Mladá fronta Dnes se vrací k letošním státním maturitám. Část poslanců je kvůli nim tak naštvaná, píše deník, že chtějí státní zkoušku dospělosti úplně zrušit. Nápad, který na první pohled působí jako extrémní, drahý a rychlý návrat do minulosti, má mnoho příznivců mezi občanskými demokraty. Pokud politici změnu schválí, přehoupne se maturita, která už stála půl druhé miliardy, z jedné krajnosti do druhé.
Mladá fronta Dnes se vrací k letošním státním maturitám. Část poslanců je kvůli nim tak naštvaná, píše deník, že chtějí státní zkoušku dospělosti úplně zrušit. Nápad, který na první pohled působí jako extrémní, drahý a rychlý návrat do minulosti, má mnoho příznivců mezi občanskými demokraty. Pokud politici změnu schválí, přehoupne se maturita, která už stála půl druhé miliardy, z jedné krajnosti do druhé. Nyní jsou zkoušky pod kontrolou státu. Konec kritizovaného projektu by vrátil odpovědnost školám. Premiér Petr Nečas z ODS ale nechce rozhodovat o tak velké změně hned. Má za to, že pokud jsou nedostatky dány systémově, bylo by lepší maturity zrušit. "Státní zkoušku bychom ale mít měli,"říká premiér v Mladé frontě Dnes.
Zájem o české státní dluhopisy je poněkud rozpačitý, soudí ve svém komentáři Hospodářské noviny. Ministr financí se sice snaží prezentovat prodej jarní emise v objemu mírně přes 15 miliard korun jako úspěch. Jenže v loňské aukci zájem překročil dvacet miliard. S nimi původně počítalo ministerstvo i letos. Nakonec je spokojeno, i když prodalo o pět miliard méně. Na druhou stranu, v situaci, kdy má řada zemí velký problém uplatnit dluhy na finančních trzích a kdy by si obyvatelé mnoha evropských států od vlastní země nekoupili absolutně nic, je to dobrá zpráva. Znamená to, že státu alespoň část jeho obyvatel věří a je ochotná investovat do papírů, jejichž výnos nepokrývá ani růst cen, píší Hospodářské noviny.
Bolavá záda si kurýrujte za své, vzkazuje ministr zdravotnictví Leoš Heger v Lidových novinách. Připravuje totiž další nadstandard, podle kterého by stát, resp. zdravotní pojišťovny proplácely rehabilitaci pouze po těžkých úrazech a operacích. Jedná se například o výměnu kyčelního kloubu, kdy rehabilitace dokáže postavit pacienta do čtyř týdnů zase na nohy, nebo stavy po mozkové mrtvici a podobně. Rehabilitaci při chronických bolestech kloubů a zad by si lidé ale měli platit sami. Pro ně by se mělo zřejmě už od příštího roku zřídit pohybové poradenství, jaké je běžné i v zahraničí. Rehabilitační lékaři jsou ale rozhodně proti Hegerovu návrhu. Každý den se setkávají s akutními pacienty, kteří se kvůli bolestem zad nemohou doslova ani hnout. Obstřik a několik rehabilitačních sezení je pro ně nejefektivnější řešení, to není žádný nadstandard, tvrdí lékaři. S rozšířením nadstandardu ministr zatím čeká, jestli celý systém nezruší Ústavní soud. Už letos ale chystá změnu pro lázeňskou péči. Také na lázně si mají pacienti víc doplácet sami, píší Lidové noviny.
Foto: Ministerstvo obrany ČR
Severoatlantická aliance chválí českou armádu za práci s vojenskými vrtulníky. Píší o tom ve své reportáži z výcvikové základny v Pardubicích Hospodářské noviny. Právě tady se totiž na ruských strojích školí budoucí piloti vrtulníků z Afghánistánu i ze Spojených států. Pardubičtí letečtí instruktoři se natolik osvědčili, že patří do mezinárodní sítě vojenských pilotních škol v rámci NATO. Rozhodl o tom koncem května summit aliance v Chicagu. Pardubičtí školitelé se zpočátku obávali kulturních rozdílů, s nimiž se u afghánských pilotů mohou setkat. Ti navíc do Česka přijeli v období ramádánu. Nakonec ale podle deníku k žádným potížím nedošlo. Afgánci byli podle svých českých školitelů velmi vstřícní, ochotní i uctiví. Neměli problémy ani s angličtinou, protože již dříve absolvovali půl druhého roku výcviku v USA. I odtud se jezdí do Pardubic školit piloti. Američané totiž chtějí zvládnou i lety na ruských helikoptérách, které mají poněkud jinou konstrukci i způsob ovládání. Pro afgánské podmínky jsou ale vhodnější a jsou i levnější. Ve výběrovém řízení na ruské stroje, které vypsala americká armáda, uspěli pardubičtí jako nejlepší, připomínají Hospodářské noviny.
