Přehled tisku
Pokud zůstane Stanislav Gross předsedou vlády i po sjezdu ČSSD, opustí KDU-ČSL vládu. Informuje o tom s odvoláním na důvěryhodný zdroj z nejužšího vedení KDU-ČSL úterní Právo. Odchod lidovců z kabinetu v případě Grossova setrvání prosadil podle listu šéf strany Miroslav Kalousek. "V takové vládě nemůžeme zůstat, a pokud zůstane Gross, my odejdeme," sdělil deníku zdroj s tím, že se s Kalouskem shodují i ostatní členové vedení strany.
Komentář úterních Lidových novin si všímá, že šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek místo řádného vysvětlení záležitostí kolem získání pražského bytu napadá novinářku, která o kauze píše. Kalousek naznačil, že novinářka Hospodářských novin Sabina Slonková pracuje na objednávku mediálního poradce premiéra Stanislava Grosse Andreje Surňaka. "Miroslav Kalousek instruktivně předvedl, jak se podle něj mají politici "chlapsky" postavit k otázkám po původu jejich rodinného majetku," píše autor komentáře. Zároveň přitom dává Kalousek najevo, že kauza není nic mimořádného. Je prý jako chřipka, kterou musí přestát. Ale to se podle Lidových novin mýlí. Projevuje se u něj zřejmě stejná nemoc, jako u premiéra Stanislava Grosse.
K čemu připomínat rok a něco před volbami staré sliby a nazývat to novou smlouvou, ptá se úterní Právo v souvislosti novým programem představeným premiérem Stanislavem Grossem. Není ani jasné, s kým chce smlouvu Gross uzavírat, protože voliči ji mohou stvrdit teprve při volbách. "Grossovi protivníci volají, že skandálem omlácený premiér chce touto aktivitou odvrátit pozornost od diskutovaného původu svého majetku a od lechtivých obchodních vztahů manželčiných. Z tak naivní přímočarosti ho nepodezřívám, i když v posledních týdnech jsem byl z omylu vyveden až příliš často," píše komentátor Práva.
Justiční čekatelé, které odmítl Václav Klaus kvůli nízkému věku jmenovat soudci, se chtějí s prezidentem setkat. Většina z nich podepsala dopis, ve kterém Klause žádají o přijetí na Hradě. Pokud je prezident odmítne, jsou rozhodnuti podat stížnost k Ústavnímu soudu, informují úterní Lidové noviny. "Samozřejmě se chceme dohodnout. Ústavní stížnost je až poslední variantou," sdělil listu jeden z odmítnutých čekatelů, sedmadvacetiletý Bohumil Dvořák. Klaus odmítl koncem minulého týdne jmenovat 32 čekatelů s tím, že jim nebylo ještě 30 let. Zároveň v úterý podepsal rozhodnutí o jmenování 21 nových soudců, kterým už 30 let bylo, nebo tohoto věku dosáhnou letos. Věkovou hranici 30 let stanovil soudcům zákon už v roce 2003. Podle přechodného ustanovení se ale omezení netýká těch, kteří již byli justičními čekateli v době přijetí zákona.
Odmítnutí adepti podle listu se svým dopisem čekají na výsledek úterní schůzky na ministerstvu spravedlnosti. Zde budou o situaci jednat předsedové krajských soudů. Čekatelé chtějí Klausovi nabídnout dohodu, že prezident by je jmenoval a oni by se na oplátku zaručili, že pokud se jako soudci v dohodnutém časovém limitu neosvědčí, na své funkce rezignují. "Dopis v rukou nemám. Proto je otázka jejich přijetí zatím bezpředmětná," sdělil Lidovým novinám prezidentův mluvčí Petr Hájek.
Plzeňská Škoda chce nabídnout Praze nové vozy metra. První vůz vlastní výroby, který je zárodkem nové soupravy, již Škoda testuje na zkušební trati u kačerovského depa. V pražské příloze o tom informuje úterní Mladá fronta Dnes. Přibyla by tak konkurence pro firmu Siemens, jejíž soupravy v posledních pěti letech ovládly trasu C mezi stanicemi Háje a Ládví. "My chceme naše vlaky především vyvážet. Ovšem proto, aby firma uspěla v zahraničí, musí se prosadit i na domácím trhu, takže v Praze do toho určitě také půjdeme," řekl listu mluvčí Škody Karel Samec. Obě konkurenční soupravy jsou podle listu stejně rychlé. Vagon od Siemensu je ale větší, vejde se do něj na 280 stojících a sedících cestujících, zatímco do škodováckého pouze 255. To, že by Škoda mohla v budoucnu dodávat soupravy metra do hlavního města, připustil i pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner. "Počítáme s tím, že za dva roky bychom mohli vypsat výběrové řízení pro další nové soupravy metra pro Prahu, a tam by se mohla Škoda rovněž přihlásit," řekl Šteiner. Deník připomíná, že za několik let budou nové soupravy potřeba pro nejdelší trasu pražského metra B mezi Zličínem a Černým Mostem. Město plánuje také stavbu prvního úseku trasy D ze stanice Náměstí Míru do Nových Dvorů, a rovněž prodloužení trasy A z Dejvické směrem k ruzyňskému letišti, kde také budou potřeba další vlaky.
Komunisté v 50. letech popravili některé partyzánské velitele, mnozí další skončili v žalářích. O překvapivém objevu historiků informuje úterní Mladá fronta Dnes. Hrdinové odboje často kritizovali poválečný vývoj země a to se jim stalo osudným. Mezi popravené patří například Čech Josef Trojan či Slovák Viliam Žingor, píše list. Po válce byli ve vykonstruovaných procesech oba velitelé obviněni z řady zločinů: mimo jiné i z velezrady, špionáže či z vedení života v rozporu se socialistickou morálkou. Trojan byl popraven 29. prosince 1953. Žingor ho předešel už 18. prosince 1950. Popraveni či vězněni byli také Jozef Brunovský, Ladislav Nosák, Samuel Bibza, Michal Sečanský, Ladislav Kalina, Ernest Bielik či Josef Vogl. "Vadilo například to, že velitelé československých partyzánských brigád či oddílů byli mimořádně silnými osobnostmi, které si nenechaly nic líbit a své názory říkaly pěkně nahlas," míní historik Eduard Stehlík. Pro vznikající komunistický režim byli podle něj takoví lidé nepohodlní. A to tím spíše, že už jednou předvedli, co vše dokážou podniknout pro svobodu země. Viliam Žingor dokonce na jaře 1949 shromáždil skupinu bývalých partyzánů a odešel s nimi znovu do hor. Nejspíše šlo o zoufalé gesto rozčarování z poválečného vývoje v Československu. Po rozsáhlém zátahu ho ale komunisté dopadli a popravili. Trojan, který byl správcem Baťova majetku, z něhož financoval vyzbrojování odboje, měl smůlu podle historiků také v tom, že nebyl jen hrdinou, ale i schopným a vzdělaným kapitalistou. Dosud nezmapovaná část československých dějin je překvapením i pro Jaroslava Čvančaru, jenž patří k předním odborníkům na protinacistický odboj. "Komunistům se to nakonec přece jen podařilo: tyto hrdiny dokonale vymazali z vědomí lidí," říká historik v Mladé frontě Dnes.
