Přehled tisku

0:00
/
0:00

Lidové noviny citují z obřího evropského průzkumu, který zjišťoval vztah lidí k životnímu prostředí. Češi jsou spíše teoretici. Na první pohled vypadáme jako velmi moderní národ. Pokud ale máme říci, co konkrétně pro životní prostředí děláme, informovanost končí. Ekologické výrobky neznáme, v tabulce Evropanů skončili Češi pátí od konce. Biopotraviny nakupují pouhá dvě procenta lidí v Česku, označení ekologicky šetrný výrobek Češi neznají, natož, aby ho v obchodě vyžadovali.

Plánovaná návštěva německého kancléře Gerharda Schrödera v České republice, která se má uskutečnit v polovině měsíce, je podle úterního vydání Mladé fronty Dnes nejistá. Vše podle diplomatických zdrojů závisí na tom, zda nová česká vláda Jiřího Paroubka získá 13. května důvěru parlamentu, píše list. O tom, že návštěvu z hlediska diplomatického protokolu dosud blokuje nevyjasněná situace na české politické scéně, se zmiňuje i Právo.

"Kdyby krize nebyla vyřešena, pak by (Schröder) nejspíš nepřijel," řekl Mladé frontě Dnes vysoký diplomatický zdroj. Podle zvyklostí německého kancléřství právě mandát vlády posvěcuje status premiéra, připomíná Právo. Mladá fronta Dnes uvedla, že Schröder by měl do ČR přijet 17. května. Podle informací Práva nebyl přesný termín kancléřovy návštěvy stanoven. Nejmenované zdroje deníku sdělily, že by se měla uskutečnit 15. nebo 17. května. Hlavním bodem programu Schröderovy cesty by měla být návštěva Památníku Terezín, spojená s uctěním obětí nacistické perzekuce, potvrdila Právu Petra Dachtlerová z německé ambasády v Praze. Nejvýhodnějším termínem by mohla být neděle 15. května, kdy se před Malou pevností uskuteční terezínská tryzna, píše list.


Velvyslanec Jan Kohout,  foto: Zdeněk Vališ
Velvyslanec při EU Jan Kohout podle Lidových novin "míří mimo", když tvrdí, že Evropskou unii zarážel na českých tahanicích obecně projevený "nevkus politiků". Jeho postřeh je podle Lidových novin v rozporu s tím, jak situaci reflektoval evropský tisk i unijní partneři představitelů ostatních českých politických stran. Podle deníku se mýlí i premiér Jiří Paroubek, když tvrdí, že vnitropolitická situace v ČR, Polsku či na Slovensku je vnímána podobně. "Krize vlády nebyla vůbec to hlavní. Na podobné patálie jsou zvyklí i jinde, v tom se Paroubek neplete," soudí autor komentáře. Bodem přelomu, "kdy úsměvy unijních diváků mrzly na rtech", se však podle Lidových novin stalo koketování bývalého premiéra Stanislava Grosse s KSČM. Na přístupu sociální demokracie podle deníku tratí celá zem. "Mít v čele lídry, kteří se zesměšní před sousedy a pak to dovrší hazardem s komunisty, nikomu nepřidá. Tím spíš, pokud má onen trapný příběh dotvrdit bagatelizování celé věci z úst nového premiéra," uzavírají Lidové noviny.


Vcelku banální spor občana Kataru přerostl v regulérní válku mezi ministrem Němcem a nejvyšší státní zástupkyní, píšou úterní Hospodářské noviny. Deník v souvislosti se sporem, na jehož počátku bylo Němcovo rozhodnutí vydat ke stíhání do vlasti katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, kritizuje předsedkyni sněmovního ústavně-právního výboru Vlastu Parkanovou. "Postavila se na stranu Benešové, když její osud svázala se svým hlasováním o důvěře vládě. Sama se, bohužel, vyloučila z pozice nezaujatého pozorovatele, jehož bylo třeba jak soli," píše o Parkanové komentátorka Hospodářských novin. Aféra je podle ní na nejhorší možné cestě. Buď má pravdu Němec, nebo Benešová, a pak ten druhý musí odejít. "Jenže nejvyšší státní zástupkyni by nyní odvolával leda sebevrah a shodit ministra znamená zřejmě shodit pracně sestavenou vládu. Pat je to zdánlivě dokonalý a hrozí chronickým zánětem," upozorňuje autorka. Do případu měl podle ní vnést jasno odvolací městský soud a policejní orgány.

