Přehled tisku
Změkčení pravidel Paktu stability a růstu, které v úterý na summitu potvrdili šéfové vlád členských zemí EU, je hlavním námětem komentářů středečních novin. Deníky tento krok vesměs kritizují a předpovídají, že přinese řadu negativních dopadů.
Podle Lidových novin se EU ocitla v krizi. Svým občanům přestává přinášet blahobyt, což byla po desítky let základní podmínka nejen jejího vývoje, ale i samotné existence. Změkčení paktu stability má nyní hlavně zachránit hlasování o evropské ústavě. "Změkčení (paktu) není ničím jiným než snahou na úkor veleúspěšné evropské měny zkusit Bushův, jinak klasicky levičácký, model: nastartovat ekonomiku tím, že se do ní na dluh nalije víc peněz. Nebude to sice fungovat věčně, ale na čas, než uplacení evropští občané schválí euroústavu, to vydrží určitě," soudí Lidové noviny. "A pak, až bude ruka v rukávě, tedy ústava v suchu, přijde snad i chvíle na to konečně říct, že bez reforem, které budou bolet, Evropa Ameriku nikdy nedohoní," dodává deník.
Mladá fronta Dnes píše, že věrohodnost EU i společné měny eura utrpěla na začátku summitu o nové ekonomické strategii těžkou ránu. "Ústupkem nedisciplinovanému Německu a Francii v podobě uvolnění pravidel pro přípustnou mez zadlužení unie ukázala, že problémy hodlá řešit pardonováním jejich příčin, které navíc povýšila na legitimní hazard," tvrdí Mladá fronta Dnes. Nově formulované výjimky, za kterých je možné překročit povolenou mez zadlužení, nejsou podle deníku ničím jiným, než seznamem povolených výmluv. Důsledky mohou být pro země s eurem nepříjemné. Evropská centrální banka bude na vysoké dluhy a inflační tlaky reagovat pravděpodobně zvyšováním sazeb, což zdraží úvěry i v disciplinovaných zemích. "Německo či Francie tak vlastně budou vyvážet náklady svých drahých dluhů i do jiných zemí," popisuje Mladá fronta Dnes. "V neposlední řadě je oslabení paktu stability krokem proti snahám o rozšiřování Evropské unie a proti přijetí ústavy. Velké státy totiž předvedly, že jsou schopné měnit pravidla ve svůj prospěch a na úkor jiných," shrnuje list.
Hospodářské noviny míní, že pohledů na věc je mnoho, stejně jako protichůdných zájmů. Existuje celoevropský zájem na stabilitě eura, ale i zájem malých zemí, které by rády věřily, že velké země budou dodržovat pravidla. "To si někdo vážně myslel, že donutí Německo v recesi, aby platilo pokuty ve výši procent HDP? Německo se potácí na hraně recese, nezaměstnanost je stále vyšší a nějakou tu mastnou pokutku by voličům asi těžko někdo vysvětlil," píšou Hospodářské noviny. "Je asi docela racionální, že se Evropa místo vymýšlení nových svěracích kazajek, které nejdou zašněrovat, soustředí na obnovu hospodářského růstu. Příslibem je, že v rámci globalizace jiná cesta než liberalizace ekonomik a snižování daní nakonec prostě není. A politikům už to začíná docházet," uzavírá komentář středečních Hospodářských novin.
Středeční noviny píšou mimo jiné i o rozsudku nad úplatnými fotbalovými rozhodčími. Komentáře verdikty vítají a doufají v postupné očištění českého fotbalu.
Rozhodčí po vynesení rozsudku dál trvali na své nevině, všímají si Lidové noviny. "Podle nepsaných pravidel, která panují v českém fotbale, totiž neudělali nic špatného," glosuje deník. Je dobře, že soud rozhodl, že jejich chování správné není. Fotbalová veřejnost to dávno ví, snad to pochopí také sami rozhodčí, uzavírá list.
"Reality show českého fotbalu včera poprvé přinesla výsledek," píše k verdiktu nymburského soudu Mladá fronta Dnes. Korupce ve fotbale se však teprve řešit začíná. Brzy začnou velké procesy. Úplatky v těchto případech zřejmě dosahovaly mnohem vyšších sfér. "Společně s muži z první ligy napochoduje do soudní síně zástup vykutálených právníků," varuje deník. Tresty, které v úterý vynesl soud, jsou "dobrý začátek". "Bojí se po včerejší zprávě z Nymburka největší 'čerti' českého fotbalu aspoň o trochu víc? Nebo si z konta odsypou další 'kila hrušek' na ještě lepší advokáty," ptá se Mladá fronta Dnes s narážkou na hantýrku obviněných fotbalových funkcionářů.
