Přehled tisku
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová chce, aby pojišťovny začaly více šetřit a například přestaly ženám přispívat na antikoncepci. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Ministryně podle listu usiluje o to, aby pojišťovny zrušily nabídku výhod, kterými spolu bojují o klienty. Vedle antikoncepce jde například o příspěvky na zájezdy k moři či na obroučky brýlí. Takový návrh, píše list, by měl přinést úspory desítek milionů korun, ne všechny pojišťovny ho však vítají.
Komentář Práva uvádí, že podle výsledků dosavadního vyjednávání to vypadá, že touha vytvořit akceschopnou vládu je pro předáky všech tří stran podružná. "Projevili neschopnost uhrát to utkání na remízu či aspoň na přijatelnou výhru, a jak se tak každý snažil shrábnout všechno, mají dnes prázdné ruce," podotýká autor poznámky.
"Je v současném rozkládajícím se kabinetu ještě někdo, kdo nemá vážné problémy a kdo opravdu chce pokračovat ve spolupráci?" ptají se Hospodářské noviny. I v případě, že se strany bývalé koalice dohodnou, bude jejich dohoda podle Hospodářských novin nedůvěryhodná - ať se bude jmenovat jakkoli. Protože nedůvěryhodnými a směšnými se stali sami ti, kdo ji uzavírají, míní deník. "Jediným skutečným řešením jsou předčasné volby. Jen ty mohou potvrdit a obnovit sílu a mandát jednotlivých stran i konkrétních osob," věří autorka komentáře.
Úvodník Lidových novin oceňuje výzvu prezidenta Václava Klause, aby se politici domluvili na řešení krize co nejrychleji. Podle Lidových novin je tato výzva za dané situace tím jediným, co dává smysl. "Sluší se ji dokonce zopakovat: Jednejte co nejrychleji," přidává se k prezidentovi komentátor.
Do bytu na pražském Veleslavíně, který dnes patří manželce šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska, původně investoval obchodník se zbraněmi a Kalouskův známý Richard Háva. Byt, který splácel, prodal švagrovi lidoveckého předsedy Lubomíru Kašákovi. Píšou to středeční Hospodářské noviny. "Já jsem to tenkrát považoval za určitou investici, ale potom se ukázalo, že ten byt nepotřebuji, a tak jsem ho prodal švagrovi pana Kalouska," řekl Hospodářským novinám podnikatel. Podle Kalouska z toho nic nevyplývá. "Problém by to byl jedině tehdy, kdyby neexistovaly doklady o tom, že Richard Háva ten byt řádně prodal mému švagrovi. A já nepochybuji, že existují," prohlásil. Háva si prý už nepamatuje, kolik přesně do bytu původně investoval a za kolik jej Kašákovi prodal. Doklady k transakci nemá. "S největší pravděpodobností tyto doklady, pokud ještě existují, budou u mého právníka, který to tehdy zařizoval," řekl.
Deník připomíná, že Kalousek byl s Hávou, který je nyní šéfem dozorčí rady Omnipolu, roky v kontaktu jako náměstek ministra obrany zodpovědný za armádní finance. Hávova společnost v té době získávala od armády zakázky, píše list. Zapojení Hávy do operace s bytem podle Hospodářských novin znovu vrací do hry otázku, zda Kašák nevystupoval jako majitel bytu jen naoko a ve skutečnosti nemovitost od počátku nepatřila Kalouskovým, kteří ji financovali z neznámých peněz. Šéf lidovců takovou variantu opakovaně odmítl. "Že to celé platil Háva, je nesmysl. Já jsem rád, že to celé vyšetřuje policie a že ukáže, že je všechno v pořádku," uvedl.
Kalouskův švagr podle listin složil 6,5 milionu korun za byt v červnu 1999. Jen o den dříve přitom vystavil Kalouskově ženě směnku na stejnou částku. Poté, co Kašák zemřel, se majitelkou apartmánu oficiálně stala Kalouskova žena. Byt získala od vdovy po Kašákovi za stejnou sumu - 6,5 milionu. Kalousková za byt neplatila, obě ženy operaci vyřešily započtením směnky z roku 1999.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová chce, aby pojišťovny začaly více šetřit a například přestaly ženám přispívat na antikoncepci. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Ministryně podle listu usiluje o to, aby pojišťovny zrušily nabídku výhod, kterými spolu bojují o klienty. Vedle antikoncepce jde například o příspěvky na zájezdy k moři či na obroučky brýlí. Takový návrh, píše list, by měl přinést úspory desítek milionů korun, ne všechny pojišťovny ho však vítají.
Zatímco Všeobecné zdravotní pojišťovně by přinesl značnou úsporu 110,5 milionu korun, menší pojišťovny se obávají, že by přišly o jedinou možnost, jak mohou VZP konkurovat a lidem nabídnout něco navíc. "Rozdáváme vitaminy, přispíváme na bílé plomby a dětem na ozdravné pobyty. To všechno je přece důležité. Navíc tak lidi učíme péči o zdraví, protože třeba na antikoncepci přispíváme jen ženám, které chodí na pravidelné prohlídky ke gynekologovi," řekl Jan Vomlel z Revírní bratrské pokladny zdravotní pojišťovny. Podle zástupců pojišťoven spočívá problém jinde. "Největší peníze unikají zbytečnými platbami za paralen, anopyrin, ibalgin a podobné léky. Jen za anopyrin na recept jsme předloni museli zaplatit přes sedmdesát milionů korun," řekl Mladé frontě Dnes mluvčí VZP Jiří Suttner. Ministryně již podle Mladé fronty Dnes připustila, že by se dalo uvažovat o tom, aby si lidé začali platit tyto léky na rýmu sami.
