Jediné, co je na slibu moravských lidovců, že voličům zařídí slevy, pozitivní, je to, že už neslibují rozdávání ze státního. Jinak jde o pokračující vyprazdňování politiky, píše autor Sloupku Lidových novin.
Jediné, co je na slibu moravských lidovců, že voličům zařídí slevy, pozitivní, je to, že už neslibují rozdávání ze státního. Jinak jde o pokračující vyprazdňování politiky, píše autor Sloupku Lidových novin. Hlasy za peníze, na to mohou přistoupit jen krátkozrací, nezodpovědní voliči a cyničtí politici. Nezaměňujme vyjednání slevy pro občany s vyjednáním slevy přímo pro kraj a jeho zařízení. To je matoucí. Jak si to vlastně lidovci představují? Chtějí konkurovat slevovým portálům typu AkceZ.cz? Ať se dají na podnikání, když si tak věří. Chtějí přinutit firmy k poskytnutí slev nějakými, řekněme, mimoekonomickými prostředky? To je vydírání a jsou na to paragrafy. Anebo snad firmám slíbí, že jim tu volební výpomoc budou kompenzovat z krajských peněz, až se dostanou k moci? I to je na kriminál. A proč by vlastně měli občané kupovat elektřinu, telefony či jiné zboží a služby přes kraj? Tak si to představoval Mussolini, Franco a jiní korporatisté. Moderní stát má dbát o to, aby trhy fungovaly efektivně, ne na nich pro někoho vyjednávat výhody za hlasy, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Petrochemická společnost Shell, která je jedním z největších prodejců paliv v Česku, údajně narušuje cenami benzinu a nafty u části svých pump hospodářskou soutěž. Jsou o tom přesvědčeni někteří konkurenční prodejci paliv. Společenství čerpacích stanic v ČR, které sdružuje menší nezávislé prodejce a distributory, již podalo podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, uvádějí Hospodářské noviny. Úřad má zjistit, zda je v cenové válce, kterou už v březnu spustil Shell svými extrémně nízkými cenami ve vybraných regionech, porušován zákon. Shell podle svého mluvčího Petra Šindlera svou cenovou politiku nekomentuje. Shell, který společně s Benzinou a OMV patří k největším prodejcům, srazil ceny tam, kde jeho pumpy konkurují stanicím nejlacinější sítě v České republice - Tank Ono. "Tohle je poprava slušných podnikatelů. Cenám, za které tady v místě prodává Shell, se bez ztrát nedá konkurovat,"řekla Hospodářským novinám majitelka tří pump na Táborsku Drahomíra Wágnerová.
Ozařovací centrum za miliardy zeje prázdnotou, Všeobecná zdravotní pojišťovna na něj nechce platit - upozorňuje Mladá fronta Dnes. Nejmodernější ozařovací centrum v Evropě vybudoval soukromý investor v Praze na Bulovce. Stálo čtyři miliardy korun. Léčit se tam mohou i pacienti s těmi druhy nádorů, kteří dosud museli za složitými zákroky cestovat do zahraničí. Plnohodnotný rozjezd zdravotnického zařízení ale vázne. Chybí mu pacienti i ten, kdo by jejich léčbu zaplatil. Podle listu se léčbu před šesti lety za nestandardních okolností zavázala platit Všeobecná zdravotní pojišťovna, teď ale couvá. Pokud totiž bude muset smlouvu uzavřít za předjednaných podmínek, zasadí jí to citelnou finanční ránu. Podle dokumentů, které má Mladá fronta Dnes k dispozici, by v ozařovacím centru měla léčba pacientů stát až miliardu ročně. A pojišťovna smlouvu řeší až teď. Obrátila se i na ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí resortu Vlastimil Sršeň připouští, že jde o atypickou smlouvu s takovou úhradou, která tu ještě nebyla, píše Mladá fronta Dnes.
