Přehled tisku

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Komentáře středečního tisku věnují největší pozornost setkání prezidenta Václava Klause s jeho americkým protějškem Georgem Bushem. Podle deníků je schůzka jednoznačně dobrou zprávou. Listy se také vracejí k situaci ve vládní koalici.

Mladá fronta Dnes píše, že americký prezident v Klausovi přijal především Českou republiku, která je, jak v úterý také v Bílém domě zaznělo, "blízkým přítelem a spojencem Spojených států". "O konkrétní osobu českého prezidenta šlo tentokrát skutečně až ve druhé řadě, tím poctěným je zde jeho zem," píše list. I když to podle něj samozřejmě zcela nevylučuje, že osobnostní charakteristiky hrají při plánování a výběru audiencí v Oválné pracovně Bílého domu určitou roli. Mladá fronta Dnes poznamenává, že ve čtvrtek shodou okolností přijíždí do Bílého domu nový rumunský prezident Traian Basescu. "V úřadu není ani sto dní. Na rozdíl od Václava Klause vždy jednoznačně podporoval vojenský zásah v Iráku a rád by v Rumunsku viděl základny americké armády," dodává deník. Podotýká, že Klaus vidí tato témata jinou optikou. Například úvahy, že by Američané mohli zřídit základny v České republice, před necelými dvěma roky jednoznačně odmítl, připomíná list. Česká republika je podle Mladé fronty Dnes ve Washingtonu vítána, Klaus ale musí odolat pokušení, aby si návštěvu u Bushe nesnažil přivlastnit. "To by totiž bylo hluboké nepochopení skutečného významu jeho přijetí v Bílém domě," uzavírá autor glosy.

Lidové noviny poznamenávají, že Bush je po svém vítězství ve volbách i vítězných volbách v Iráku velkorysý. "Velkoryse zapomíná. Nastal proto čas zapomenout také na to, co řekl pro Bushe tak typický Evropan Klaus," píše deník. Podle komentátora Práva schůzka organicky zapadla do série setkání, která měla za úkol překonání sporů mezi spojenci kvůli válce v Iráku.

Hospodářské noviny komentují situaci ve vládní koalici. Pozastavují se mimo jiné nad tím, že vláda nechce žádat sněmovnu o důvěru. "Stanislav Gross nevidí důvod. Jenže, tím, že si nechal 'posvětit' od své strany své premiérské křeslo, udělal ze svého problému otázku důvěryhodnosti celé vlády. Hlasovat by se tedy mělo. A také by takové hlasování konečně leccos vyjasnilo," píšou noviny.

---

Ministr vnitra František Bublan, foto: Zdeněk Vališ

Ministr vnitra František Bublan oprášil svůj návrh na zavedení majetkových přiznání, která by se týkala širšího okruhu osob. Příslušná ustanovení chce prosadit do chystaného zákona o střetu zájmů, který připravil ministr spravedlnosti Pavel Němec. Píše to středeční Právo. Bublan počítá s tím, že majetkové poměry by mohly zkoumat finanční úřady, a nikoli - jak je to u politiků dosud a jak to chce zachovat i Němec - imunitní výbory parlamentních komor a kontrolní orgány zastupitelstev v případě komunálních politiků. Ministr podle deníku hodlá prosadit, aby se kontrola týkala nemovitého i movitého majetku, cenných papírů a stavu bankovních účtů. S přiznáním majetku a cenných papírů nad hodnotu čtvrt milionu korun počítá i Němec, stejně jako s uváděním dluhů. Bublanova verze, píše deník, však může v parlamentu zapůsobit jako časovaná bomba. Lidovci totiž dali naposledy najevo, že jsou pro ně majetková přiznání nepřijatelná. Otazník visí podle listu nad rozšířením zákona o střetu zájmů na rodinné příslušníky. Tam bude podle Bublana třeba prodiskutovat, zda by jejich zařazení nenaráželo na právní překážky. Právě kvůli tomu vypustil rodinné příslušníky z původní verze Němec. Proti zpřísnění zákona se před časem vyslovil i prezident Václav Klaus - podle něj jakákoli forma přiznání k majetku nemůže vést k omezení korupce či daňových úniků. Soudí, že nynější právní řád obsahuje dostatečné prostředky k odhalování těchto jevů. Návrh bude "svým způsobem veřejným vyjádřením nedůvěry státu vůči vybraným kategoriím osob," uvedl již dříve Klaus.