Po odstupujícím ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi převzal v úterý obvinění kvůli kauze Testcom servis také ředitel výzkumného ústavu Testcom Dušan Chmelíček. Píše to středeční Právo. Policie viní Chmelíčka ze zneužívání informací v obchodním styku, proti Mlynářovi se údajně dopustil i porušování povinností při správě cizího majetku. "Budu postupovat podobně jako ministr Mlynář. S mým právníkem nyní připravujeme stížnost, kterou hodláme podat v zákonné lhůtě tří dnů," řekl Právu Chmelíček. Policie tvrdí, že založil společnost Testcom servis v rozporu s rozpočtovými pravidly a zákonem o majetku státu, převedl na ni provoz portálu veřejné správy a nechal proplatit Testcom servisu fakturu na necelé tři miliony korun. Chmelíček vinu odmítá, neboť podle něj státu nevznikla žádná škoda. S tím, že bude v brzy obviněn, počítá podle Lidových novin také Chmelíčkův náměstek Vít Novotný. V případě, že usnesení obdrží, bude postupovat stejně jako Mlynář s Chmelíčkem, tedy podá rovněž stížnost.
Na založení Testcom servisu vyčlenil Testcom z rozpočtu 7,5 milionu korun. Příspěvkové organizace ministerstev ovšem podle zákona nesmějí soukromé společnosti s ručením omezeným zakládat ani financovat. V únoru 2004 se Mlynář na požadavek ministerstva financí rozhodl Testcom servis zrušit. Ministerstvo financí se domnívalo, že tato firma nebyla založena v souladu se zákonem. Podle Mlynáře byl názor jeho ministerstva opačný, ale ustoupil, aby nemusel jít proti ministerstvu financí do soudního sporu. "Udělal jsem chybu, že jsem tehdy ministerstvu financí ustoupil, protože je to teď dáváno za důkaz viny," řekl před časem Mlynář.
Člen katarské královské rodiny Hámid bin Abdal Sání byl spolu se třemi ženami obžalován z kuplířství, pohlavního zneužívání, ohrožování mravní výchovy mládeže a svádění k pohlavnímu styku. Němec si vyšetřování přivodil tím, že minulý týden rozhodl o jeho vydání do vlasti. Svůj krok nekonzultoval s ministerstvem zahraničí ani s žalobcem či soudcem, který má případ na starosti. Sání si však na cestu domů bude muset ještě počkat. Podle soudu totiž rozhodnutí katarských orgánů, že převezmou jeho stíhání, obsahuje zásadní vady.
Ministr vnitra František Bublan uvedl, že o počínajícím šetření ví. Benešová má podle něj podezření, že rozhodnutím o vydání prince byl porušen zákon. "Teprve vyšetřování ukáže, zda a koho případně by se trestní odpovědnost týkala," vysvětlil ministr. "Neumím si vybavit, v čem bych mohl pochybit. Správnost přeci přezkoumává soud, a pokud by tam byla chyba, tak by to nepovolil," komentoval rozhodnutí Benešové Němec.
Sání v Česku pobývá přes deset let, působí tu jako podnikatel. Diplomatickou imunitu na území ČR nemá. Podle policie ve svém bytě zneužíval dívky, jež mu dodávaly tři ženy. Policie jich zjistila 16, čtyřem z nich ještě nebylo 15 let. Obviněné ženy podle policie oslovovaly na ulici mladé dívky s nabídkou výdělku 2000 korun. Kuplířky za dívky inkasovaly každá po tisícikoruně.
Zaměstnanec v západní Evropě je průměrně pětkrát dražší než Středoevropan. Vyplývá to ze studie agentury Mercer Human Resource Consulting, ze které čerpá Mladá fronta Dnes. Nejvyšší náklady na zaměstnance mají firmy v Belgii, Švédsku a Německu, a to více než 130.000 korun na měsíc včetně odvodů a prémií. Ve srovnání s nimi stojí zaměstnání Čecha nebo Poláka pětkrát méně. Průměrná mzda Čecha spojená s odměnami a odvody zaměstnavatele vyjde měsíčně na 24.600 korun, u Poláků je to 21.300 korun. V Belgii stojí zaměstnanec 138.400 korun. "Z analýzy je jasně vidět konkurenční výhoda východních zemí Evropské unie proti západním," cituje Mladá fronta Dnes Marka Sullivana ze společnosti Mercer. Do nákladů společnost zahrnula výdaje zaměstnavatelů na plat včetně všech plateb na pojištění a další nejčastější odměny jako příspěvek na penzijní nebo zdravotní připojištění. U platu studie vycházela z celonárodního průměrného hrubého výdělku, který se v ČR pohybuje kolem 18.000 korun.
