Podle prezidenta Václava Klause nebyl útok na něj v Chrastavě na Liberecku izolovaný čin člověka v pohraničním městečku. Uvedl to v rozhovoru pro Lidové noviny, jehož celé znění vyjde v sobotu.
Šestadvacetiletý Pavel Vondrouš, který na prezidenta Klause několikrát vystřelil a lehce ho zranil, foto: ČTK
Podle prezidenta Václava Klause nebyl útok na něj v Chrastavě na Liberecku izolovaný čin člověka v pohraničním městečku. Uvedl to v rozhovoru pro Lidové noviny, jehož celé znění vyjde v sobotu. Prezident v něm polemizuje s názorem, že šlo o izolovaný čin člověka, jehož motivace spíš než z psaní "pisálků" pramení z problémů v osobním životě. "Buď někdo z novinářů přestylizovává jeho rozhovory, nebo je to velmi intelektuálně orientovaný člověk... Druhou dimenzi otazníku nad tou izolovaností dává samozřejmě ten zjevně podvržený záznam komunikace mých ochranek. Že by to podvrhl on, to určitě ne, takže to musel být někdo jiný. (...) No a jestli je to podvržený záznam, tak se od izolovaného jevu dostáváme k něčemu úplně jinému," míní Václav Klaus. Dále se podle listu hlava státu podivuje "absolutní nenávisti, s jakou se jistá skupina levicové kulturně-mediální fronty pustila do boje se slovem atentát". Ke skupině řadí i bývalého poradce premiéra Romana Jocha, který na svém internetovém blogu vyslovil nesouhlas s názorem, že útok na Václava Klause byl atentát, a naznačil, že Václav Klaus se po incidentu chová zbaběle. "Lidé, kteří připouští, že to je zajímavý druh protestu, tak ti za to nesou spoluzodpovědnost. Svými výroky, nehoráznostmi neuvěřitelného typu, kterých se týdny, měsíce, někteří i roky dopouštějí, to opravdu spoluvytváří," uvedl prezident Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny.
Petr Lessy, foto: Ministerstvo obrany ČR
Deník Právo píše, že Generální inspekce bezpečnostních sborů šetří další možný prohřešek bývalého šéfa policie Petra Lessyho. Podle listu ještě ve funkci, letos v květnu, zařídil svému synovi, aby se mohl zúčastnit školení policejních motorkářů na brněnském motodromu. Výcvik je přitom výhradě pro policisty nebo příslušníky jiných bezpečnostních sborů. Nikdo nepovolaný na něj nesmí a Lessyho syn je běžným civilistou. Petr Lessy tvrdí, že v kurzu zbylo volné místo. Syn si prý školení zaplatil. Policisté si ale účast nehradí a vedení okruhu si náklady odečítá z daní, uvádí deník Právo.
Foto: Emin Ozkan / Stock.XCHNG
Hospodářské noviny se věnují vládnímu tažení proti nelegálnímu zaměstnávání a takzvanému švarcsystému. Zákon, který zpřísnil tresty za práci na černo, platí od ledna. Od té doby do konce srpna mají za sebou inspektoři práce téměř 27 tisíc kontrol ve firmách, což je dvakrát víc než loni ve stejném období. A dvakrát víc bylo i hříšníků. Nelegálně pracujících bylo odhaleno 2311. Kontroloři rozdali pokuty za celkem 80 a půl milionu korun, píší Hospodářské noviny. "Výše pokuty není závislá na velikosti podniku. Její úhrada včetně doplatků z pojištění může být pro malé a střední podniky likvidační,"řekl listu ředitel firmy DSV Road Petr Chocholatý. Většina firem, jež švarcsystém provozovaly, si zřejmě našla svou cestu, jak v něm tiše pokračovat. "Myslím, že většina firem ošetřila lépe smlouvy a jede dál. Některé převedly své lidi pod agenturu. Zaznamenali jsme nárůst poptávky po agenturních zaměstnancích zhruba o 10 procent,"řekl listu country manažer personální společnosti Grafton Recruitment Luboš Rejchrt.
