Přehled tisku

0:00
/
0:00

Statisíce lidí si teď podle Mladé fronty Dnes přepočítávají rodičovskou dovolenou. Od 1. ledna totiž mají možnost pružně měnit její výši i dobu, po kterou zůstanou doma s dítětem. Změnu deník označuje za "konec nevolnictví".

Statisíce lidí si teď podle Mladé fronty Dnes přepočítávají rodičovskou dovolenou. Od 1. ledna totiž mají možnost pružně měnit její výši i dobu, po kterou zůstanou doma s dítětem. Změnu deník označuje za "konec nevolnictví". Dosud se totiž rodiče museli předem rozhodnout pro délku rodičovské, a od toho se odvíjela i výše podpory. Délku nemohli v průběhu rodičovské měnit. Nyní si dovolenou mohou přizpůsobit svým potřebám. Platí přitom dvě hlavní pravidla: za celou rodičovskou mohou od státu dostat nejvýše 220 tisíc korun a měsíčně mohou vyčerpat maximálně 11 500 korun. Omezenou volbu mají rodiče s hrubým příjmem do 16 500 korun a rodiče, kteří neplatili nemocenské pojištění. Po dosažení dvou letu věku může dítě začít chodit do školky, ale rodiče o podporu nepřijdou. Nová pravidla platí pro všechny, kdo nárok na příspěvek získali po Novém roce.


Většina lidí je proti vydání majetku církvím. Vyplývá to z lednového průzkumu SANEP, který uveřejňuje deník Právo. Proti majetkovému vypořádání, které má církvím nahradit majetek, o který přišly za minulého režimu, je téměř 70 procent dotázaných. Jejich odmítavý postoj nejspíš pramení z objemu majetku, který se má vracet. Podle autorů průzkumu převážně ateistická domácí populace nemá k církvi žádný osobní vztah. S podobnými daty přišla nedávno i agentura STEM. Podle ní nesouhlasí s vracením majetku církvím 69 procent lidí. Podle SANEP si většina lidí v Česku myslí, že církve mohou pokračovat ve své činnosti i bez vracení majetku a finančních náhrad. Přes 60 procent lidí přitom nepovažuje otázku církevních restitucí za tak závažnou, aby byla prioritou vlády, uvádí Právo.


Ministr zdravotnictví Leoš Heger seškrtal tisíc míst pro lékaře. Uvedly to Hospodářské noviny. Po úsporách v lécích, drahých přístrojích a lůžkách se začíná šetřit také na personálu. Je to kompromis mezi možnostmi medicíny a možnostmi financování zdravotních služeb, stojí v nové personální vyhlášce, kterou má deník k dispozici. Vyhláška začne platit od dubna. Nemocnice podle ní budou moci na každém oddělení s 30 postelemi zrušit půl lékařského místa, dohromady jich tak v Česku zmizí zhruba tisíc. Samotní lékaři přitom navrhovali pravý opak. Minimální počty lékařů se podle nich měly ještě zvýšit. Ministerstvo zdravotnictví změnu prosadilo lékařům navzdory. Lékařské odbory tvrdí, že nová vyhláška nejvíce dopadne na pacienty.


Michal Mazel
Snaha advokáta Petra Kočího vyloučit z procesu soudního znalce jenom proto, že má možná židovský původ, bude mít profesní dohru. Informují o tom Lidové noviny. Kočí zastupuje pravicovou extremistku Lucii Šlégrovou, která při svém veřejném vystoupení propagovala neonacismus. Na přání své klientky si stěžoval na podjatost experta Michala Mazla. Šlégrová se domnívá, že Mazl je židovského původu. Podle ní musí být proti neonacistům nutně podjatý. Předseda advokátní komory za to okamžitě pohnal advokáta před kárnou komisi. I šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský vzkázal, že Kočí by měl být doživotně vyloučen ze seznamu advokátů. Sám Kočí ale odmítá, že by se vůči svým povinnostem jakkoliv provinil. Pikantní na tom podle deníku je, že soudní znalec Mazl nemá ve svém rodokmenu žádné židovské předky, zato obhájce neonacistky přiznává, že část jeho rodiny skutečně zahynula v koncentrácích.


