Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Vláda couvá od protipirátské smlouvy, uvádí Mladá fronta Dnes. Může to být důsledek útoku hackerů ze sdružení Anonymous na vládní Občanskou demokratickou stranu? Hackeři totiž zveřejnili téměř třicet tisíc jmen členů strany s adresami, e-maily a daty vstupu do strany. Bojují tak proti mezinárodní smlouvě ACTA, která má chránit duševní vlastnictví internetu.

Foto: ČTK
Vláda couvá od protipirátské smlouvy, uvádí Mladá fronta Dnes. Může to být důsledek útoku hackerů ze sdružení Anonymous na vládní Občanskou demokratickou stranu? Hackeři totiž zveřejnili téměř třicet tisíc jmen členů strany s adresami, e-maily a daty vstupu do strany. Bojují tak proti mezinárodní smlouvě ACTA, která má chránit duševní vlastnictví internetu. Podle hackerů ale omezí jeho svobodu. Krádež osobních údajů je podle ODS daleko za hranou toho, co si lze představit jako svobodné užívání internetu, zlobil se hlavní manažer strany Jan Kočí. Vláda ale nakonec hackerům částečně ustoupila. Premiér Petr Nečas totiž několik hodin po útoku oznámil, že vláda pozastaví ratifikaci dohody, a chce celou věc ještě analyzovat. Proti protipirátské dohodě se zvedla vlna odporu na celém světě. Česko se k ní připojilo na konci ledna, dohoda ale začne platit, jen pokud ji ratifikuje parlament, píše Mladá fronta Dnes.


Za peníze z evropských fondů chtělo ministerstvo školství koupit čokoládu. Měla sloužit k propagaci projektu VIP, který rozvíjí poradenské služby na školách a z něhož jsou financovány platy psychologů a speciálních pedagogů. Uvedla to Mladá fronta Dnes. Nový šéf projektu, dětský psycholog Václav Mertin, údajně o položce na cukrovinky nevěděl. Po upozornění ji okamžitě zrušil. Podle MfD měl být tendr na reklamu projektu VIP rozdělen do dvou zakázek, "Publicita" za 967.000 korun a "Propagační předměty" za 1,1 milionu. Kromě čokolád plánovalo ministerstvo za tyto peníze nakoupit i propagační hrnky nebo přívěsky na klíče. Stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) deníku sdělil, že rozdělení zakázky na dvě části s náklady pod dva miliony korun mohlo být pokusem o obcházení zákona. Jinak by totiž ministerstvo muselo vypsat výběrové řízení. Vedení projektů a čerpání dotací z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost v Česku už kritizovala Evropská komise. Její auditoři našli chyby v zadávání veřejných zakázek. Komise proto pozastavila vyplácení dotací za 1,2 miliardy korun a hrozí i zastavením celého projektu, z nějž má ČR šanci získat až 53 miliard korun


Foto: Kristýna Maková
Proč Češi cítí odpor k Evropské unii, ptá se komentář Mladé fronty Dnes. Náš postoj vůči unii lze už nazvat eurofobií, píše autor. Uznává přitom, že unie není dokonalá. Podstatné věci, jak ukazuje dnešní dluhová krize, jsou dokonce nedokonalé zásadně - ne-li osudově. Avšak odpor, s nímž na unii hledí velká část českých politiků, ekonomů, analytiky a novinářů, je opravdu výjimečný. Přinejmenším ve srovnání s našimi sousedy. Jedno z možných vysvětlení naší nelásky vůči evropské integraci se jmenuje Václav Klaus. Tento na kontinentální poměry jedinečně euroskeptický státník by Evropu nejraději vrátil před začátek integrace. Unii představuje jako zcela špatné, odpudivě byrokratické uspořádání. Na takovou Evropu pak lze snadno svádět i nejrůznější novoty, za které si přitom můžeme sami (naposledy například na drahách, kde říkají cestujícím, že výhradně ženská kupé nařídila Evropská unie, i když to není pravda). Může ale samotná osoba Václava Klause za tento český odpor k unii? Podle jiné teorie za ním může stát fakt, že Češi ve skutečnosti nezažili za druhé světové války ty největší hrůzy. Právě ty daly mimo jiné i podnět ke vzniku unie. V každém případě by téma českého odporu vůči EU stálo za zevrubnější zkoumání, píše autor komentáře v Mladé frontě Dnes.