Podle komentáře Práva se válka mezi ministerstvem spravedlnosti na straně jedné a úřadem Benešové a soudci na straně druhé stupňuje. "Politická logika přece velí: rychle se dohodnout. Dohoda je však v nedohlednu. A kde nefunguje logika, tam se mohou rodit různá podezření," píše komentátor. Němcovo ministerstvo, státní zastupitelství a soudy by podle něj měly pracovat v souladu, nikoli "jít po krku". "Jejich aktuální válčení tedy nemůže mít pro stát vítězný konec, ať už prohraje Němec, Benešová, nebo to odnesou oba dva," píše.


Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek v Lidových novinách polemizuje s názory prezidenta Václava Klause na obsah euroústavy. Pozastavuje se mimo jiné nad tím, že Klaus nedávno opatřil předmluvou knihu irského ekonoma Anthonyho Coughlana, který odmítá přijetí evropské ústavy jako krok směřující k vytvoření evropského superstátu. "V čem nám může pomoci člověk, který v minulosti byl názorově blízko irským komunistům stejně jako Irské republikánské armádě, který od roku 1972 bojuje všemi způsoby proti evropské integraci a který se dovolával sobectví Irů proti jakýmkoli evropským představám o společných hodnotách a společném osudu?" ptá se Zaorálek.


Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad trestem smrti, jehož obnovení by podle sociologů uvítaly dvě třetiny Čechů. List se podivuje nad tím, že se o této otázce stále diskutuje, a podotýká, že na rozdíl od eutanazie, s níž se může setkat každý, se trest smrti týká zanedbatelné menšiny. "Ty, kteří by byli asi popraveni za patnáct let od jeho zrušení, můžeme spočítat na prstech jedné ruky. Řekněme, že by to byli manželé Stodolovi, pro krutost, s jakou vraždili," píše Mladá fronta Dnes. Zároveň podotýká, že nemůže být jistějšího argumentu proti absolutnímu trestu - je těžké si představit větší trýzeň, než je trýzeň člověka, který ví o své nevině, přesto musí zemřít z rozhodnutí společnosti ještě s potupným cejchem vraha. "Proč tedy oněch šestašedesát českých procent?" ptá se komentátor. Značná část veřejnosti, pokračuje, chce zabíjet zločince, protože se domnívá, že je to správné. Toto přesvědčení je podle něj pochopitelné. "Kdyby byla lidská spravedlnost neomylná, bylo by asi možné o znovuzavedení trestu smrti pro nejhorší zločince uvažovat. Protože je však omylná, je dobře, že patnáct let se už u nás nesmí věšet," uzavírá autor poznámky.


Foto: ČTK
S pondělním rozjezdem digitálního zpravodajského kanálu ČT24, který zahájil vysílání v satelitních a kabelových sítích, se zrodil i počátek dlouhodobých právních sporů. Píšou to Hospodářské noviny, podle kterých společnost Region Media, která provozuje parlamentní televizi 24cz, zvažuje podání žaloby na veřejnoprávní stanici vzhledem k vizuální podobnosti obou stanic a shodnému názvu pořadu Studio 24. "Cítíme se poškozeni, protože možnost záměny a mylné identifikace obou televizí je jednoznačná. V současné době naši právníci provádějí rozbor celé situace, takže není jisté, kdy přesně žalobu podáme," řekla deníku Lenka Novotná z Region Media. Podle Hospodářských novin se tak ČT nepřímo dostává do sporu s velkou firmou. Na počátku letošního roku se totiž třetinovým vlastníkem Region Media stal prostřednictvím společnosti Espanta podnikatel Tomáš Chrenek, který spoluvlastní železárny Moravia Steel nebo barrandovské ateliéry. Chrenek má přitom opci na další podíly Region Media, píšou Hospodářské noviny. Kanál 24cz podal podle listu 12. dubna letošního roku na Úřadu průmyslového vlastnictví přihlášku k ochranné známce pořadu Studio 24. Podle České televize však ochranná známka s právem přednosti náleží právě jí. V odpovědi Region Media proto její postup označila za neoprávněný. Jak Hospodářské noviny připomínají, televize 24cz, která začala vysílat loni v listopadu, se soustřeďuje na přenosy z parlamentu a Senátu. Hlavní osou schématu ČT24 je zpravodajství.