---

Téměř čtvrtina Čechů by dala na úřadě úplatek, pokud by to vedlo k rychlejšímu vyřízení věci. Přes 14 procent lidí se setkalo s tím, že je úředník o úplatek sám požádal, přes 18 procent občanů tvrdí, že se jim to stalo dokonce opakovaně. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes. Podle analytiků nejčastěji uplácejí lidé mezi čtyřicítkou a padesátkou. Tedy ti, kteří ještě naplno zažili dobu, kdy bez pokoutně podstrčené obálky s penězi prakticky nic nefungovalo, dodává deník. Více než 28 procent z nich považuje za normální, že by sáhli do peněženky, kdyby potřebovali rychle získat třeba souhlas hygienika se stavebními úpravami v domě. Mezi dvacetiletými je podle sociologů ke stejnému řešení náchylných o pět procent lidí méně. "Je vidět, že mladší generace je už o něco méně ochotná řešit své záležitosti pomocí úplatků," uvedl Přemysl Čech z agentury Median. Přesto se podle něj Češi od ostatních Evropanů příliš neliší. "Evropané mají na rozdíl od Američanů zakódováno, že úplatek pomůže. V Americe je korupce nižší, protože tam historicky vždycky záleželo na člověku samém, co dokázal, jak dlouho se udržel v sedle koně, tolik pozemků si kdysi vykolíkoval," míní analytik.

---

V České republice vznikne první věznice vystavěná za pomoci soukromého sektoru. Informuje o tom středeční Právo. "Projekt by financovala vybraná firma a ministerstvo spravedlnosti by jí investice postupně splácelo," řekl deníku mluvčí ministerstva Petr Dimun. Podle současných zákonů je možné využít soukromých firem k výstavbě věznic, nikoli však k jejich provozování. Vybudování "soukromé" věznice, kterou by vystavěla a výstavbu zároveň financovala firma vzešlá z výběrového řízení, podporuje justice v rámci projektu Public Private Partnership. Důvodem je podle listu přibývající počet vězňů a nedostatek prostředků na výstavbu nových zařízení. Nevýhodou projektu jsou však vyšší celkové náklady. "Vyjde to dráž, ale ve svém důsledku se to vyplatí," namítl Dimun. Podle mluvčího Vězeňské služby Miroslava Jílka je projekt výstavby věznice s jedno- až dvoulůžkovými celami z velké části hotov. Ministerstvu má být předložen do konce března.

---

Poznámky do žákovských knížek začínají být minulostí - zjistily to Lidové noviny. Řada učitelů posílá rodičům krátké textové zprávy. Rodiče se tak o prohřešku dítěte dozvědí díky mobilním telefonům téměř okamžitě. Například ředitelka brněnské Základní školy Lesná Dagmar Dostálová si posílání poznámek prostřednictvím mobilu pochvaluje. SMS nebo e-maily ale škola využívá i tehdy, když potřebuje informovat o plánovaných školních akcích. Ne všem pedagogům se ale tento postup zamlouvá. Například ředitelka pražské Základní školy Uhelný trh Dagmar Sejkorová Lidovým novinámřekla, že poznámky na mobily neposílají vůbec. Bylo by prý příliš složité prokázat, že ji rodič opravdu dostal a četl. Když se něco stane, raději si rodiče pozvou osobně.

