Přehled tisku
Nečekané řešení vládní krize - tak označují české deníky rozhodnutí skupiny rebelujících poslanců ODS. Ti v úterý oznámili, že umožní vládě prosadit daňový balíček, s nímž kabinet spojil i hlasování o důvěře vládě. Na to, zda tak skončila krize vládní koalice definitivně, však mají deníky odlišné názory.
Poslanci ODS Jan Florián a Tomáš Úlehla v úterý řekli, že podpoří vládní verzi balíčku, počítající například se zvýšením sazeb DPH na 15 a 21 procent. Další rebelující poslanci - Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr, se před hlasováním o balíčku vzdají mandátu poslance. Podle komentátora Hospodářských novin je takové řešení vládní krize šokující. "Už proto, že vzdát se poslaneckého mandátu v Česku není zvykem ani za mřížemi," píše. "Takové rozuzlení, pokud to opravdu rozuzlení je, nemohl očekávat nikdo," uvádí také komentátor Mladé fronty Dnes. Deníky spekulují, co "rebely" k odchodu ze Sněmovny přimělo. "Zjistili, že vládní většina je udržitelná i bez nich, a tím cena jejich akcií (hlasů) klesla k nule - nemají s čím obchodovat," píše se v komentáři Lidových novin. "Nutně se musí vynořit otázka, jaký bude jejich další krok. Odešli včera z parlamentní politiky, aby zítra byli silnou odbojovou skupinou v ODS, která nakonec ve straně převezme moc? Možné je všechno," míní komentátor Mladé fronty Dnes.
Komentátoři naznačují, že si rebelové ukončením svých protestů proti daňovému balíčku zajistili zachování svých dalších postů i případné odměny navíc. "Přestanou 'překážet' ve Sněmovně a za odměnu nebudou rituálně zlikvidováni, a tedy i jejich politická kariéra může nějak pokračovat. Třeba je součástí dohody nějaký ten bonus (VZP apod.)," uvádějí Lidové noviny. "Se zájmem budeme sledovat, co se bude dít dál. Jak se vyvine situace ve VZP, která je středobodem zájmové sféry Tluchořových renegátů? Jak to dopadne s trestním oznámením na IZIP, které podal ministr zdravotnictví Leoš Heger? Jak se budou vyvíjet majetkové poměry pánů exposlanců?" ptá se komentátor Hospodářských novin.
Nejednotné jsou deníky hlavně v názorech na to, zda je vládní krize nyní u konce. "Časy bezpečné vládní většiny se svým způsobem vracejí," míní komentátor Lidových novin. "Vláda pojede dál, ku zklamání všech, kteří už si kreslili novou politickou mapu státu," píše komentátor Mladé fronty Dnes. Dodává ale, že se "neuzavřel jeden příběh, nýbrž jen první jednání bitvy, která jen tak neskončí". Ani podle komentáře deníku E15 není hrozba konce vlády zažehnána definitivně. "Pokud vláda sváže svou důvěru se schválením libovolného zákona, může si oddychnout až ve chvíli, kdy taková norma projde celým legislativním procesem - musí ji tedy schválit Senát a podepsat prezident," uvádí deník.Komentátor deníku Právo mimo jiné píše: "Nad počínáním nynější vlády se můžeme smát, můžeme plakat, můžeme se vztekat, ale to je všechno, co můžeme. Z Nečasovy vlády se totiž jen nejzřejměji a nejnestydatěji vyvalilo to, na co více či méně stonaly dosud všechny české vlády. Všechny stonaly na přeideologizování politického života. Levice a pravice v sobě nevidí soupeře, ale třídního nepřítele. Nic dobrého, co jedna strana učiní, druhá za dobré neuzná. Chybí perspektiva, chybí ohled na opozici i tehdy, činí-li se rozhodnutí na desetiletí. V tomto ohledu Nečasova vláda dosáhla vrcholu," zdůrazňuje komentátor deníku Právo.
Mladá fronta dnes píše, že nezávislí kandidáti v českých prezidentských volbách si budou navzájem brát hlasy. Velký počet uchazečů o prezidentské křeslo tak podle sociologů nahrává hlavně Miloši Zemanovi. V průzkumech za poslední půl rok figuroval i Vladimír Remek, který kandidaturu za komunisty nakonec odmítl, a tak by mohl přihrát hlasy právě Miloši Zemanovi, vysvětluje Daniel Prokop z agentury Median. Ženské kandidátky se budou oslabovat navzájem, protože soupeří o hlasy, těch kteří chtějí ženu, uvádí Mladá fronta Dnes.
Česko začíná ztrácet vinou vysokých cen elektřiny konkurenceschopnost, varují Lidové noviny. Papírny, ocelárny i chemičky přicházejí o zisk. Místo zaměstnanců a investic platí ze svého rostoucí výdaje na obnovitelné zdroje. České podniky tak letos platí čtvrtou nejvyšší cenu elektřiny na evropském kontinentu. Podle některých podniků se tak drahý proud stává jednou z největších překážek v podnikání, uvádějí Lidové noviny.
O více než polovinu se v příštím roce rozroste nejpřísněji chráněná část Krkonoš, kde turisté nesmí opustit vyznačené stezky, píší Lidové noviny. Zvětší se i takzvaná 2. zóna Krkonošského národního parku (KRNAP), s volnějším režimem pro turisty i podnikatele, a to na téměř trojnásobek nynější rozlohy. Sám park se ovšem podle listu nezvětší, části parku se do přísněji hlídaných zón přesunou ze zón s mírnějším režimem. "Příslušná vyhláška by měla začít platit od 1. června 2013,"řekl deníku mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. "Důvodem je sloučení přírodně cenného území," sdělil mluvčí KRNAP Radek Drahný. Plocha nejvíce střežené 1. zóny, kde by měl člověk do přírody zasahovat co nejméně, se zvětší z 4503 hektarů na 6989 a 2. zóna se rozroste z 3416 na 9837 hektarů. Největší 3. zóna s nejmírnějším režimem, která má nyní rozlohu přes 28.000 hektarů, se naopak zmenší asi o 9000 hektarů, píší Lidové noviny.
"Bílkovi hrozí konečná." Tento titulek dominuje úvodní straně deníku Sport. Řeč je o trenérovi národní fotbalové reprezentace Michalu Bílkovi. Autor píše: "Měl to být obyčejný přátelský zápas, v němž se prozkouší i pět nových adeptů reprezentačního dresu v čele s Michalem Ordošem. Jenže pro Michala Bílka může být docela nepřátelský. Šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta naznačil, že po utkání se Slováky, které se hraje příští středu v Olomouci, by mohla koučova hlava padnout. 'Mně to neznervózňuje,' zůstává v klidu Michal Bílek. Jenže v Plzni už odrážejí spekulace, že se s nimi Miroslav Pelta domlouvá na nástupu Pavla Vrby...," uzavírá autor úvodníku deníku Sport.