Elektrárenská společnost ČEZ a její dceřiné podniky Severočeské doly a Teplárna Trmice získají dotace ve výši jedna a čtvrt miliardy korun od Evropské unie. Dalších 222 milionů dostanou od státu, který musí evropské dotační programy podporovat. Lidové noviny připomínají, že díky evropské dotaci může společnost dát méně svých peněz do snížení emisí oxidu dusíku z elektráren Počerady, Mělník, Dětmarovice a Tisová i z teplárny v Trmicích. Další peníze budou směřovat do snížení prašnosti provozů Severočeských dolů, které ČEZ ovládá. Proti dotacím pro ČEZ protestují ekologičtí aktivisté. Podle Jana Rovenského z české pobočky Greenpeace končí kvůli vládním škrtům stále více lidí na sociálním dně. Miliardy na dotace pro nejbohatší českou firmu nakonec ale ministři vždycky najdou. Evropské dotace tak podle ekologů paradoxně přispějí jen k prodloužení životnosti neekologických a zastaralých uhelných elektráren.


Na lékařské kongresy do atraktivních destinací, které pořádají farmaceutické společnosti, se jezdí méně než dřív. Protikorupční strategie zpřísnila pravidla a výrobci léků omezili dary, píší Hospodářské noviny. Lékaři, kteří dřív na podobné akce jezdili často jen kvůli plážím a potápění, teď už tuto možnost téměř nemají. Nemocnice je totiž za hranice přestaly vysílat. Potvrzuje to i mluvčí Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Štanclová. A podobné zkušenosti mají také v Hradci Králové nebo ve Fakultní nemocnici na Vinohradech. Tam dokonce výjezdy na zahraniční kongresy klesly o čtvrtinu. Farmaceutické firmy totiž do nemocnic přestávají posílat peníze. Podle pravidel, která v rámci protikorupční strategie zavedl ministr Leoš Heger, se mohou peníze poskytovat jen anonymně, přes nemocniční fond. To se však firmám, které si chtěly zavázat konkrétní lékaře, nelíbí. Skrytě varují, že tato opatření odříznou lékaře od mezinárodních kongresů. Kromě farmaceutické turistiky se ale pod větší kontrolu dostaly i nákupy. Dříve bylo běžné, že nemocnice pořizovaly zařízení i zdravotnický materiál z nepříliš výhodných generálních dodávek, dnes je musí shánět každý zvlášť. A pokud v tendru dostanou jen jednu nabídku, zruší ho, uvádí deník


Český spisovatel se užijí, jen pokud napíše každý rok bestseller. Přitom pomyslná hranice bestselleru v našich poměrech je prodej deseti tisíc výtisků. Píší to Hospodářské noviny. Mimořádný úspěch v tomto směru zaznamenal Miloš Urban, jehož román Sedmikostelí se velmi dobře prodával ve Španělsku. Prodalo se ho tam na šedesát tisíc výtisků. Žádný jiný jeho román v originále ani v překladu ale takového úspěchu nedosáhl. Ani to ale nestačí k tomu, aby spisovatel mohl opustit občanské zaměstnání a věnovat se jenom tvorbě. Z tuzemským prozaiků se to daří především Michalu Vieweghovi, který své dvě desítky knih prodal v celkovém nákladu mezi jedním a půldruhým milionem výtisků. Podle literárních vědců, kteří se zabývají ekonomickými souvislostmi literární tvorby v Česku, se ale na českém literárním trhu nikdy nebude moci víc spisovatelů věnovat jen svému umění. Platilo to tak historicky, a ani dnes se situace příliš nemění, uzavírá deník.


Foto: romexico / Stock.XCHNG
Podle deníku Právo snad skončí uřvané televizní reklamy. Skupina poslanců totiž navrhuje novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která by příliš hlasitým reklamám udělala přítrž. Hlučnost reklam, teleshoppingu a označení sponzora by neměla přesáhnout intenzitu ostatních pořadů. Hlasitost reklam zvyšují hlavně komerční televize a vysílací rada je kvůli tomu zavalena stížnostmi. Zákon poslanci chtějí projednat ve zrychleném řízení. Pokuta za porušení pravidel by mohla dosáhnout až pěti milionů korun. Podobný zákon už přijali na Slovensku, uvádí deník Právo.