Přehled tisku

Puente de Carlos, foto: archivo de Radio Praga
0:00
/
0:00

"Karlův most do dražby?" Tento titulek na úvodní straně Mladé fronty Dnes upozorňuje na hrozící exekuci pražských památek.

"Karlův most do dražby?" Tento titulek na úvodní straně Mladé fronty Dnes upozorňuje na hrozící exekuci pražských památek. List píše, že proti pražským památkám byla "nařízena exekuce", která ale podle deníku ještě neznamená zabavení majetku. Ve skutečnosti se jedná o výzvu a jakousi motivaci k rychlému zaplacení. Deník píše, že to jen dokazuje, jak prapodivně se v Česku vymáhají dluhy. Pražský magistrát si žádného obřího dluhu totiž vědom není. Rozhodně ne tak velkého, aby se musela zastavit půlka historické části Prahy, včetně památek UNESCO. V Mladé frontě Dnes se nakonec také dočteme, že možná by se jeden dluh přece jen našel - 50 tisíc korun za nezveřejnění informací. Zda si ale exekutorská komora cení Karlův most na 50 tisíc, to už se v listu nedozvíme.

Jaký majetek má hlavní město? Těžko říct, když vezmeme v potaz jen rozpočet víc než 50 miliard korun ročně. Pak by částka, která by měla takový subjekt dovést do exekuce, měla být impozantní, píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje:. Představte si, že by exekutoři nechali rozebrat Karlův most, který by si pak nějaký zbohatlík nechal postavit na své zahrádce (vyvézt za hranice jej nesmí), aby srovnal pražské dluhy. Jaká je suma, pro kterou je i tahle nemovitost zablokována? S největší pravděpodobností směšně nízká. Exekuce jsou totiž v tuzemsku nástrojem mafiánů, politického boje i nekalé konkurence. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil proti nim brojil jako proti "šikanózní insolvenci". Pražský primátor Bohuslav Svoboda váhavě připouští, že insolvence města může souviset s volbou vedení pražské ODS, která se odehraje o víkendu. Nutno zmínit, že mnozí politici se pomocí této právní praxe obohatili a málokteří byli odsouzeni, není proto důvod myslet si, že exekuce se zříkají i jako politického nástroje. Přejme Jiřímu Pospíšilovi úspěch v boji o civilizované právo, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.


Jan Fischer, foto: Vláda ČR
O kandidátech sociální demokracie na hlavu státu se dočteme v deníku Právo. Už před časem se ČSSD vyslovila, že je pro podporu expremiéra Jana Fischera. Část straníků by na Hradě ráda viděla Jana Švejnara nebo Miloše Zemana. Erazima Koháka by si přála skupinka, která vznikla na facebooku. Ten byl údajně potěšen takovou podporou, ale o podobné funkci kvůli svému věku neuvažuje. Sám však za ideálního kandidáta označil Pavla Rychetského. Ten to už ale také odmítl. Jasno by mohlo být v polovině února po výjezdním zasedání nejužšího vedení ČSSD, tedy politického grémia, které by mělo vybrat jméno kandidáta. Definitivní slovo pak bude mít ústřední výkonný výbor, nejvyšší orgán mezi stranickými sjezdy, informuje deník Právo.


České děti mají podle Lidových novin novou, bohužel velice smutnou zábavu, pokud se to vůbec dá nazvat zábavou. Mladiství se totiž čím dál častěji dopouštějí agresivního napadání a okrádání. Důvod přitom většinou žádný nemají. Podle statistik se počet napadení příliš nezvýšil, ale alarmující je agresivita útoků. Oběti je většinou velice vážně psychicky i fyzicky ublíženo. Možným vysvětlením takového chování dětí je podle psychologů špatný vzor v rodině nebo i agresivní filmy a počítačové hry. Dítě tak nerozlišuje mezi realitou a virtuálním světem. Zároveň také uvádějí, že se nemusí vždy jen jednat o děti ze sociálních rodin. Vandalismus mají dost často na svědomí právě děti z dobře situovaných rodin. Takové děti se často akorát nudí a čas vyplní rozbíjením věcí, píší Lidové noviny.


