Přehled tisku

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a jeho místopředseda Jan Kasal (druhý zleva) přicházejí na schůzku představitelů vládní koalice, foto: ČTK

Středeční deníky komentují především debatu o dalším osudu ratifikace euroústavy v Česku a konflikt mezi premiérem Jiřím Paroubkem a šéfem lidovců Miroslavem Kalouskem. "Premiérova slova o tom, že předseda KDU-ČSL vráží koaličním partnerům dýku do zad, jsou nepřípadná," píše Mladá fronta Dnes. Existují dobré argumenty pro pokračování diskuse o euroústavě i proti jejímu pokračování. Proto je Kalouskův návrh vyčkat a poradit se o dalším postupu na místě, uvažuje list. "Problém s ústavou není český problém, je to unijní problém. Unie ho musí řešit, nikoliv pánové Klaus, Topolánek nebo Paroubek na vlastní pěst," míní MfD. Pokračování hlasování o euroústavě má smysl. Voliči musí znát možná východiska z krize způsobené francouzským "ne", napsal deník.

---

Noviny si rovněž všímají urovnání sporu mezi Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem ohledně zahraniční politiky Česka. Ze sporu podle Lidových novin vytěžil více předseda vlády. Nejen že posílil svou pověst likvidátora problémů, ale také velmi decentně, avšak zřetelně, odkázal prezidenta do patřičných mezí," komentuje list úterní setkání Klause a Paroubka. Pro Česko je to podle deníku "výborný výsledek". Za minulého premiéra totiž Klaus hlavně v zahraničí vystupoval jako solitér. Teď však bude muset počítat s dohledem Paroubka, uzavírá deník.

---

S nápadem na doživotní rentu pro starosty českých, moravských a slezských obcí, kteří svou funkci opustí, přišel Svaz měst a obcí. Jak informuje deník Právo, tento návrh podporuje i předseda svazu, europoslanec a dříve královéhradecký primátor Oldřich Vlasák. Starostové hájí výsluhy tím, že pracují od rána do večera, bez ohledu na soboty, neděle a svátky. U zákonodárců ale doživotní renty jednoznačnou podporu nemají. Například podle šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska nejsou veřejné rozpočty České republiky v takové situaci, že by si jakýkoliv politik měl říkat o doživotní rentu. Odcházející starosta teď může dostat odstupné ve výši tří měsíčních platů, pokud mu to ovšem zastupitelstvo schválí. Z politiků nikdo doživotní rentu nebere. Deník Právo doplňuje, že výjimkou je exprezident. Václav Havel pobírá rentu 50 tisíc měsíčně a stejnou částku na provoz kanceláře.

---

Mnohá města doplácejí na nereálné podnikatelské záměry a utrácejí milióny korun zbytečně - píší Hospodářské noviny. Vydávají totiž peníze do zřízení průmyslových zón za příslib až miliardových investic. Ty se ale často neuskuteční. Například více než sto miliónů korun stála příprava průmyslové zóny město Frýdek-Místek. To nakoupilo pozemky a vybudovalo infrastrukturu pro společnost Sandra Textile Mills. Její podnikatelský záměr byl ohromující. Slibovali, že za 3,5 miliardy korun postaví obří textilku, která zaměstná až dva tisíce lidí. Lákavé nabídce věřili tehdejší frýdecko-místečtí radní víc než varování textilních odborníků. Pochybnosti expertů se naplnily, když firma neuskutečnila nic ze svých slibů a zmizela. Odhaduje, že v zemi jsou možná desítky podobně neúspěšných projektů jako ve Frýdku-Místku.