Vít Bárta
Poslanec Věcí veřejných Vít Bárta nepřebírá poštu s rozsudkem, jímž byl v dubnu nepravomocně odsouzen k podmínečnému trestu za podplácení. Soud za ním asi vyšle policisty, uvádí deník Právo. Ti si na Bártu nejspíš budou muset počkat před sněmovnou. Při doručení rozsudku v trestní věci totiž neplatí tzv. fikce doručení jako u civilních řízení, kdy se po dvou neúspěšných pokusech prostě vhodí adresátovi do schránky vyrozumění o uložení zásilky na příslušném soudu a po dalších deseti dnech je i nevyzvednutý dopis považován za doručený. Rozsudek musí v tomto případě převzít Vít Bárta výhradně do vlastních rukou. Pokud to ale neudělal, nemůže soudce Šott předat soudní spis Městskému soudu v Praze, kam se Bárta okamžitě po vynesení rozsudku odvolal. Ostatní účastníci soudního řízení si už přitom verdikt převzali před několika týdny, upozorňuje Právo.
Česko chce svou kosmickou agenturu, zjistily Lidové noviny. V době, kdy se úřady snaží o zeštíhlování, plánuje ministerstvo dopravy vznik české obdoby NASA. Tato agentura by měla řídit veškeré tuzemské kosmické aktivity. I když to ale vypadá vzletně, ve skutečnosti by vznik České kosmické agentury znamenal jen přesun několika ministerských úředníků do společných kanceláří. Zhruba miliarda korun, která na kosmické aktivity každoročně ze státního rozpočtu putuje, je nyní hrazena zejména z rozpočtu resortu školství. Společnou koordinaci projektů například satelitních meteorologických systémů má přitom na starosti ministerstvo dopravy. "V oblasti kosmických aktivit panuje obrovská roztříštěnost. Máme zájem na vytvoření centrální agentury, kde by všechny aktivity byly pod jednou střechou,"řekl Lidovým novinám ministr dopravy Pavel Dobeš. Vznik nové agentury by měla projednat příští týden vláda. Nový úřad by měl sídlit v objektu, kde už nyní sídlí mezinárodní družicový systém Galileo.
Vysoké školy v Česku stále ještě nabízejí možnost studovat, i když první kola přijímacích zkoušek už proběhla. Dosud se jim ale nepodařilo naplnit stavy studentů, takže vypisují nové termíny. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Maturanti i další zájemci o studium na vysokých školách se tak ještě mohou hlásit například ke studiu informatiky nebo lesnictví v Praze, na Zahradní fakultu Mendelovy univerzity v Brně či na Technickou univerzitu v Liberci. Volná místa jsou i na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Komu by se nedařilo ani ve druhém kole, a přitom by se nechtěl vzdát myšlenky na vysokoškolské studium, musel by si na vzdělání v průměru připlatit 20 tisíc korun za semestr. V takovém případě si může podat přihlášku na soukromou vysokou školu. Mnohé z nich přijímají i během prázdnin, některé až do konce září, informuje Mladá fronta Dnes.
Foto: Barbora Kmentová
Češi se nechávají obírat o neoprávněné registrační poplatky, uvádí deník Právo. Někteří podnikavci bezostyšně a bez rizika právního postihu inkasují na registračních poplatcích od důvěřivých lidí celkově miliony korun. Údajně se jedná o poplatky za zprostředkování obchodu, brigády nebo jiné služby. Lidem přitom zpravidla nic nezajistí. Obrana proti tomu je téměř nemožná. Lidé se zavážou platit i několik tisíc, a pokud se o den zpozdí, hrozí jim nekompromisní vymáhání včetně exekuce. To, že se s podobnými případy vybírání registračních poplatků za pouhou možnost zprostředkování služby setkávají, připouštějí i soudci. Současně ale přiznávají, že se tyto nepoctivé firmy pohybují z hlediska zákona v bagatelních částkách do deseti tisíc korun, jsou proto v podstatě nepostižitelné, píše Právo.
