Přehled tisku
Komentáře pondělního tisku se věnují zahraničním návštěvám českých politiků v zemích s diktátorskými režimy: předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka v komunistické Severní Koreji a senátora Karla Schwarzenberga na Kubě.
Podle Hospodářských novin Fidel Castro v minulosti prokázal jistý cit pro osoby, například když nechal na Kubu přijet papeže, Jamese Cartera či americké rockery. Když však vyhostil českého senátora, nemohl si prý vybrat horší terč. Schwarzenberg je "pro evropskou elitu jeden z nejznámějších českých politiků, vlivný osobní přítel královských rodin." Větší rozruch by vzbudilo leda vyhoštění Václava Havla, soudí list. Castro zřejmě počítá s tím, že s podporou Španělů mu v EU projde cokoli, píše komentátor a dodává, že pro Čechy je to výzva, aby ho přesvědčili o opaku.
Podle Mladé fronty Dnes je na Zaorálkově návštěvě v KLDR zajímavé, že se mu podařilo dojednat cestu na sever i jih Koreje najednou. To není žádný obvyklý postup, to je výjimka, upozorňuje komentátor. Soudí, že Zaorálkova cesta nic zásadního "v říši zla na Dálném východě" nezmění. "Jakékoli jednání se severokorejskými vládci přitom nesmí vést k pomíjení teroru a strachu, které ovládají tuto zemi," dodává.
Komentátor Práva míní, že návrh poslance Janečka rozlišovat mezi nekomunistickými a komunistickými odbojáři ve druhé světové válce stojí za diskusi. Dodává však, že něco takového je zřejmě nemožné. Asi se prý budeme muset smířit s tím, že vizitka odbojáře neřekne o člověku všechno. "Neumím si představit zákon, který stráží sněhovou bělost osobních zásluh, neumím si představit, že návrh poslance Janečka, předkládaný jistě v dobré víře, může sněmovna s dobrým svědomím schválit," tvrdí komentátor.
Lidové noviny se věnují sporu prezidenta Václava Klause s bývalými disidenty. Jádrem konfliktu se staly nedávné Klausovy výroky - prezident varoval před "velmi nebezpečným" působením nevládních organizací, které podle něj chtějí "bez politického mandátu" ovlivňovat "klíčové oblasti veřejného života." Dvanáct bývalých disidentů - mezi nimi například Jan Ruml, Jiřina Šiklová, Václav Malý či Svatopluk Karásek - zaslalo Klausovi otevřený dopis, v němž se proti jeho slovům ostře ohrazují. Někdejší disidenti považují Klausovy výroky na adresu nevládních organizací za "přímý útok na základní principy demokracie zaručené ústavou" s tím, že "podobná kritika prezidentovi nepřísluší."
Hospodářské noviny se v ekonomickém komentáři zabývají snahou ministerstva zemědělství nabídnout žákům dotovaná jablka českých pěstitelů. Ministerstvo nyní podle listu zjišťuje, za jakých podmínek Evropská komise podobné programy schvaluje. Ovocnáři se podle komentátorky stejně jako mlékaři dušují, že jim jde o zdraví dětí. "Podnikatelé jsou vynalézaví, úředníci náchylní dotovat v podstatě cokoliv," hodnotí akci "školní ovoce" autorka. Podle ní nyní znovu přišel čas osvěty zároveň s časem přebytků. "Jablek, hrušek i švestek se urodilo dost, zájem zákazníků už výjimečný není," píše. Ovocnáři tvrdí, že jablko je lepší než hamburger. "Proč ale k osvětě potřebují stát?" pokládá řečnickou otázku autorka. Pokud vede pěstitele ušlechtilý úmysl, ať zavolají do nejbližší školy a přivezou ovoce zdarma, navrhuje. Zdravé je sportovat, nosit oblečení z bavlněných triček, duši prospívá četba, vyjmenovává. Snaha dotovat zdravé věci tak podle ní může vést k tomu, že se časem Češi dočkají třeba "školních triček".
