Přehled tisku

Jiří Pospíšil, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Podle premiéra Petra Nečase z ODS by ministerstvo spravedlnosti pod vedením dnes již bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila také z ODS požádalo do konce roku ještě o další prostředky ze státního rozpočtu. Petr Nečas to uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny.

Jiří Pospíšil,  foto: ČTK
Podle premiéra Petra Nečase z ODS by ministerstvo spravedlnosti pod vedením dnes již bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila také z ODS požádalo do konce roku ještě o další prostředky ze státního rozpočtu. Petr Nečas to uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny. "Ano, on to doktor Pospíšil bude popírat, ale ta informace je stoprocentní a spolehlivá. Mně ji sám pan ministr potvrdil," sdělil Petr Nečas s tím, že původní žádost o navýšení prostředků pro resort spravedlnosti nebyla doprovázena žádnými restrukturalizačními kroky. Petr Nečas Jiřímu Pospíšilovi v rozhovoru vyčítá, že se nedostatečně věnoval problematice alternativních trestů, například domácího vězení, kde chybí elektronický monitorovací systém. A vězeňství podle něj nesmyslně drží čtyři kategorie věznic, přitom by prý stačily dvě. Jiří Pospíšil se podle premiéra zaměřil pouze na oblasti, které mu získávaly body. "Například tím, že se označil na čističe české justice, čili odvolá lidi, které předtím sám jmenoval," uvedl Petr Nečas v rozhovoru pro Lidové noviny. To, že za Pospíšilovým odvoláním nejsou jen rozpočtové důvody, nepřímo naznačují i některé odpovědi Petra Nečase. Z rozhovoru vyplývá, že postava státní zástupkyně Lenky Bradáčové rozděluje občanské demokraty. Šéf vlády v rozhovoru naznačuje, že žalobkyně má vazby na vlivného plzeňského politika Romana Jurečka. Ten je považován za průvodce Jiřího Pospíšila světem politiky. Premiér Nečas sice Romana Jurečka nechce označit přímo za kmotra, říká ale, že okolo ministerstva spravedlnosti se pohybovala šedá eminence.

Spekulace okolo odvolání Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti nadále plní stránky novin. Například deník Právo zjistil, že žádost o peníze, kterou premiér Petr Nečas odůvodnil svůj krok, schválilo i ministerstvo financí. Předběžně měl úřad pro ministerstvo spravedlnosti připraveno na příští rok 20 miliard 200 milionů korun. Nakonec úředníci dojednali navýšení o 950 milionů. Listu to přiznal i ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, podle kterého jde o výdajové limity. Žádost ministerstva spravedlnosti prý vláda schválila bez nějakých emocí, uvádí deník Právo.


Foto: Barbora Kmentová
Mladá fronta Dnes oslovila celkem 100 osobností s otázkou, jestli věří vládnímu boji proti korupci. Celkem 77 dotázaných odpovědělo záporně. Například producent a režisér Václav Marhoul soudí, že "dle zdravého rozumu je jasné, že s korupcí chtějí bojovat jen ve chvíli, kdy se jim to hodí". Premiéra kritizuje řada členů ODS na stranickém webu. Opozice je ještě tvrdší. ČSSD hovoří o nebezpečí návratu justiční mafie. Ztrátu důvěry občanů předpovídají Petru Nečasovi i sociologové. Podle Transparency International vláda ztratila právo označovat se vládou práva a boje proti korupci, píše Mladá fronta Dnes.


Foto: Ministerstvo obrany ČR
Ministerstvo obrany dohodlo se Švédskem podrobnosti prodloužení pronájmu čtrnácti stíhaček JAS-39 Gripen. Návrh začátkem července posoudí vláda, informuje deník E15. V návrhu je možnost pronajmout si letouny na různě dlouhá období. Podle deníku cena pronájmu nebude vyšší než poměrná výše současného desetiletého operativního leasingu za 19,6 miliardy korun, výraznější slevu se prý dojednat nepodařilo. Ministerstvo obrany informace o délce pronájmu a ceně odmítlo sdělit, protože dokument je v utajeném režimu. "Určité varianty tam jsou, bude záležet na vládě, jakou vybere. Podstatné je, že nic není definitivní, nic se nepodepsalo," uvedl šéf sekce vyzbrojování Pavel Bulant. Podle deníku E15 není jasné, zda si vláda nechá vypracovat stanovení ceny, nebo tím pověří ministra obrany Alexandra Vondru z ODS. Vláda také musí zjistit, zda by případné uzavření nové smlouvy nebylo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, který platí od března, píše deník E15.


