali rychle získat třeba souhlas hygienika se stavebními úpravami v domě. Mezi dvacetiletými je podle sociologů ke stejnému řešení náchylných o pět procent lidí méně. "Je vidět, že mladší generace je už o něco méně ochotná řešit své záležitosti pomocí úplatků," uvedl Přemysl Čech z agentury Median. Přesto se podle něj Češi od ostatních Evropanů příliš neliší. "Evropané mají na rozdíl od Američanů zakódováno, že úplatek pomůže. V Americe je korupce nižší, protože tam historicky vždycky záleželo na člověku samém, co dokázal, jak dlouho se udržel v sedle koně, tolik pozemků si kdysi vykolíkoval," míní analytik.
V České republice vznikne první věznice vystavěná za pomoci soukromého sektoru. Informuje o tom středeční Právo. "Projekt by financovala vybraná firma a ministerstvo spravedlnosti by jí investice postupně splácelo," řekl deníku mluvčí ministerstva Petr Dimun. Podle současných zákonů je možné využít soukromých firem k výstavbě věznic, nikoli však k jejich provozování. Vybudování "soukromé" věznice, kterou by vystavěla a výstavbu zároveň financovala firma vzešlá z výběrového řízení, podporuje justice v rámci projektu Public Private Partnership. Důvodem je podle listu přibývající počet vězňů a nedostatek prostředků na výstavbu nových zařízení. Nevýhodou projektu jsou však vyšší celkové náklady. "Vyjde to dráž, ale ve svém důsledku se to vyplatí," namítl Dimun. Podle mluvčího Vězeňské služby Miroslava Jílka je projekt výstavby věznice s jedno- až dvoulůžkovými celami z velké části hotov. Ministerstvu má být předložen do konce března.
Penzijní fond Credit Suisse Life & Pensions, který je v tuzemsku druhým největším penzijním fondem, bude mít nového depozitáře. Podle Lidových novin se jím stane HVB Bank, která bude i depozitářem pojišťovny ze skupiny Credit Suisse. O velkého klienta naopak přijde ČSOB, která byla depozitářem švýcarské skupiny od roku 1996. Důvodem je podle marketingové ředitelky Credit Suisse L&P Kateřiny Šušákové dlouhodobá strategická spolupráce s HVB Bank, která na svých pobočkách například prodává kreditní kartu švýcarské skupiny. "Udělali jsme společný produkt k hypotékám," řekla Lidovým novinámŠušáková. Svou roli při rozhodování manažerů fondu podle deníku sehrála i výše poplatků. "Poplatky (ČSOB) měly velmi atraktivní úroveň, přesto HVB Bank CR nabídla ještě výhodnější podmínky," cituje Šušákovou. HVB Bank tak podle Lidových novin bude spravovat finanční prostředky penzijního fondu převyšujícího 24 miliard korun. Správa majetku penzijních fondů je přitom velice lukrativní. Penzijní fondy a životní pojišťovny patří všude na světě ke klientům, které si banky, auditoři i poradenské firmy hýčkají. Spravují totiž majetky ve stovkách miliard dolarů a získání penzijního fondu za klienta proto představuje slušné zisky, píšou Lidové noviny. O ně v současnosti ČSOB přijde. Podle informací Lidových novin z finančních kruhů inkasovala ČSOB za své služby deset milionů korun ročně. "Je to velký klient, ale vzhledem k celkovému počtu klientů to nebude mít na banku vliv," reagoval na možný dopad Pavel Hejzlar z ČSOB. Výměna depozitáře však bude spojena s náklady i pro Credit Suisse Life & Pensions, protože musí například o změně čísla účtu informovat své klienty, poznamenávají Lidové noviny.
Na česko-bavorské hranici to jiskří. Hospodářské noviny píší, že rozruch způsobil bavorský podnikatel Gerhard Traurig, který se rozhodl investovat v Česku. Pro investici ve výši zhruba 20 miliónů eur si vybral západočeskou Folmavu. Výstavbu obchodního centra pouhých pět set metrů od česko-německé hranice ale nečekaně zkomplikovali politici. Nikoliv čeští, nýbrž bavorští. Bojí se totiž, že kvůli gigantickému nákupnímu středisku zkrachuje většina drobných obchodníků z Bavorska. Obavy má nejen starosta města Furth im Wald, ale i ostatní komunální politici. Podle studie budou na Folmavu za levnými nákupy dojíždět lidé z okruhu osmdesáti kilometrů. Bavorští politici se proto spojili a začali vyvíjet tlak, kde se dá. Jeden z nich v lednu vystoupil s interpelací v Bundestagu - doplňují Hospodářské noviny.
