Přehled tisku

Foto: Kristýna Maková
0:00
/
0:00

Sběrači prezidentských podpisů nejspíš podváděli, tvrdí Mladá fronta Dnes. Ministerstvo vnitra teď kvůli tomu bude všechny petiční archy velmi důkladně kontrolovat. Sehnat 50 tisíc podpisů nutných pro prezidentskou kandidaturu nebylo vůbec jednoduché. Část kandidátů nespoléhala na dobrovolníky a za sbírání podpisů platila, a to mohlo nahrávat švindlování, naznačuje list. Který z kandidátů má falešných podpisů nejvíc, bude jasné až příští týden.

Foto: Kristýna Maková
Sběrači prezidentských podpisů nejspíš podváděli, tvrdí Mladá fronta Dnes. Ministerstvo vnitra teď kvůli tomu bude všechny petiční archy velmi důkladně kontrolovat. Sehnat 50 tisíc podpisů nutných pro prezidentskou kandidaturu nebylo vůbec jednoduché. Část kandidátů nespoléhala na dobrovolníky a za sbírání podpisů platila, a to mohlo nahrávat švindlování, naznačuje list. Který z kandidátů má falešných podpisů nejvíc, bude jasné až příští týden. Mladá fronta Dnes dokonce tvrdí, že někteří sběrači podpisů pro různé kandidáty si svoje archy navzájem opisovali, aby za podpisy dostali víc peněz. List také poukazuje na skutečnost, že to nebyli prezidentští kandidáti, kdo podváděl, ale lidé, kteří jim zanechali na listině falešný podpis.


Nejsme ideologické noviny. Nemáme rádi stereotypní myšlení, zavedené "pravdy", klišé a jeden úhel pohledu, protože se kvůli nim nenormálno často stává normální, píše autorka 99 Slov Hospodářských novin a pokračuje: Jednoho klišé se ale sami nemůžeme vzdát. Komunistická strana a komunističtí politici téhle zemi nemohou přinést nic dobrého. Ať se na to díváme z jakéhokoliv úhlu. To, s jakou lehkostí jim sociální demokraté v krajských vládách přenechávají vliv na školství, považujeme za nebezpečné. Zároveň doufáme, že se z pohledu na komunistického politika v roli hejtmana nebo krajského radního pro školství klišé nestane. Protože to ani s odstupem třiadvaceti let nepovažujeme za normální, uzavírá autorka 99 Slov Hospodářských novin.


Foto: Kristýna Maková
Češi si prý neváží svobod, které získali po roce 1989. Ulice jsou plné kamer - podle deníku Právo to skoro připomíná romány George Orwella. Je na tom Česko opravdu tak špatně? Osobní svobody omezuje i čím dál víc zákonů. Lidé jsou v bezpočtu registrů a databází a pod daleko větší kontrolou úřadů, než před lety. V deníku Právo to kritizují i známí čeští soudci či ombudsman Pavel Varvařovský, který soudí, že "zvůle už většinou není zjevná a brutální. Má moderní podobu. Lidé, oželte trochu ze svých práv a svobod, žádají vlády. Je to jen a jen ve vašem zájmu. Chráníme vás před terorismem, organizovaným zločinem, korupcí, zadlužením, ztrátou jistot a bůhví čím ještě. Někdy se i chce věřit, že úmysly jsou dobré. Leč i těmi, jak praví osvědčená moudrost, může být vydlážděna cesta do pekel,"řekl listu ombudsman Pavel Varvařovský.


