České celostátní deníky titulní stranu obsadily zprávou o údajné demisi ministrů Věcí Veřejných. Strana ji oznámila v úterý v podvečer, později ale její vedení rozhodlo, že demisi nepodá. Problematikou náhlých změn na politické scéně se deníky zabývají také v komentářích. Jasno má autor komentáře v Hospodářských novinách.
Foto: ČTK
České celostátní deníky titulní stranu obsadily zprávou o údajné demisi ministrů Věcí Veřejných. Strana ji oznámila v úterý v podvečer, později ale její vedení rozhodlo, že demisi nepodá. Problematikou náhlých změn na politické scéně se deníky zabývají také v komentářích. Jasno má autor komentáře v Hospodářských novinách. Podle něj celou situací rozehrály Věci Veřejné hru nad své možnosti. "Chtěly zabít dvě mouchy jednou ranou: Překrýt zájem o soud s Vítem Bártou. A vymezit se vůči reformám jako ochránce sociálně slabých - píše list. Podle deníku se situace hodí i ODS, překryje totiž kauzu odposlechů hovorů mezi exprimátorem Bémem a lobbistou Janouškem. Další vládní strana TOP 09 pak nemá co ztratit - a v případě předčasných voleb se může propojit s ČSSD. "Logiku v chování Věcí Veřejných nehledáme už dávno," dodává list. Autorka komentáře Lidových novin tvrdí, že předčasné volby sice nechce žádná z vládních stran, ale Věci Veřejné se jich bojí nejvíc. Znamenaly by pro ně konec ve vysoké politice.
Angela Merkel, foto: ČTK
U komentářů ještě zůstaneme. Deníky se totiž vracejí k návštěvě spolkové kancléřky Angely Merkelové. Titulek komentáře v Mladé frontě Dnes uvádí, že "Angela se moc nezlobí, ale příliš sem nejezdí." Komentátor konstatuje, že Merkelová do Prahy přijíždí pouze tehdy, když "něco hoří." Naposledy byla v Praze po přijetí ještě čerstvě podepsané Lisabonské smlouvy. Doma je přitom Angela Merkelová známá svoji věcností a pragmatismem a je škoda, že kancléřka nepřijela do Prahy už před několika týdny na výročí podpisu česko-německé smlouvy o přátelství. Oba státy nemají zase tak odlišné postoje v řadě věcí, uvádí Mladá fronta Dnes. Na občasné namátkové kontroly českých občanů v německém pohraničí se už také poněkud pozapomnělo. Ze sporných oblastí tedy zbývá evropský pakt a jaderná energetika. V otázce paktu se kancléřka zachovala smířlivě a otázka, pro Česku dělá takový problém pakt podepsat, zůstala nevyřčena, hodnotí návštěvu Mladá fronta Dnes.
Temelín
Energetická společnost ČEZ se chystá investovat dvě miliardy korun do jaderných elektráren Temelín a Dukovany, píší Lidové noviny. Zlepší v nich pomoc proti přírodním živlům. Všechna opatření mají být hotova do roku 2015, uvádí list. ČEZ tak reaguje na výsledky loňských zátěžových testů, které upozornily na možné problémy v případě zemětřesení, vichřice nebo extrémních teplot. Obě elektrárny budou například vybaveny dodatečnými záložními zdroji. Ty zajistí dodávky elektřiny i v případě totálního kolapsu sítě. Ještě letos se ČEZ chystá zvýšit odolnost elektráren proti záplavám, další opatření budou prováděna během odstávek jaderných bloků, zdůrazňují Lidové noviny. Předseda České nukleární společnosti Václav Hanus ovšem tvrdí, že nová bezpečnostní opatření jsou zbytečně přísná. Deníku řekl, že například rozsáhlé povodně v létě 2002 vyřadily z provozu vodní i uhelné elektrárny. Dukovany i Temelín ale fungovaly dál bez omezení.
Foto: Meopta
Američané pustí Čechy k armádním zakázkám, píše ekonomický deník E15. Podpis smlouvy se podle listu očekává v nejbližší době. Přístup českých společností k tamním zakázkám dosud blokoval tamní zákon pod názvem "Buy America," který preferuje americké dodavatele. To se ale nyní mění a schvalovací procedura se chýlí ke konci i ve spojených státech. České firmy mohou dodávat třeba systémy pro kybernetickou bezpečnost. Češi mají dále šanci uspět v oblasti zdravotnických systémů, detekce biologických a chemických látek nebo optických přístrojů. Ve Spojených státech už působí třeba přerovská Meopta. Americký trh ale zůstane velmi náročný, protože Američané z 98 procent nakupují výrobky a služby od svých firem. I relativně malá část zakázek ale může být pro zahraniční dodavatele zajímavá, píše ekonomický deník E15.