Foto: Evropská komise
Unie pomůže Čechům studovat třeba v Oxfordu, píší Hospodářské noviny. Zaručí se totiž za půjčky, které si Češi už za dva roky budou moci na studium na prestižních světových univerzitách vzít. Studenti tak už nebudou muset bojovat o stipendia nebo si půjčovat na vysoké úroky u bank. Evropská komise předložila členským státům a europarlamentu návrh nového programu Erasmus pro všechny na roky 2014 - 2020. Ten počítá se zavedením půjček pro zhruba 330 tisíc evropských studentů. Půjčku si student bude moci vzít na magisterské studium v jakékoliv členské zemi. Výhodné úvěry budou poskytovat banky v domovských zemích studentů bezúročně. Za studenty se zaručí sama EU a budou je moci splácet až po promoci, případně po dosažení určité úrovně příjmu. Celkový rozpočet programu počítá s 19 miliardami eur na sedm let.


Foto: Carlos Paes / Stock.XCHNG
Některé zákony vypadají na papíře hezky, jejich dodržování v praxi ale nelze spravedlivě vymáhat, uvádí deník Právo. Jedním z takových zákonů je povinnost řidiče přivolat policii k dopravní nehodě, pokud škoda přesáhne sto tisíc korun. Laik ale není soudní odhadce a přesnou výši škody zkrátka pouhým okem nepozná. Již dříve proti tomu vystupovali experti a nyní tak už pravomocně rozhodl i soud. Řešil přitom případ nehody z jara r. 2009, kdy se za snížené viditelnosti na pražské křižovatce srazila dvě auta. Oba řidiči na místě sepsali záznam o dopravní nehodě. Škodu považovali za mírnou, oprava vozu ale nakonec vyšla až na téměř čtvrt milionu. To se ale nelíbilo pojišťovně, která měla škodu uhradit. Zažalovala řidiče za to, že k nehodě nepřivolal policii. Odvolací soud ale nakonec prohlásil, že za to řidiče nelze trestat.


Kurátorka Anja Ševčík představila portrét Jaspara Schadeho od Franse Halse při příležitosti přípravy výstavy Rembrandt & Co.,  foto: ČTK
Lidové noviny píší o výjimečné výstavě, kterou ve Šternberském paláci v Praze chystá Národní galerie. Jde o klíčový projekt letošního roku a současně o první velkou akcí pod novým vedením této instituce. Na výstavě nazvané Rembrandt a Co. - Příběhy umění ve století blahobytu přitom nejde ani tolik o samotného Rembrandta, připomíná deník. Od tohoto slavného umělce budou ostatně k vidění jen dvě díla. Jádrem výstavy jsou díla holandské malby 17. a 18. století ve sbírkách NG, doplněná o zajímavé zápůjčky. V Česku se nachází jediná malba Rembrandta, Učenec v pracovně z roku 1634. Už léta je jedním z největších lákadel stálé expozice Národní galerie. Není jasné, jak se k nám dostal. V r. 1819 již patřil do nostické sbírky. Pro Národní galerii dílo získal v r. 1945 její tehdejší ředitel Vincenc Kramář. Na výstavě bude Učenec představovat špičkové dílo "zlatého věku" holandského malířství v sousedství zahraničních zápůjček, které budou v Praze k vidění poprvé.


Foto: Jojo,  CC BY 3.0 Unported
Teplá zima táhne zvěř k silnicím. Tam přibývá nehod, uvádí Mladá fronta Dnes. Zvěř zavinila nejvíce nehod po samotných řidičích, více než chodci a cyklisté dohromady. Jen do konce loňského roku řešili policisté téměř čtyři tisíce střetů srn a divokých prasat s automobily. A číslo bude zřejmě ještě vyšší, protože řidiči často střety bez vážnějších následků ani nehlásí. Letošní mírná zima situaci zhoršuje. Zvěř láká sůl, kterou silničáři preventivně nasypali na vegetaci podél silnic. Rostliny přitom ještě nezapadaly sněhem, píše deník.