---

Mladá fronta Dnes si nechala vypracovat výzkum, který měl ukázat, jak starší generace vidí děti a jak děti vidí dospělé. Jsou agresivní, drzí a vulgární. Chtějí nějak ukončit školu a jen si užívat - taková slova volili dospělí, když mluvili o dětech. Je tomu ale opravdu tak? Názory dětí z průzkumu o tom nesvědčí. Například téměř 60 procent z nich tvrdí, že chtějí dokončit školu s co nejlepšími výsledky a vystudovat univerzitu. Také s drogami není situace mezi mladými tak zlá. Téměř 70 procent z nich řeklo, že z nich mají velkou hrůzu a nechtějí s nimi experimentovat. Mladá generace nemá o dospělých tak zlé mínění. Například většina dotazovaných vybrala tu nejlichotivější variantu při odpovědi na otázku, co si myslí o generaci svých rodičů: Snaží se mladým rozumět, ale moc se jim to nedaří, cituje Mladá fronta Dnes z nejnovějšího průzkumu.

---

Český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček, o jehož odvolání rozhodla vláda, bude po skončení své mise pracovat na ministerstvu zahraničních věcí. Podle deníku Právo tedy nebude propuštěn, jak spekulovala některá média. To, že Kmoníček i nadále zůstane zaměstnancem ministerstva zahraničí, potvrdil i šéf resortu Cyril Svoboda, který se zasazoval o jeho odvolání. Ministr Svoboda si údajně stěžoval, že Kmoníček hlasuje v OSN v rozporu s jeho pokyny. Kmoníček pak reagoval článkem v tisku, v němž Svobodu obvinil ze lži. "Jsem zaměstnancem ministerstva zahraničí. Nevidím žádný důvod pro to, abych na tom cokoliv měnil," řekl Právu. Dodal, že dosud neobdržel oficiální rozhodnutí vlády o ukončení jeho diplomatické mise u OSN s datem a důvody odvolání. Kmoníček v listu zopakoval, že ve své funkci nijak nepochybil. "Moje údajné pochybení spočívá prostě v tom, že mluvím pravdu," řekl Kmoníček.

---

Foto: Morty, Creative Commons 2.0

Šumavská Modrava měla být místem, odkud budou pohraničníci střežit socialistickou hranici. Jak zjistila Mladá fronta Dnes, na základech jejich roty tam teď jeden z nejbohatších českých byznysmenů, spolumajitel Ostravsko-karvinských dolů Zdeněk Bakala, staví luxusní rezidenci. Návrh domu vybočuje z toho, jaké domy na Šumavě stojí. Jde o rezidenci na ploše 30x40 metrů s rovnou střechou pokrytou zelení. Vzhled miliardářského sídla vyvolal vlnu debat. Názor ochránců přírody proti stavbě nakonec zlomilo souhlasné stanovisko nezávislého znalce. Bez ohledu na hodnocení domu je z Bakalova rozhodnutí nadšeno vedení Modravy. Miliardář obec už dnes finančně podporuje a navíc tam chce mít trvalé bydliště. Podíl z jeho daní by tak několikanásobně přesáhl stávající pětimiliónový rozpočet Modravy.

---

Mezi obyvateli Valašska přetrvává strach, že se pod Beskydami začne znovu těžit uhlí - píší o tom Lidové noviny. Nepomáhá ani ujišťování OKD, že o podobné činnosti neuvažují. Na možnou hrozbu upozorňuje občanské sdružení Naše Beskydy, které už sepsalo protestní petici. Zatím ji podepsalo přes 23 tisíc lidí. Strach vzbuzují na Frenštátsku dvě těžební věže, které tam stojí od konce 80. let. Podle někdejších komunistických plánů se už dávno mělo v zatím netknutých horách těžit. Pod Beskydami se totiž skrývají miliardy tun kvalitního černého uhlí. Podle mnoha odborníků jde o jedny z největších zásob černého uhlí v Evropě, které jsou vládním rozhodnutím z roku 1999 vedeny jako strategické. Jinými slovy - v budoucnu použitelné, dodávají Lidové noviny.

---

Státní zástupce vrátil policii k doplnění kauzu bývalého tenisty a podnikatele Milana Šrejbra - informuje o tom deník Právo. Po téměř tříletém vyšetřování navrhl policejní rada žalobci, aby Šrejbrovo stíhání zastavil. Žalobce si chce objasnit některé další okolnosti. Šrejbr byl před sedmi lety obviněn z tunelování investičních fondů, které založil a spravoval. Do povědomí veřejnosti se zapsal jako dárce 7,5 miliónu korun, o kterých ODS tvrdila, že je dostala od Maďara Bácse a Mauricijce Sinhy.