Firma Bigboard a jí vlastněná společnost BigMedia, které jsou spojeny s lobbistou Romanem Janouškem, dostaly v roce 2009 od pražského magistrátu dohromady pět milionů korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Peníze byly určeny na reklamní projekty. I nich však nelze dohledat, jak dopadly. Peníze radnice rozdávala z programu Partnerství, uvádí list. Nejštědřejší byla před třemi lety právě k firmě BigBoard. Její jednatel Richard Fuxa figuruje také ve firmě Tardus, jež dříve ovládal Janoušek. Zhruba pět milionů korun mělo sloužit k propagaci Prahy na 200 světelných vitrínách, 60 billbordech a tramvajích v Bratislavě. Radnice však nyní nemůže dohledat, jak celý projekt dopadl. Podle Béma ale nikdy z programu Partnerství žádná Janouškova firma peníze nezískala. Smlouvy podepsal tehdejší radní pro kulturu Milan Richter. "Můj podpis tam pravděpodobně je, a to pouze na základě rozhodnutí výboru a z pověření rady," sdělil Richter listu. Z programu Partnerství dostala tři miliony korun také firma Semma na projekt "Praha - moderní zážitková destinace?". Společnost figuruje v kauzách Dopravního podniku a jeho exředitele Martina Dvořáka, zdůraznila Mladá fronta Dnes.
Absolventi bez praxe mají jen malou šanci získat zaměstnání, píše deník Právo. Podle dvou pětin lidí, kteří se zapojili do březnového průzkumu portálu pro zaměstnávání, je to dokonce takřka nemožné. Stejnou zkušenost má většina absolventů a studentů závěrečných ročníků vysokých škol, kteří se ucházejí o pracovní místa. Firmy praxi stále silně preferují. Podle znalců pracovního trhu má pouze čtvrtina absolventů ve svém oboru dostatek příležitostí. Pomoci ale mohou například pracovní veletrhy, uvádí deník Právo. Loňského ročníku jednoho z nich se zúčastnilo 50 tisíc návštěvníků. Pozitivní ale je, že se i přes negativní náladu se postupně zvyšuje počet firem, které jsou ochotny zaměstnat mladé lidi i bez předchozích pracovních zkušeností. Nemusí to pro firmy být prohra, když budou angažovat sice nezkušené, ale talentované lidi, uzavírá deník Právo.
Jiří Stránský
V souboji o knihu roku je favoritem Jiří Stránský, píše deník Mladá fronta Dnes. Ve středu večer se udělují literární ceny Magnesia Litera. Stránský je autorem útlé prózy Tóny, která je dialogem klavíristky a jejího dědečka - hudebního skladatele. Ve druhém plánu se odehrávají dvě velké totality 20. století, které jsou otištěné v životním vztahu muže a ženy - tedy hrdinčina dědečka a babičky, píše list. V nejsledovanější oblasti prózy je nominováno pět spisovatelů a jedna spisovatelka. Poměrně hodně jsou v nominacích zastoupeni i autoři, kteří mimo prózy píší i poezii. Objevilo se také hodně povídkových souborů. Jako zvláštní host Magnesie Litery je do Prahy pozvánka nositelka Nobelovy ceny a německá spisovatelka Hertha Millerová, shrnuje deník Mladá fronta Dnes.
Společnost Evraz Vítkovice Steel uvažuje kvůli rostoucím nákladům na emisní povolenky o možném ukončení výroby oceli. Hospodářským novinám to řekl šéf hutní firmy Dmitrij Ščuka. Ve hře je ale také stavba nové elektroocelárny za 100 až 150 milionů dolarů (až 2,8 miliardy korun), což by firmě pomohlo dostat se k povolenkám zdarma. V případě, že firma starou ocelárnu zavře a nepostaví novou, o práci může přijít zhruba 200 zaměstnanců. Krok by dopadl také na další firmy, například Arcelor Mittal by přišel o část odbytu surového železa. Český Evraz je podle listu jedinou domácí firmou v oboru,, která od příštího roku nebude mít nárok na bezplatné emisní povolenky. Kdyby je musela nakupovat, stály by ji při dnešních cenách ročně asi tři miliony eur (74 milionů korun), napsaly Hospodářské noviny.