České dopravní stavitelství čeká velká kontrolní změna, informuje Mladá fronta Dnes. Na kvalitu staveb a dodržování předepsaných technologií už nebudou dohlížet soukromníci, jako dosud. Stavební dozor se má znovu vrátit pod stát. Důvodem je nespokojenost s kvalitou některých dopravních staveb, které se musí často pár let po dostavbě znovu opravovat. A podle mluvčího ministerstva dopravy Martina Nováka je to taky jedno z protikorupčních opatření. Nejznámější reklamací Ředitelství silnic a dálnic je případ zvlněné D 47, velkým problémem je také Pražský okruh, připomíná Mladá fronta Dnes. Ředitelka nově vzniklého Úseku kontroly kvality staveb na Ředitelství silnic a dálnic Miloslava Pošvářová listu řekla, že neexistoval žádný sběr dat, reklamace se neřešily, před koncem záruční lhůty se nikdo neozval a rok po záruční lhůtě se začalo opravovat. Za státní peníze.
Lidové noviny informují o výsledcích policejní akce Čistka", která zjišťovala počet nelegálně přihlášených aut v Česku. Podle listu potvrdila, že nelichotivá nálepka "pračka kradených aut" Česku sedí. Výsledky jsou alarmující i pro policisty, řekl listu šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Detektivové útvaru společně s cizineckou policií dosud odhalili 1690 padělaných dokladů a stovky aut nařídili rovnou odstavit. O vůz tak mohou přijít i lidé, kteří si ojeté auto koupili v dobré víře v bazaru a o jeho původu nic netušili. Může být totiž kradené nebo sestavené z kradených dílů. To, že se právě do Česku každoročně za účelem legalizace dorazí tolik kradených aut, policisté přičítají nedostatečným zákonům. Česko na rozdíl od jiných evropských zemí nepožaduje při dovozu auta z ciziny takzvaný test originality. Ten by upozornil na to, že vůz je kradený. Má se to ale změnit. Představitelé policie a resortů vnitra a dopravy se nedávno shodli na úpravě současných pravidel. Cizinecká policie nově proškolí úředníky dopravních inspektorů, aby falza lépe odhalili. Ministerstvo dopravy se pak podle Lidových novin zavázalo k tomu, že se zavedou předregistrační kontroly nebo kamerový systém na stanicích technické kontroly.
Do výběrového řízení na post šéfa pražského dopravního podniku se přihlásilo 51 uchazečů. Cynik má několik vysvětlení, píše autor 99 Slov Hospodářských novin a vyjmenovává: Buď jde o společensky záchvat podobný tomu, který by přišel po oznámení, že se na Klondiku uvolnila parcela. Nebo většinu uchazečů tvoří novináři, kteří chtějí vědět, jak to ve zlaté šachtě vedoucí na Panenské ostrovy ve skutečnosti vypadá. Ať tak nebo tak (či i jinak), vůči fíglu s výběrovým řízením buďme obezřetní. O vítězi rozhodnou v posledku pražští politici - ti sami, kteří nedávno zablokovali vyšetřování "nehospodárnosti". Jedinou nadějí je, že vítěz tendru na šéfa dopravního podniku nakonec překouše vodítko. Ale tahle naděje, přiznejme, není velká, uzavírá autor 99 Slov Hospodářských novin.
Foto: ČT24
Výroba Olomouckých tvarůžků se po 136 letech možná odstěhuje z Loštic na Šumpersku. Zdejší firmě A.W., která je tradičním výrobcem tohoto proslaveného pikantního sýra s nezaměnitelným aroma, se nedaří odkoupit jednu důležitou parcelu na pozemku určeném pro stavbu nového závodu. Majitelé A.W. nevylučují, že kvůli tomu výrobu tvarůžků přestěhují do Olomouce, informuje olomoucká příloha Mladé fronty Dnes. Společnost A.W. chce v loštické průmyslové zóně postavit novou provozovnu, jelikož v historické výrobně v centru Loštic už nelze rozšiřovat produkci tvarůžků. Majitelka jednoho pozemku, který leží uprostřed plochy určené pro stavbu nové haly, si ale postavila hlavu a klíčovou parcelu odmítá prodat či směnit za větší. Do kauzy se už vložila i loštická radnice, jejímž úředníkům se zatím nepodařilo majitelku parcely přimět k jednání, píše Mladá fronta Dnes.
