Komunisté hlásali, že proletáři nemají vlast, zakladatelé evropské integrace jednali z přesvědčení, že jen postupným rozpuštěním národních identit lze zajistit trvalý mír. A každý druhý pseudointelektuál učiní objev, že vlastenectví je podvod, píše autor Sloupku Lidových novin.
Foto: Radio Prague International
Komunisté hlásali, že proletáři nemají vlast, zakladatelé evropské integrace jednali z přesvědčení, že jen postupným rozpuštěním národních identit lze zajistit trvalý mír. A každý druhý pseudointelektuál učiní objev, že vlastenectví je podvod, píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje: Na to, jak nehostinnému prostředí je dnes vlastenectví vystaveno, má tuhý kořínek. Jak ukazuje průzkum Jací jsme Češi?, i když si myslíme, že se jinde třeba žije líp, vlastenectví kupodivu není negativní pojem. I pro dnešní studenty je takové, jaké by mělo být vždy - směs daností a aspirací: obdivujeme ty, kteří se dokázali univerzálně prosadit, ale ceníme si i toho, co popravdě není nijak jedinečné (některé sousední země mají výraznější přírodu i delší historii). Že mezi hrdiny dominují sportovci a nejvíc nám leží v žaludku politici? Sportovní fandění je poslední tolerovaný šovinismus a právo nadávat na vládu (na naši vládu - vůči cizím bychom si to nedovolili) je výsostným znakem demokracie. Jeden tip: pokud vám repertoár vědeckých osobností v průzkumu přijde chudý a vlastenectví mátě spíš za iracionálnost, přečtěte si něco od největšího světového teoretika nacionalismu, pražského Žida Ernesta Gellnera, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Prezident Václav Klaus se při nedávné schůzce s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou ptal mimo jiné na její případný návrat na Ústavní soud. Mladé frontě Dnes to potvrdil prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Sama Iva Brožová to za nabídku nepovažovala a dál zůstává na Nejvyšším soudu. "Při setkání s paní Brožovou padla i otázka, zda by se nechtěla vrátit na Ústavní soud," uvedl prezidentův mluvčí. "Byla to spíše taková letmá zmínka, nedá se to snad označit ani za nabídku," reagovala Iva Brožová, která u Ústavního soudu působila v 90. letech. "V této chvíli zůstávám na Nejvyšším soudu," dodala. Soudce Ústavního soudu jmenuje hlava státu. Prezident se s předsedkyní Nejvyššího soudu sešel v polovině srpna. Hovořili například o novele, která upravuje přípustnost dovolání k Nejvyššímu soudu. Vztahy mezi Václavem Klausem a předsedkyní Nejvyššího soudu byly v minulosti napjaté. Prezident Klaus se společně s někdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem pokusil Ivu Brožovou v roce 2006 odvolat z funkce. Ivy Brožové se však zastal Ústavní soud a ve své funkci zůstala, připomíná Mladá fronta Dnes.
Foto: Archiv Ministerstva obrany ČR
V případě, že se čeští a švédští vyjednavači nedohodnou na podmínkách dalšího pronájmu stíhaček Gripen, by mohlo český vzdušný prostor střežit slovenské letectvo. Expertní skupiny slovenských a českých ozbrojených sil zkoumají právní stránku celé věci, uvádějí Lidové noviny. Jestliže k dohodě mezi českou s švédskou stranou nedojde, Praha bude muset na pořízení nových nadzvukových stíhaček vypsat nové výběrové řízení. A než bude mít Česko vlastní stroje, se střežením vzdušného prostoru mohou vypomoci Slováci se svými letouny MiG-29. "Vycházíme ze zkušeností Česka při monitorování vzdušného prostoru na Baltu,"řekla mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Balleková, které tuto možnost České republice nabídlo. Ve hře je i možnost, že se Češi při jednání se Švédy takto připravují na variantu, že by se nakonec s Gripeny skutečně rozloučili, napsaly Lidové noviny.
Spotřební daň na alkohol by se podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09 měla zvýšit o 20 procent. Alkohol je totiž prý v Česku příliš levný. Ministr Heger to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Pokud by se daň takto zvýšila, u tvrdého alkoholu by to znamenalo zhruba desetiprocentní zdražení. "Pro zvýšení ceny existuje významný argument, a to vysoká spotřeba alkoholu u českých dětí. Je prokázáno, že pokud se cena zvýší, má to pozitivní vliv," uvedl ministr Heger. Argumentuje také tím, že zatímco cena cigaret se v poměru k průměrnému platu zvedla od roku 1989 desetkrát, u alkoholu to bylo jen dvakrát. Lihovarníci však jeho záměr označují za hloupost. Podle nich by opatření ještě více podpořilo černý trh a lidé by také alkohol dováželi víc z ciziny. I ministerstvo financí se k nápadu zatím staví skepticky. Češi v pití alkoholu zaujímají podle různých statistik druhé až čtvrté místo na světě a nejvíce v Evropě pijí i české děti, píší Hospodářské noviny.
Foto: Mihow / Stock.XCHNG
Životní styl Čechů se mění k horšímu. Tvrdí to na své titulní straně deník Právo a přidává k tomuto tvrzení argumenty. Platy skoro nerostou, zato náklady na živobytí ano. Jak listu řekl Martin Kovář, ombudsman Poštovní spořitelny, domácnosti nezvládají téměř nic ušetřit a situaci pak řeší pod tlakem a nešťastně. Češi musejí šetřit a měnit svoje zvyky. Nechodí proto tak často na jídlo do restaurací. Zkracuje se i dovolená. Lidé málokdy odjedou na víc než týden. Je to levnější a šéfové navíc nemají šanci začít přemýšlet, zda by nebylo lepší zaměstnance propustit, když může být pryč třeba měsíc a firma dál funguje, píše deník Právo.
Mladí Češi nedávají krev. Lékaři na to upozorňují už dlouho. Jak zjistila Mladá fronta Dnes, mladí dárci ubývají kvůli předsudkům. Podle lékařů si totiž hodně lidí myslí, že by jejich krev dostali jen opilí rváči, nebo hazardující motorkáři. Krev proto dávat nechtějí. Pravda je ale zcela jiná. Transfuze dostávají hlavně starší lidé, dlouhodobě nemocní pacienti, krev je také potřeba při operaci nádorů. Systém dárcovství krve drží v Česku nad vodou disciplinovaní dárci, kteří docházejí do transfuzních stanic několikrát ročně. Krev se tak do Česka dovážet až na výjimky nemusí. Lékaři však varují, že dlouhodobě je takový systém neudržitelný. Dárci stárnou a registry opouštějí, aniž je nahrazuje mladá generace, píše Mladá fronta Dnes.