---

Nedostatek benzinu u čerpacích stanic, kvůli němuž se koncem minulého týdne dočasně snížily státní hmotné rezervy a u výrobce pohonných látek České rafinérské stály dlouhé kolony distributorů, zavinila podle Hospodářských novin i obchodní politika státem ovládané společnosti Čepro. Tato firma, která přepravuje a skladuje pohonné látky a současně ochraňuje státní hmotné rezervy, doposud tvrdila, že vinu nese výhradně Česká rafinérská, a to kvůli čtvrt roku staré havárii v rafinerii v Kralupech. Hospodářské noviny však zjistily, že samo Čepro v minulých měsících snížilo své zásoby benzinu na 'nouzový režim' a nemohlo požadavky distributorů uspokojit. Tyto informace potvrdil i předseda dozorčí rady Čepra Aleš Cincibus. Podle deníku ale říká, že firma k takovému kroku sáhnout musela, aby vyřešila dlouhodobě tíživou finanční situaci, kterou loni v listopadu odstartovaly prohrané soudní spory o tři miliardy korun. Přes ostrá slova a přehazování odpovědnosti zástupci obou společností ujišťují, že není důvod k panice či obavám z nedostatku benzinu před letní sezonou. "Jeví se to možná jako válka, ale tak tomu není. Normálně spolu vyjednáváme, dnes je situace stabilizovaná a bude se zlepšovat," cituje deník Cincibuse.

---

Městem, ve kterém Jihočeši dýchají nejvíce prachu, je Tábor. Jak připomíná Mladá fronta Dnes, denní limit pro množství prachu ve vzduchu zde byl letos v prvním čtvrtletí překročen již čtyřicetkrát. Za přípustné se přitom považuje pouze 35 případů ročně. Zjistili to meteorologové při pravidelných měřeních v Českých Budějovicích, Prachaticích a Táboře. Město se tak mírou znečištění přidalo například k Ostravě, Kladnu, či pražským Vysočanům. "Odhaduji, že znečištění může pocházet ze stavební činnosti," uvedl táborský starosta František Dědič. Ve městě nyní vyrůstají čtyři supermarkety, kruhová křižovatka, několik bytových domů a pokračují hodně prašné opravy dlažeb v centru. Z Tábora směrem na Mezno se navíc staví dálnice, na niž přes město proudí stavební materiál. Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová tvrdí, že za znečištěním stojí především doprava. "Za posledních 15 let se zvýšily emise oxidu uhličitého o 47 procent a pevných částic ve vzduchu o 120 procent," upozornila mluvčí.

---

Symfonici v Mariánských Lázních nemají na mzdy, píše ve svém regionálním vydání Mladá fronta Dnes. Ředitel a šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru Michael Roháč oznámil správní radě orchestru, že na výplaty nemá peníze. Hudebníkům hrozí omezení úvazků, ohrozit by to mohlo i činnost celého orchestru. "Průměrný plat našich hudebníků je pouhých 9100 korun hrubého, a přesto jen naše mzdové náklady převyšují dotaci od města, což nemá obdoby u žádného jiného orchestru v republice," řekl Roháč. Lázeňské město dotuje své symfoniky částkou 6,5 milionu korun ročně, stejná tělesa v Karlových Varech nebo v Plzni přitom dostávají podle Roháče od radnic dvojnásobek. Mariánskolázeňský orchestr je na mizině přesto, že se mu ročně hraním v tuzemsku i v zahraničí daří vydělat přes tři miliony korun. Radní ale považují za úspěch, že v napjatém městském rozpočtu našli alespoň stávající dotaci orchestru. "Navýšení peněz od města symfonikům je nereálné, spíše se obávám naopak nutnosti jejich krácení," řekl místostarosta Jiří Chval.