Právo a Hospodářské noviny kritizují výroky prezidenta Václava Klause, které pronesl v tisku v souvislosti s někdejším táborem v Letech. Klaus mimo jiné uvedl, že tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku a v němž byli internováni Romové, nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor."
Prezident Václav Klaus
Právo a Hospodářské noviny kritizují výroky prezidenta Václava Klause, které pronesl v tisku v souvislosti s někdejším táborem v Letech. Klaus mimo jiné uvedl, že tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku a v němž byli internováni Romové, nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor." Podle Práva tak prezident projevil "trapnou neznalost nacistických zločinů." Deník se také domnívá, že Klaus, protože má absolutní imunitu, "může zpochybňováním romského holokaustu odmítat Evropský parlament." Kriticky se k tomuto výroku prezidenta staví i Hospodářské noviny. Deník se ptá: "Má smysl probírat, analyzovat, komentovat výroky člověka, který z provokace vytvořil součást své politické značky?" Podle Hospodářských novin je argumentace prezidenta nízká a zarážející. "Václav Klaus přinesl do české demokratické politiky něco dosud nemyslitelného. Místo o genocidě Romů se mluví o 'těch, kteří odmítali pracovat'," píše list.
Lidové noviny se zastavují u snahy zavést etický kodex poslanců a označují ji za zbytečnou. "Každý ví, že by poslanci neměli - například - pít v práci alkohol, střídat účelově stranickou příslušnost nebo brát úplatky. Mnohé z toho postihují zákony, ty však často na poslance nedosáhnou. Budou tedy dodržovat nějaký kodex, když jediným trestem bude veřejná 'chvilka hanby'?," ptá se ironicky deník. Předseda Sněmovny po více než půl roce kodex dokončuje. A Lidové noviny se ptají: "Proč mu kodifikace dobrých mravů trvá tak dlouho?" Třeba proto, že v posledních měsících neměl mnoho času - "všechnu energii věnoval obhajobě nemravností svého stranického šéfa," uzavírá komentátor.
Vláda nastavila takové podmínky, které ze soutěže na zavádění systému mýtného vyřazují některé uchazeče. Stát trvá na tom, že mýtné musí zahrnovat i mikrovlnné jednotky. Takový systém zavedlo zatím pouze Rakousko, kde ho dodala firma Kapsch. Píšou to Hospodářské noviny. Deník má k dispozici materiál, ze kterého vyplývá, že stát preferuje stále jen jeden z používaných systémů. Na údajné diskriminující zadání upozornil již v lednu tehdejšího premiéra Stanislava Grosse i německý kancléř Gerhard Schröder. Podle něj by požadavek na mikrovlnný systém ze soutěže vyloučil řadu uchazečů, například konsorcium Toll Colect, které od letošního roku provozuje systém mýtného v Německu, založený na satelitní technologii. "Základní parametry zadávací dokumentace jsou schváleny řídícím výborem," potvrdil náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Ačkoli jsou v zadávacích tezích uvedeny mikrovlny, dokument zároveň tvrdí, že je technologicky neutrální, píšou Hospodářské noviny. Další možné uchazeče vyřazují ze soutěže i ostatní podmínky. Stát například žádá, aby dodavatel měl k 1. červenci nejméně půlroční zkušenosti z provozu s mikrovlnným systémem. Musí mít i reference na dodávku technologických komponent pro systém pokrývající nejméně 200 kilometrů komunikací v jedné zemi. To ani Siemens, ani firmy Toll Collect, Ascom Fela, Tranis, Telematix nebo IBM nemají, uvádí deník. Parametrům podle něj však nejlépe vyhovuje firma Kapsch. V úterý přijíždí do ČR na návštěvu německý kancléř Schröder. Setká se premiérem Jiřím Paroubkem a podle kruhů blízkých vládě může být mýtné jedním z bodu jednání obou státníků, napsaly Hospodářské noviny.
Ministr spravedlnosti Pavel Němec se dostal do sporu s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou kvůli zákonu o střetu zájmů. Němcův návrh počítá s tím, že si politici budou majetková přiznání kontrolovat sami, ale "křížem". Sobotka by však chtěl přiznání svěřit finančním úřadům. Informují o tom Lidové noviny. Podle návrhu ministra Němce by například poslancům kontrolovali majetková přiznání senátoři a naopak. S tímto řešením ale nesouhlasí ministerstvo financí. "Ministerstvo financí navrhlo, aby těmi, kdo by měl mít jako jediný kontrolní pravomoc, byly finanční úřady," řekl Lidovým novinám mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Podle ministerstva spravedlnosti je návrh, který mezi politiky předpokládá kontrolu "křížem", transparentnější. Finanční úřady jsou prý zahlceny vlastní agendou a otázkou je, zda by měly na kontrolu politiků čas a prostor. Není také jisté, zda by měli úředníci odvahu na případné nesrovnalosti upozornit, píše deník. Další úpravu začal do zákona o střetu zájmů podle Lidových novin prosazovat také ministr vnitra František Bublan. Navrhl, aby se rozšířil okruh osob, na něž by se vztahovala povinnost zveřejňování příjmů a majetků. Podle Bublana by se rozšíření mělo vztahovat na státní zástupce, ale také na některé vysoké státní úředníky, například na ministerské náměstky, uvedl list. Sporné body kolem zákona, jehož přijetí patří mezi priority nynější vlády, má tento týden vyřešit schůzka ministrů, kterou svolal premiér Jiří Paroubek, uvedly Lidové noviny.
