Přehled tisku

Papež Jan Pavel II., foto: ČTK

Pondělní tisk se věnuje především úmrtí papeže Jana Pavla II. Deníky shodně vyzdvihují velikost a význam jeho osobnosti i jeho vnitřní sílu a odhodlání. Připomínají jeho úspěchy, upozorňují však i na některé jeho sporné a neuskutečněné kroky.

"Odešel láskyplný kritik světa" zní titulek komentáře Lidových novin. Podle deníku se od Jana Pavla II. především čekalo, že bude reformovat římskokatolickou církev. "Nakonec ale ještě více ovlivnil vývoj lidstva mimo její viditelné hranice," píšou Lidové noviny.

Na některé sporné okamžiky papežova jednání poukazuje Právo, například na jeho setkání s kubánským diktátorem Fidelem Castrem nebo jeho kategoricky odmítavý postoj k interrupcím. Zároveň však deník vyzdvihuje jeho vědomosti, pracovitost a snahu o dialog mezi křesťanskými církvemi. V neposlední řadě pak v dalším komentáři s parafrázovaným výrokem "Ejhle papež - muž století" v titulku připomíná i jeho zásluhu na pádu komunismu. Autor také poukazuje na papežovu vnitřní sílu, díky které dokázal překonat i velké zdravotní problémy.

Hospodářské noviny zesnulého Jana Pavla II. řadí k nejvýznamnějším osobnostem druhé poloviny dvacátého století. "Není snadné být ve dvoutisícileté organizaci významnou postavou. Jan Pavel II. se ale nemusí bát. Zítra, pozítří a určitě i za sto let budou lidi pamatovat na člověka, jenž tolik věřil v pokoru, odpuštění, solidaritu a Boha," uzavírají Hospodářské noviny.

Mladá fronta Dnes pak papežovo úmrtí komentuje slovy: "Odešel papež velkých kroků, a ne všechny došly k cíli. Jak v církvi uvnitř, tak navenek. Jenomže stejně tak tomu přece bylo u samotného Krista i prvního papeže apoštola Petra."

---

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Všechny deníky se také věnují poslednímu vývoje vládní krize. Zajímá je především prohlášení premiéra Grosse, že rekonstruovaná vláda požádá o vyslovení důvěry. "Hořký apríl spěje ke konci," uvádí ironicky Mladá fronta Dnes. Podle deníku nemá Grossova vláda "žádnou šanci". Mladá fronta Dnes se také domnívá, že spolupráce Grossova kabinetu s komunisty není reálná. "Vláda zkompromitovaného premiéra padne, a země se tak vydá k předčasným volbám," soudí Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny se domnívají, že požadavek prezidenta Václava Klause, aby rekonstruovaná vláda požádala sněmovnu o důvěru, výrazně přispěl k řešení současné politické krize. "Klaus dal Grossovi jasně najevo, že nebude tolerovat jeho nekonečnou touhu po moci," píše deník. Prezident podle Lidových novin využil svých pravomocí k tomu, aby "zastavil nezodpovědného premiéra, který otevírá dveře komunistům", jejichž podíl na moci by mohl "otřást celou společností".

Podle Práva však prezidentský požadavek může pro Grossův kabinet znamenat i záchranu. "Pokud komunisté odejdou ze sněmovního sálu a zejména podaří-li se osladit hlasování o důvěře vládě spojením s hlasováním o nějakém zákonu, mohla by snad být aritmetika příznivá. Je to odvážné, je to možná šíleně odvážné, ale počítat pan premiér i jeho poradci nepochybně umí," píše list.

---

Nejčastějším tématem ekonomických stránek pondělního tisku je privatizace Českého Telecomu. "Má vláda, z které jsou na odchodu ministři a která nemá jasnou politickou podporu, rozhodnout o privatizaci? Obecně vzato asi nikoliv. Zvlášť když jde o privatizaci tak významnou a tak ostře sledovanou, jako je prodej státního podílu ve společnosti Český Telecom. Jenže právě v tomhle konkrétním případě by vláda neměla váhat a privatizaci uzavřít," píšou Lidové noviny. Pro privatizaci jsou podle komentátora dva důvody. Jedním je velmi dobrá nabídka, která se nemusí opakovat. "A za druhé byla soutěž transparentní. Neexistuje navíc žádné podezření, že by vítězná společnost Telefónica byla jakkoli napojena na politické či lobbistické kruhy, které se kolem Českého Telecomu dlouhodobě pohybují. Podezření a spekulace tedy vyvolá naopak to, když vláda své rozhodnutí o privatizaci odloží," píše. Deník také otiskuje rozhovor s odstupujícím ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem. Mlynář v něm popřel, že by po svém odstoupení mířil právě do Telecomu.

