Přehled tisku

Krajina mobilních telefonů v České republice se začíná výrazně proměňovat, stává se z ní typické globální hřiště, napsaly Hospodářské noviny v souvislosti s oznámením, že druhý největší mobilní operátor světa zakoupil nejmenšího českého mobilního operátora Oskar. List si všímá, že na českém trhu byl dosud pouze jeden celosvětový hráč, T- Mobile. Pokud ale privatizace Českého Telecomu dopadne tak, že k Eurotelu si najde cestu další obr, firma Orange, potom se český trh stane kolbištěm tří největších světových operátorů, píše deník. Podle Hospodářských novin se nový majitel Oskara dlouhodobě nespokojí s pozicí třetího vzadu a bude investovat nemalé prostředky, aby se firma brzy dotáhla na konkurenty. Hospodářské noviny soudí, že je tu proto o důvod více, proč dokončit privatizaci Českého Telecomu co nejdříve. Konkurence na telekomunikačním trhu ještě přituhne. "Zákazníci mohou počítat, že ceny telefonování neporostou a globální hráči přinesou lepší služby při telefonování či výměně dat se zahraničím," uzavírají Hospodářské noviny.

Na zesílenou konkurenci a novou nabídku služeb poukazuje také Mladá fronta Dnes. Na lepší ceny se podle listu mohou asi nejprve těšit hlavně firmy, které jsou lukrativnějšími zákazníky. List si všímá i ceny Oskara, která dosahuje zhruba 30 miliard korun, a připomíná, že suma je asi dvakrát vyšší, než za kolik nedávno nový majitel koupil televizi Nova. Mladá fronta Dnes konstatuje, že s příchodem Britů může zaniknout i logo Oskara, smějící se červená tvář. "I když zatím nikdo o změně názvu nemluví, jméno Oskar zřejmě skončí," píše deník s tím, že Vodafone tak postupoval ve většině zemí. Změny ale začnou nejdříve v září, kdy bude celý obchod dokončen. Do té doby by měla zůstat strategie Oskara stejná, včetně názvu, tarifů a vedení firmy. Britové podle Mladé fronty Dnes nejspíš dosadí do čela firmy nové, vlastní lidi. O místo tak zřejmě přijde jedna z nejuznávanějších a nejvýše postavených žen-manažerek v Česku, šéfka Oskara Karla Stephensová.

Lidové noviny ve sloupku poznamenávají, že vstup Vodafone na tuzemský trh může působit jako déja vu. Právě Vodafone byl totiž před šesti lety mezi uchazeči o třetí licenci na provoz mobilní sítě. V tendru, který provázela řada pochybností, nakonec neuspěl. Objevovaly se názory, že největší konkurenční výhodou TIW, která v tendru zvítězila, bylo její spojenectví s tehdy mocnou IPB. Stát tak pomohl k penězům problémové IPB, bohužel na úkor daňových poplatníků.

---

"Zní to hrozivě, ale je to realita: pacienti v českých nemocnicích často trpí hlady a na následky podvýživy někteří i umírají", píše Mladá fronta Dnes. Dokazuje to podle listu šetření českých odborníků na výživu, kteří si vzali příklad z britského výzkumu. Až 40 procent lidí, kteří přicházejí do nemocnic, už trpí nedostatkem bílkovin, vitaminů a minerálů a během pobytu ve zdravotnickém zařízení se jejich stav obvykle ještě zhorší. Na tisíc lůžek připadá asi 35 pacientů, kteří kvůli tomu zemřou, řekl listu doktor Zdeněk Zadák a dodal, že na jednu stranu lidé dostávají léky za miliony, na stranu druhou umírají kvůli špatné péči, protože nikdo nesleduje, jestli jsou správně živeni. Lékaři a sestry pražské Thomayerovy nemocnice hlídali po dobu jednoho měsíce správný přísun živin u 21 pacientů. Nejen že se doba hojení ran zkrátila o 10 dnů, velké porce se vyplatily i ekonomicky. Náklady na stravu sice vzrostly o patnáct tisíc korun, ale částka vydaná za léky - hlavně antibiotika - se pětinásobně snížila. Nemocnice tak na lécích ušetřila 150 tisíc korun. Zdravotnická zařízení ale nenesou celou vinu. Pacienti sami často nejedí a nepijí. Buď ztrácejí chuť, nebo se bojí, že budou zvracet, doplňuje Mladá fronta Dnes.

