Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

České deníky komentují drtivé vítězství opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) v sobotních předčasných parlamentních volbách na Slovensku. Podle autora článku v Hospodářských novinách čeká Slovensko nejstabilnější kabinet v novodobé historii.

Foto: ČTK
České deníky komentují drtivé vítězství opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) v sobotních předčasných parlamentních volbách na Slovensku. Podle autora článku v Hospodářských novináchčeká Slovensko nejstabilnější kabinet v novodobé historii. Smer je totiž stranou, již nikdy nehrozil ani sebemenší rozkol a která je už léta zakonzervovaná kolem svého lídra Roberta Fica, píše list. "Není proto náhoda, že hned 50 prvních míst na její kandidátce obsadili dosavadní, k Ficovi loajální poslanci," všímá si komentátor Hospodářských novin. Otázkou podle něj však je, jakou podobu vlády Robert Fico zvolí. Jeho téměř absolutní moc by ho na jednu stranu mohla svádět k tomu, aby šel cestou konzervativního maďarského premiéra a předsedy strany Fidesz Viktora Orbána a zkusil si pojistit moc omezováním demokratických principů. "Podobné nápady si vyzkoušel již během první vlády, kdy se například média snažil umlčet žalobami a kontroverzním tiskovým zákonem. Jenomže kromě humbuku tím mnoho nezískal," připomíná komentátor Hospodářských novin.

Viktora Orbána a Roberta Fica srovnává další článek v tomto deníku. "Sjednotili pod svá křídla téměř kompletní voličstvo svých ideologických směrů a i v nejhlubší ekonomické krizi Evropy za poslední desetiletí slibují zázraky. Jenže nedá se říci, že jsou stejní," píše autor článku. "Fico žádnou revoluci podobnou té Orbánově konzervativní nechystá - i když by si asi mohl sedm poslanců pro ústavní většinu hravě časem 'dokoupit'. Fico, alespoň navenek, používá slovo evropský v pozitivním slova smyslu přinejmenším stejně často jako 'solidární stát', který chce pomoci zdanění bohatých vybudovat. Pro Orbána je naproti tomu Evropská unie jen další v řadě těch, kteří nechápou historickou roli a utrpení maďarského národa," míní autor komentáře v Hospodářských novinách.

Foto: ČTK
Podle článku v Mladé frontě Dnes se v politických debatách už před hlasováním zabydlel novotvar "orbanizace". Toto slovo prý mělo upozornit na nebezpečí snah o koncentraci moci pro případ, že by vítězná strana Smer-SK získala absolutní většinu mandátů a mohla utvořit jednobarevnou vládu. "Dnes je však zřejmě vhodnějším termínem 'maďarizace', čímž samozřejmě nemyslíme jeho původní smysl národnostní asimilace. Tímto termínem lze charakterizovat celkový vývoj na slovenské politické scéně, který předcházel nynějšímu vítězství Smeru-SD. Tak jako maďarští socialisté a liberálové vydláždili svými chybnými a diskreditujícími kroky cestu straně Fidesz k pohodlné, dokonce ústavní, většině, tak také slovenské středopravicové strany sérii nepochopitelných a dnes již evidentně fatálních chyb přispěly k triumfálnímu výsledku Směru-SD," míní autor komentáře v Mladé frontě Dnes.

Robert Fico, foto: ČTK
Podle článku v Lidových novinách o vítězství Smeru-SD nikdo nepochyboval, málokdo ale předpokládal, že by strana mohla získat nadpoloviční většinu křesel. Robert Fico vstupoval do předčasných voleb jako představitel strany, která měla již z předchozích voleb nejsilnější voličskou podporu, posílenou navíc ještě opoziční rolí vykonávanou v průběhu posledního roku a půl. Naopak strany vládní koalice v průběhu svého vládnutí dál oslabovaly. "Hřebíčkem do rakve" vládních stran se podle Lidových novin stala kauza Gorila, které se objevila krátce před volbami. "Přestože spis Gorila poukazoval na to, že styky s finančními skupinami udržoval i Robert Fico, tehdy opoziční politik, kauza se jej rozhodně nedotkla. Gorila pak následně vyvolala mnohé protesty, namířené zejména proti vládním stranám, rovněž ale ovlivnila téma předvolební kampaně," píše autor článku v Lidových novinách.