Podle Hospodářských novin je prodej Telecomu nyní nejaktuálnější ekonomickou záležitostí, kterou by mohla vládní politická krize ovlivnit. Píšou, že formálně nic nebrání tomu, aby i ministři v demisi vykonávali běžnou agendu a tedy i rozhodovali o privatizaci. Připomínají, že španělský telekomunikační kolos je za 51,1 procenta Českého Telecomu ochoten zaplatit zhruba 82,6 miliardy korun. K tržní ceně totiž přidal ještě prémii za majoritu, která činila zhruba 25 procent z tržní hodnoty. "Vysoká cena, kterou firma nabídla, u českých ekonomů vzbuzuje radostné pocity, jejich zahraniční protějšky jsou ovšem spíše skeptické," píšou Hospodářské noviny a zmiňují španělský list El Mundo, který napsal, že v Česku není dostatečně stabilní politické prostředí pro tak velkou akvizici. Ekonomický deník Cinco Dias zase dodává, že nákup majority může ohrozit další plánovanou privatizaci, na kterou se Telefónica chystá v Turecku, píšou pondělní Hospodářské noviny.

---

ilustrační foto

V České republice chodí do práce, podniká či aktivně vyvíjí nějakou ekonomickou činnost 44 procent všech žen. Píše to Právo, podle kterého se tak Česko řadí mezi země s nejvyšší zaměstnaností něžného pohlaví. Srovnatelné počty zaměstnaných žen lze podle deníku nalézt v Evropě v Británii, více pracujících žen má v Evropě pouze Litva, Rumunsko a Finsko. S odvoláním na studii Sociální kontext života žen pracujících v řídících profesích Právo dále uvádí, že ženy jsou více než muži ochotné měnit svoji profesi, doplnit si či změnit kvalifikaci, jsou ochotné pracovat i za nižší mzdu. "Mají většinou jen jedinou podmínku - chtějí být blízko svého bydliště, aby mohly vyzvedávat děti. V této flexibilitě, jak upozorňují experti, se ale odráží i ta negativní skutečnost, že ženy jsou většinou první, koho zaměstnavatel propouští, a zároveň jsou mezi posledními, koho chce zaměstnavatel přijmout zpět do práce," píše deník. Nejdůležitějším důvodem k práci je pro ženy vylepšení rozpočtu rodiny, následují potřeba uplatnit získané vzdělání a potřeba být mezi lidmi. Česká domácnost je totiž typicky dvoupříjmová. Pouze dva spojené příjmy zajišťují rodině dostatek finančních prostředků pro bezproblémový provoz, výchovu dětí a eventuálně i jejich udržení na studiích, píše pondělní Právo.

---

Konkurzní správkyně Union banky (UB) Michaela Huserová podle Hospodářských novin zvažuje stížnost na práci katastrálních úřadů. Ty totiž pracují velmi pomalu a většina jejích žádostí o zápis změny zástavního věřitele nebyla dosud vyřízena - a to bez ohledu na termíny, které stanoví zákon, píšou. Podle Hospodářských novin případ UB v likvidaci ukazuje, že katastrální úřady svou pomalou reakcí často komplikují firmám život. "Není dobré, když státní orgán nedodržuje zákon a lhůty ignoruje. Za těchto okolností zvažujeme stížnost," citují Hospodářské noviny Huserovou, kterou noví vlastníci pohledávek žádají o součinnost.

UB loni v létě prodala v několika balících pohledávky za podnikateli a za drobnými klienty. Novým vlastníkům předala veškerou dokumentaci a ti už během srpna žádali katastrální úřady o zápis změny zástavního věřitele. Proces však postupuje velice pomalu. Ze 608 žádostí na změnu zástavního věřitele jich bylo v březnu vyřízeno pouze 147, píšou Hospodářské noviny, podle kterých mají obdobné problémy i jiné firmy a obracejí se proto na soudy a žádají po Českém úřadu zeměměřičském a katastrálním náhrady škody. To listu potvrdila i právnička úřadu Jarmila Daňková, podle níž zatím proběhly soudy s několika firmami a jednotlivci. "Zdaleka ne všem, kdo si stěžují, dá soud za pravdu," řekla Hospodářským novinám. Ty dodávají, že nejhorší situace přetrvává v Praze, kde je pouze třetina provedených vkladů vyřízena v zákonné lhůtě. Zástupci katastrů se hájí jednak vysokým meziročním přírůstkem žádostí na vklady a zápisy změn, jednak tím, že řada lidí podává na katastr neúplné žádosti, které je nutné doplnit, píše deník.