Přehled tisku

Премьер-министр Петр Нечас и министр иностранных дел Карел Шварценберг (Фото: Архив Правительства ЧР)
0:00
/
0:00

Nynější česká vláda se podle premiéra Petra Nečase (ODS) v nejbližší budoucnosti nepřipojí k paktu, který v reakci na dluhovou krizi zpřísňuje rozpočtová pravidla v jednotlivých zemích Evropské unie. Petr Nečas to uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny, ačkoli pozdější přistoupení ČR ke smlouvě zcela nevyloučil.

Petr Nečas  (vlevo) a Karel Schwarzenberg
Nynější česká vláda se podle premiéra Petra Nečase (ODS) v nejbližší budoucnosti nepřipojí k paktu, který v reakci na dluhovou krizi zpřísňuje rozpočtová pravidla v jednotlivých zemích Evropské unie. Petr Nečas to uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny, ačkoli pozdější přistoupení ČR ke smlouvě zcela nevyloučil. "Nemyslím ale, že budeme o smlouvě hlasovat. Nečekám ani, že by se tento kabinet ke smlouvě v nejbližších měsících přidal. Politická dohoda o referendu, která je podmínkou toho, aby mohl premiér o podpisu smlouvy přemýšlet, se zatím nerýsuje,"řekl deníku premiér Nečas, kterého čeští politici z řad koaličních i opozičních poslanců kritizovali. "Bral se ohled na národněsocialistické křídlo v ODS, a tím se poškodily státní zájmy," poznamenal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Podle něj je možné, že premiér Nečas "to dělá jen napínavé, aby se prokázal jako veliký borec" a Česko se nakonec ke smlouvě o rozpočtové kázni zemí eurozóny v březnu připojí. Premiér však Lidovým novinám sdělil, že jeho postoj není jen dočasný. "Odmítl jsem ke smlouvě přistoupit z věcných důvodů. Jsem přesvědčen, že nám nic výhodného nepřináší. Nepodařila se vyjednat ani naše účast na summitech eurozóny, kde se teď bude dělat většina rozhodnutí," uvedl Petr Nečas pro Lidové noviny.

Tématu se věnují také Hospodářské noviny. Mezi předsedou vlády Petrem Nečasem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem létají nezvykle ostrá slova. Vyprovokovalo je premiérovo zdůvodnění, proč se Česko rozhodlo nepřipojit k evropském smlouvě o fiskální unii. Jeden o druhém tvrdí, že nehájí české zájmy, píše list. Teď však rozdílný pohled českých politiků na novou smlouvu zaměstnává i evropské státníky. Zahraniční komentátoři zlomyslně tvrdí, že jádrem sporu je ve skutečnosti prezident Václav Klaus, a ne obava o ratifikační proces. "Nečas se bojí vlastních lidí, kteří jsou názorově blízcí prezidentovi," nešetří premiéra Schwarzenberg. "Je spíš ministrem v zahraničí než ministrem zahraničí. A tam, kde by něco mohl vyjednat, to promlčí," oplácí mu šťouchanec ministerský předseda a poukazuje na jeho časté zahraniční cesty. Napnuté vztahy přitom mohou vyústit v krach koalice. Schwarzenberg už před časem prohlásil, že nebude sedět ve vládě, která bude stát mimo evropský proud, píší Hospodářské noviny.


Plzeňskou Škodu v roce 2005 údajně tajně ovládli její tehdejší vrcholoví manažeři. Píše to Mladá fronta Dnes, která má k dispozici oficiální žádost o utajení identity manažerů a podrobností obchodu. Žádost byla adresována švýcarským úřadům, které pozadí privatizace společnosti Škoda Holding odhalily při vyšetřování kauzy Mostecké uhelné společnosti. Dopis napsal před dvěma lety švýcarský právník Daniel Bloch jménem Josefa Brože, který byl v minulosti členem představenstva Škody. Nutnost utajení identity manažerů Škody zdůvodnil Daniel Bloch například tím, že by mohli být v případě zveřejnění informací vyhnáni do exilu nepřátelsky naladěným tiskem. Švýcarská prokuratura žádosti vyhověla. Josef Brož deníku existenci a obsah dopisu potvrdil, ale dál jej komentovat nechtěl. Manažeři z týmu, který kolem sebe soustředil původní generální ředitel Škoda Holding Martin Roman, pozdější šéf ČEZ, získali podle dopisu podíl ve výši 66 procent. Zbylý třetinový podíl zůstal Appianu. "Žadatel (Brož) dostal v roce 2002 pověření, aby vytvořil strukturu společností a trustů, s jejichž pomocí by mohli později klienti, které zastupoval, získat většinový podíl ve skupině Škoda," stojí dále v dopise švýcarským úřadům. Klienty Josefa Brože měli být podle Mladé fronty Dnes právě manažeři Škody. Deník tvrdí, že manažeři tím stát, který je v té době de facto zaměstnával, přinejmenším uvedli v omyl.