Nový ředitel šumavského parku Jiří Mánek již ohlásil první dvě personální změny ve vedení rezervace. Současný vedoucí péče o ekosystémy Tomáš Fait dostal nabídku stát se prvním náměstkem nového ředitele a přijal ji. Naopak ekonomická náměstkyně Zdeňka Šanertová ve vedení parku končí, píše Mladá fronta Dnes v jihočeské příloze. Zdeňka Šanertová byla ekonomickou náměstkyní už za ředitele Františka Krejčího před dvěma lety. Výsledky auditu hospodaření parku z té doby se nyní zabývají kriminalisté. "Už jsem ji informoval, že s ní nepočítám. Hlavním důvodem je, že mám jiný pohled na hospodaření parku. Park se musí chovat ekonomicky, což neznamená jen úspory a škrty, ale také zvýšení příjmů, aktivní vyhledávání grantů, partnerů a sponzorů," sdělil deníku Jiří Mánek. Zdeňka Šanertová tvrdí, že přišla i s náměty, jak zvýšit příjmovou stránku rozpočtu. Tomáši Faitovi nabídl Jiří Mánek nové místo ve čtvrtek přímo před ministrem Tomášem Chalupou. "Znám jeho představy o tom, jak by měl národní park fungovat a jaké má priority. Protože se výrazně shodují s mými představami, budu s ním rád spolupracovat,"řekl Tomáš Fait Mladé frontě Dnes.


Nízkoemisní zóny v centrech měst budou platné kromě automobilů také pro motocykly. Počítá s tím nová vyhláška k zákonu o ovzduší, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Motocyklisté si tak budou muset pro vjezd do nízkoemisní zóny pořídit speciální zelenou známku, která ukazuje množství vypouštěných škodlivin, píše Mladá fronta Dnes. "Zákon nevyjímá motocykly ani skútry," sdělil deníku mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Vydány budou dva druhy známek - pro motocykly vyrobené před rokem 1993 a po něm. Někteří však nápadem nadšení nejsou. "Je to naprostý nesmysl. S výjimkou Itálie, kde je to ve třech městech, nikde takové opatření neplatí," sdělil listu šéf Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek. Motocyklisté budou muset mít známku u sebe, zatímco řidiči aut si ji vylepí na přední sklo. Zhruba 90.000 aut v Česku přitom již na předním skle má známku z Německa, ta ale zatím nebude v ČR platná. Vyhláška by do vlády měla jít během léta. O zavedení nízkoemisní zóny reálně uvažuje například Praha, Ostrava, Plzeň nebo Karlovy Vary. Cena známky je zatím navržena na 150 korun, uvádí Mladá fronta Dnes.


Ešusy, spacáky a nože nechte doma. S sebou si vezměte počítač, golfové hole nebo kouzelnickou hůlku. To jsou pokyny pro rodiče dětí, mířících na takzvané zážitkové tábory, píší Hospodářské noviny. Dětí na tábory podle listu stále jezdí hodně. Od klasických táborů jich ale čím dál tím více přechází k těm zážitkovým. Rodiče tak mohou své potomky přihlásit například na turnus modelingu, pro milovníky vojenské techniky je tu tábor inspirovaný výcvikem americké armády, píší o přeměnách letních táborů Hospodářské noviny.


Lukáš Rosol,  foto: ČTK
"Omračující, šokující, jedno z největších překvapení, kterého kdy český tenista dosáhl". Tak komentuje deník Sport včerejší vítězství Lukáše Rosola nad Rafaelem Nadalem ve druhém kole Wimbledonu. "Taky je to jenom člověk. Musím ho vystřílet z kurtu." Takové byly plány českého hráče před utkáním. A jak řekl, tak udělal. Podle deníku Sport Lukáš Rosol doslova dělovými údery vtloukal hřebíky na Španělovu polovinu kurtu. Za tři hodiny a 18 minut tak až stý hráč světového žebříčku ATP vyřadil světovou dvojku. A jak sám Lukáš Rosol přiznává, Rafaela Nadala mu bylo po zápase i trochu líto.