Pod některými muži, kteří zastupují stát v dozorčí radě elektrárenské společnosti ČEZ, se houpe křeslo. Ministr průmyslu Milan Urban se podle Mladé fronty Dnes chystá odvolat Václava Srbu a Pavla Šafaříka, kteří přiznali, že si výhodně nakoupili akcie ČEZ a vydělali na nich desítky milionů korun. Oba zároveň pracují pro stát a státním úředníkům zákon zakazuje, aby brali odměny za práci v dozorčích radách polostátních firem. Ministr Urban listu potvrdil, že výraznější personální změny se budou týkat všech, kteří jsou nějak zapojeni do motivačního akciového programu. Právě ten umožňuje tak vysoké výdělky a ČEZ ho spustil v roce 2001. Letos se díky přísnějšímu dohledu Komise pro cenné papíry ukázalo, že na něm vydělávají i lidé, které do ČEZ vyslal stát. Dokonce i ti, kteří už v dozorčí radě i dva roky nejsou, například poslanec za ODS Oldřich Vojíř. O zrušení motivačního programu pro dozorčí radu bude v červnu jednat valná hromada ČEZ, dodává Mladá fronta Dnes.
Omluvit se veřejnosti za skutky, které na českém národu spáchala předlistopadová komunistická strana, a více se distancovat od KSČ, chce již více politiků KSČM. Po místopředsedovi KSČM Jiřím Dolejšovi, který se k omluvě přihlásil v sobotním rozhovoru Práva, je to také další místopředseda strany Vojtěch Filip. "Uvažovali jsem o tom ve výkonném výboru a dali jsme tu omluvu zatím na internetové stránky," řekl v neděli Filip. Dolejš v Právu uvedl: "Měli bychom se jasně přihlásit k omluvě, kterou jsme vyslovili už před patnácti lety - zopakovat ji možná ještě zřetelněji teď, kdy už nás nikdo nemůže podezírat, že to děláme jen proto, že jsme slabí a vystrašení." Podle něj by to vedlo k prolomení bariér, které brání spolupráci mezi nimi a ČSSD. Podle Filipa je ale nutné najít správnou příležitost, kdy by omluva mohla zaznít. Za ideální okamžik považuje sjezd či nějaké důležité jednání ústředního výboru KSČM. Nicméně dodal, že k omluvě komunistů již z konce roku 1989 se připojují na každém sjezdu. "Kdo to nechce slyšet, tak to neslyší," poznamenal. S tím souhlasí i europoslanec za KSČM Jiří Maštálka, protože podle něj se nelze omlouvat do nekonečna. "To by bylo jako s omluvou katolíků za upalování čarodějnic," uvedl Maštálka, který v neděli v televizi Nova v souvislosti s 50. lety odsoudil justiční vraždy a justiční omyly. "Osobně jsem ochoten se omluvit, ačkoli jsem za to nenesl osobní odpovědnost," řekl Maštálka Právu. Omluvu by přivítal i další europoslanec Miloslav Ransdorf, ale ta by byla podle něj účinná, jen v případě změny vedení a kursu, který představuje předseda Miroslav Grebeníček. "Udělat tlustou čáru a zorganizovat kampaň, kde by se řeklo, že komunistická strana je jiná, změnila se a má kritickou distanci vůči minulosti, by bylo možné. Ale věrohodné by to bylo jenom tehdy, jestliže by v KSČM zavládl nový kurs," řekl Ransdorf. Dodal, že jednorázové gesto, které navrhl Dolejš, by bylo pouze plácnutím do vody. Grebeníček s místopředsedou Václavem Exnerem je nyní v Asii, na cestě po Číně, Vietnamu a Severní Koreji.
Ceny uranu se v těchto dnech vyšplhaly na třiadvacetileté maximum. Libra paliva, bez kterého by se musely odstavit jaderné elektrárny, se proti loňskému lednu více než zdvojnásobila na 29 dolarů (asi 700 Kč) za libru (453,6 gramu). Českých jaderných elektráren se zatím nárůst cen nedotkne. Píšou to Hospodářské noviny. "V Temelíně a Dukovanech mají zásoby paliva na několik let a ČEZ kupuje palivo na základě mnohaletých kontraktů," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Cena uranu stoupá kvůli zvyšující se poptávce, zejména v USA. Na trh doléhají obavy, že uran v budoucnu vykoupí velké země, které počítají s expanzí jaderné energetiky. Uranové doly, dodávající ve světě ročně kolem 36.000 tun paliva, nebudou stoupající poptávce stačit, míní experti. Cenu uranu nyní podle expertů tlačí nahoru také spekulativní a investiční fondy. Pokud by ale cena uranu v budoucnu stoupla třeba na dvojnásobek, citelně by to prodražilo i výrobu v tuzemských reaktorech, kde náklady na palivo nepřevyšují 18 procent výrobní ceny elektřiny, uvedly Hospodářské noviny.
