Přehled tisku
Čísla vypočítaná experty poprvé ukážou, jak představy politiků poznamenají životní úroveň budoucích seniorů, píší Hospodářské noviny. Výsledky týmu odborníků, založeného přesně před rokem předsedy politických stran kvůli hledání kompromisu nad penzijní reformou, ukazují, že různé představy politických stran se nijak nesblížily. Samotné výpočty expertů dokazují, že nejvíce rovnostářské a solidární penze prosazuje pravicová ODS. Její rovný důchod znamená, že člověk s podprůměrným příjmem zaplatí mnohonásobně méně než ten s vysokým platem. Dostanou však naprosto stejný důchod.
Tragédie v Černobylu má na svědomí zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy v Česku, píší Lidové noviny (LN). Devatenáct let po havárii jaderné elektrárny na Ukrajině se němečtí vědci zabývají jejími možnými důsledky na zdraví obyvatel v České republice. Důvod je jednoduchý. V Česku, které bylo zasaženo radioaktivním spadem podobně jako Bavorsko, totiž už dlouhá léta funguje dokonalý registr výskytu nádorových onemocnění. A dostupné statistické údaje podle německých vědců prokazují, že minimálně u rakoviny štítné žlázy lze vysledovat zajímavý údaj. I když výskyt této nemoci trvale roste už minimálně čtyřicet let, po roce 1986 začíná křivka stoupat mnohem strměji. Čeští odborníci jsou však k výsledkům německé studie velmi skeptičtí. A to z prostého důvodu. Prokazatelný je pouze fakt, že počet případů onemocnění rakovinou, včetně rakoviny štítné žlázy, dlouhodobě roste.
Bratři Mašínové a Milan Paumer se 1. listopadu 1953 probili za železnou oponu a zapsali se tak do dějin. Letos dostanou muži, kteří jsou pro někoho hrdinové, pro další dobrodruzi, pro jiné zločinci, cenu od krajanů. Masarykovu cenu, kterou čeští a slovenští emigranti udělují tradičně od roku 1985, dostanou ve východokanadském Halifaxu. Zařadí se tak například k Josefu Škvoreckému či Tomáši Baťovi, kteří toto ocenění dostali už dříve. Píše MF Dnes. "Víme, o koho jde. Rozhodnutí bylo jednohlasné. Rozhodovalo se také pod dojmem debaty v Senátu," řekl předseda Českého a slovenského sdružení v Kanadě Miloš Šuchma. Vloni se kvůli návrhu na ocenění Mašínů v Senátu strhla vášnivá diskuse, neboť návrh vyvolal vlnu nesouhlasu. Především proto, že Mašínové před svým útěkem ze země bojovali proti komunismu se zbraní v ruce, a tak za nimi zůstali mrtví či ranění. Čímž také argumentovali komunističtí či někteří sociálnědemokratičtí senátoři, kteří s návrhem nesouhlasili. Na seznam kandidátů na medaile Mašíny navrhl senátor Josef Pavlata a Martin Mejstřík. Prezident však návrh nemusí respektovat. Žádného z navržených nevyznamenal.
Herec Karel Höger za protektorátu spolupracoval s ilegálním odbojem. Jako spojka přivážel v letech 1943 - 1944 z Moravy do Prahy šifrované zprávy pro partyzánské skupiny operující na území protektorátu. Píší LN. Málo známá fakta znovu zpochybňují výpovědní hodnotu fotografie hajlujících divadelníků v Národním divadle, kteří museli po atentátu na Reinharda Heydricha vyjádřit loajalitu Říši. Snímek byl uveřejněn v nedávno vydané knize Heydrich. Höger jako jeden z herců na fotografii posloužil komentátorům jako terč. Karel Höger v roce 1940 odešel ze Zemského divadla v Brně do angažmá v Národním divadle, kde de facto působil až do své smrti v roce 1977. Jak vyplývá z dokumentů, které LN poskytla jeho manželka Eva Högerová, už v Brně společně se svou matkou pomáhal židovským rodinám. Uschovával jejich majetek a finančně podporoval parašutistu, který se ukrýval na Moravě. Tato kapitola z hercova života zůstává téměř neznámá i proto, že Karel Höger o svých odbojových aktivitách nemluvil. Podle manželky mu přišlo nevhodné s nimi operovat.
Manželé Grigorovičovi z Oloví na Sokolovsku brali čtyři roky zhruba třetinový důchod, než na jaký měli nárok. Měli totiž "smůlu", že jsou volyňští Češi. Plné penze se dočkali až loni na podzim, když se podařilo vyřešit všechny sporné otázky mezi Českem a Ukrajinou, píší HN. Pro Grigorovičovy a další desítky volyňských Čechů začaly problémy s důchody počátkem roku 2000, kdy vypršela platnost mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení. Krajané z ukrajinské Volyně, kteří odešli do důchodu po únoru 2000, neměli původně na penzi nárok vůbec. Neodpracovali totiž v Česku povinných pětadvacet let, takže žili ze sociálních dávek, které však v některých případech byly až o několik tisíc korun nižší než řádný důchod. Nová mezinárodní dohoda České republiky s Ukrajinou o sociálním zabezpečení sice začala platit už v dubnu roku 2003, české úřady však poté požadovaly po ukrajinských úřadech potvrzení, jak dlouho v této zemi její bývalí občané pracovali. A tak volyňští Češi museli na svůj plný důchod čekat další rok. Dočkali se, ovšem penze jim úřady zpětně nevyrovnaly. České Ministerstvo vnitra uvedlo, že nyní připravuje další přesídlovací program pro stovky krajanů na Ukrajině a také v Kazachstánu. Projekt je však zatím v první fázi, takže vnitro nesdělilo, za jakých podmínek by se mohli přesídlit další volyňští a kazašští Češi. Úřad dokonce nevylučuje, že se celý plán nakonec nepodaří dotáhnout do konce. Do Ruska a zejména do oblasti Volyně na severozápadě Ukrajiny odcházeli čeští kolonisté v letech 1868 až 1880. Po zkušenostech s komunistickým režimem a německou okupací se asi čtyřicet tisíc volyňských Čechů vrátilo v roce 1947 do Čech a na Moravu. Dalších několik tisíc krajanů se přestěhovalo v rámci humanitární akce v období let 1991 až 1993. Na Ukrajině žije ještě na devět tisíc lidí, kteří se hlásí k české národnosti. Část má stále zájem vrátit se do země svých předků.