Martin Dvořák
Hospodářské noviny se mimo jiné věnují podezřelým transakcím v pražském dopravním podniku. List nyní objevil společného jmenovatele, který propojuje bývalého ředitele podniku Martina Dvořáka se třemi různými firmami, které od dopravního podniku získávaly v době, kdy byl jeho ředitelem, zakázky. Tím jmenovatelem je tajemná společnost Mavex z Panenských ostrovů, která podle zjištění deníku také půjčila peníze Dvořákově matce na koupi jejího domu na Madeiře. List zatím nezjistil, kdo za tajemným fondem z Karibiku ve skutečnosti stojí, nicméně objevením spojovacího článku, kterým je firma Mavex, sílí podezření, zda za působení Martina Dvořáka v čele dopravního podniku nevznikl systém na odvádění peněz ze zakázek dopravního podniku, lidově řečeno tunel, uvádějí Hospodářské noviny.


O několik významných osobnosti přišla v uplynulém roce česká kulturní scéna. Deník Právo v této souvislosti upozorňuje na zajímavý paradox: smrt umělce totiž rapidně zvedá zájem publika o jeho dílo. Jasně to potvrzují i čeští nakladatelé a knihkupci. Knihy Václava Havla, Josefa Škvoreckého, Arnošta Lustiga, ale i zavražděné spisovatelky Simony Monyové se po jejich smrti prodávají daleko více než v posledních letech jejich života. V případě Václava Havla navíc enormně vzrostl také zájem ze zahraničí. Jeho poslední hra Odcházení se dokonce stala nejpřekládanější českou hrou posledního čtvrtstoletí, píše deník Právo.

K odkazu Václava Havla se vrací Mladá fronta dnes, která si měsíc po smrti bývalého prezidenta a hlavní postavy českého disentu nechala udělat průzkum, podle něhož si 90 procent lidí odkazu Václava Havla cení. Mezi těmi, kdo si Václava Havla váží nejvíce, jsou přitom paradoxně hlavně mladí lidé, kteří komunistickou nesvobodu ani události sametového převratu osobně nezažili. Naopak za vysloveně špatného politika Václava Havla považuje jen 7 procent dotázaných, což znamená, že jeho politickou kariéru kladně hodnotí i někteří voliči komunistů. Jméno Václava Havla zřejmě již brzy ponese také největší české letiště v Praze Ruzyni. Pro je většina veřejné společenské sféry i velká část politické reprezentace. Samotní občané, přes všeobecnou úctu, které se zesnulý exprezident u českého národa těší, jsou však ve většině proti. Nápad podle průzkumu Mladé fronty Dnes vítá jen necelá třetina lidí. Autoři průzkumu pro to mají celkem jednoduché vysvětlení - lidem prý přijde paradoxní, aby se letiště jmenovalo po někom, kdo nerad létal. Většině Čechů by se tak mnohem více zamlouvalo, kdyby po Václavu Havlovi bylo pojmenováno některé divadlo, píše Mladá fronta Dnes.


Jan Palach | Foto: public domain
Česko si před několika dny připomínalo památku studenta Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci. A tématu Palachovy oběti se bude věnovat také připravovaný třídílný film. Kupodivu ale nevznikne v Česku. Jak píší Lidové noviny, Česká televize scénář ke snímku, jehož autorem je scénárista Štěpán Hulík, smetla ze stolu. Nakonec ale po tématu sáhla úspěšná polská režisérka Agnieszka Holland, která už v průběhu března začne film točit pro televizi HBO, píší Lidové noviny.