---

Penzijní fond Credit Suisse Life & Pensions, který je v tuzemsku druhým největším penzijním fondem, bude mít nového depozitáře. Podle Lidových novin se jím stane HVB Bank, která bude i depozitářem pojišťovny ze skupiny Credit Suisse. O velkého klienta naopak přijde ČSOB, která byla depozitářem švýcarské skupiny od roku 1996. Důvodem je podle marketingové ředitelky Credit Suisse L&P Kateřiny Šušákové dlouhodobá strategická spolupráce s HVB Bank, která na svých pobočkách například prodává kreditní kartu švýcarské skupiny. "Udělali jsme společný produkt k hypotékám," řekla Lidovým novinámŠušáková. Svou roli při rozhodování manažerů fondu podle deníku sehrála i výše poplatků. "Poplatky (ČSOB) měly velmi atraktivní úroveň, přesto HVB Bank CR nabídla ještě výhodnější podmínky," cituje Šušákovou. HVB Bank tak podle Lidových novin bude spravovat finanční prostředky penzijního fondu převyšujícího 24 miliard korun. Správa majetku penzijních fondů je přitom velice lukrativní. Penzijní fondy a životní pojišťovny patří všude na světě ke klientům, které si banky, auditoři i poradenské firmy hýčkají. Spravují totiž majetky ve stovkách miliard dolarů a získání penzijního fondu za klienta proto představuje slušné zisky, píšou Lidové noviny. O ně v současnosti ČSOB přijde. Podle informací Lidových novin z finančních kruhů inkasovala ČSOB za své služby deset milionů korun ročně. "Je to velký klient, ale vzhledem k celkovému počtu klientů to nebude mít na banku vliv," reagoval na možný dopad Pavel Hejzlar z ČSOB. Výměna depozitáře však bude spojena s náklady i pro Credit Suisse Life & Pensions, protože musí například o změně čísla účtu informovat své klienty, poznamenávají Lidové noviny.

---

O nejmladšího českého mobilního operátora Oskar se podle středeční Mladé fronty Dnes uchází světová jednička Vodafone. Jednání o prodeji deníku potvrdily zdroje blízké prodeji, žádná z firem však vstup Vodafone do Oskara nechtěla komentovat. Zároveň je v Oskarovi do konce týdne zákaz mluvit o čemkoliv, co by mělo souvislost s případným prodejem, píše deník. Případný vstup Vodafone, který má po celém světě přes 150 milionů zákazníků, by přitom byl podle Mladé fronty Dnes pro český trh výrazným oživením. Jeho častou strategií totiž bývá ovládnutí menšího operátora a jeho přeměna na místní jedničku. Podle odborníků by na vstupu Vodafone do Česka vydělali hlavně zákazníci, kteří by se mohli dočkat lepších cen volání. Ve hře o českou mobilní jedničku Eurotel navíc zůstává další světový mobilní kolos Orange. Ten je součástí francouzského France Télécom, který se nadále uchází o podíl v Českém Telecomu, píše. Kolik by Vodafone kanadské Telesystem International Wireless (TIW) za Oskara zaplatil, není podle Mladé fronty Dnes dosud známé.

---

Na česko-bavorské hranici to jiskří. Hospodářské noviny píší, že rozruch způsobil bavorský podnikatel Gerhard Traurig, který se rozhodl investovat v Česku. Pro investici ve výši zhruba 20 miliónů eur si vybral západočeskou Folmavu. Výstavbu obchodního centra pouhých pět set metrů od česko-německé hranice ale nečekaně zkomplikovali politici. Nikoliv čeští, nýbrž bavorští. Bojí se totiž, že kvůli gigantickému nákupnímu středisku zkrachuje většina drobných obchodníků z Bavorska. Obavy má nejen starosta města Furth im Wald, ale i ostatní komunální politici. Podle studie budou na Folmavu za levnými nákupy dojíždět lidé z okruhu osmdesáti kilometrů. Bavorští politici se proto spojili a začali vyvíjet tlak, kde se dá. Jeden z nich v lednu vystoupil s interpelací v Bundestagu - doplňují Hospodářské noviny.