Muži vydělávají v průměru nejvíc peněz mezi 30 a 40 lety. Ženy si naopak musí na nejlepší plat počkat až ke konci pracovní kariéry. Po padesátce mají v průměru nejvíc za celý pracovní život, přesto hodně zaostávají za platy mužů. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na údaje, které zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Mluvčí ministerstva Kateřina Beránková vysvětluje rozdíly tím, že ženy více pracují v rozpočtové sféře, například školství nebo zdravotnictví, kde jsou zaměstnanci řazeni do platových stupňů podle délky praxe. Mužů je naproti tomu víc v podnikatelské sféře, a to zejména ve věku 30 až 39 let s vyšším vzděláním. Největší mzdy v kariéře mají v tomto věku nejen manuální zaměstnanci, ale i lidé s vyšší kvalifikací. Muži pobírají průměrně 24.300 korun měsíčně, ženy dostávají jen 17.050 korun. Ve věku od 50 do 59 let mají muži 22.430 korun měsíčně, ženy dostávají jen 17.400 korun. Ženy pracující v soukromých firmách dostávají podle personalistů nejvíc peněz podobně jako muži po třicítce. Brzy však z tohoto vrcholu spadnou s tím, jak zakládají rodinu a mají děti, uvádí Mladá fronta Dnes. Některé ženy se na něj kvůli dětem ani nedostanou, dodává deník. V celém soukromém sektoru však berou muži i ženy nejvíc peněz ve věku kolem 40 let. Poté však jejich platový průměr klesá, a to i u lidí se střední a vysokou školou. Odborníci nabízejí dvě vysvětlení. V tuzemsku stále není ani 15 let po výměně elit mnoho padesátiletých manažerů a mnoho firem navíc prošlo restrukturalizací. Nová práce v tomto věku navíc znamená zpravidla i nižší výdělek, píše Mladá fronta Dnes.
Výpovědi dvou mužů, po kterých střílel začátkem května generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár, nejsou důvěryhodné. Informují o tom Hospodářské noviny. Berdár uvedl, že proti mužům použil zbraň, protože se domníval, že ho krátce před tím napadli. Podle Hospodářských novin se výpovědi Vladimíra Račka a Stanislava Stěhuleho v klíčových momentech rozcházejí a jsou v nich rozpory. Jejich alibi tak není spolehlivé. Oba shodně uvedli, že ten večer, kdy se před Berdárovým domem incident odehrál, byli v herně v Mnichovicích a pak jeli domů. Podle deníku však oba udali odlišné časové údaje. Nejasnosti jsou i v trase jejich jízdy. Alibi mužům neposkytl ani provozní herny, píše deník. Ředitele Českého Telecomu začátkem května napadli a zmlátili před jeho domem dva muži. Při cestě do nemocnice pak Berdár začal střílet po vozidle domnělých pachatelů. Podle zdrojů z policie se ale zřejmě spletl. Nyní se podle Hospodářských novin zdráhají kriminalisté říci, že jsou oba muži nade vší pochybnost mimo podezření. "Řeknu to asi tak: nemáme důkazy, že to byli oni," řekl deníku jeden z vyšetřujících kriminalistů. Račko i Stěhule, kteří na Berdára kvůli střelbě podali trestní oznámení, podle Hospodářských novin trvají na tom, že s napadením nemají nic společného. Rozpory ve výpovědích ani jeden z nich deníku vysvětlit nechtěl. Policie nyní posuzuje, zda Berdára obviní z trestného činu pokusu o ublížení na zdraví, nebo zda bude případ předán jen přestupkové komisi. Berdár má po útoku stále zdravotní problémy a lékaři zvažují jeho další hospitalizaci. Motivem útoku jsou podle manažera nejspíš zveřejněné informace o odměnách vedení Českého Telecomu. Policisté jeho tvrzení nezpochybňují, namítají ale, že pro ně zatím nemají žádný důkaz.