Foto: MPO
Likvidace ropných lagun v Ostravě po bývalé chemičce Ostramo se prodraží o třetinu, takže sanace přijde stát celkem asi na čtyři miliardy korun, informují Hospodářské noviny. Deníku nárůst nákladů oznámil Jiří Jež, generální ředitel státního podniku Diamo, který je garantem zakázky. Laguny likviduje od roku 2007 sdružení Čistá Ostrava, které slíbilo území po chemičce vyčistit za 2,6 miliardy korun bez DPH. Jenže původní cena vzrostla o dalších 650 milionů korun za takzvané vícepráce. "Zajistily, aby se znečištění dál nešířilo. Původně se s nimi nepočítalo,"řekl deníku Jiří Jež. O další částku sanaci prodraží úprava linky na čištění zemin, která už sice v areálu Ostrama stojí, ale nefunguje. Mohla by totiž ohrozit sousední sídliště. Na úpravy požaduje Čistá Ostrava příplatek půl miliardy korun, ovšem zatím neúspěšně. Dodatečný průzkum rovněž ukázal, že v nyní odtěžované laguně číslo tři je zhruba o 70.000 tun kalů více, než se původně předpokládalo, píší Hospodářské noviny. Odstranění většího objemu kalů je podle Ježe nad rámcem původní smlouvy, což bude stát 200 milionů korun navíc a prodlouží práce o rok. "Ale jen pokud se najdou cementárny, kde se to dá spálit. Když se to bude pálit ve spalovnách, může to stát i dvě miliardy," sdělil deníku šéf podniku Diamo. Podle Michala Žurovce z ministerstva financí proplatil stát sdružení Čistá Ostrava za sanaci zatím 1,17 miliardy korun. Areál má být zcela vyčištěn do konce roku 2018, píší Hospodářské noviny.


Od začátku roku v Česku prudce stoupá cena za benzín a naftu. Důvodem je silný dolar. Jeden litr benzínu tak stojí skoro 40 korun, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní lidé kvůli tomu pomalu mění své zvyklosti. Místo auta čím dál častěji používají veřejnou dopravou. Vyjde je to i mnohem levněji. Například cesta autobusem z Prahy do Liberce stojí 70 korun, autem je to skoro o třicet korun víc. Dalšími způsoby, jak ušetřit je, tzv. spolujízda nebo sdílení auta, což je asi nejvíc rozšířené v Německu. V Česku se mu věnuje zatím jen jedno brněnské sdružení. Na devět aut připadá ve sdružení asi padesátka členů. Ti na začátku zaplatili vstupní poplatek a teď už platí jen měsíční poplatek a za ujeté kilometry. I tak lze ušetřit na dopravě, uvádí Mladá fronta Dnes.


Foto: romexico / Stock.XCHNG
Vedení televize Nova uvažuje o zavedení placených televizních kanálů. V budoucnu by tak mohla získat peníze i z jiného zdroje než z reklamy. Hospodářským novinám to řekl prezident a generální ředitel mediální společnosti CME, která Novu vlastní, Adrian Sarbu. "Do budoucna se chceme zaměřit i na to, že nebudeme vydělávat pouze na reklamě, ale taky na placeném obsahu. To znamená například filmy pro kina, vydělávat chceme i na předplatném na internet," uvedl Sarbu. Nova podle něj pravděpodobně půjde i cestou placených televizních kanálů. Nova v loňském roce například spustila svou internetovou službu Voyo, kterou nabízí i ve Slovinsku a Rumunsku. Měsíční předplatné si dosud pořídilo několik tisíc lidí, do konce roku by jich podle plánů CME mohlo být až 100.000, napsaly Hospodářské noviny. Příjmy z dalších služeb přitom mohou pomoci vyrovnat klesající výnosy z reklamy v situaci, kdy reklamní trh v regionu střední a východní Evropy podle listu poklesl od počátku finanční krize o třetinu. Adrian Sarbu podle listu nicméně další pokles trhu neočekává.