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek odmítl žádost ekologického sdružení Greenpeace o dočasný zákaz pěstování geneticky upravené kukuřice v Česku. Informují o tom Hospodářské noviny. Povolení testovat geneticky upravenou kukuřici dostala začátkem loňského roku americká biotechnologická firma Monsanto. Kukuřice je díky genovým úpravám odolná proti největšímu škůdci motýlku zavíječi. Podle osivářského zákona musí ještě projít tříletými státními odrůdovými zkouškami. Greenpeace tvrdí, že v tuzemsku zatím neexistují závazná pravidla pro společnou existenci konvenčního a ekologického pěstování s pěstováním geneticky upravených plodin. Podle ekologů tak hrozí nevratné změny v ekosystému. Ministerstvo zemědělství se brání tím, že připravilo nařízení, které podmínky pro pěstování geneticky modifikované kukuřice stanovuje. K zákazu pěstování a dovozu upravené kukuřice přistoupilo v úterý Polsko. V lednu podobný zákaz vydalo Maďarsko, platí i v Rakousku a pro zákaz se vyslovil i slovenský ministr životního prostředí. Čeští zemědělci mohou letos geneticky upravenou kukuřici zasít poprvé. Podle Zemědělského svazu půjde o několik desítek pěstitelů. Společnost Monsanto hovoří podle Hospodářských novin o 26 místech v zemi.
Ministr práce a kandidát na předsedu ČSSD Zdeněk Škromach připravuje na nadcházející stranický sjezd rezoluci, v níž se hodlá postavit proti snižování daní, zastavit škrty v sociálních dávkách a udržet bezplatné školství a zdravotnictví. Navrhuje například zvýšit dědickou daň a daň z majetku. Vyšší odvody pojistného by měli platit i živnostníci. Píšou to Hospodářské noviny, které mají ministrův materiál k dispozici. "Některé sociální služby jsou chronicky podfinancované a kapacitně ani kvalitou neodpovídají potřebám," cituje deník ze Škromachovy rezoluce. Ministr tento materiál dosud tajil a až koncem minulého týdne ho rozeslal vedení strany. Autory rezoluce jsou členové sociální komise ČSSD v čele s bývalým poradcem Vladimíra Špidly Martinem Potůčkem, sociology Miroslavem Hiršlem a Martinem Fassmanem. Rezoluce doporučuje zastavit sociální škrty a naopak zavést nové sociální služby, především pro rodiny s dětmi. Nevylučuje ani zvyšování daní. "Dědické daně i daně z majetku jsou u nás zcela minimální ve srovnání se západní Evropou, nebo dokonce Amerikou," tvrdí Škromachův návrh. "Daně by měli platit především ti, kdo na ně mají," dodává. Podle Škromacha přesto není nutné zvyšovat celkovou daňovou kvótu. I když se v samotném materiálu snižování daní vylučuje, Škromach připouští, že se o daních dá diskutovat. Například se u některého zboží může snížit daň z přidané hodnoty. Ministr financí Bohuslav Sobotka Hospodářským novinám sdělil, že rezoluci ještě nečetl. Upozornil však, že to může rozbít dohodu programové konference, která schválila nižší daně z příjmu. Ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí za ČSSD Pavel Mertlík soudí, že Škromachův návrh konzervuje přežité formy. Podle Mertlíka stát změny naopak potřebuje. "Není důvod, aby stát platil budoucím milionářům vysokoškolské vzdělání. A zdravotnictví není bezplatné už dnes," dodal Mertlík.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) loni hospodařila se ziskem 21,4 milionu korun. Za předvolební kampaně vydali loni komunisté přes devatenáct milionů korun, píše středeční Právo. Do pokladny KSČM loni putovalo 188,7 milionu korun, polovinu této částky tvořil státní příspěvek. Kromě peněz na kampaně strana utrácela například za svůj sjezd; KSČM stál asi 2,4 milionu korun. Na členských příspěvcích komunisté získali skoro 31 milionů korun, kolem 3,5 milionu korun strana obdržela od sponzorů nebo z dědictví. Mezi nejštědřejší dárce patřili politici KSČM. Alespoň 100.000 korun straně poslali poslanci Václav Frank a Václav Exner a senátor Jaroslav Doubrava. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček své straně věnoval přes 30.000 korun, uvedlo Právo.
Své hospodaření už zveřejnila také KDU-ČSL. Lidovci na rozdíl od komunistů loni hospodařili se ztrátou téměř osmi milionů korun. Zprávy o hospodaření musejí politické strany předkládat každoročně k 1. dubnu sněmovně. Pokud je dolní komora schválí, dostanou státní příspěvek na činnost.
