Jeden z komentářů Práva se zamýšlí nad pondělními přijímacími zkouškami na střední školy. Komentátor nejprve píše, že by nechtěl být "v kůži studentíků". Hned nato dodává, že ministerští úředníci, kteří o zkouškách rozhodují, mají kůži "nejspíš z hrocha". Nový systém přijímacích zkoušek je podle Práva špatný. Úředníci "totiž umenšili možnost volby," míní autor.
Premiér Stanislav Gross, foto: Zdeněk Vališ
Úterní noviny se opět vracejí k vládní krizi, která paralyzuje politickou scénu v Česku. Mladá fronta Dnes míní, že se premiér Stanislav Gross snaží udržet u moci nestandardními prostředky. Podle Práva je rekonstrukce vlády v čele s Grossem iluzí, které se daří přežívat jen v prostředí ČSSD živeném nenávistí vůči KDU-ČSL.
Podle Mladé fronty Dnes premiér Gross "podniká tvrdý gottwaldovský útok na ústavu a demokracii". Podle autora totiž chce veškerou moc jen na svou stranu, i když mu takovou možnost výsledky voleb nedávají. "Moc dostala vláda koaliční. Když koalice zanikla, nemůže si Gross s přáteli moc ponechat," míní list. Pokud chce Gross znovu moc, měl by vytvořit novou koalici a předstoupit před parlament. "Každý jiný postup při získání moci je důvodem k odstranění Grosse všemi prostředky, které svobodní občané mají," uzavírá Mladá fronta Dnes.
Foto: ČTK
Jeden z komentářů Práva se zamýšlí nad pondělními přijímacími zkouškami na střední školy. Komentátor nejprve píše, že by nechtěl být "v kůži studentíků". Hned nato dodává, že ministerští úředníci, kteří o zkouškách rozhodují, mají kůži "nejspíš z hrocha". Nový systém přijímacích zkoušek je podle Právašpatný. Úředníci "totiž umenšili možnost volby," míní autor. Žáci se raději budou hlásit na školy, kde čekají méně obtížné přijímací testy. Nechtějí totiž spoléhat na nejisté vyhlášení druhých kol, glosuje list. "Tím se ovšem všechno obrátilo na hlavu," píše komentátor Práva a dodává, že to rozhodně není ideální způsob, jak dostat největší talenty na nejlepší školy.
"Neriskuj. Nemiř moc vysoko," tato slova podle Hospodářských novin našeptává nový systém přijímacích zkoušek patnáctiletým školákům. Podle autora je nový systém změnou k horšímu a nejhorší je na něm "podprahová výchova k opatrnictví a k životu při zdi". "Kolik talentů musí kvůli novému systému ztratit šanci na rozvinutí, jak hluboko musí opadnout zájem o gymnázia, aby ministerstvo při podzimním 'vyhodnocování' nového systému uznalo chybu?" táže se kriticky komentátor.
Foto: Evropská komise
Občanská demokratická strana si objednala rozsáhlý průzkum, z něhož vyplývá, že skepticismus vůči EU straně škodí. Kritika EU by občanské demokraty podle studie mohla připravit až o pět procent hlasů ve volbách. ODS proto zvažuje změnu svého postoje k Evropské unii, píšou Lidové noviny. ODS výsledky i obsah výzkumu tají. "Na grémiu jsme se dohodli, že výsledky nebudeme ventilovat na veřejnosti," řekl listu europoslanec za ODS Jan Zahradil. Místopředseda strany Ivan Langer byl jen o málo sdílnější. "Výsledek průzkumu nás vede k tomu, že musíme vést ve věci evropské ústavní smlouvy velmi kvalitní komunikační kampaň," uvedl Langer. Občanští demokraté si nyní zadají průzkum, který první šetření ověří a doplní. Tým složený z odborníků na veřejné mínění bude testovat, kam až můžou lídři strany ve svých výrocích zajít. Asistent předsedy ODS Mirka Topolánka Martin Schmarz však už Lidovým novinámřekl, že strana nepovede negativní kampaň proti euroústavě. Strana se na tom dohodla s klubem Evropské lidové strany, jehož je v evropském parlamentu součástí, dodal Schmarz. Někteří vysocí představitelé ODS však s možným zmírněním kurzu nesouhlasí. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová například míní, že je třeba zaujímat konzistentní a odhadnutelný postoj. Nijak své smýšlení o EU nezmírnil ani čestný předseda ODS a prezident Václav Klaus. Spíše naopak, mezi politiky z deseti nových členských zemí je Klaus zřejmě nejostřejší a nejjednoznačnější odpůrce ústavy Evropské unie.
Přestože premiér Stanislav Gross rád zdůrazňuje dobrou kondici českého hospodářství, u lidí, kteří se v byznysu pohybují, však prohrává. V průzkumu, ve kterém Mladá fronta Dnes zjišťovala náladu mezi českými manažery, se na Grosse nesešla žádná chvála. Z 237 dotázaných manažerů jich 207 označilo premiéra za nedůvěryhodnou osobu. Opačný názor mělo jen 17 respondentů. Z odpovědí manažerů a podnikatelů vyplývá, že jejich skepse pramení z nedobrého prostředí k podnikání. Stěžují si na zákony, pomalu fungující soudy, korupci a neefektivní úředníky. Nespokojenost je umocněna výší daní a tím, jak špatně s nimi vláda umí nakládat a zařídit, aby v zemi vše dobře fungovalo, uvádí deník. Nedůvěra vůči Grossovi odpovídá podle deníku i tomu, jak manažeři negativně hodnotí posilování komunistů. Tři čtvrtiny dotázaných manažerů nesouhlasí s tím, aby byli komunisté bráni jako normální demokratická strana, včetně jmenování do funkcí ve státní správě. Zbývající čtvrtina respektuje jejich vliv odvíjející se od vysokých preferencí. Sociologové považují vzorek 240 manažerů za dostatečně silný na to, aby vypovídal o náladách mezi celou společenskou skupinou. "Není to sice reprezentativní vzorek, ale určitě to není málo a nezanedbával bych to. Je to 240 hlasů, které se chtějí vyjádřit," řekl deníku ředitel společnosti Median Přemysl Čech.
Předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka, foto: Zdeněk Vališ
Chování premiéra Stanislava Grosse v průběhu vládní krize může vyvolat odchody poslanců z klubu ČSSD. Jak píše deník Právo, o odchodu na protest proti Grossovu chování uvažuje předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka. Pokud tak učiní, bude ho možná následovat i poslanec Robert Kopecký. O svém rozhodnutí by se poradil s dalšími sociálními demokraty, které lze počítat k levicovému křídlu ve straně. Na názor by tak byl Kopecký zvědavý například od Josefa Hojdara, Jaroslava Foldyny nebo bývalého ministra průmyslu Miroslava Grégra. Kopeckému vadí Grossovy politické přemety, zvláště pak jeho chování kolem noční dohody o vzniku vlády vedené Janem Kohoutem. Jak ale deník Právo zdůrazňuje, i kdyby Kopecký opustil poslanecký klub ČSSD, vládu své strany by nepotopil.
Poradenské konsorcium Credit Suisse First Boston a České spořitelny, které radilo státu při prodeji Českého Telecomu, obdrží za svoji práci zhruba 318 milionů korun. Pokud by však stát prodal svůj 51procentní podíl přes kapitálový trh, mohla být odměna ještě vyšší. Píšou to úterní Lidové noviny. Telecom koupila španělská Telefónica za 82,6 miliardy korun. Ve smlouvě s Fondem národního majetku, který v transakci zastupoval stát, byla odměna stanovena tak, že v případě přímého prodeje získá poradce 0,385 procenta z kupní ceny. V případě prodeje přes kapitálové trhy by však poradce získal 0,78 procenta z ceny. Podle nejmenovaného zdroje Lidových novin by odměna činila přes 644 milionů korun. "Ale je to otázka reputace. Je nutné dívat se na to tak, že poradce radí tak, aby to bylo výhodné pro stát, nikoli pro něj," citují Lidové noviny svůj zdroj. Podle mluvčí FNM Petry Krainové má být odměna poradci vyplacena po vypořádání celé transakce. Ředitel investičního bankovnictví CSFB Vladimír Šolc potvrdil, že konsorcium dostane částku až v okamžiku, kdy stát obdrží celou sumu z prodeje.
Jas-39 Gripen, foto: ČTK
Hospodářské noviny tvrdí, že skutečná cena, kterou Česko zaplatí ze letouny Gripen, zatím není známa. K necelým dvaceti miliardám, které republika zaplatí za desetiletý pronájem strojů, je podle deníku nutné přidat další peníze, které s celou transakcí souvisejí. O některých nákladech se přitom bude rozhodovat až v následujících letech. Aby byly Gripeny skutečně bojeschopné, potřebují například moderní protiletadlové rakety. Za nákup 24 střel středního doletu zaplatí armáda téměř 400 milionů korun. Kvůli Gripenům je také nutné modernizovat letiště v Čáslavi, kde budou mít stroje svou základnu. Zatím se investovaly zhruba dvě miliardy korun. Výstavba bude ale pokračovat i v dalších letech. Přínos celého projektu je však podle Hospodářských novin nejasný. Mají ho sice doprovázet doprovodné projekty pro české podniky za téměř 26 miliard korun, dosud se ale neví, jak úspěšně se na nich začalo pracovat.
Horečka, kožní problémy, ospalost či vyčerpání patří mezi problémy, s nimiž se po návratu z humanitární mise na Srí Lance musejí potýkat dobrovolníci z liberecké společnosti Hand for Help (HfH). Informuje o tom liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Dobrovolníci pracovali v dětské polní ambulanci a porodnici v jihosrílanském městě Gálle. "Jedna zdravotní sestra se zhroutila a ještě před odjezdem z mise skončila na kapačkách. Nakazila se virózou nejspíš od dětí v sirotčinci, kde pracovala," řekla deníku mluvčí HfH Jana Eichlerová. Podle Eichlerové by ale zdravotnice neonemocněla, kdyby nebyla vyčerpaná. "Sloužila i šestatřicet hodin v kuse, což ji oslabilo," vysvětlila. Problémy s kousnutím od neznámého hmyzu měl další dobrovolník. Noha mu otekla a dostal teplotu. Nyní bere antibiotika. Prakticky všichni dobrovolníci měli potíže s aklimatizací. Na Srí Lance je o šest hodin víc než v Česku a o několik desítek stupňů vyšší teplota. Prakticky všichni členové mise trochu nastydli a byli ospalí.
Kriminalistům a dalším lidem byl podle úterního Práva nabízen úplatek ve výši jednoho milionu dolarů za pomoc při propuštění člena katarské královské rodiny Hámida bin Abdal Sáního z vazby nebo jeho předání katarským úřadům. Sání v Česku čelí obvinění ze sexu s nezletilými. Podezření z korupce v kauze katarského prince vyšetřuje podle informací Práva protikorupční policie a případ je přísně utajován. "Nemůžeme podávat informace o případech, na kterých pracujeme. To platí všeobecně," odpověděl v pondělí na dotazy deníku zástupce ředitele útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Milan Šiška. Více nesdělil ani mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. "Víme jen, že policie vyšetřuje uvedená podezření. Dostala takový podnět a podle zákona je povinna konat," řekl Dimun.