Výběr některých daní stojí stát víc peněz, než kolik mu vynesou. Prodělečná je například dědická daň. Stát na ní ročně získá 100 milionů korun, ale její výběr přijde na víc než 150 milionů korun. V poměru k výnosu jsou drahé i daně darovací, z nemovitostí nebo silniční. Na ty je zapotřebí nejvíc času finančních úředníků, papírování i peněz. Ze stokoruny vybrané na těchto daních zůstane státu 70 až 90 korun. Píše to Mladá fronta Dnes a odvolává se na studii pedagoga Vysoké školy ekonomické Pavla Pudila a jeho kolegů. "Důvodem mohou být kromě složité daňové správy také malé sazby daně, a tím malý výnos," soudí Pudil o dědické dani. Vysokým nákladům nahrává i to, že tuto daň téměř nikdo neplatí, protože děti, vnuci i manželé jsou od ní osvobozeni. Ministerstvo financí má podobné vysvětlení. "Když se srovnáme s Evropskou unií, není v těchto zemích tak vysoké osvobození a jsou tam vyšší sazby," cituje deník mluvčího ministerstva Marka Zemana. I kdyby se však tato daň zvýšila čtyřikrát, tak i poté by stát na jednu vybranou stokorunu zaplatil dalších 50 korun, uvádí Mladá fronta Dnes. Opoziční ODS proto navrhuje tuto daň zrušit a s ní i daň darovací a daň z nemovitosti. Zátěž spočívá také na poplatnících. Ze studie vyplývá, že nejvíc se prodraží daně ze zisku drobným podnikatelům. Na každých 100 korun na dani musí vynaložit dalších téměř 30 korun. Jde zhruba o milion lidí. "Průměrný výnos na poplatníka pak je jen 20.000 korun. A pokud je hodinová sazba daňového poradce asi 800 až 1000 korun, je náš odhad nákladů ještě poměrně konzervativní," cituje deník autory studie.
Právo se vrací k nedělnímu projevu Edmunda Stoibera na 56. Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu. "Kdo označuje vyhnání Němců za jeden ze zdrojů míru, jako to učinil bývalý český premiér Špidla, není pro mě partnerem k rozhovoru," volal Stoiber za bouřlivého potlesku a dodal, že "vyhnání sudetských Němců bylo a zůstane před dějinami zločinem proti lidskosti a velkým a těžkým bezprávím." Odsun Němců z Československa Stoiber označil za největší etnickou čistku 20. století.
logo ČSOB
Slovensko již uhradilo zhruba 16 miliard slovenských korun z dluhu, který má vůči Československé obchodní bance. Lidovým novinám to řekl slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Podle prosincového verdiktu washingtonské arbitráže musí Slovensko zaplatit ČSOB téměř 25 miliard korun za nesplácenou pohledávku vůči Slovenské inkasní. "Není důvod se odvolávat a dlužnou sumu uhradíme," potvrdil Mikloš. "Zhruba 16 miliard korun, které šly z finančních aktiv, jsme už uhradili. A zbytek budeme podle dohody splácet do konce roku," dodal. Za viníka vzniklé situace označil předcházející vlády Vladimíra Mečiara. "V roce 1997 dala ČSOB celou záležitost k soudu a pak se s tím objektivně nedalo nic dělat," dodal. ČSOB půjčila státem spravované Slovenské inkasní v roce 1993 půjčku na odkup špatných úvěrů z let socialismu. Společnost splatila 1,5 miliardy korun a v roce 1996 splácet přestala. Následující rok se ČSOB obrátila na Mezinárodní středisko pro řešení investičních sporů ve Washingtonu (ICSID), které na konci loňského roku vyneslo rozsudek.
Stomatologové požadují, aby v jejich ordinacích platil pacient v hotovosti mnohem víc než dosud. Informuje o tom Právo. Tvrdí, že zdravotní pojišťovny jim platí například za plomby méně, než je reálná cena ošetření. V budoucnu bychom tedy mohli u zubařů platit i za běžnou plombu zhruba 400 korun. "Rozhodně to není částka, která by z našich občanů udělala chudáky," řekl během víkendového jednání sněmu České stomatologické komory v Brně její prezident Jiří Pekárek. Stomatologové požadují, aby se v zubní ordinaci zvýšily přímé platby ze současných 20 na 40 procent. Netýkalo by se to ale dětské péče, prevence, úrazů, nádorů v ústní dutině a stavů, které si pacient nezpůsobil sám. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová ale požadavek stomatologů odmítá. "Takové zvýšení spoluúčasti je pro pacienta neúnosné. Není to v programovém prohlášení vlády," řekla Právu v neděli Emmerová s tím, že pacient si platí zdravotní pojištění a má tedy nárok na ošetření.