---

Komentátor Práva se zamýšlí nad tím, co se stane, kdyby lidovci dostáli svým výhružkám a z vlády Stanislava Grosse opravdu odešli. Vláda pak bude zřejmě pokračovat v menšinové sestavě značně ochromená až do řádných voleb, nebo jejím smyslem bude pouze příprava voleb mimořádných. Ale co tím lidovci získají, ptá se autor příspěvku. "Možná očekávají třicet stříbrných od svého budoucího modrého pastýře, jistotu však mají jedinou: razítko s nápisem "nespolehliví a nebezpeční za každé situace," odpovídá si komentátor Práva.

---

Lidové noviny si všímají toho, že prezident Václav Klaus v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung vyslovil obavu z konce demokracie v Evropské unii po přijetí její ústavy. Daleko lepší cestou, jak by se měla unie vyvíjet, je z Klausova hlediska její rozšiřování - mimo jiné o Maroko či Kazachstán. "Nechce se věřit, že prezident vidí záruku vnitrounijní svobody v přijímání států, jejichž pořádky jsou opakem demokracie. Jistě dobře ví, že úspěch jeho návrhu by přinesl krach celého evropského projektu. Pokud to ale nežádá rovnou a raději se chce schovat za asijské chány, nesmí se zlobit, když bude obviněn z politické zbabělosti," píší Lidové noviny.

---

Ministr Jiří Paroubek předloží vládě koncepci bydlení, která poprvé od pádu komunistického režimu počítá s postupnou, ale úplnou deregulací nájmů. Informují o tom Hospodářské noviny. Paroubek v textu přiznává, že deformovaný trh s byty poškozuje každého, kdo chce v Česku bydlet v novém. Shodou okolností přichází tento obrat v době, kdy potíže se získáním svých bytů musí vysvětlovat i vysoce postavení politici: premiér Gross, šéf lidovců Kalousek či předseda poslaneckého klubu ODS Tlustý. Příklady mužů, jejichž roční příjmy se blíží miliónu korun, ukazují podle Hospodářských novin, jak i pro bohaté Čechy je obtížné koupit reprezentativní byt, pokud se nespokojí s bydlením ve staré zástavbě. Kalousek svých devět miliónů, Tlustý pět a půl miliónu ani Gross čtyři milióny nedokázali shromáždit jen z platu či hypotéky. Museli se - alespoň to říkají - spolehnout na půjčky či dary příbuzných a přátel. Stali se živým dokladem údajů Českého statistického úřadu. Ten zveřejnil, že náklady na pořízení nového bytu představují více než osminásobek čistého ročního příjmu průměrné domácnosti. V západní Evropě nový byt stojí nejvýše trojnásobek ročního příjmu. "Proč jsou nové byty v Česku tak drahé, nemá jen jediné vysvětlení. K významným faktorům ale patří regulace nájmů, kterou v této podobě na západě neznají," tvrdí sociolog Martin Lux, který se cenami bytů zabývá.