Kvůli případu peněženek odevzdaných na policii redaktory Mladé fronty Dnes, vydávajícími se za nálezce, přišli tři policisté o místo. Nedostanou ani odchodné či rentu, navíc jim hrozí i trestní stíhání pro podezření ze zneužití pravomocí, informuje list ve svém úterním vydání. Redaktoři odevzdali na policii na různých místech republiky 77 peněženek s hotovostí do 500 korun. Když si je poté majitelé přišli vyzvednout, 13 peněženek nemohli policisté nalézt. Poté, co se redaktoři listu představili a požadovali vysvětlení, policisté dohledali deset chybějících peněženek. Tři se ztratily zcela. Za to, že v jejich rukou zmizely peněženky s několika sty korunami, už pykají dva policisté z Vratimova na Frýdecko- Místecku a bez místa už je déle než týden i jeden policista z Pardubic, píše Mladá fronta Dnes.


Policejní prezidium se bojí odchodu až 30-ti tisíc policistů. Deník Právo píše, že pokud se tak stane, příští rok podle názoru prezídia nebude policie schopná plnit bezpečnostní úkoly v boji proti zločinu. Důvodem výpovědí policistů jsou zvěsti o tom, že vláda zruší odchodné a výsluhové nároky. Jen do konce května má podle už podaných žádostí opustit řady policie tisíc lidí. Situace je natolik vážná, že ministr vnitra František Bublan oslovil policisty otevřeným dopisem. Fámy o připravovaném zákonu označil za lživé.


OECD
Průměrně vydělávající Čech platí státu na penzi jedny z nejvyšších odvodů v Evropě. Za léta strávená v důchodu však naopak dostane jednu z vůbec nejnižších částek. Píšou to Hospodářské noviny s odvoláním na novou studii o penzích, kterou zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V Česku stráví průměrný důchodce seniorská léta s rozpočtem 1,1 milionu korun. Bude tak mít k dispozici částku na úrovni sedmi ročních průměrných platů, bude z nich ale muset vyžít 12 let. Do penze totiž muži míří už před šedesátkou a průměrná délka dožití dosahuje 72 let, píšou Hospodářské noviny. Upozorňují ale, že výpočty expertů OECD nesedí úplně přesně na současné průměrné penze a platy. Penzijní bohatství, tedy kolik člověk vydělá od chvíle, kdy na odpočinek odejde do konce života, totiž počítali podle údajů o příjmech z roku 2002 a v USD. Od té chvíle se průměrný plat zvýšil o 12 procent a koruna proti dolaru výrazně posílila. Čeští penzisté mají ve srovnání s ostatními zeměmi OECD podprůměrné penze. S ještě skromnějšími musejí počítat Britové, Irové, Kanaďané či Američané. V těchto zemích však na rozdíl od Česka platí na důchody velmi nízké odvody. Například v USA dosahuje povinná platba na penzi 12,5 procenta, v Česku 28 procent, podotýká deník. Jedním z hlavních důvodů, proč lidé v Česku musí ve stáří vyžít s méně penězi než ostatní Evropané, je včasný odchod do penze. Ve většině vyspělých zemích se do důchodu chodí až v 65 letech, píšou Hospodářské noviny.


Lidové noviny citují z obřího evropského průzkumu, který zjišťoval vztah lidí k životnímu prostředí. Češi jsou spíše teoretici. Na první pohled vypadáme jako velmi moderní národ. Pokud ale máme říci, co konkrétně pro životní prostředí děláme, informovanost končí. Ekologické výrobky neznáme, v tabulce Evropanů skončili Češi pátí od konce. Biopotraviny nakupují pouhá dvě procenta lidí v Česku, označení ekologicky šetrný výrobek Češi neznají, natož, aby ho v obchodě vyžadovali. Dobře na tom nejsou ani úřady - recyklovaný papír používá jen 30 úřadů v zemi.


Malejovicemi u Uhlířských Janovic cloumá podle Mladé fronty Dnes skandál - smrtelně nemocným dětem v hospici poskytoval duchovní útěchu, sloužil mše a také křtil místní děti falešný kněz. Patrika Krause, který dokonce přednášel z bible i v romském rádiu, policie stíhá za poškozování cizích práv. Lidé jsou pobouřeni. Křest provedený falešným farářem může být platný. Jinak je tomu ale u zpovědi. Tu může udělit jen kněz s oprávněním od biskupa. Totéž platí pro svatební obřad. Kraus tvrdí, že je tajně vysvěcený biskupem Fridolínem Zahradníkem. Ten to však popírá.