"Fico bere vše. Ale čeká ho řehole", hlásá titulek jedné z poznámek deníku Právo. Její autor zdůrazňuje, že odpovědnost suveréna za další vývoj v zemi přebírá jako nelehké břímě v nelehké době: ekonomická krize poznamenala každodenní život lidí - Slovensko má nyní v Evropské unii nejvyšší nezaměstnanost hned po Španělsku, na obyvatele dolehly rekordní ceny potravin, pohonných hmot i léků, vysoké procento mladých lidí je bez vyhlídek na práci a vlastní bydlení. Mnozí Ficovi voliči se tak k lídrovi Smeru upínají až zoufale v očekávání změn k lepšímu. A to pokud možno hned. V nejisté době jim Fico nabídl určitou naději a příslib jistot. Splnění bude jen na něm - a nebude na koho se vymlouvat, uzavírá autor poznámky v deníku Právo.


Foto: Chris Greene / Stock.XCHNG
Filmová škola ve Zlíně po 20 letech fungování skončí. Škola na kudlovských ateliérech je ztrátová, některé svoje studenty přesune pod Univerzitu Tomáše Bati, cituje ČTK regionální vydání Mladé fronty Dnes. "Bylo to to nejtěžší rozhodnutí, ale školu musíme zavřít," uvedl manažer David Skaunic. V červnu definitivně skončí dva dvouleté obory Vyšší odborné školy filmové. Studenty bakalářského oboru klasická animace si od nového školního roku převezme zlínská univerzita. Zlín tak po loňském zrušení dvou ateliérů pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové přijde o další uměleckou školu. Obě přitom vycházely z tradic světově uznávaných designérů a filmařů. Podle Davida Skaunice je na středních školách méně maturantů, kteří navíc ve Zlíně volí raději bezplatný filmový obor na fakultě multimediálních komunikací, kde si studenti mohou vybrat animovanou nebo audiovizuální tvorbu. Tam studenti získají nejméně titul bakaláře, na vyšší odborné škole však pouze titul Dis. po dvou letech studia. Navíc se na ní platí školné. "Zlín prostě dvě filmové školy neunese," uvedl David Skaunic, který školu vede sedm let. Přitom před lety právě z této školy odcházeli točit nebo dál studovat dnes známí filmaři. Například Tomáš Luňák, který má za sebou úspěšného Aloise Nebela, píše ve svém regionálním vydání Mladá fronta Dnes.


Foto: Barbora Kmentová
Tentýž list ve své severočeské příloze podle ČTK píše, že studenti pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) museli odevzdávat stipendia určená pro dobré žáky učitelce katedry výtvarné kultury. Děkan Pavel Doulík takové chování považuje za normální, podle něj některé akce nelze podpořit z běžných provozních peněz, tak se podpoří formou stipendia. Studenti chtějí podle listu podat trestní oznámení. Učitelka katedry výtvarné kultury Jitka Kratochvílová jim předem řekla, že pro ně požádá o mimořádné stipendium, peníze dostanou, ale pak jí je přinesou. Podle deníku to byly prostředky určené na pomoc při projektu Integra Jam v květnu 2010 a prostředky na zajištění konference nazvané Mezi dílem umělcem, divákem, vědcem a učitelem v říjnu 2011. Studenti vypověděli, že Jitka Kratochvílová jim z částek nechávala drobné do tisíce korun. O praktikách se rozhodli promluvit, když zjistili, že stipendia dostal vyšší počet lidí. Studenti dávali peníze učitelce hotově. Jitka Kratochvílová se k dění nevyjádřila, otázky nechala bez odpovědi. Děkan Pavel Doulík míní, že učitelka se zachovala normálně, systémové vybírání stipendií přiznává. Proděkan Jiří Škoda, který má vyplácení stipendií na starosti, jednání Jitky Kratochvílové považuje za nestandardní, ale podle něj je to problém studentů, kteří si měli stěžovat. "Zjednali bychom nápravu, ale my o tomhle vůbec nevíme,"řekl listu Jiří Škoda.