---

Premiér ČR Stanislav Gross

Pandořinu skříňku zřejmě otevřel premiér Stanislav Gross, když v pondělí vyšel vstříc kardinálu Miloslavu Vlkovi a přidal na platy duchovních Pražskému arcibiskupství 3,5 miliónu korun. Píše o tom Právo a dodává, že ve středu se s žádostmi na předsedu vlády o další peníze obrátili také husité a evangelíci, kteří dohromady požadují 6,5 miliónu korun. "Opravdu nemohu udělat nic jiného než vyjádřit politování nad tím, že premiér rozhodl tak, aniž by si uvědomil dosah svého rozhodnutí," řekl na dotaz Práva ministr kultury Pavel Dostál. Odmítl zároveň kampaň, kterou Vlk rozjel proti jeho ministerstvu, že katolické církvi nebyly vyplaceny peníze, které měla dostat. "To je tvrzení naprosto nepravdivé," zdůraznil šéf resortu kultury. Peníze byly podle něj rozděleny podle klíče, který určuje při schvalování státního rozpočtu ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem kultury. Podle Práva Pražské arcibiskupství nahlásilo o 17 duchovních více, než jich ve skutečnosti má, a s penězi na jejich platy, hodnostní příspěvek a odměny přesto loni nevyšlo. Patriarcha Církve československé husitské Jan Schwarz deníku Právuřekl, že se jim také nepodařilo "uhlídat nadstandardní" složky platů. Chybějící peníze proto čerpají z provozu domů jejich ústředí, které jsou ale v havarijním stavu a nezbývá jim proto na opravy. "Napsal jsem panu premiérovi o 3,9 miliónu, když se pan předseda vlády chová rozšafně ke katolické církvi," uvedl. Pokud husitům nebude vyhověno, neváhají se obrátit na Ústavní soud (ÚS). "Byla by porušena rovnost církví před státem," řekl Schwarz deníku Právo.

---

Česko od základu mění systém pomoci chudým zemím. Vybralo si jen osm států, ale ty budou dostávat mnohem štědřejší pomoc, Jsou to Srbsko, Bosna, Moldávie, Vietnam, Jemen, Mongolsko, Angola a Zambie. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Od Bangladéše po Bělorusko, od Ekvádoru po Etiopii se v minulosti rozmáchla česká rozvojová pomoc, takže hodně států dostávalo velmi málo peněz. Teď to má být přesně opačně. Česko si vybralo osm zemí, jimž tak může rozdělit mnohem víc. Příští rok dostanou pomoc ve výši asi 180 milionů korun. O rok později, jak budou dobíhat projekty jinde ve světě, to bude již asi tři sta a v roce 2008 přibližně čtyři sta milionů korun. Seznam vznikl na základě vlastní volby a výzvy z Bruselu. "Byli jsme požádáni, abychom se zúčastnili ,dělby práce' v rámci Evropské unie. Tam už nás považují za běžnou dárcovskou zemi," řekla Zuzana Hlavičková z ministerstva zahraničí. Republika se tak po letech znovu setká se starými známými, protože v seznamu jsou i státy, které z politických důvodů podporoval bývalý režim. Vedle určitého pocitu spoluzodpovědnosti za jejich osud však hlavní roli sehrála velmi praktická měřítka. Desetitisíce Vietnamců mluví česky, v Česku studovali Jemenci i Angolané a v mnoha zemích jsou dosud české stavby. To znamenalo body navíc, konstatuje Mladá fronta Dnes.

---

Ke starým lidem není česká společnost příliš přátelská. Automaticky jsou považováni za nevýkonné, nepotřebné, a to už od padesáti let. Přisuzuje se jim nižší kvalita života a mladí lidé se s nimi často neidentifikují jako s lidskými bytostmi. Vyplývá to podle Práva z první unikátní studie v Česku Věková diskriminace - ageismus, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Ministerstva práce a sociálních věcí. Čtvrtina mladých do 29 let se podle průzkumu domnívá, že důchody a další finanční dávky, které dostávají staří lidé, ubírají ze státní pokladny peníze, které by měly být poskytovány mladým. Studie podle Práva upozorňuje, že ve společnosti se šíří demografická panika daná měnící se demografickou strukturou, kdy bohatství a prosperita společnosti je spojována pouze s počtem mladých lidí, kdežto nebezpečný vývoj a velké ekonomické problémy s rostoucím počtem starších lidí. Fakt, že se zvyšuje počet seniorů, je brán jako jednoznačně negativní zpráva pro společnost. Blahobyt národa se prezentuje jako závislý na tom, aby starých lidí bylo co nejméně. Na staré lidí se pak pohlíží jako na ty, kteří působí problémy, vyjídají zemi a okrádají mladé. Studie uvádí, že záměrné vytváření strašáka stárnutí populace je i podle zahraničních zdrojů využíváno k tomu, aby se prosadilo omezení sociálního systému a omezení vlivu a role státu při finančním a sociálním zabezpečení seniorů.