Letiště Praha odbavilo v prvním pololetí letošního roku 4 miliony 900 tisíc cestujících, meziročně o devět procent méně. Pokles byl patrný u pravidelných i nepravidelných letů. Počet přestupujících lidí se snížil o polovinu na 260 tisíc, píše deník E15. "Na provozní výsledky Letiště Praha má a bude mít významný vliv známý fakt, že největší dopravce na ruzyňském letišti České aerolinie prochází procesem optimalizace sítě,"řekla listu mluvčí letiště Eva Krejčí. Skupina ČSA je v posledním roce schváleného záchranného plánu. Aerolinky za tu dobu zmenšily flotilu z 50 na 32 letadel a síť omezily fakticky pouze na spojení ze západní Evropy do zemí bývalého Sovětského svazu. Pokles zaznamenali také další dva dopravci se základnou v Praze - Travel Service a Wizz Air. Dobře si naopak vedou British Airways, Emirates a Swiss nebo nízkonákladový easyJet, napsal deník E15.
Trestní oznámení podal bývalý správce letiště v Hradčanech v Ralsku na Českolipsku, které patří Libereckému kraj. Domnívá se, že demolice objektů po sovětské armádě jsou až čtyřikrát předražené a že kvůli tomu Liberecký kraj přichází o miliony korun. Kauzou se tak bude zřejmě zabývat protikorupční policie, uvedla liberecká příloha Mladé fronty Dnes. "Do výběrového řízení na prvních šest objektů se přihlásily tři firmy. Nevím, které to byly, ale já jsem jako jeden ze tří členů výběrového řízení podepsal již předem určeného vítěze. Toho zřejmě vybral bývalý ředitel sám. Nás se nikdo neptal. Cena byla 4,851.007 korun,"řekl listu bývalý správce letiště Petr Šifta. "Všechno by bylo v pořádku, kdyby samotné práce v terénu nedělala firma ze Zahrádek za podstatně nižší cenu. Jak mi prozradil jejich stavbyvedoucí, dělali to za 1,6 milionu korun. Takže vítěz soutěže na tom vydělal čistého 3,200.000," dodal Petr Šifta. "Není pravda, že jsme to dělali jen za 1,6 milionu," uvedl pro list majitel firmy ze Zahrádek Milan Tichý. Přesnou částku deníku odmítl sdělit. Pochybení odmítá i Krajská správa silnic, která má areál ve správě, uvádí Mladá fronta Dnes.
Pražskou potrubní poštu, kterou vyřadily z provozu povodně v roce 2002, koupil od Telefóniky Zdeněk Dražil. Plánuje ji revitalizovat a znovu uvést do chodu, například pro výuku nebo turistický byznys, píše deník Právo. Kupní cenu Zdeněk Dražil nesdělil. Potrubní pošta začala v Praze fungovat před 125 lety. Postupem času dosáhla délky padesáti kilometrů. Za dob socialismu létalo potrubím denně až 30 tisíc pouzder. "Do potrubí se vložilo pouzdro se zásilkou, dmychadlo vhánělo do potrubí vzduch, vytvořil se přetlak a takto mohlo být pouzdro uvedeno do pohybu. Na druhé straně pak mohl také vzduch pouzdro nasávat. Pouzdra létala i poměrně rychle, až 10 metrů za sekundu," popsal princip, který se dosud používal v některých podnicích, Martin Jahoda, kurátor sbírek z Poštovního muzea. Úpadek přišel s technickým rozvojem v 90. letech a poslední ránu potrubní poště zasadily povodně v roce 2002, uvádí deník Právo.
Podle Lidových novin se čeští sadaři začali zajímat o takzvaná kroupová děla, která používají stovky pěstitelů ovoce v celé Evropě. O co jde? V dolní části děla se zapálí výbušná směs acetylenu a kyslíku. Energie, která vznikne výbuchem při pomyslném výstřelu, vytvoří tlakovou vlnu. Ta údajně dokáže nadzvukovou rychlostí vyletět až do mraků, kde zabrání tvorbě krup. Se střílením se musí začít půl hodiny před očekávaným začátkem krupobití. Zařízení pak vystřeluje ránu každé čtyři sekundy po dobu, kdy se přibližuje bouřka, až do doby, než mrak opustí oblast. Meteorologové a fyzici dělu nevěří a mluví o šarlatánství. Kdyby měla zvuková a tlaková vlna bránit tvorbě krup, musely by mít stejný účinek i blesky doprovázení hromy s mnohonásobně vyšší zvukovou intenzitou než výstřel z děla. Vynález, oficiálně nazvaný "generátor rázové vlny" si ale úspěšně razí cestu Evropou, píší Lidové noviny.