Niels Barfoed,  foto: Barbora Kmentová
V předvečer výročí 17. listopadu lidé hodně vzpomínají na Václava Havla. Jednu originální vzpomínku otiskla Mladá fronta Dnes ve své příloze Víkend. Dánský spisovatel Niels Barfoed se s Václavem Havlem setkal v polovině 80. let. Známý literát znal disidenty z několika zemí a překvapilo ho, jak je Václav Havel klidný. Když třeba někdo zvonil u dveří, bylo mu jedno, zda to třeba není policie. Šel klidně otevřít. Dánský spisovatel také vzpomíná na to, jak komicky praktickému Václavu Havlovi vozil peníze. Připomněl rovněž, že v doslovu k dánskému vydání Havlova Dálkového výslechu v poslední větě předpověděl, že Václav Havel jednou bude prezidentem Československa.


Foto: Archiv ČRo7
Státní provozovatel přenosové sítě ČEPS chce v Hradci u Kadaně postavit obří transformátor, který by české rozvody ochránil před neplánovanými toky elektřiny z Německa, napsaly Lidové noviny. Podle listu se cena zařízení odhaduje na zhruba dvě miliardy korun a mohla by na něj přispět Evropská unie. Přes Českou republiku hlavně na podzim a v zimě proudí velké objemy elektřiny ze severoněmeckých větrných elektráren v oblasti Baltského a Severního moře, po níž je poptávka v jižním Německu a v Rakousku. Transformátor by měl zajistit, aby se do české rozvodné sítě dostalo jen takové množství elektrické energie, kolik je bez potíží schopna zvládnout, tedy zhruba 1700 megawattů. Zbytek by zůstal v Německu. Podle deníku se nyní začíná s přípravou projektu. Po stavebním a územním řízení by bylo možné na stovky tun vážící transformátor vypsat tendr. Takové zařízení by mohly mít v nabídce zhruba čtyři firmy, například Siemens, ABB nebo General Electric. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc Lidovým novinámřekl, že transformátor by mohl být v provozu na přelomu let 2016 a 2017. Elektřina neplánovaně proudí z Německa také přes polskou přenosovou síť. Polsko proto už podle Lidových novin dva transformátory u hranic vybudovalo.


Foto: Archiv ČRo7
Pacienti se učí, jak prosazovat svoje zájmy. Hospodářské noviny jim radí, jak na to. Píší o sdruženích, která pacienty zastupují. Ty v poslední době zjistily, kolik toho mohou pro pojištěnce udělat a učí se, jak získat vliv i potřebné peníze. Zatím dostávaly finance hlavně od farmaceutických firem, a to by teď rády změnily. V poslední době se jim například podařilo prosadit novinku pro lidi s roztroušenou sklerózou. Nově je lékaři nesmějí nechat čekat a jejich léčbu zahájí ihned. Donedávna to přitom trvalo i několik měsíců, připomínají Hospodářské noviny. Větší akceschopnost pacientských organizací vítají i ministerstva práce a sociálních věcí nebo zdravotnictví. Mohla by totiž s nimi spolupracovat. "Dnes při tvorbě zákonů jejich hlas často úplně chybí. Mají kolem sebe lékaře a průmysl, ale ne ty, kterých se to týká. Ministerstva proto nad naší akademií převzala záštitu,"řekl listu šéf Asociace farmaceutických firem Jakub Dvořáček.


Ilustrační foto: Filip Jandourek,  ČRo
Vězni prý věděli o razii ve Valdicích už předem, píše deník Právo. Podle listu znali i čas, kdy se razie uskuteční. Kontrolu v této věznici provedla generální inspekce minulý týden. List píše, že celá akce dopředu prozrazená, což potvrdili i sami vězni. Většina skrýší v celách byla prázdná a policisté toho nakonec moc nenašli. Generální inspekce se teď snaží zjistit, kdo to prozradil. Podezírá údajně i bývalého šéfa věznic Jiřího Tréglera, který před dvěma dny rezignoval na svou funkci. Údajně na vlastní žádost, ale deník Právo tvrdí, že mu nic jiného nezbylo. Na jeho odvolání údajně tlačil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Prý ne kvůli tomu, že jemu o chystané akci neřekl, ale proto, že chtěl vládu žádat o peníze, které ve vězeňství nyní akutně chybějí.