---

Ministerstvo školství neuhlídalo sportovní dotace, píší Hospodářské noviny. Stát vyčlenil v letech 2001 až 2003 ze státního rozpočtu téměř 2 a půl miliardy korun na podporu sportu. Osud poloviny z této částky prověřil Nejvyšší kontrolní úřad a zjistil, že peníze leckdy nekončily tam, kde měly. Například Český svaz tělesné výchovy utratil 30.000 korun v rozporu s platnými pravidly za jídlo a pití. Autoklub České republiky pak vozy v hodnotě 5-ti milionů korun nepoužil k obměně stávajícího autoparku, ale přenechal je k bezplatnému užívání soukromé společnosti. Ministerstvo školství by podle NKÚ mělo zpřísnit kontrolu nad dotacemi. Například podpora fotbalu putovala několikrát do pokladen bohatých týmů, které státní peníze nepotřebovaly. Bývalý klub Synot, který patřil k nejbohatším v první lize, si nechal postavit na útraty státu a města stadion za 200 milionů korun. Hokejový svaz zase dostal před loňským mistrovstvím světa 48 milionů. Stát už pak ale peníze nechtěl zpět, a to i přesto, že šampionát vydělal asi 100 milionů korun, uzavírají Hospodářské noviny.

---

Hodonínský soud nařídil Ladislavu Korbelovi obnovit dodávky elektrického proudu firmě Tech-Trade, zjistilo Právo. Spor mezi Korbelovou společností Westpra Tir a Tech-Tradem, které sídlí ve stejném areálu, trvá už delší dobu. Předběžné soudní opatření nařídilo už 10. března vládnímu zmocněnci pro jižní Moravu obnovit dodávky proudu, Korbel je ale zrovna v zahraničí a odmítl se k tomu vyjádřit. Tech-Trade je stále v provozu za pomoci náhradního zdroje. Náklady, které výrobci vzduchotechniky vznikly navíc, se stanou předmětem samostatného soudního sporu, stejně jako oprava topení, které v současnosti nefunguje. Firma bude Ladislava Korbela žalovat i za urážlivé výroky na její adresu, dodává deník Právo.

---

Největší hrozbou pro lidstvo je podle studentů globální oteplování, citují Lidové noviny výzkum pro společnost ČEZ. Myslí si to více než polovina z dvou tisíc oslovených žáků základních a středních škol. Změny klimatu budí mnohem větší strach než nedostatek energetických zdrojů, terorismus či rostoucí počet obyvatel. Vlády by měly, podle náctiletých, více investovat do výzkumu obnovitelných zdrojů energie, jako jsou sluneční záření, vítr a biomasa. "Anketa prokázala, že studenti přemýšlejí výrazně ekologicky a jsou pragmatičtí," uvedl pro list Vladimír Pick z mediálního zastoupení ČEZu. Některé odborníky ale obava mladých z globálního oteplování udivuje. Sami vědci nejsou v této otázce zajedno: někteří přicházejí s apokalyptickými teoriemi, ostatní je obviňují ze zbytečného vyvolávání paniky. Zdá se, že studenti mají tendenci věřit spíše katastrofickým scénářům. Ekologické zaměření studentů podněcují neustávající mediální diskuze, uzavírají Lidové noviny.